Co soudíte o Václavu Klausovi?Anketa
Americký prezident Barack Obama řekl, že USA zatím zásah v Iráku neplánují, i když jsou k němu připraveny. Spojené státy svrhly před jedenácti lety diktátorský, avšak sekulární, režim prezidenta Saddáma Husajna a nacionalistické a socialistické arabské strany BAAS, který například toleroval křesťany. Odhaduje se, že před invazí v Iráku žily až dva miliony křesťanů. Nyní toto číslo spadlo na méně než 450 000 a rychle klesá.
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, zda s odstupem a s přihlédnutím k dnešnímu vývoji byla invaze Spojených států amerických v Iráku v roce 2003 správná.
Chybná strategie implementovat demokracii na Blízký východ
„Chyby tkvěly v ´kdy´ a ´jak´, nikoli pak v ´jestli´,“ reagoval stručně předseda TOP 09 a předseda Zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg.
„Nechtějte po mně historické soudy. Principiálně je vždy správné svrhnout diktaturu, která ničí a zabíjí své občany. Je ovšem dobré nelhat, nepodvádět a nepoužívat boj za demokracii jako záminku pro komerční cíle. Potom sebelepší boj ztrácí na legitimitě. V Iráku se tak stalo. Ale společnost je tak rozdělena z daleko více důvodů. Jedny z nejzásadnějších jsou militantní vražedné frakce islámu. To je ten problém, který se musíme naučit vidět,“ prohlásil předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Důvodem zásahu USA a jejich spojenců byl diktátorský režim Saddáma Husajna a obava z použití chemických zbraní. Autoritářský režim byl odstraněn, ale chemické zbraně nalezeny nebyly. Již tehdy jsem upozorňoval na scházející poválečnou strategii. Z tohoto pohledu došlo k podcenění bezpečnosti a politické stability v Iráku. Ukazuje se, že je chybnou strategií implementovat demokracii evropského střihu v těchto zemích. Pokud k tomu přidáme vládu bez respektu a armádu v rozvalu, pak tento vývoj se dal předpokládat,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Amerika je vraždící mašinérie
„Dnešní vývoj v Iráku dokazuje, jakým zločinem agrese Američanů byla, je a ještě bude. Dokazuje, že jsou to američtí prezidenti, kteří by měli stát před mezinárodním soudem v Haagu. Tam je jejich místo a nejen za zločiny v Iráku. Za zločiny v Jugoslávii, Libyi, Sýrii, Afghánistánu, na Ukrajině, Vietnamu a dalších. Ten seznam by byl hodně dlouhý. Množství krve jimi prolité příliš veliké. Kam vstoupí noha amerického vojáka, po desítky let tráva neroste. Pokud americký prezident Ronald Reagan hovořil o sovětském svazu jako o Říši zla, Říší zla můžeme s klidem nazvat Spojené státy americké. Je to nejagresivnější stát na světě, který má na svědomí statisíce a miliony mrtvých po celém světě. Je to vraždící mašinérie,“ řekl senátor Jaroslav Doubrava.
„Trochu pozdě civilizovaný svět pochopil, že agresivní islámští fundamentalisté a napojené hordy hrdlořezů jsou v podstatě větším zlem než jakýkoli autokratický režim. V dobré víře jsme podporovali boj proti despotům porušujícím lidská práva a nyní jsme zděšeni tím, jak zrůdné ideologie i praktiky infiltrovaly ´osvobozený´ prostor. Opravdu nemohly zpravodajské služby predikovat takový vývoj?“ podotýká senátor Pavel Lebeda.
