Jak uspěje Babiš v boji s daňovými úniky a rozkrádáním ve státní správě?Anketa
Vše podepisuji sám, vše rozhoduji sám, všechny dokumenty dávejte přímo mně - včetně žádostí o proplacení „cesťáků". Tak dle informací ParlamentníchListů.cz z okolí vedení Ministerstva financí začal „úřadovat" nový pán státní kasy Andrej Babiš. Na jeho stole se mají hromadit archy spisů a žádostí k vyřízení. „Lidé v jeho okolí se obávají, zda je schopen tohle dlouhodobě vydržet," zaznělo též od zdroje z ministerstva.
Změnu ve stylu práce ministra ostatně potvrdilo i Ministerstvo financí. „Ano, ministr financí změnil schvalování důležitých dokumentů a výdajů ministerstva tak, aby bylo hospodaření ministerstva více pod kontrolou,“ řekl ParlamentnímListům.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva Radek Ležatka.
Jakkoliv to může vypadat neobvykle, ani někteří bývalí ministři se takovému postupu příliš nediví, i když sami v minulosti zvolili jinou metodu řízení. „Když přijde někdo do prostředí, kde neví, jak je to nastavené, je jako studijní metoda logické, když musí všechno povinně plynout k němu, a pak na základě toho rozhodne, jak to bude dál. To mi v situaci, ve které se Andrej Babiš nachází, připadá zcela přiměřené,“ připustil i jeden z Babišových předchůdců ve funkci – exministr Vlastimil Tlustý, protože podnikatel přichází z firmy a s řízením státní správy nikdy nepřišel do styku.
Fotogalerie: - Babišovo ministerstvo
Koncentrace moci přináší i rizika
Ale existují i možná rizika. Kdyby člověk v čele ministerstva rozhodoval o každé maličkosti, brzdilo by to chod celého úřadu, navíc by se ministr pro ptákoviny nedostal k důležitější práci. „Pokud je to krátkodobý studijní systém, při kterém má být zmapováno, na jakých úrovních se co rozhoduje, a pak si ministr nastaví systém sám a rozdělí kompetence do vyhovující hierarchie, je to rozumné řešení. Ale pokud by to tak chtěl provozovat trvale, není to moc funkční systém. Je-li mnoho času spotřebováváno na tisíce drobných rozhodnutí, nezbývá moc času na vyhodnocování těch zásadních,“ varuje bývalý politik ODS Tlustý.
Ale není to jediné nebezpečí, které koncentrace moci přináší. „I v situaci, kdy někdo nechá všechno projít vlastníma rukama a všechno podepisuje, vzniká fatální problém, že se nemůže dozvědět všechny informace, které ke každému případu náleží. Takže sice všechno rozhoduje, ale nemůže to posoudit podrobně, nemá na to prostor. Vzniká tak nebezpečí, že věci, o kterých rozhoduje, posoudí povrchně,“ konstatoval Vlastimil Tlustý, proč by taková praxe neměla trvat moc dlouho.
Exministr Tlustý zvolil opačný postup
Existuje několik možných logických variant řízení, uvedl Tlustý. On sám zvolil opačnou než Andrej Babiš. „Vycházel jsem z toho, že když člověk někam přijde, musí nejdřív pochopit, jak to tam funguje a teprve potom do toho zasahovat. Takže jsem vstoupil do systému, který jsem zdědil po předcích. Některé věci přicházely k podpisu ministrovi, jiné se řešily na příslušných úrovních a já jsem se s nimi přímo nesetkal. Určitě byly věci, které proběhly na Ministerstvu financí v duchu standardních pravidel a já jsem s nimi nepřišel vůbec do styku,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz. Na ministerstvu byla určitá autonomie náměstků a ředitelů, kteří měli určité věci v kompetenci a ty samostatně řešili. „Já jsem tam byl krátce, ale kdybych tam byl déle, fungoval bych logickým způsobem: Dokud by nedošlo k selhání, dokud by se neobjevil nějaký problém, který by vznikl tak, že v rámci autonomie bylo rozhodnuto něco, co rozhodnuto být nemělo, nechal bych to běžet,“ poznamenal. Ale i v tak krátké době, kdy působil v čele resortu, se prý ukázalo, že náměstek rozhodl věc, která měla široké politické souvislosti. „Já jsem za to byl činěn odpovědným, zareagoval jsem na to tím, že jsem změnil míru autonomie tohoto náměstka,“ uvedl Tlustý.
Psali jsme:
Předchozí ministři měli většinou zkušenosti z politiky i státní správy
Ale exministr financí připouští, že byl v jiné situaci, než je dnes Andrej Babiš. Před nástupem do čela resortu byl nejen dlouhá léta poslancem, dokonce šéfem sněmovního rozpočtového výboru, ale pár let působil přímo ve státní správě jako náměstek ministra zemědělství. Podobnou minulost z politiky či státní správy měla většina bývalých členů vlád. Také exministr zahraničních věcí Cyril Svoboda připomíná, že měl v době, kdy nastoupil do křesla šéfa diplomacie, za sebou deset let „náměstkování“. „Byl jsem před tím náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti i na Ministerstvu zahraničních věcí, krátce jsem byl i ministr vnitra. Když jsem přišel na ministerstvo, věděl jsem, kdo je kdo, od koho co můžu čekat. Rozdíl je v tom, že Andrej Babiš nastupuje na ministerstvo, ale nemá žádné zkušenosti se státní správou,“ řekl ParlamentnímListům.cz lidovecký politik, který dnes řídí Diplomatickou akademii. „Můj koncept byl, že jsem se obklopil lidmi, kterým bylo možné důvěřovat. Držel jsem se zásady, že jsem delegoval pravomoc, protože je důležité mít kolem sebe lidi, o které se můžete opřít, když jste třeba v zahraničí. Navíc ministr potřebuje také prostor pro politickou aktivitu, například setkávání s občany,“ objasnil svůj přístup k řízení ministerstva. Ale nevidí žádný problém v tom, že každý ministr volí jinou metodu, třeba že chce vidět detailně všechno. „Pan Babiš vybudoval velký podnik, určitě si dokáže dobře poradit i v čele ministerstva. Možná jde metodou postupných kroků, nejdřív se s chodem úřadu seznámit, potom delegovat pravomoci,“ soudí Svoboda.
