Opětovné nezvolení čtvrtého místopředsedy Poslanecké sněmovny vyvolalo diskuse o respektování poměrného zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Z jeho odmítání se musel dlouhé minuty zpovídat předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura v úvodu středečního Interview Daniely Drtinové na ČT24. Moderátorka se pořád ptala na jedno a to samé, což jí po nějaké době došlo a prohlásila: „Po šesti minutách našeho rozhovoru se vás ptám jasně, zda Úsvit bude ctít poměrné zastoupení ve vedení sněmovny."
Na pořad se můžete podívat ZDE.
„Daniela Drtinová se postupně transformuje na lobbistku naprogramovanou k předem určeným výstupům. Chce-li hosta adorovat, pak mu svým osobitým hladivým přístupem napomáhá k jasnějšímu vyjádření jeho ´myšlenek´. Typickým příkladem jsou její dialogy s Karlem Schwarzenbergem, o církevních hodnostářích ani nemluvě. Prostě čím je host blíž k Bohu, tím hladivější jazyk a oči moderátorky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Radim Hreha.
Manželka prezidenta Zemana dnes předávala ocenění:
Fotogalerie: - Zemanová s dárci krve
„Jakmile je hostem faktický demokrat, který problematiku definuje naprosto exaktně, jako naposledy Tomio Okamura, tak ani po šesti minutách opakovaných jasných až lopatistických odpovědí, moderátorka spokojená není. A ani nemůže být, protože host explicitně odmítá potvrdit její lobbistické zadání o tom, že Úsvit přímé demokracie, na rozdíl od ´dosavadních zvyklostí´, ignoruje princip poměrného zastoupení. Co na tom, že toto od listopadu 1989 ve sněmovně platilo málokdy a zejména v uplynulém volebním období už vůbec ne,“ připomíná Radim Hreha.
Tomio Okamura
Drtinová nemá v ČT co pohledávat, leda v křesťanském magazínu
Podle jeho názoru, byť se Tomio Okamura snažil, co to šlo, Daniela Drtinová jeho jasným, logickým odůvodněním postupu poslanců Úsvitu rozumět nechtěla a zřejmě nemohla. „Zejména chtěla-li zakrýt pregnantní ignoraci poměrného principu ze strany vznikající koalice vzhledem ke KDU-ČSL. Bigotní moderátorka tak opět potvrdila, že na obrazovce veřejnoprávní televize nemá co pohledávat, leda v křesťanském magazínu,“ tvrdí Radim Hreha, bývalý ředitel Slovenské televize.
Tomio Okamura svoji nechuť k tomu, aby ve vedení sněmovny usedl zástupce – jak s oblibou říká – Kalouskovy strany, vysvětluje tím, že sama TOP 09 v minulém funkčním období nepřipustila, aby se do vedení sněmovny dostal zástupce KSČM, přestože měla stejný počet mandátů jako má dnes TOP 09. „To bylo proto, že KSČM je nesystémová strana, stejně jako je teď hnutí Úsvit,“ vysvětlila místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová v Událostech, komentářích České televize.
Skončila první a volbami začala druhá Česká republika
„Celá tahle debata je příznakem toho, že u nás se první Česká republika mění na druhou. V té první České republice, která skončila nedávnými volbami, platilo, že se stranami, které jsou na pomezí demokratičnosti a jsou do nějaké míry antisystémové, se nespolupracuje včetně toho, že se poměrné zastoupení například v čele sněmovny na ně nevztahovalo. Nevztahovalo se na republikány Miroslava Sládka ani komunistickou stranu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, politolog z Vysoké školy CEVRO Institut.
Psali jsme:
Šlo o jakousi dohodu těch ostatních stran, které samy sebe nazývaly demokratickými. „Teď se to mění, protože na to mají jiný názor dvě nová politická hnutí, která se dostala do sněmovny, tedy ANO a Úsvit. Obě se dovolávají toho, že minule měl být poměrný systém, a proto ho teď sama nechtějí nebo nedodržují. Ať tedy řeknou, že v Parlamentu existuje pětikoalice – zárodek vládní trojkoalice plus komunisté a Úsvit – a rozdělí si mandáty ve vedení. Ale ať neříkají, že drží poměrné zastoupení, když to pak ve volbě neprokazují,“ vyzývá Petr Sokol.