„Já si nemyslím, že to bylo špatně. Ty věci se musí vidět v kontextu celého území a našeho spojence Izraele. Demokracie se rodí dlouho a hodně bolí. Jsem rád, že jsme tehdy stáli jako spojenci na straně USA,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
„Invaze do Iráku byla neospravedlněná. Zemi, jako je Irák, není možné vnucovat západní model demokracie,“ říká předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
_profil_top.jpg)
Byl to válečný zločin
„Nikdy jsem se nedomnívala, že invaze byla správná. Dnešní vývoj to jen potvrzuje. Mocenské zájmy USA na úkor ostatních států nikdy v historii nedopadly dobře,“ míní europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
Podle poslance Úsvitu Petra Adama byla invaze obrovskou chybou a válečným zločinem. „Vylhané důvody a honba za fiktivními zbraněmi hromadného ničení odstartovaly období totální destabilizace země a de facto i celého regionu. Netřeba si lhát, že Husajn byl lidumil. Nebyl. Ale to, co se v Iráku stalo a kolik civilistů zemřelo, je tragédie. Je opravdu zarážející, že v honbě za fiktivními zbraněmi hromadného ničení USA neváhá a okamžitě zahájí invazi, teď tam lidé skutečně umírají a oni velmi váhavě zvažují, jestli vůbec zvednou varovný prst. Že by jejich skutečné důvody pro tehdejší invazi byly přece jenom jiné, než jak nám bylo prezentováno? Samozřejmě,“ vysvětlil Adam.
„Kdo jsem já, abych mohl hodnotit takovéto věci?“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Tady platí, že po bitvě je každý generálem, doslova a dvojnásobně,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
Psali jsme:
Tato válka stála zbytečně život i zhruba sto tisíc Iráčanů
„K odpovědi využiji i citaci z analýzy britského Královského ústavu pro obranná studia (RUSI), o které před nedávnem informoval deník The Daily Telegraph: ´Války v Iráku a Afghánistánu byly strategickým omylem, který britské daňové poplatníky přišel na více než 29 miliard liber.´ (skoro bilión korun). A já k tomu dodávám, že tato válka stála zbytečně život i zhruba sto tisíc Iráčanů. A dále se ve zmiňované analýze píše: ´Vzestup Al Kajdy na Arabském poloostrově byla reakce na tuto invazi.´ A kritický byl tentokráte k americkým operacím v jeho nedávném projevu ve West Pointu i americký prezident Barack Obama : ´Od druhé světové války některé naše nejnákladnější chyby neplynuly z naší zdrženlivosti, ale z naší ochoty zapojit se do vojenských dobrodružství bez domýšlení důsledků, bez toho, aby se vytvořila mezinárodní podpora a legitimita pro naše akce.´,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Můj dlouhodobý názor je ten, že kdyby takzvané mocnosti – a všichni soudně a reálně uvažující uznají, že především se to týká Spojených států – prosazovaly své zájmy především na svém území a svém kontinentu, výrazně by ubylo vojenských konfliktů, politického napětí a zbytečně zabitých lidí. A jak uvedl britský Královský ústav, s čímž se plně ztotožňuji, právě v důsledku této americké vojenské invaze došlo k vzestupu Al Kajdy. A ta už dnes neohrožuje zdaleka jen Spojené státy Americké... ´Děkujeme´ Ameriko. Následné omezení vlivu Al Kajdy stálo jistě značné množství finančních prostředků, které mohly být investovány určitě mnohem užitečněji,“ dodal Fiedler.
