Kdo by měl odstoupit z vlády?Anketa
Jaká je v současné době situace v Žitomiru a okolí? Co se tam děje?
Všichni obyvatelé bedlivě sledují to, co se děje na Krymu a muži silně projevují patriotismus a zapisují se do Národní gardy. Její příslušníci se většinou vydali chránit hranice Ukrajiny a kvůli tomu u nás obrovsky roste kriminalita. Policie i Národní garda jsou u hranic a tady nikdo nehlídá dodržování zákonů. Žitomirští lidé se ale bojí i něčeho jiného. Náš kraj má hranici s Běloruskem a Putin má podepsanou smlouvu, že běloruský vojenský prostor je tak volně přístupný pro ruskou armádu. Naši lidé jezdí na vesnice za rodiči a najednou zjistili, že je tam v lesích plno ruských vojáků.
Národní garda není ani pořádně vycvičená, lidé si vybavení kupují za své peníze. Máme velký strach o své muže a syny, že budou lehce zastřeleni, protože nemají dostatečnou výzbroj a výcvik na rozdíl od Putinovy armády.
Existují tedy skutečné obavy, že by na ukrajinsko-běloruské hranici mohlo dojít ke střetu s ruskou armádou? Je to opravdu reálné?
Vypadá to tak. Ruská armáda tam může začít zasahovat a nebude nikdo, kdo by ji zastavil. Ta hranice se nijak nechrání. Ukrajinská armáda na něco takového ale není připravená, všichni by tam zahynuli.
Zaznamenal jsem obavy tamních českých krajanů, že by se jim někdo mohl začít mstít, protože ti, kteří pracovali pro samosprávu, museli být členy Strany regionů.
Ano, takové obavy existují. Situace se ale stále mění, protože teď to vypadá, že může vypuknout válka s ruskou armádou. Nejvíc se bojíme Putina, protože ruské jednotky na Krymu sledovaly videozáznamy a identifikovaly odpůrce ruského režimu, aby je potrestaly. Proto se teď ženy musely zřeknout svých manželů, aby zachránily zbytek rodiny. Do Žitomiru už přišli Ukrajinci a Tataři z Krymu.
Novináři mají problém celou situaci sledovat a ukazovat, co se děje, protože ruští novináři ukazují jen to, co chtěl vidět Putin. Ostatní novináři byli pod neustálým dohledem ozbrojenců, nebo vůbec nebyli puštěni na Krym.
Vy jste posílala dopis české vládě s žádostí o pomoc s přesídlením asi čtyřiceti českých rodin do České republiky spojeným s následnou podporou zde. Už se vám někdo ozval? Jednala jste s někým?
Jednala jsem se zmocněncem pro krajany z Ministerstva zahraničních věcí.
A zaznamenala jste náznak, že by se česká vláda v té věci chystala něco podniknout?
Máme velkou naději a prosíme českou vládu, aby na své krajany nezapomněla. Větší naději mít nemůžeme.
Takže zatím vám žádný konkrétní příslib nikdo nedal?
Zatím ne. Ale naděje vždycky zůstává.
Kdybyste bydleli na Krymu, jak byste hlasovali v referendu?Anketa
Máme naději, že na nás nezapomenou, protože jsme už zažili stěhování po černobylské havárii a zůstali jsme tam. Dali jsme se dohromady a i tenkrát jsme měli naději na přestěhování, ale nedošlo na nás. Zůstali jsme, zorganizovali jsme se do krajanských spolků, moc si chráníme své češství a vážíme si toho. My teď vůbec nevíme, co nás čeká, ale máme naději, že to překonáme.
Jak se díváte na současnou vládu v Kyjevě a na způsob, jak se dostala k moci? Považujete ji za legitimní?
Mám názor takový, že zpočátku byl Majdan inteligentní, byli tam vzdělaní a rozumní lidé. Bývalá vláda nic nedělala, opozice Majdan podporovala, ale nic moc udělat nemohla. Mezitím se zorganizoval Pravý sektor, který toho využil.
Když byl u moci Viktor Janukovyč, jeho Strana regionů byla mocná a my jsme se jí báli. Potom, co Janukovyč utekl, začali lidé jeho stranu opouštět. Parlament pak vybral novou vládu a já ji beru jako legitimní. Má ale problémy s Pravým sektorem, který před pár dny vládě dal ultimátum, že pokud se nedomluví diplomaticky, budou sami bránit svoji vlast.
Co si myslíte o nedělním referendu na Krymu, kdy se 97 % hlasujících vyslovilo pro připojení k Ruské federaci? Je podle vás připojení k Rusku správné, nebo by Krym měla Ukrajina hájit za každou cenu?
Ne. Já to beru tak, že když se o tom v referendu takto rozhodlo, je potřeba Krym odevzdat, aby se zachránil zbytek. Ať si Krym vezmou, aby se nestřílelo. Je však potřeba říct i to, že na Krymu nežijí a nežili jen Rusové. Před i po roce 1954, kdy byl poloostrov připojen k Ukrajině, tam žilo mnoho národností a za carského Ruska tam žila většina Ukrajinců.
Na závěr, je něco, co byste chtěla lidem v Čechách vzkázat?
Chci se ještě jednou obrátit na českou vládu, aby pamatovala na to, že my jsme Češi, žijeme tam teď v těžkých podmínkách a prosíme ji, aby pro nás něco udělala. Nejdůležitější je uznat důchod pro starší lidi, protože my si už nevyděláme a celý život jsme pracovali. Mládež by se v České republice usadila, jen aby pro začátek dostala trošku podporu.
U trvalého pobytu, který vláda uznává pro krajany, jsou moc přísné podmínky, které se splňují těžko. Tak třeba finanční zabezpečení. Vláda chce, aby český krajan žijící na Ukrajině prokázal příjem nejméně osm tisíc měsíčně za půl roku zpátky. Kde by to ale ti lidé vzali? To je přece nemožné. Věříme, že nám vláda pomůže, vždyť jsme Češi.
Fotorafie nám zaslal Olexii Pivtorak, student politologie v Kyjevě
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka