Dámy a pánové,

děkuji za pozvání na Festival Exportu. Vidím zde mnoho známých tváří. Chtěl bych Vám všem poděkovat, že jste přišli a místo dlouhých politických projevů říci několik poznámek člověka, který soustavně tvrdí, že potřebujeme jak průmyslovou, tak proexportní politiku. A tvrdil to i v dobách, kdy tehdy vládnoucí neoliberální ideologie tvrdila, že průmyslová politika je nesmysl, proexportní politika je nesmysl, schopný podnik si pomůže sám a neschopný podnik zanikne a tím uvolní místo na trhu těm schopnějším.

Tato lehce lidojedská představa vzala za své a přijali jsme opačný názor, že je třeba exportní politiky a že je také třeba ekonomická diplomacie. A teď je jenom dobře, abychom u tohoto názoru nezůstali a ptali se, jakými konkrétními činy tuto proexportní politiku realizovat.

Ve Vašem programu mě velice zaujal termín exportní mág, jako tutor, který bude školit ty, kdo jsou méně úspěšní, jak pronikat na zahraniční trhy a jak využívat mezer na těchto trzích. Prošel jsem za první rok svého prezidentství desítky podniků a s několika takovými exportními mágy jsem se potkal. Jeden z nich tady možná sedí, i když ho takhle z dálky nevidím. Je to šéf podniku Veba Broumov, který objevil zajímavou mezeru na trhu. Víte, že na severu se textilky a sklárny ocitly ve velice obtížné situaci, a Veba Broumov změnila teritorium svého exportu a paradoxně se tímto teritoriem stala Afrika, zejména severní Afrika? Touto mezerou na trhu je africký brokát a na Vebu Broumov se valí zakázky afrického brokátu, firma prosperuje, přijímá zaměstnance a zvyšuje zisk.

Samozřejmě, že takových exportních mágů je u nás víc, ale musí to být srdcař, musí rozumět svému oboru a nesmí se bát vyhledávat nová teritoria, vytvářet nový sortiment a teprve potom může mít naději na úspěch.