Spolková republika Německo prý uvažuje o tom, že by přijala 140 tisíc běženců ze Sýrie. Když Chovanec jednal se svým německým protějškem, hovořili o tom, že by Česko mohlo přijmout pět nebo i 10 tisíc lidí. Část uprchlíků by měly přijmout i další evropské státy. „Česká republika je v tomto zatím velmi zdrženlivá. Je potřeba o tom vést velmi podrobnou diskuzi, a dokonce si myslím, že toto může být otázka pro referendum,“ podotknul Chovanec.
Drtivá většina politiků je před přijímáním uprchlíků a imigrantů velmi opatrná. Varuje před bezpečnostními riziky a kulturními a hodnotovými rozdíly, protože většina obyvatel Sýrie jsou muslimové. Na druhou stranu významná část politiků míní, že jsou nám kulturně blízcí syrští křesťané, kteří jsou masivně vyvražďováni a vyháněni Islámským státem. Syrským křesťanům by se případně mohlo pomoci, protože nejvíce trpí a jsou nejlépe integrovatelní do naší společnosti, na rozdíl od muslimů, kteří je pronásledují a zabíjí.
Někteří politici také upozornili na špatnou politiku USA a EU, které se snaží odstranit sekulárního prezidenta Sýrie Bašára Asada, jenž v Sýrii udržoval náboženský smír, náboženskou toleranci a bojuje proti extrémním muslimským povstalcům, kteří spolupracují s Islámským státem.
Psali jsme:
Imigrace přináší napětí a nenávist mezi přistěhovalci a starousedlíky
„Myslím, že je to odpovědnost politiků. Vedeme o tom debatu. Přijímat musíme, ale velmi opatrně vzhledem k bezpečnostním rizikům,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš na dotaz ParlamentníchListů.cz ohledně syrských uprchlíků, kteří mají případně přijít do ČR, neodpověděl.
„Myslím, že jde o tlak členských zemí Unie, které nezvládají příliv imigrantů, než přání Syřanů, byť u nás referendum považuji za potřebné, ale je potřeba přijmout zákon o referendu,“ míní předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Pan ministr, pokud vím, řekl něco jiného. Zaprvé, že nejdříve se musí vyřešit otázka případného návratu Čechů z ukrajinské Volyně, a pak se můžeme bavit o 13 dětech ze Sýrie a jejich rodinných příslušnících, přičemž stále jsme na úrovni diskuze. Takže pokud víme, řekl: ´Pomáhejme lidem v jejich blízkosti.´ Tedy tam, kde žijí, případně v jejich sousedství – tam posílejme pomoc – lékaře, dary i finance," uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
„A to je dlouhodobě názor Úsvitu, že imigrace, to znamená přesun chudých a nešťastných lidí do Evropy, problém neřeší, ale jen přesouvá. Pokud je v nějaké zemi zle, tak musíme pomáhat lidem přímo v dané zemi. Evropa a už vůbec ne Česká republika nemají šanci spasit a uživit chudé celé planety. Můžeme a musíme jim pomáhat, aby štěstí našli ve svých vlastních zemích. Imigrace přináší xenofobii a rasismus, přináší napětí a nenávist mezi přistěhovalci a starousedlíky. Jeden host potěší, ale deset tisíc může rozvrátit váš domov. Není to nic dobrého pro nikoho a chraňme se toho. Pomáhejme druhým, ať jsou šťastni u sebe doma, ve svých zemích. Konkrétním naším návrhem je zrušení štědré sociální podpory pro imigranty – to je to, co je do Evropy láká. Přičemž sami víme, že naše republika nemá peníze ani na důstojné životy našich vlastních občanů – ti musí být pro stát prioritou. A nikoli naopak,“ dodal Okamura.
Tomio Okamura
Když už, tak raději přijměme pronásledované křesťany…
„Ze strany pana ministra se jedná o alibismus. Vláda musí vyhodnotit rizika a rozhodnout, zda uprchlíky přijmout, případně kolik a za jakých podmínek. V případě přijetí, zda nepřijmout spíše syrské křesťany, kteří by se snáze integrovali do naší společnosti,“ říká místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Myslím, že se nepotřebujeme schovávat za referendum, abychom se jasně vyjádřili, že si nepřejeme desetitisíce migrantů. Je to obrovské bezpečnostní riziko. EU musí udělat vše pro to, aby pomohla těmto lidem v jejich zemích, namísto falešného otevírání náruče v době, kdy nejsme v EU schopni řešit situaci desítek milionů nezaměstnaných občanů,“ řekl rezolutně místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Když už budeme Evropskou unií donuceni – a vzpomeňme si na Klausova prorocká slova – jednejme o možnosti přijmout syrské křesťany. Ale všichni politici, kteří podporovali revoluci proti Asadovi, budou trvale odevzdávat 50 procent platu na jejich asimilaci,“ uvedl senátor ODS Tomáš Jirsa.