O invazi se uvažovalo již po 11. září. Tři tisíce miliard dolarů
Europoslanec Miloslav Ransdorf byl v době irácké krize v USA v budově OSN, kde se projednávala rezoluce Rady bezpečnosti, která invazi schválila: „Spojené státy tehdy vyvíjeli brutální nátlak i na své spojence Němce a Francouze. Nejdéle vzdorovala Francie. Američané si mysleli, že vše mohou dělat jen základě svého vlastního rozhodnutí a že není nutné se řídit mezinárodním právem. Dostal jsem se tehdy v New Yorku do styku s lidmi, kteří se točili kolem židovské obce, a ti mi řekli, že tehdejší náměstek ministra obrany v administrativě George Bushe mladšího Paul Wolfowitz, který je přední osobností neokonzervatismu, již krátce po útoku na Dvojčata mluvil o tom, že v Iráku bude svržen režim Saddáma Husajna a přesvědčoval Bushe, aby podnikl invazi.“
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
„Ukázalo se, že zbraně hromadného ničení v Iráku byla lež. Invaze poškodila Západ v islámském světě. Ekonomové Joseph Stiglitz a Linda Bilmes napsali knihu The Three Trillion Dollar War, kde spočítali, že válka stála tedy tři tisíce miliard dolarů. Mluvil jsem s lidmi z irácké vlády a všichni také ví, že rekonstrukce Iráku byla zpackaná,“ dodal Ransdorf.
Jak hodnotit něco na základě vymýšlení a lži s výsledkem nepočítaných obětí?
„Jak hodnotit něco, co bylo vykonáno na základě vymýšlení a lži s výsledkem nepočítaných obětí?“ ptá se poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Podle poslance KSČM Miroslava Opálky invaze v Iráku v roce 2003 správná nebyla: „Má na svědomí více obětí než režim, proti kterému byla namířena.“
„Po bitvě každý kaprál generálem, ale já již tehdy tvrdil, že to není správné. Pomíjím zcela vylhané důvody napadení a rozhodně ani neobhajuji Saddáma. Ale představa, že všude na světě může fungovat náš jistý chaos nazývaný demokracie je veskrze nesmyslná až hloupá. Zapomínáme, že se měl bombardovat i Írán. Nu a náhle se perské elitní jednotky hodí. Jsou prostě země a národy, které potřebují autoritářský režim,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Nevím, nemám dostatek informací, abych to mohl posoudit a informace dostupné veřejnosti se rozcházejí a asi jim nelze stoprocentně věřit. Konec konců v historii takových přehmatů bylo už více a některé jsou stále nejasné. Domnívám se, že většina takových konfliktů má v pozadí obchodní zájmy zbrojního průmyslu,“ uvedl senátor Zdeněk Schwarz.
Poslanec ČSSD Václav Klučka jen stručně odpověděl, že invaze správná byla.
Psali jsme:
Invaze do Iráku začala 20. března 2003
Bílý dům podle ČTK v současné době zvažuje formu podpory irácké armádě, která je pod silným tlakem islamistů ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě. Kromě výcviku iráckých vojáků a dodávek zbraní prezident zvažuje i možnost nasazení bezpilotních letounů, které operují v Pákistánu nebo Jemenu.
Celá věc s invazí v Iráku v roce 2003 bezprostředně začala tak, že v únoru 2003 vystoupil v OSN za Spojené státy Colin Powell s projevem, ve kterém za pomoci mnoha satelitních fotografií a obrázků vypovídal o zbraních hromadného ničení, které údajně Saddám Husajn doposud má a též o spojitosti Husajna s Al Kajdou.
Zdrojem pro detaily Powellova projevu o zbraních hromadného ničení byl irácký informátor západních rozvědek Rafid Ahmed Alwan al-Janabi. O osm let později se al-Janabi řekl, že si vše vymyslel ve snaze zbavit Irák Husseina a přinést do země demokratický režim.
Invaze do Iráku začala 20. března 2003 pod kódovým označením „Operace Irácká svoboda“. Britové používali kódové označení „Operace Telic“. Spolu se Spojenými státy americkými tvořilo „koalici ochotných“ přibližně 40 zemí, které poskytly své vojáky. K útoku byla zformována mezinárodní (britsko-americko-australská) koalice, jejíž vojenskou sílu tvořilo 17 divizí o síle 300 900 mužů, přičemž Američané a Britové tvořili 98 procent. Na začátku května Američané Irák dobyli. Od pádu režimu Saddáma Husajna dochází k Iráku gerilovým bojům a náboženskému násilí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