Nejdřív je třeba udělat pořádek a pak delegovat pravomoci
Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček potvrzuje, že v privátním byznysu je běžné, když někdo koupí nějaký podnik a začne „dělat pořádek“, že se snaží maximum rozhodování v první fázi koncentrovat sám pod sebe, aby se sám seznámil s tím, co funguje dobře a co špatně. „Má-li šéf firmy na někoho delegovat pravomoci, je dobře, aby si to předtím osahal,“ říká. A právě takovým režimem byl Andrej Babiš podle něj znám už v Agrofertu. „On poměrně velkou skupinu firem dokázal řídit velmi efektivně, koncentroval velké množství rozhodování pod svoji osobu. To bylo o něm známo a způsob organizace Agrofertu to umožňoval. Babiš koncentroval strategická rozhodnutí do mateřské společnosti Agrofert holding, kde měl poměrně kvalitní manažerský tým, ale on sám víceméně věděl o všech důležitých věcech a fakticky o nich i rozhodoval,“ poznamenal Havlíček.
Psali jsme:
Ministr jde logickou cestou
Podnikatel však upozornil, že ve státní sféře je to trochu něco jiného. Andrej Babiš je ve dvojí pozici: Jedna je čistě operativní - šéf Ministerstva financí, druhá je víc strategická, kdy je vicepremiérem pro koordinaci hospodářské politiky. „Dovedu si představit, že na Ministerstvu financí si velkou část pravomocí pod sebe natáhne. Nemyslím, že by to bylo k neprospěchu věci, protože pokud chce něco změnit, pokud chce prohlédnout všechny zákulisní aktivity, které se na Ministerstvu financí dějí, musí nejdřív sám všechno poznat, tím spíš, že nebyl součástí Ministerstva financí,“ je přesvědčen Karel Havlíček. Babiš prostě o mnoha věcech vůbec nevěděl a přichází do nové situace, proto se nediví, že se snaží maximum věcí koncentrovat na sebe. „Jde logickou cestou. Ale věřím, že časem, v momentě, kdy se víc na ministerstvu zorientuje, mnoho z operativních rozhodnutí pustí a přeloží to na své podřízené,“ soudí. Vždyť dnes ještě nemá ani všechny náměstky jmenované.
Havlíček: Stát se nedá řídit jako firma
Havlíček připustil, že kdyby nastoupil do čela resortu, postupoval by podobně. Ale v jednom s majitelem Agrofertu nesouhlasí, a to v názoru, že stát se dá řídit jako firma. „Tady se s jeho názorem rozcházím. Ne snad proto, že nevidím mnoho podobných procesů, které se dají podobně uchopit. Ale ze své podstaty firmu musím řídit jinak než stát, protože když jsem ve firmě vlastníkem a současně ředitelem, bouchnutím do stolu dokážu uřídit, co potřebuju, aniž bych si vytvářel nějakou zásadní oponenturu,“ prohlásil podnikatel. Ve státě je to však něco jiného. „Tam si dovedu představit, že by to mohlo být řízeno jako firma, ale jen za jednoho předpokladu: Že by se jednalo o konstituční monarchii,“ oponuje Babišovi.
Nelze ořezat nepřizpůsobivé občany
Stát podle Havlíčka je založen na principu parlamentní demokracie. Politik si nemůže na rozdíl od šéfa firmy vybírat své spolupracovníky, byli mu dáni volbami. „Ve firmě se mohu zbavit těch, kteří mi nevyhovují, jednoduše tím, že je propustím. Ale ve vládě se nemohu zbavit, koho bych chtěl, protože musím respektovat koaliční dohody. A také víme, jak funguje zákulisní politika, jak se prosazují věci v Parlamentu. To nemá s firmou nic společného,“ vysvětluje klíčové rozdíly mezi řízením firmy a státem Havlíček. Jedním z nejpodstatnějších rozdílů je, že není možné vidět ve státě jen ekonomický efekt. „Musím ve státě vidět i efekt určité míry solidarity, sociální aspekt, bezpečnostní aspekt. Jako podnikatel se mohu zaměřit jen na ekonomický efekt a vše, co mi ho nepřináší, ořezat. Ve státě to nejde, nemohu ořezat nepřizpůsobivé občany, nemohu ořezat určité položky, které směřují k sociálnímu smíru. Stát se nemůže chovat, jak chce, navíc jsme součástí Evropské unie, musíme respektovat určité dohody vyplývající z našeho členství v EU i NATO i vůči dalším partnerům, s nimiž jsme v minulosti uzavřeli určité dohody,“ uzavírá Havlíček důvody, proč nelze stát řídit jako firmu, jak tvrdí ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
