Dobré odpoledne přeji, poledne, vážené kolegyně a kolegové. Nedávno jsme si v této zemi připomínali státním svátkem příchod a pobyt Cyrila a Metoděje v České republice. To byli takoví dva velice sympatičtí chlapíci. Mně to vždycky připadalo u toho Konstantina úplně dojemné, jak on v poměrně špatném zdravotním stavu dorazil se svým bratrem do této divočiny. Mohli si žít v té Soluni, v Konstantinopoli, to byly v té době naprosto výsadní kulturní města, a oni se vydali tady do této české divočiny, kde ani písmo nebylo, a oni byli tak šikovní, ten Konstantin, že dokonce i to písmo nám vymyslel, abychom to začali dohánět, to zpoždění, zatímco jinde se křesťanství šířilo železem a krví, tak oni na to šli empaticky, vysvětlováním. chápete? Něco úžasného. Dokonce říkali, že bychom to měli dělat ve vlastním jazyku, aby nám to bylo bližší, protože Bůh to tak zařídil, že slunce vychází a svítí na všechny stejně, déšť padá na všechny stejně. Takhle pěkně to s námi mysleli, a vlastně se dá říct, že tady tvrdě pracovali, aby to tady trochu povznesli.
A mě to opravdu trochu dojímá. Že tady takto poctivě a dokonce velmi citlivě se snažili šířit kulturu, vzdělání a také právo. Oni byli, chudáci, také právníci, takhle si s námi tady už snažili hrát a vytvořit tady nějaké právní, právně fungující prostředí a společnost.
Tak mi dovolte, abych to vzpomněl, protože sněmovna se takto schází v červenci trochu nezvykle uprostřed léta, a já mám takový pocit, když se dívám na to, jak se vyvíjí naše politická krize, že chudák Konstantin, jestli se nesnažil marně, když se snažil tady vytvořit prostředí, které je předvidatelné a ve kterém se respektují práva a zákony a ve kterém má šanci dnes demokracie.
Víte proč? Já to říkám proto, že ta debata tady není jednoduchá. Já bych tady mohl citovat výroky představitelů vládních stran v době bezprostředně po krizi, kdy se s námi poměrně dost shodovali v tom, že jediná cesta opravdu, jak se vrátit do toho koridoru, jak říkal dneska Miroslav Kalousek, je prostě udělat nové volby a dát silný mandát politickým stranám. Tím tady bude silná sněmovna. Říkal to pan Pospíšil, říkal to pan Schwarzenberg, říkal to pan Kalousek, všichni.
Já samozřejmě nemohu jim bránit v tom, aby změnili názor, ale dovolte mi, abych tady dnes reagoval na novou verzi obrany demokracie, kterou předvedl Miroslav Kalousek jako zřejmě mluvčí vládních stran. Rád bych řekl, v čem si myslím, že je chyba koncepce.
Totiž pan Kalousek říká, že teď jde o to, bránit demokracii, jde o to tedy, bránit parlamentní instituce, a asi byste se mnou souhlasili, že důvěra v tyto instituce je velmi otřesena. Důvěra v institut premiéra v této zemi, důvěra v instituci vlády, důvěra v instituci sněmovny, vše je to velmi otřeseno. Ty důvody znáte, mohl bych začít vyjmenovávat.
Abyste věděli, jak strašně je to otřeseno, tak vám třeba připomenu, jak je otřesen institut premiéra. Protože my jsem tady v této sněmovně u tohoto pultíku interpelovali premiéra Nečase a ptali jsme se ho, proč vyplácí své ředitelce kabinetu 270 tisíc měsíční odměny. A pan premiér tady říkal, nevím, jestli už to tu bylo, že tvrdě pracuje apod. Před pár dny se pan premiér přihlásil k paní Nagyové jako k někomu, s kým chce pevně spojit svůj život. Takže to byly peníze do společné domácnosti.
