Radní městské části Praha 6 na svém zasedání z 12. října odsunuli projednávání změny územního plánu týkající se areálu bubenečské Chittusssiho nemocnice. Revokovali přitom své pouze týden staré usnesení, které se ke změně územního plánu stavělo naopak kladně.
Proč je změna územního plánu v Bubenči kontroverzní? Na tomto území se v současné době nacházejí dva objekty léčeben dlouhodobě nemocných. Větší z nich (spolu nezastavěnými pozemky v areálu) vlastní společnost Nebeský klid, a. s., propojená se skupinou PENTA. Druhá patří městské části Praha 6. Ta přitom svoji léčebnu plánuje na vlastní náklady přesunout do nově zrekonstruované budovy polikliniky Pod Marjánkou. Krok zdůvodňuje neefektivitou současného provozu, se záměrem bytové výstavby údajně nemá souvislost *.
Investor zažádal o zásadní změnu využití pozemku bubenčeské nemocnice z hlediska územního plánu. Chce, aby namísto veřejného vybavení byl celý areál nově klasifikován jako obytná zóna. To by mu umožnilo dosud levné, těžko zastavitelné pozemky s pomocí radnice zhodnotit. Žádá přitom o takové podmínky, díky kterým by zde mohl postavit až pětipodlažní bytové domy.
“Jsme rádi, že radnice Prahy 6 přehodnotila své původní stanovisko a projednávání změny územního plánu přerušila. Tato změna totiž mimo jiné nerespektuje okolní zástavbu,” uvádí k tomu Antonín Nechvátal, zastupitel opoziční Strany zelených na Praze 6. “ Nechali jsme si prověřit prostorové možnosti parcely od architektů z ČVUT a ti nám potvrdili, že navržený koeficient OB-D je pro území obklopené prvorepublikovými vilami devastační. Doporučují koeficienty OB-B či OB-C, které umožní dvou- až třípodlažní zástavbu,” dodává zelený zastupitel Petr Píša.
Rada městské části Praha 6 na svém zasedání 12. října 2016 souhlas se změnou územního plánu podmínila vypracováním jasného záměru, který bude definovat, co bude na daném území z hlediska veřejného vybavení zachováno. Radnice současně vyjádřila ochotu jednat s investorem o podmínkách, za kterých bude změna územního plánu provedena. Městská část má podle usnesení RMČ č. 1709/16 do konce listopadu zpracovat koncepci nakládání s objektem LDN v Chitussiho ulici a jeho dalšího využití. Do poloviny ledna má pak připravit smlouvu o spolupráci s investorem ohledně vzájemných vztahů vlastníků nemovitostí v areálu.
“Oceňujeme, že se radnice přihlásila k možnosti vyjednat ještě před změnou územního plánu s investorem podmínky, které občanům Prahy 6 snad přinesou nějaké kompenzace za zastavěné území bytovými domy. Právě smluvní nastavení podmínek investorovi považujeme za klíčové,” uvádí k tomu zastupitelka za Stranu ZelenýchKarolína Brabcová. “ Podle našich odhadů totiž navržená změna funkčního využití území investorovi umožní navýšit zisk z developerské činnosti zhruba o 300 milionů Kč. Myslíme si, že takové změny územního plánu lze přijímat pouze za předpokladu, že se stavebník zaváže o část zisku se s městem podělit. Třeba v podobě spoluúčasti na navyšování kapacit pro žáky základních škol.”
V okolních základních školách skutečně už dnes chybí místa. V nedaleké ZŠ Antonína Čermáka bude město muset investovat do půdní vestavby, aby splnilo svoji povinnost poskytnout dětem ze spádové oblasti místo ve škole v blízkosti bydliště. Vznik stovek bytů pak na kapacity základního školství vytvoří další tlak.
Podle Strany zelených by nyní městská část měla ve smlouvě s investorem jasně definovat podmínky, za jakých je ochotná vzdávat se pozemků určených pro veřejnou vybavenost a výměnou za změnu územního plánu po developerovi požadovat ústupky a oficiální kompenzace. Tím by v tomto případě mohlo být především:
1. Spolufinancování nákladů na stěhování současné léčebny dlouhodobě nemocných z Bubenče do nové budovy;
2. zachování funkce veřejné zdravotnické služby v areálu, např. v podobě denního stacionáře či hospicu;
3. spolufinancování půdní vestavby budovy ZŠ Antonína Čermáka;
4. podíl na vytvoření chybějícího napojení Englova Zeleného pásu se Stromovkou, např. zbudováním mostku pro pěší a cyklistického spojení parku Lázaro Cardenase se vstupy do Stromovky;
5. odmítnutí navyšování koeficientu zastavěnosti na OB-D, který je v rozporu s připravovaným Metropolitním plánem a s charakterem okolního území, a navržení nejvýše třípodlažního koeficientu (OB-C), respektujícího okolní prvorepublikové vily.
Psali jsme:
autor: PV
