Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
Debata předsedů sedmi parlamentních stran a hnutí k deseti letům Česka v Evropské unii se nakonec podle politologa Jana Bureše stala příležitostí oslovit prostřednictvím České televize voliče před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. A právě Jan Bureš z Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha hodnotí, jak se to kterému z nich v průběhu živého vysílání na veřejnoprávní ČT24 povedlo.
Šlo o první televizní setkání všech předsedů parlamentních partají od sněmovních voleb. Debatu moderoval Václav Moravec. (Průběh debaty ZDE.)
U premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pozoroval politolog Bureš snahu jasně ukázat, že s nástupem jeho vlády přichází pozitivní obrat ve vztahu k Evropské unii a k evropské integraci. „Především si dával záležet na tom, že zdůrazňoval svoje vymezení vůči Topolánkově a Nečasově pravicové vládě. Kritizoval je za to, že nemluvily jednotným hlasem, že jednotlivé strany v té koalici měly odlišný názor na evropskou integraci, myslím tím ODS a TOP 09. A zároveň že tam byl ještě odlišný pohled prezidenta Klause,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.
Premiér dává najevo, že je pro západní politiky seriózním partnerem
Premiér se prezentoval jednak tak, že jeho vláda je jednotná v pozitivním postoji vůči Evropské unii a že ve svých postojích dokáže přesvědčit i prezidenta Miloše Zemana. „To je přesně strategie, kterou Sobotka dnes vůči Zemanovi používá. To znamená, že chce sebrat vítr z plachet těm svým kritikům v rámci ČSSD, kteří argumentují tím, že politika Sobotky je úplně odlišná od politiky Zemana. Naopak tím chce dokázat, že se s prezidentem v zásadních otázkách shodují a že Zeman není nepřítel jeho osobně, jak to bylo prezentováno v předvolební kampani a těsně po volbách v tom takzvaném puči,“ míní politolog.
„Sobotka se snažil působit velmi racionálně a státnicky v tom smyslu, že jeho strana znamená jistou stabilitu v postoji k evropské integraci, že sociální demokracie nemá pochybnosti o tom základním, že je správné, že jsme členy Evropské unie. Připouští určité problémy a chyby, ale v zásadě vůbec nedává prostor pro názor, že ČSSD není jednotná v pohledu na evropskou integraci, byť to tak asi úplně není. A snaží se dávat najevo, že je i pro západní politiky seriózním partnerem a dává na to důraz v kontrastu s vládami Topolánka a Nečase,“ podotýká Jan Bureš.
Babišovy vesměs negativní výstupy
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je konzistentní v tom, že pořád vystupuje jako opoziční politik. „Je sice ministrem financí a místopředsedou vlády, ale vystupuje pořád s tou samou rétorikou, že stále kritizuje většinu té stávající politické scény. Všechny jeho výstupy byly v podstatě negativní. Tvrdil, že žádné vlády nedokázaly využít potenciál členství v Evropské unii, zbabrali jsme předsednictví České republiky, padla vláda, byla tady ostuda s ProMoPro. Pak tam byla taková trochu populistická argumentace, že není třeba otvírat smlouvy, ale musíme řešit problémy, které trápí lidi,“ konstatuje politolog.
Za zajímavý považuje Babišův postoj k euru. „Člověk by čekal, že za podnikatelský sektor bude spíš požadovat zavedení eura. Ale on dává najevo, že to v tuto chvíli není reálné. Trošku vidím problém v tom, když říkal, že v budoucnosti se rozhodneme, jestli euro přijmeme, nebo ne. To je problém, protože Česká republika tím, že podepsala přístupovou smlouvu, tak akceptovala ty základní smlouvy EU, které jasně říkají, že každý člen musí v nějaké době euro přijmout,“ upozorňuje Jan Bureš.
Filip vytýkal Evropské unii demokratický deficit
Předseda KSČM Vojtěch Filip byl poměrně radikální a svými názory dával najevo, že Unie pro něj není klíčové téma. „Jeho názory byly směsí kritiky více či méně populistické, ale do určité míry i racionální. Vytýkal Evropské unii to, co je voliči KSČM obecně vnímáno negativně, tedy demokratický deficit, že většina unijních institucí není odvozena od vůle voličů, jen Evropský parlament. Kritika toho, že se opakovala referenda, je právě ten styl, který komunistům slouží k tvrzení, že se demokratické procedury používají účelově,“ vysvětluje politolog.
_profil_top.jpg)
Oceňuje, že Vojtěch Filip nahlíží na ty věci ekonomicky a pragmaticky, což ukázal, když zdůrazňoval, že Česká republika vzhledem k faktoru globalizace nemá jinou možnost než být součástí Unie. „Když sledujete postoj KSČM k Evropské unii, tak on prochází zvraty. Byly doby, kdy se ukazovala jako strana, která akceptovala členství EU, a tak se mluví o europeizaci KSČM, tedy že i komunistická strana jakoby změnila svůj čistě negativistický postoj k Evropské unii a že se naučila i díky svým europoslancům s EU pracovat,“ připomíná Jan Bureš.
Psali jsme:
Schwarzenbergovy argumenty na úrovni základní školy
Z hodnocení účastníků diskuse mu nejhůř vychází předseda TOP 09. „Podle mě se Karel Schwarzenberg stává stále nešťastnější postavou české politiky. Už není vůbec schopen formulovat nějaké zajímavé myšlenky nebo názory, kterými by českou veřejnost oslovil. Ta jeho argumentace byla neuvěřitelně mělká,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
Argumentace šéfa TOP 09 se nesla v duchu velmi obecných frází. „Začaly tím, že Evropská unie pro nás znamená ukotvení v nějakých základních hodnotách. To je samozřejmě pravda, ale to se dnes učí děti na základních školách. To dnes není argument do vážné politické debaty. Kdybychom si udělali výtah Schwarzenbergových výroků, tak se o pozici TOP 09 nedozvíme vůbec nic. To bylo zoufale nepřipravené,“ domnívá se politolog.
Šéf ODS překvapil chválou Evropské unie i eura
Petr Fiala z ODS neopomněl během diskuse připomenout, že je autorem několika knih o Evropské unii. „Překvapením mohlo být, že velmi chválil Evropskou unii, že to je organizace, která má spoustu výhod. Velmi chválil i princip eura jako takový v tom smyslu, že on osobně proti němu nic nemá, nicméně v základních postojích vůči Evropské unii se snažil dodržovat to, co dlouhodobě říká ODS. To znamená, že nechce hlubší integraci a je proti zavedení eura v této chvíli,“ poznamenává Jan Bureš.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Při kritice přespřílišné regulace sklouzával předseda ODS argumenty týkajícími se regulace banánů nebo másla zbytečně k populismu. „To mu velice dobře vpálil Bělobrádek, který argumentoval, že není pravda, že by šlo o nesmyslnou regulaci. Naopak prohlásil, že by v rámci Evropské unie mělo platit pravidlo, že výrobek, který se druhově označuje jedním názvem, jako je třeba máslo, má mít stejná základní kritéria, což je třeba množství tuku,“ oceňuje politolog předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, že je ochoten jít svými názory i proti většinovému názoru české společnosti.
Nadáváme na Brusel, ale sedíme tam také
Šéf lidovců mluvil zajímavě a racionálně a přitom vycházel z dlouhodobé politiky KDU-ČSL. „Ta má ještě více než ČSSD pevný názor na to, že členství v Unii je správné. V rétorice působí Pavel Bělobrádek trochu úřednicky, nicméně měl jasnou, logickou a propracovanou rétoriku. Obhajoval Brusel, evropskou integraci, velmi dobře argumentoval principem sdílené suverenity. Tedy tím, že když v Česku nadáváme na Brusel, tak si musíme uvědomit, že v tom Bruselu sedíme také a že všechna klíčová rozhodnutí, která Brusel dělá, se dějí i s naším souhlasem,“ podotýká Jan Bureš.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Smeká rovněž před Bělobrádkovou argumentací ohledně másla a salámu, která byla úplně precizní. „To je technická záležitost a Unie se to snaží sjednotit. A Češi se nacionalisticky a nesmyslně cítí dotčeni, když jim někdo zakáže používat termíny pomazánkové máslo, rum nebo džem. Přitom na celém světě se rumem myslí úplně něco jiného než u nás. Předseda KDU-ČSL v tom šel velmi statečně proti většinovému názoru společnosti a skoro jako jediný vášnivě obhajoval euro. Říkal, že eurozóna je elitní klub, do kterého patříme a že se negativní scénáře nenaplnily a že Řecko nezkrachovalo. To byla taková racionalizace a celkem ojedinělý hlas v debatě,“ míní politolog.
Okamura se vymezil proti Romům a vytáhl růžový svetr
Na závěr hodnocení si nechal předsedu hnutí Úsvit. „Tomio Okamura je velmi emocionální a v tom také nezklamal, když se rozohnil nad zákazem tradičních názvů českých potravin, aniž by to racionálně uchopil. A opět se vymezil vůči Romům. To je jeho strategie, velmi populistická, při níž vychází z domněnky, že většina Čechů nesnáší Romy. Tak se v debatě emocionálně vymezil, že ho nadzvedlo, že premiér Sobotka v Bruselu přislíbil, že Česká republika bude řešit diskriminaci Romů. To nemá s Unií nic moc společného, je to téma typicky české,“ poukazuje Jan Bureš.
Tomio Okamura
Zaregistroval také jednu podprahovou větu, která je pro Tomio Okamuru typická. „Týká se nenávisti k homosexuálům. On tam říkal ´úředníci v růžovém svetru v EU´. Tím jasně dává najevo, protože ten růžový svetr symbolizuje homosexualitu, že Evropská unie a její legislativa je vůči homosexuálům a menšinám tohoto typu vstřícná, respektive tolerantní. A on i toto používá jako argument, kterým se vymezuje proti ekonomické integraci i v České republice s tím, že homosexuálové nemají mít stejná práva jako ostatní,“ připomíná politolog.
Předseda Úsvitu kritizuje Füleho, ale nechápe základní souvislosti
Za už klasickou považuje Okamurovu rétoriku proti poslancům Evropského parlamentu. „Říká, že to jsou vyžírkové, že mají dvě stě tisíc, nikdo je nezná, nic nedělají, že Füle nic nedokázal, nikdo ho nezná. Přitom Füle je jeden z nejschopnějších českých úředníků. On není politik, ale je to velmi schopný úředník, což je přesně to, co v té Evropské komisi má být. Okamura ale nechápe ty základní souvislosti a všechno prezentuje velmi agresivně,“ uzavírá politolog Jan Bureš své hodnocení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