Na tohle se lidé dívají. Na tohle se veřejnost dívá. Takhle funguje premiér. (Potlesk)
Já bych mohl pokračovat, a to všechno, co tady budu vyjmenovávat, by všude v zemi civilizované vedlo k odstoupení premiéra vlády. A děje se to kolem nás. Podívejte se do Slovinska v tomto roce. Vládní strana s pětinovým skandálem, než je tento, odešla z vlády a nepokoušela se vrátit, protože věděla, že se to nedá před veřejností obhájit. A vy přesto říkáte, že máte 101 a že máte právo znovu sestavovat vládu. Uvědomte si, že důvěra v tuto koalici není otřesena jen v očích prezidenta, ale celé veřejnosti.
A víte, co na to radí pan Kalousek? Pan Kalousek nám tady řekl: Zabarikádujme se v této Sněmovně. Chápete? Místo toho, abychom se obrátili na veřejnost a řešili tu krizi tím, že do toho koridoru se vrátíme novými volbami, tak pan Kalousek a zřejmě i v y říkáte: Naopak se tady musíme zabarikádovat! A zřejmě nám v tom má pomoci i ta absolutní imunita, kterou Nejvyšší soud včera vyhlásil! Ta absolutní imunita, kterou znám, znamená, že právo se má zastavovat před dveřmi a před stěnami této Sněmovny. To nám úžasně pomáhá to rozhodnutí Nejvyššího soudu!
Víte, co se včera stalo? A jaká byla vaše reakce na to? Tady se stalo to, že Nejvyšší soud řekl, že to, co je v ústavě, že imunita se vztahuje na projevy poslance, tak nám sdělil Nejvyšší soud, že to nejsou slovní vystoupení a to, co tady řeknu, a jak všichni říkají to Gottwaldovo prohlášení "zakroutíme krky", abychom tady mohli říkat věci, které si myslíme, a aby to nebylo stíhatelné. Ne, on to vyložil tak, že to je veškeré projevování se poslance, zřejmě jednání, dohody a podobně. Úžasné. To jsem do této doby skutečně nevěděl. Ani jsem nevěděl, že Nejvyšší soud je první a poslední instance pro výklad ústavy. Není to náhodou Ústavní soud? Já jsem si prostě jist a je to moje osobní přesvědčení, že ti, co psali ústavu, tak projevem mysleli tady tato vystoupení, to, co tady teďka konám. A mám pro to důvody, přátelé.
Přečtu vám článek ústavy XXVII. Poslanec se nelze postihovat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu. A k tomu uvádíme článek XVII. Listiny práv, co to je ten projev. Svoboda projevu. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace. Toto je projev definovaný v Listině základních práv a svobod.
A najednou přichází Nejvyšší soud a řekne, že to je všechno projevování se poslanců tady. To je úžasná pomoc, aby celá veřejnost viděla, že tady ve Sněmovně můžeme páchat cokoliv a všechno nám tady projde. To je ta idea. Zabarikádujme se tady v té Sněmovně před veřejností! A vy si myslíte, že tím se obnoví důvěra veřejnosti? Myslíte si vy, když jste včera v reakci na to začali napadat policii, státní zástupce, začali jste křičet "kárná řízení na ně" a podobně, vy, kteří jste v konfliktu zájmů, jak může Petr Nečas jako ústavní činitel napadat policii, státní zástupce v kauzách, kterého se ho bezprostředně týkají? Chápete, jak tohle chápe veřejnost?! Jako popírání principu právního státu. A to je tato koncepce, kterou vy navrhujete?! Takhle tady zaujmeme kruhovou obranu ve Sněmovně a vy si myslíte, že výsledkem toho bude důvěra obnovy v instituce?
Jak vám říkám, to, co se tady předvádí, a to, co se děje, to povede k úpadku toho, jak veřejnost vnímá Sněmovnu. K úpadku všech těch institucí - premiér, Sněmovna, vláda apod. To je smysl návrhu, který předkládáme. My tvrdíme, že ta cesta z toho a ten vývoj té krize to ukazuje, jak se to špatně vyvíjí, ta cesta vede pouze skrz nové volby. Nové volby a před nimi by se mělo mluvit o tom, co si s tím kdo počne. Co si počne s ekonomickou krizí, která bohužel trvá, a někteří říkají, že hrozí dokonce druhé kolo té krize ekonomické? A co si počne s tou politickou krizí, do které jsme se dostali. Jak bude reagovat tady na tenhle marasmus, který tady je? Jak obnoví důvěru v instituci Sněmovny a vlády?
