Skutečnost je taková, že Česká republika je členským státem NATO. A pokud byli spojenečtí vojáci na cvičení v Pobaltí a nyní se vracejí do Německa, ať klidně přejedou i přes naše území, pokud se na něm nehodlají usazovat. S tím jsme totiž získali neblahé historické zkušenosti, v posledním století hned dvě.
Místo hádek o konvoj se pojďme soustředit na úlohu NATO a naši roli v něm. A je o čem mluvit. Třeba o principech NATO, které jsou vyjádřené v Severoatlantické smlouvě a o jejich naplňování. Namísto bezproblémového přesunu spojenců po našem území navrhuji k diskusi následující témata.
Článek 3 Severoatlantické smlouvy říká, že členové NATO budou jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. Měli bychom se tedy především starat o vlastní schopnost obrany a ne být jen těžkým batohem na zádech spojenců. Batohem, který výměnou za příslib ochrany musí občas dělat i něco, co by jinak třeba sám nechtěl. (poslechněte si výroky exministra obrany Alexandra Vondry cca od 18:00)
S tím souvisí i smluvní závazky všech smluvních stran (členských států NATO) plynoucí z článku 1, ve kterém se mimo jiné píše, že se mají zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.
To jsou skutečná témata. Domnívám se, že NATO držící se svého účelu a smluv, je mnohem lepším řešením kolektivní obrany než třeba nějaká "Armáda Evropské unie". NATO totiž, na rozdíl od Evropské unie, neprošlo procesem odebrání většiny kompetencí členským státům.
Karel Zvára,
místopředseda Svobodných
Psali jsme:
Ing. Karel Zvára, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz
