Exministr zahraničí Cyril Svoboda, ekonom Lukáš Kovanda a novinářka Lenka Zlámalová měli být aktéry ostré debaty o deseti letech České republiky v Evropské unii. Jejich debata ale byla poněkud smířlivá, a tak jí na pikantnosti dodal až lídr Svobodných Petr Mach, který se na akci pořádané týdeníkem Reflex a konané na půdě Vysoké školy CEVRO Institut objevil mezi hosty a vstoupil do ní až během diskuse.
Novinářka Lenka Zlámalová odmítla v úvodu nálepku kritika našeho členství v Evropské unii a sama se označila za eurorealistku. Za velkou devízu českého vstupu do EU považuje volný obchod. Naopak přeceňován je podle ní vliv evropských peněz a evropských fondů a navíc tento systém přispěl i k politickému marasmu u nás. Negativum našeho členství vidí v nesebevědomé veřejné debatě, která je důsledkem toho, že se bojíme, abychom nebyli za potížisty.
Do Evropské unie jsme vstupovali v jejích sluníčkových letech
Ekonom Lukáš Kovanda zdůraznil, že v roce 2004 jsme vstupovali do elitního klubu. I když ten se zdál něčím jiným, než ve skutečnosti byl. Už tehdy ale žil z podstaty, což trápí západní Evropu už od skončení druhé světové války. „Když jsme do EU vstupovali, tak to ještě nebylo tak patrné jako v době ekonomické krize. V letech 2008-9 skončila sluníčková léta Evropské unie, nad níž se začalo smrákat,“ konstatoval Lukáš Kovanda s tím, že je teď otázkou, jak se z toho zamračeného počasí dostat dál a odvrátit tu zkázu, která je uvedena i v titulní otázce této diskuse.
Psali jsme:
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda v reakci na své předřečníky přiznal, že ho až děsí to, že pro spoustu lidí je evropský rozměr EU to hlavní. Sám za problém považuje neuvěřitelně nízký práh solidarity, což nám prý události na Ukrajině ukazují par excellence. „Putin ví, co si může dovolit, protože evropští parťáci nedrží pohromadě,“ upozornil bývalý šéf české diplomacie.
Náš postoj k EU přece nestojí na pomazánkovém másle a tuzemáku
Sám je velkým příznivcem našeho členství v Evropské unii, ale vadí mu, jak s ním nakládáme. „Najděte mi jedinou aktivitu v Evropské unii, aby Češi neřekli ne. Chceme eurozónu, nebo ne? Chceme fiskální pakt, nebo ne? Vadí mi tahle česká pozice. Ve jménu debaty, co nám to přinese, ztrácíme na vnitřní adhezi. Před námi je těžký čas a jestli si to rozložíme na pomazánkovém máslu nebo tuzemáku, tak nás potěš pánbů,“ varoval expředseda lidovců.
Diskutující se také vyjadřovali k tomu, jaký je vliv České republiky v Evropské unii a jestli v ní můžeme vůbec něco ovlivnit. „Kloním se k tomu, co říkal Václav Klaus, že náš vliv se limitně blíží nule. A je třeba zmínit krizi leadershipu. Když jde o palčivé problémy, tak Van Rompuy a spol. zůstávají v pozadí a vynoří se ti de facto vládci Merkelová a Hollande. Prostě když jde o důležité otázky, tak rozhodují ty ekonomicky silné země, jako je Německo,“ popsal Lukáš Kovanda skutečný řídící mechanismus v evropských strukturách.
Lídr Svobodných považuje našich deset let v EU za ekonomickou katastrofu
S tím ostře nesouhlasil Cyril Svoboda, podle něhož to záleží na naší schopnosti přesvědčit partnery o tom, co chceme. Naši pozici prý ale oslabuje, když se chováme, jako bychom do EU ani nepatřili, nebo tam patřili jen jednou nohou. Novinářka Lenka Zlámalová na to reagovala, že si umíme dobře prosazovat své zájmy, když víme, co chceme. „Pak si najdeme skupinu podobně smýšlejících zemí. Třeba pokud jde o energetiku, je naším partnerem Francie, zatímco Německo v této oblasti naším partnerem není,“ poznamenala novinářka.
V rámci diskuze si vzal slovo Petr Mach, lídr Svobodných pro volby do Evropského parlamentu, který seděl mezi hosty. Zkritizoval diskutující, že nenabídli realistický pohled na naše členství v EU a zmínil, že Česká republika by si měla vyjednat, aby nemusela přijmout euro. „Z ekonomického hlediska těch deset let v EU byla katastrofa. Kdybychom v roce 2003 neřekli v referendu ano, nebyla by naše pole plná solárních panelů a řepky. Nemuseli bychom zvyšovat DPH, nemuseli bychom odvádět miliardové příspěvky do Bruselu,“ vypočítával Petr Mach, v čem naší zemi členství v EU uškodilo.
Sociální a migrační problémy nahrávají autorům jednoduchých řešení
Proti tomu se však ohradili všichni tři diskutující. Lenka Zlámalová prohlásila, že přínos volného obchodu je víc než všechna zmíněná negativa. Cyril Svoboda upozornil na to, že bychom byli stejně spojeni s německou ekonomikou, a navíc řekl, že česká rozhodnutí si v mnohém nezadají s často kritizovanými rozhodnutími Evropské unie a zmínil přitom tunelování českých bank v 90. letech. Podle Lukáše Kovandy nám desetileté členství ekonomicky prospělo. „Ale je to ovlivněno těmi sluníčkovými lety, v nichž jsme do EU vstoupili. Je otázka, jestli to krize neobrátí opačným směrem,“ poznamenal ekonom.
Na přetřes přišel i stále sílící euroskepticismus, který po blížících se eurovolbách podle Cyrila Svobody ještě výrazně vzroste. „Je po tom v Evropě poptávka. Zvětšují se sociální a migrační problémy a Evropa si s tím neví moc rady. To nahrává těm, kteří nabízejí jednoduchá řešení,“ upozornil exministr zahraničí, který by si k chystanému referendu ve Skotsku přál soudržnost Skotů ve Spojeném království a rovněž tak Spojeného království v Evropské unii.
Z tvarohové pozice EU si Rusko nic nedělá
Když byli diskutující žádáni o hodnocení českých europoslanců, uvedl Cyril Svoboda, že to je stejné jako v Poslanecké sněmovně. „Tam i tam najdeme koně tažné i chovné. Ale horší je to, co kandidáti do europarlamentu voličům slibují. To je opravdu bída! Ale je to dáno i tím, že někdo probublá primárkami, řekne, že umí pasivně anglicky a francouzsky a už je na kandidátce,“ poukázal bývalý předseda KDU-ČSL na to, jaká někdy vede cesta uchazečů o Brusel na kandidátní listiny.
V závěru došlo i na postoj Evropské unie k Rusku kvůli událostem na Ukrajině. Lukáš Kovanda podotkl, že Rusko by mělo od EU cítit nějakou reálnou hrozbu, aby možnosti sankcí bralo opravdu vážně. Lenka Zlámalová připomněla, že Rusko je sice bohaté díky nerostným surovinám, ale také je hodně závislé na evropských penězích. Cyril Svoboda pak doporučil najít segment v exportu do Ruska, jehož absenci by Rusko pocítilo. „Ale to by mu ho nesměl opravdu nikdo dodávat. Evropa má v ruce klacek, který musí Rusko cítit. Je-li její pozice tvarohová, tak bude samozřejmě výhodnější pro Rusko,“ dodal exministr zahraničí s vědomím velkého propojení Ruska a Evropské unie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