A tato debata a volby, které by potom vyjádřily preference lidí, to by byla cesta k tomu novému koridoru, jak o tom, mluví Miroslav Kalousek. Jako tím, že se zabarikádujeme tou kruhovou obranou, prostě vám tvrdím, že neobnovíme nic. To nebude cesta k tomu, aby lidé věřili Sněmovně více než té upadající důvěře, kterou vidíme dnes. To si myslím, že je základní omyl.
A nelíbí se mi, že Miroslav Kalousek mluví o tom, že my hrajeme politické hry. Nezlobte se, ty argumenty naše jsou jasné! Mně připadá, že to, co říkáte vy, je skutečně politická hra. Dobře. Nejsem dnešní. Možná že se vám to celé prostě hodí. Je to možná z různých důvodů pro vás jednodušší, ale neříkejte, že my hrajeme politické hry. Jediné čisté řešení z této situace, s tím, co se tady dost hrozného událo z hlediska očí veřejnosti, je, že prostě řekneme "ne, takhle se pokračovat nedá". Je tu tolik volných radikálů, že už tady vůbec není přehled, kdo tady co reprezentuje, a musíme na to mít novou odpověď veřejnosti. Jedině tak se dá začít pracovat k nějaké změně. To, co vy navrhujete, žádnou změnu nepřinese. Pouze protahování krize. To je to poslední, co by tato země potřebovala!
A vy dnes můžete teda hlasovat tak jak - svobodně tady můžete, ale obávám se, že pokud odmítnete rozpuštění Sněmovny, tak my tady možná přežijeme v té zabarikádované Sněmovně, ale vám tvrdím, že to bude mít dopad na řadu věcí v téhle zemi. Jednak vláda bez podpory Sněmovny, jakákoliv provizorní vláda není schopna řešit ty vážné věci. Rozumíte? Když chce někdo čerpat evropské peníze, víte dobře všichni, co se tady tomu věnujete, že na to potřebuje zákon o státní službě, zákon o finanční kontrole, jinak nedostaneme ani euro. Stokrát tady může někdo vyhlašovat, že něco chce, když nedá dohromady většinu, není schopen vládnout. Každý investor vám řekne, že na prozatímní vládu do této Sněmovny nepřijde, nebude mít důvěryhodného partnera, nebude mít jistotu určité perspektivy let.
A to všechno by volby vyřešily. A vy to můžete zahodit - budiž. Máte na to právo hlasovat podle své vůle. Ale já vám říkám, že tohle bude ta politická hra. My, kteří navrhujeme rozpuštění Sněmovny máme jasné argumenty, že tohle je jediná cesta z bahna.
A mě to opravdu trochu dojímá. Že tady takto poctivě a dokonce velmi citlivě se snažili šířit kulturu, vzdělání a také právo. Oni byli, chudáci, také právníci, takhle si s námi tady už snažili hrát a vytvořit tady nějaké právní, právně fungující prostředí a společnost.
Tak mi dovolte, abych to vzpomněl, protože sněmovna se takto schází v červenci trochu nezvykle uprostřed léta, a já mám takový pocit, když se dívám na to, jak se vyvíjí naše politická krize, že chudák Konstantin, jestli se nesnažil marně, když se snažil tady vytvořit prostředí, které je předvidatelné a ve kterém se respektují práva a zákony a ve kterém má šanci dnes demokracie.
Víte proč? Já to říkám proto, že ta debata tady není jednoduchá. Já bych tady mohl citovat výroky představitelů vládních stran v době bezprostředně po krizi, kdy se s námi poměrně dost shodovali v tom, že jediná cesta opravdu, jak se vrátit do toho koridoru, jak říkal dneska Miroslav Kalousek, je prostě udělat nové volby a dát silný mandát politickým stranám. Tím tady bude silná sněmovna. Říkal to pan Pospíšil, říkal to pan Schwarzenberg, říkal to pan Kalousek, všichni.
Já samozřejmě nemohu jim bránit v tom, aby změnili názor, ale dovolte mi, abych tady dnes reagoval na novou verzi obrany demokracie, kterou předvedl Miroslav Kalousek jako zřejmě mluvčí vládních stran. Rád bych řekl, v čem si myslím, že je chyba koncepce.