Dodržovat princip poměrného zastoupení by měl i největší z demokratů
Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie se pozastavuje nad počínáním obou stran. „Když uznávám princip poměrného zastoupení, tak je mi jedno, co si o tom myslí kdokoli jiný, a postupuji podle něj. Pokud se k němu hlásí pan Okamura, tak nemá zkoušet TOP 09 z jejích názorů, ale má respektovat její právo na zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny. Obzvlášť bych to očekával od člověka, který se prezentuje jako největší demokrat ze všech demokratů. V tomhle je pan Okamura velmi nekonzistentní a té jeho selektivní demokracie by si mohli všimnout i voliči,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
Mgr. Helena Langšádlová
Kritický je ale i k politikům TOP 09. „Nejsou přece těmi, kdo by měli rozlišovat strany na demokratické a nedemokratické, systémové nebo nesystémové. To tak mohou dělat ústavní právníci nebo politologové, kteří to mají v popisu práce. Nebo si mohou si takovou rozvahu udělat voliči, když hlasují. Ale v okamžiku, kdy už tady máme volební výsledky, tak jsou politici těmi, kteří mají ty výsledky bez mrknutí oka respektovat. A ne provádět takovouto selekci,“ upozorňuje Lukáš Jelínek.
Gazdík by měl pokorně zaklepat na dveře KSČM a omluvit se
Pokud by TOP 09 takhle fungovala dál, tak nemusí získat místopředsedu sněmovny, ale může se i vyloučit z parlamentního dění. „Volební období, v němž TOP 09 hrála prim, už skončilo. Teď se nastavují jiné formy komunikace mezi politickými stranami a takovéto kádrování nebo škatulkování by zde nemělo mít místo. Bylo by úplně nejlepší, kdyby kandidát TOP 09 na místopředsedu sněmovny pan Gazdík pokorně zaklepal na dveře klubu KSČM a požádal komunisty o jejich hlasy a zároveň se omluvil za to, jakým způsobem selelektivně TOP 09 přistupovala ke komunistům a pořád ještě přistupuje,“ míní Lukáš Jelínek.
Předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura nezaujal v Interview DD jenom nesmiřitelností ve vztahu k místopředsednickému křeslu pro TOP 09, ale i tím, když uvedl, že nechce být v žádném sněmovním výboru a místo toho se chce setkávat s voliči a dozvídat se od nich, čemu by se poslanci měli věnovat. Moderátorka mu tvrdila, že základ jeho práce by po volbách měl být ve sněmovně a ve výborech, s čímž on ale nesouhlasil.
Kandidát voličům slíbil, že bude pracovat jako poslanec
„Ten Okamurův přístup není úplně inovativní, protože něco podobného už udělal senátor Václav Fischer, když byl tři roky v Senátu, také nebyl v žádném výboru. Ale to je Senát, to je ještě trošku něco jiného. V případě pana Okamury to potvrzuje moji tezi, že Úsvit je stranou antisystémovou z toho důvodu, že neakceptuje pravidla a zvyklosti, které tady byly třiadvacet let zavedené, tedy že je tu standardní parlamentní systém, ve kterém pracují parlamentní výbory a jsou v nich i předsedové stran,“ poznamenává Petr Sokol.
Poukazuje na to, že také všichni ostatní poslanci se musí stýkat s voliči kromě toho, že si plní své pracovní povinnosti ve sněmovně. „Když kandidujete, tak slibujete voličům, že budete pracovat jako poslanec. A pracovat jako poslanec znamená účastnit se práce ve výborech, v komisích, ve svém klubu, což se tedy pan Okamura rozhodl, že to neudělá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol a nabízí srovnání.
Zaměstnavatel zhodnotí, zda stačí objíždět tělocvičny a restaurace
„To je podobné, jako když budete chodit do práce a řeknete, že některé věci dělat nebudete, protože vás něco jiného baví víc nebo to je pro vás výhodnější. Pak musí váš zaměstnavatel, v tomhle případě voliči, zhodnotit, jestli skutečně stačí objíždět tělocvičny, restaurace a tam se vídat s lidmi, nebo jestli ti poslanci musí také něco reálně řešit, v tomto případě zákony. Myslím, že to je spíš populistické gesto a nepochopení role poslance. Pozitivně to rozhodně nehodnotím,“ dodává Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
