Care, zachránils Rusko, kéž bys byl náš. A také zcela opačná slova. Kníže, Okamura a mnozí jiní leckdy překvapivě hodnotí Putina

13.08.2014 4:41

ANKETA Je tomu 15 let od chvíle, kdy začal Vladimir Vladimirovič Putin zásadním způsobem určovat osudy Ruska. Dne 8. srpna 1999 se totiž stal premiérem Ruské federace a 31. prosince téhož roku začal vykonávat po odstoupení prezidenta Borise Jelcina funkci úřadujícího prezidenta.

Care, zachránils Rusko, kéž bys byl náš. A také zcela opačná slova. Kníže, Okamura a mnozí jiní leckdy překvapivě hodnotí Putina
Foto: www.kremlin.ru
Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Anketa

Který z následujících státníků minulosti je vám nejbližší?

hlasovalo: 15297 lidí

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jak hodnotí politické působení Vladimira Putina za toto 15leté období. Většina politiků se shoduje, že Rusko ekonomicky pozvedl a vypořádal se s předešlým chaosem. Někteří mu vyčítají diktátorské tendence a údajnou agresivitu v zahraniční politice.

Benito Mussolini mohl být největším italským státníkem

„To je jako u spousty mocipánů v dějinách. První léta jsou kladné stránky převažující. Putin stabilizoval Rusko, částečně obnovil hospodářství a tak dále. Jakmile si ovšem člověk zvykne na moc, tak pak začínají převažovat ty záporné stránky. Zmíním znovurozpoutání čečenské války, použil k tomu dosti podezřelých teroristických akcí, nikdo neví, kdo to opravdu činil. Teď vidíme nakonec otevřené násilí a obsazení sousední země. Čili to známe z historie a takových lidí byla spousta, že to na začátku vypadalo dobře, a pak se to poměrně kazí. Kdyby, řekněme, Benito Mussolini zemřel v roce 1935, tak byl platil jako největší italský státník. Víte? To je tak, že vždycky pak ta ješitnost, která je vůbec zkázou politiků, všechno vede obyčejně scestně,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Rozkradené rozervané Rusko potřebovalo po Jelcinově liberalizaci pořádek, autoritu, stabilitu a našlo ji v Putinovi. V tomto svou úlohu Putin jako silný autokrat splnil. Samozřejmě, že Rusko se do budoucna nevyhne demokratizaci – což je zřejmě úkol až pro Putinova nástupce. Málokdo si uvědomuje, že Putin mnoho kroků činí z nevyhnutelnosti. Představte si, že by Rusové zorganizovali puč v Mexiku na hranicích s USA. Myslíte si, že by americký prezident pučisty chválil? Z minulosti víme, že v takovém případě jsou USA daleko tvrdší než Rusové a Putin. V poslední válce s Mexikem neváhaly USA téměř půlku Mexika připojit k USA. Samozřejmě dnes je démonizace Putina součástí strategie EU a USA. Opilý Jelcin byl pochopitelně výhodnější partner pro Evropu a Američany, ovšem byl neštěstím pro Rusko a jeho národy,“ uvedl předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec

Bez Ruské federace nelze zajistit bezpečnostní a ekonomickou stabilitu Ukrajiny

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa odlišil pohled vnitrostátní a mezinárodní. „Z pohledu Ruské federace lze hodnotit Putinovo působení pozitivně. Nastavil ekonomický růst, zvýšil životní standard většiny Rusů. Také olympiáda byla úspěšná. To vše se odráží ve vysoké důvěře ruské veřejnosti. Dokonce i do anexe Krymu měl Putin dveře otevřené v EU i USA. Po anexi došlo ke zmrazení spolupráce s Ruskem, vlivem sankcí dochází k zabrzdění ekonomického růstu. Je otázkou, jak dlouho bude pokračovat občanská válka na východní Ukrajině a nespolupráce mezinárodního společenství s putinovským Ruskem. Je nutno si ovšem uvědomit, že bez Ruské federace nelze zajistit bezpečnostní a ekonomickou stabilitu Ukrajiny,“ vysvětluje Seďa.

„Těch 15 let je období stability a předvídatelnosti chování Ruska. Nebýt událostí na Krymu, hodnotil bych ho jednoznačně pozitivně,“ uvedl poslanec ODS Petr Bendl.

„Nevím, jestli by byl někdo jiný schopen transformovat a zachránit Ruskou federaci po devastujícím vládnutí prezidenta Jelcina. Putinův příchod do čela státu znamenal záchranu toho, co se ještě zachránit dalo. A to jak v oblasti vnitrostátní, tak mezinárodní, což se mnohým nehodí do jejich plánu,“ míní poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Vyvedl zemi z krize devadesátých let, nastolil pořádek a zabránil totálnímu rozvratu

Podle poslance ANO Matěje Fichtnera je Putin v Rusku jistě vnímán jako úspěšný politik: „Vyvedl zemi z krize devadesátých let, nastolil pořádek a zabránil totálnímu rozvratu. Jenomže se nedokázal vypořádat s největší slabinou ruské ekonomiky – přímým vývozem nerostného bohatství bez dalšího zpracování. Takže dnes ruská ekonomika sice funguje, ale je dotovaná příjmy z prodeje ropy a plynu. Aby se Putin stal historicky uznávaným světovým státníkem, musel by utlumit velmocenské vášně Ruska a přeměnit ruskou ekonomiku v takovou, která je založena na vysoké přidané hodnotě. A v tom je ten háček – podnikům s vysokou přidanou hodnotou se daří tam, kde je stabilní prostředí a nízká míra státní regulace, což státy s autoritativními režimy obvykle nejsou. Zintenzivnění asertivity Ruska na mezinárodním poli k tomu taktéž nepovede, ač jsou mnozí přesvědčeni o opaku."

„Hodnotím ho dosti rozporuplně. Na jedné straně stabilizoval Rusko ekonomicky a politicky, na straně druhé jeho politika vedla k další studené válce, potlačování lidských práv a separaci Ruska,“ říká ParlamentnímListům.cz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Kéž bychom také měli svého Putina...

„Pan Putin se evidentně dlouhodobě chová jako suverénní představitel Ruska. Neohýbá hřbet před jinými velmocemi a snaží se Rusko vymanit z podřízené role vůči Západu. Rozhodně v něm nespatřuji Hitlera, tak jako někteří radikální představitelé konkurenčních mocností. To je značně tupé a přehnané. Neodpovídá to realitě. Má však zjevně některé carské moresy, takže jeho osobnost si nelze rozhodně idealizovat. Rusům však jeho přístup většinově vyhovuje,“ říká poslanec ČSSD Richard Dolejš.

„Podíváme-li se, jaký zázrak se s ruským hospodářstvím stal po té mizérii, kterou po sobě zanechal Jelcin, jaké postavení ve světovém dění Ruská federace opět získala i přes snahu jejích odpůrců, pak Putina Rusům musíme jen závidět. Kéž bychom takového politika se schopnostmi a charismatem lídra, který obnovil a pozdvihl svůj národ a jeho vlastenectví a který má takovou upřímnou podporu svých spoluobčanů, měli také my. To je ale jen zbožné přání,“ řekl senátor Jaroslav Doubrava.

„Myslím si, že si Putin úspěšně poradil s chaosem, který po Jelcinovi zůstal. Jenže sotva situaci stabilizoval, už se zase země začala rozhlížet po bývalých državách. A to je myslím zlé,“ říká místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Ing. František Laudát

  • Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

Podle poslance ČSSD Jiřího Koskuby je Putin skutečnou osobností, která je schopna opravdu efektivně vládnout i takové velmoci, kterou Rusko bezesporu bylo a je. „A to tvrdě jako car. Ono je poměrně naivní si myslet, že náš chaotický styl demokracie lze aplikovat obecně ve všech státech světa. Pro všechny národní mentality. Za nepřítele bych ho tak mít rozhodně nechtěl. A je těžkou chybou se o to cíleně pokoušet. O to více doma posiluje. Ne pan Putin, nyní my hloupě vytváříme nové Velké Rusko,“ dodal poslanec.

Vladimir Putin dělá přesně to, co od něj jeho voliči očekávají

Podle poslance Úsvitu Petra Adama Vladimir Putin dělá přesně to, co od něj jeho voliči očekávají: „Jedná v jejich zájmu a dokázal z jelcinovského, komického Ruska, udělat sebevědomý a mocný stát, který se dá opět považovat za velmoc. Dle mého názoru je třeba být Rusku dobrým partnerem, ale současně obezřetným pozorovatelem s ohledem na ne příliš dobrou minulost Ruska v ohledu na dodržování lidských práv. Neznamená to ovšem nasazovat mu psí hlavu, kdykoli se to hodí do krámu našim ´západním spojencům´. A pokud mohu něco popřát, tak především mírové vyřešení všech současných problémů.“

„Nedokážu to posoudit. Na mě působí kontroverzně, jak na houpačce, a nyní z něj mám strach,“ reagoval poslanec ANO Bronislav Schwarz.

Podle poslance ČSSD Jaroslava Foldyny Putin vrátil Rusku jeho světový respekt. „Rusko tak dnes přispívá ke geopolitické vyváženosti, což i přes současnou vyhrocenou krizi na Ukrajině, tedy bezprostředním sousedu Ruska, je důležité k udržení míru ve světě. Ekonomicky a hospodářsky, stejně jako politicky, je na rozdíl od jelcinovského Ruska stabilním státem. Nestabilní a chaotické Rusko by bylo nebezpečím pro svět. Tak přes mnohé výhrady je Putin součástí mírového světa,“ domnívá se Foldyna.

„V čele tak velké a vnitřně nehomogenní země, jako je Rusko, musí stát silná osobnost. Putinovo žonglování mezi posty premiéra a prezidenta a populismus se značnou dávkou agresivity se ukázaly jako efektivní k posilování jeho vlivu. Jeho kult osobnosti roste a může velice brzy dosáhnout hranice, kterou dosáhli jeho předchůdci. Putin je možná dobrý pro Rusko, pro svět se ale stává čím dál větší hrozbou a rizikem,“ říká senátor Miroslav Krejča.

„Nežiji v Rusku, tak to nemohu posoudit, a vycházet jen z mediálních výstupů nelze. Právo ho spravedlivě hodnotit mají Rusové. Já mohu hodnotit jen negativně jeho mediální obraz, přemíru luxusu, která je směrem na východ častá a v kontrastu s velkou chudobou části Ruska, nebo invazí na Ukrajinu nebo střídání funkcí s Medveděvem a tak dále,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor Zdeněk Schwarz.

„Necítím potřebu jej hodnotit,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil 7. října 1952 v Leningradu (dnes Sankt Petěrburg). V letech 1998–1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti a v obdobích 1999–2000 a 2008–2012 vykonával funkci předsedy vlády. Od 16. srpna 1999 vykonával úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem.

Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 se stal řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával po vítězství v prezidentských volbách 14. března 2004 od 7. května 2004 do 7. května 2008. Od 8. května 2008 do 7. května 2012 zastával funkci předsedy vlády. Od 7. května 2012 zastává opět funkci prezidenta Ruské federace.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

16:53 „On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

Mluví nebo nemluví ministr vnitra Rakušan pravdu o údajné české výjimce z migračního paktu EU? Do sn…