Totiž pan Kalousek říká, že teď jde o to, bránit demokracii, jde o to tedy, bránit parlamentní instituce, a asi byste se mnou souhlasili, že důvěra v tyto instituce je velmi otřesena. Důvěra v institut premiéra v této zemi, důvěra v instituci vlády, důvěra v instituci sněmovny, vše je to velmi otřeseno. Ty důvody znáte, mohl bych začít vyjmenovávat.
Abyste věděli, jak strašně je to otřeseno, tak vám třeba připomenu, jak je otřesen institut premiéra. Protože my jsem tady v této sněmovně u tohoto pultíku interpelovali premiéra Nečase a ptali jsme se ho, proč vyplácí své ředitelce kabinetu 270 tisíc měsíční odměny. A pan premiér tady říkal, nevím, jestli už to tu bylo, že tvrdě pracuje apod. Před pár dny se pan premiér přihlásil k paní Nagyové jako k někomu, s kým chce pevně spojit svůj život. Takže to byly peníze do společné domácnosti.
Na tohle se lidé dívají. Na tohle se veřejnost dívá. Takhle funguje premiér. (Potlesk)
Já bych mohl pokračovat, a to všechno, co tady budu vyjmenovávat, by všude v zemi civilizované vedlo k odstoupení premiéra vlády. A děje se to kolem nás. Podívejte se do Slovinska v tomto roce. Vládní strana s pětinovým skandálem, než je tento, odešla z vlády a nepokoušela se vrátit, protože věděla, že se to nedá před veřejností obhájit. A vy přesto říkáte, že máte 101 a že máte právo znovu sestavovat vládu. Uvědomte si, že důvěra v tuto koalici není otřesena jen v očích prezidenta, ale celé veřejnosti.
A víte, co na to radí pan Kalousek? Pan Kalousek nám tady řekl: Zabarikádujme se v této Sněmovně. Chápete? Místo toho, abychom se obrátili na veřejnost a řešili tu krizi tím, že do toho koridoru se vrátíme novými volbami, tak pan Kalousek a zřejmě i v y říkáte: Naopak se tady musíme zabarikádovat! A zřejmě nám v tom má pomoci i ta absolutní imunita, kterou Nejvyšší soud včera vyhlásil! Ta absolutní imunita, kterou znám, znamená, že právo se má zastavovat před dveřmi a před stěnami této Sněmovny. To nám úžasně pomáhá to rozhodnutí Nejvyššího soudu!
Víte, co se včera stalo? A jaká byla vaše reakce na to? Tady se stalo to, že Nejvyšší soud řekl, že to, co je v ústavě, že imunita se vztahuje na projevy poslance, tak nám sdělil Nejvyšší soud, že to nejsou slovní vystoupení a to, co tady řeknu, a jak všichni říkají to Gottwaldovo prohlášení "zakroutíme krky", abychom tady mohli říkat věci, které si myslíme, a aby to nebylo stíhatelné. Ne, on to vyložil tak, že to je veškeré projevování se poslance, zřejmě jednání, dohody a podobně. Úžasné. To jsem do této doby skutečně nevěděl. Ani jsem nevěděl, že Nejvyšší soud je první a poslední instance pro výklad ústavy. Není to náhodou Ústavní soud? Já jsem si prostě jist a je to moje osobní přesvědčení, že ti, co psali ústavu, tak projevem mysleli tady tato vystoupení, to, co tady teďka konám. A mám pro to důvody, přátelé.
Přečtu vám článek ústavy XXVII. Poslanec se nelze postihovat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu. A k tomu uvádíme článek XVII. Listiny práv, co to je ten projev. Svoboda projevu. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace. Toto je projev definovaný v Listině základních práv a svobod.
