Lež o hlasování o povinných kvótách šířili poslanci Mach a Zahradil, kteří sami se nezúčastnili ve čtvrtek odpoledne hlasování o rezoluci týkající se uprchlického tábora Yarmouk v Sýrii, odkud Evropě hrozí Evropě velká uprchlická vlna. Samozřejmě, že ve čtvrtek odpoledne tam bylo nás jen 74 europoslanců ze 751! A ani jeden z výše zmíněných pánů…
Rezoluce má význam doporučení a výzva k solidaritě
Také zapomněli dodat, že samotná rezoluce nemá žádný právní význam vzhledem k tomu, že má pouze charakter doporučení a není tedy vůbec závazná. Proto ta reakce je absolutně neadekvátní. A hlavně v rezoluci šlo o vyjádření solidarity s jižními státy a ostatní věci zde hrají roli druhořadou.
Asi největší lež, která v souvislosti s hlasováním zazněla, je to, že Evropská unie chce zavést kvóty a s tím i neomezený příliv přistěhovalců. Mnoho lidí nerozeznává rozdíl mezi přistěhovalcem, imigrantem a azylantem. Ani neví, že azyl nezískají všichni, kdo o něj požádají a ještě menší šanci mají zůstat v EU tzv. ekonomičtí imigranti.
Hlasoval jsem vždy proti povinným kvótám
Co se týče kvót, hlasoval jsem vždy proti (na frakci, v parlamentě i na výborech). V tomto je můj názor naprosto konstantní a měnit se nebude. Ve středu se nehlasovalo o žádné zprávě o kvótách, ale o narychlo připravené deklaraci, která se týkala situace ve Středomoří v reakci na nedávné utopení se 900 lidí. V paragrafu 8 a 10 hlasovala většina českých europoslanců proti tomuto paragrafu a to je důležité.
Rád bych také zmínil, že mezi pojmy imigrant a azylanti je velmi podstatný rozdíl. Bohužel ale bývají ztotožňovány či zaměňovány, což vede k četným překrucováním skutečnosti. Zatímco imigranti se do Evropy snaží dostat nejčastěji z ekonomických důvodů, a mají proto celkem omezené možnosti usadit v Evropě na delší dobu a není povinností žádného státu je přijmout. Naproti tomu uprchlíci jsou lidé, kterým by v případě, že by zůstali v domovské zemi, hrozila i smrt, a jejich přijetí je proto žádoucí. Důležité také je, že uprchlík musí jasně prokázat oprávněnost vlastní žádosti o azyl a vše se důkladně prověřuje.
O kvótách mohou rozhodnout jen členské státy
V otázce kvót budou mít konečné slovo členské státy, nikoli EU. K tomu ještě dodávám, že dlouhodobě patříme spolu s Poláky, Slováky, Maďary nebo Pobaltskými státy mezi největší odpůrce přijetí povinných kvót. Rozhodnutí o povinných počtech přijatých uprchlíků je tedy v kompetenci členských států. Není třeba se obávat toho, že by nám kdokoli diktoval přijmout určený počet uprchlíků.
Zkrátka a dobře, jde hlavně o to, aby státy EU sjednotily svoji strategii azylové politiky. Na území EU v žádném případě nebudou pouštěni lidé například s kriminální minulostí, nebo kterým byla v minulosti žádost o azyl opakovaně zamítnuta. Také je potřeba odmítnout všechny ekonomické imigranty. Tito lidé by měli být okamžitě vráceni do svých domovských zemí. Na výše uvedených zásadách jsem vždy trval a zůstane tomu tak i nadále.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Psali jsme:
Tomáš Zdechovský
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš Zdechovský - profil
