Česká republika samozřejmě není výjimkou. Volný trh v rámci Evropské unie měl totiž za následek, že větší část nákupů ojetých aut ze západních zemí ve skutečnosti slouží jako tranzit pro další prodej v nových členských zemích.

Pro ilustraci uvádím pár čísel týkajících se České republiky. V roce 2014 se na českém trhu prodalo přes autobazary 220 000 automobilů. Z toho mělo 37 % takto inzerovaných vozidel stočený počet kilometrů. Nejedná se ale o jediný problém. Dalších 20 % aut bylo bouraných nebo mělo záznam o pojistné škodě a 17,8 % mělo uvedený mladší rok výroby. Počet poškozených zákazníků na českém trhu je alarmující. Jedná se o více než 73 000 lidí a celkovou výši škody není možné přesně vyčíslit. Podle odhadů se však pohybuje v miliardách. Zkrátka, čísla vypadají pro Česko opravdu hrozivě.

Navíc odkazování se na původ zde slouží jako výmluva prodávajících pro chybějící nebo nekompletní informace o historii vozu. Není divu, že stávající uspořádání je živnou půdou pro nezákonné úpravy ojetých aut.

Když to v Belgii funguje,…

Nechci, aby byli spotřebitelé dále klamáni při koupi automobilu, a těmto podvodům musíme učinit přítrž! Je ale vůbec možné s podvodnými „úpravami“ bojovat? Rozhodně ano! Musíme ale hledat inspiraci tam, kde to opravdu funguje. Naprosto ukázkovým případem úspěšného vypořádání se s tímto problémem jsou Nizozemsko a zvláště Belgie, které obě zavedly systém tzv. car-passů.

Rád bych zde proto zmínil právě Belgii, kde nyní jako europoslanec trávím velkou část svého času. I Belgie měla před rokem 2006 veliký problém s přetáčením tachometrů. Podle odhadů technické inspekce se mělo jednat o více než 60 000 případů za rok. Celkový rozsah podvodů byl vyčíslen na 150-200 milionů eur ročně, protože autům s nižším uváděným počtem ujetých kilometrů zcela stoupala jejich cena, která samozřejmě neodpovídala skutečnosti.