A najednou přichází Nejvyšší soud a řekne, že to je všechno projevování se poslanců tady. To je úžasná pomoc, aby celá veřejnost viděla, že tady ve Sněmovně můžeme páchat cokoliv a všechno nám tady projde. To je ta idea. Zabarikádujme se tady v té Sněmovně před veřejností! A vy si myslíte, že tím se obnoví důvěra veřejnosti? Myslíte si vy, když jste včera v reakci na to začali napadat policii, státní zástupce, začali jste křičet "kárná řízení na ně" a podobně, vy, kteří jste v konfliktu zájmů, jak může Petr Nečas jako ústavní činitel napadat policii, státní zástupce v kauzách, kterého se ho bezprostředně týkají? Chápete, jak tohle chápe veřejnost?! Jako popírání principu právního státu. A to je tato koncepce, kterou vy navrhujete?! Takhle tady zaujmeme kruhovou obranu ve Sněmovně a vy si myslíte, že výsledkem toho bude důvěra obnovy v instituce?
Jak vám říkám, to, co se tady předvádí, a to, co se děje, to povede k úpadku toho, jak veřejnost vnímá Sněmovnu. K úpadku všech těch institucí - premiér, Sněmovna, vláda apod. To je smysl návrhu, který předkládáme. My tvrdíme, že ta cesta z toho a ten vývoj té krize to ukazuje, jak se to špatně vyvíjí, ta cesta vede pouze skrz nové volby. Nové volby a před nimi by se mělo mluvit o tom, co si s tím kdo počne. Co si počne s ekonomickou krizí, která bohužel trvá, a někteří říkají, že hrozí dokonce druhé kolo té krize ekonomické? A co si počne s tou politickou krizí, do které jsme se dostali. Jak bude reagovat tady na tenhle marasmus, který tady je? Jak obnoví důvěru v instituci Sněmovny a vlády?
A tato debata a volby, které by potom vyjádřily preference lidí, to by byla cesta k tomu novému koridoru, jak o tom, mluví Miroslav Kalousek. Jako tím, že se zabarikádujeme tou kruhovou obranou, prostě vám tvrdím, že neobnovíme nic. To nebude cesta k tomu, aby lidé věřili Sněmovně více než té upadající důvěře, kterou vidíme dnes. To si myslím, že je základní omyl.
A nelíbí se mi, že Miroslav Kalousek mluví o tom, že my hrajeme politické hry. Nezlobte se, ty argumenty naše jsou jasné! Mně připadá, že to, co říkáte vy, je skutečně politická hra. Dobře. Nejsem dnešní. Možná že se vám to celé prostě hodí. Je to možná z různých důvodů pro vás jednodušší, ale neříkejte, že my hrajeme politické hry. Jediné čisté řešení z této situace, s tím, co se tady dost hrozného událo z hlediska očí veřejnosti, je, že prostě řekneme "ne, takhle se pokračovat nedá". Je tu tolik volných radikálů, že už tady vůbec není přehled, kdo tady co reprezentuje, a musíme na to mít novou odpověď veřejnosti. Jedině tak se dá začít pracovat k nějaké změně. To, co vy navrhujete, žádnou změnu nepřinese. Pouze protahování krize. To je to poslední, co by tato země potřebovala!
A vy dnes můžete teda hlasovat tak jak - svobodně tady můžete, ale obávám se, že pokud odmítnete rozpuštění Sněmovny, tak my tady možná přežijeme v té zabarikádované Sněmovně, ale vám tvrdím, že to bude mít dopad na řadu věcí v téhle zemi. Jednak vláda bez podpory Sněmovny, jakákoliv provizorní vláda není schopna řešit ty vážné věci. Rozumíte? Když chce někdo čerpat evropské peníze, víte dobře všichni, co se tady tomu věnujete, že na to potřebuje zákon o státní službě, zákon o finanční kontrole, jinak nedostaneme ani euro. Stokrát tady může někdo vyhlašovat, že něco chce, když nedá dohromady většinu, není schopen vládnout. Každý investor vám řekne, že na prozatímní vládu do této Sněmovny nepřijde, nebude mít důvěryhodného partnera, nebude mít jistotu určité perspektivy let.
A to všechno by volby vyřešily. A vy to můžete zahodit - budiž. Máte na to právo hlasovat podle své vůle. Ale já vám říkám, že tohle bude ta politická hra. My, kteří navrhujeme rozpuštění Sněmovny máme jasné argumenty, že tohle je jediná cesta z bahna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