Na Blízkém východě bylo za posledních deset let zavražděno každoročně 100 tisíc křesťanů
Poslanec TOP 09 Daniel Korte vysvětlil, že je proti jakékoli formě přímé demokracie, neboť náš ústavní systém je založen na demokracii zastupitelské: „Volíme si své zástupce, aby rozhodovali o věcech, o kterých my, voliči, rozhodovat nemůžeme, neumíme, nechceme. Jakmile se nějaký ústavní činitel začne dovolávat referenda, říká tím: ´Já nechci dělat svou práci.´ Tedy nechce dělat svou práci. Nechť tedy nebere plat.“
Poslanec Korte současně varuje před muslimskými imigranty, ale křesťanům bychom dle něho měli pomoci: „Pokud jde o přijetí emigrantů z Blízkého východu, tak ti lidé si tam svými zvyky a svým způsobem života učinili život nesnesitelným. Muslimové se vyznačují absolutní nepřizpůsobivostí a vidíme v zemích s velkými menšinami, že si přenášejí své zvyky a způsob života do hostitelských zemí a činí tím život nesnesitelný nejen sobě, ale i všem ostatním. Měli bychom přijímat uprchlíky blízké naší civilizaci, u nich lze předpokládat schopnost integrace. Na Blízkém východě bylo za posledních deset let zavražděno každoročně 100 tisíc křesťanů. Pomáhejme jim, postarejme se o Aramejce či Kopty!“
„Jsem rád, že se o otázce migrace bude v EU ještě jednat. Česká republika by měla hájit české národní zájmy i v otázce migrace. Přesto si myslím, že otázky bezpečnosti nemají být předmětem referenda. I když v tomto případě lze očekávat negativní výsledek. To, co je důležité, je být připraven na příliv žadatelů o azyl. Česká republika má docela přísnou azylovou politiku, a z tohoto pohledu není třeba mít obavy. Nicméně pokud by měla mít naše země podíl na běžencích, pak je třeba preferovat lidi blízké naší kultuře. Osobně podporuji humanitární pomoc uprchlíkům, ale podle mého názoru by se jejich problémy měly řešit tam, kde vznikly,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Česká republika musí vyvinout maximální úsilí v rámci mezinárodního společenství, aby došlo k ukončení násilí v Sýrii. Žádné uprchlíky ze Sýrie zde nechceme. V Sýrii existuje vláda a zvolený prezident, kterému musí mezinárodní společenství poskytnout pomoc při zvládnuti humanitární krize a při zastavení násilí,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Psali jsme:
Islamismus? Díky, to u nás nepotřebujeme
Předseda SPO a senátor Jan Veleba je proti přijímání uprchlíků. „Není to z pozice nějakého rasismu, ale u nás s cizími kulturami nemáme zkušenosti. Myslím si, že postoj obyčejných lidí je k imigraci negativní. Teď vidíme spor, kdy britský premiér Cameron chce přibrzdit příliv přistěhovalců z takových zemí, a spor se vyhrocuje až tak, že Cameron je varován, když toto udělá, tak by Británie nemohla být v EU. Od přistěhovalců z těchto zemí je zde zcela jednoznačně nebezpečí islámského terorismu. Nic takového nepotřebujeme. Ať to vyřeší ti, kteří v Sýrii současný stav zapříčinili tím, že podporovali islamistickou opozici proti sekulárnímu Bašáru Asadovi, jenž zajišťoval klid a náboženský smír. Pokud přistěhovalectví, tak ze zemí, kde je kultura podobná naší a lidé se mohou lépe asimilovat. Pokud by se vláda rozhodla podpořit takový krok, mělo by být určitě referendum,“ řekl redakci Veleba.
„Jsem proti i bez referenda. Takové množství uprchlíků ze Sýrie podle mého názoru nezvládneme přijmout bez neúměrně vysokého bezpečnostního rizika do budoucna pro naše občany. Pokud máme přijímat uprchlíky ve větším počtu, tak z kulturně příbuzných zemí, kde je téměř jistota, že se začlení do společnosti bez vážnějších problémů. To neznamená, že bychom se jako Česká republika neměli podílet na humanitární pomoci,“ uvedl předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD.
„Podle mého názoru jde o to, zda se dá považovat masový úprk obyvatel ze státu, v tomto případě ze Sýrie, za obvyklý jev v současné době. Je potřeba se zamyslet nad jeho příčinami. Není to náhodou důsledek politiky USA a EU vůči některým arabským zemím? Výsledek eventuálního referenda se dá předpokládat. Před čím ti lidé vlastně prchají? To je ta základní otázka,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Nesouhlasím s takovým masivním otevíráním náruče, a v případě, že by nás EU nekompromisně tlačila, prosazoval bych referendum a stál na straně nesouhlasících s takovou vlnou imigrace,“ reagoval poslanec ODS Petr Bendl.
Denně čteme o pronásledování křesťanů, které nemá v historii obdoby
„Referendum považuji za nesmysl a zbabělost. Vláda a ministr musí umět rozhodnout, proto byli zvoleni. A přijmout uprchlíky před řáděním Islámského státu je naše lidská povinnost. Denně čteme o pronásledování křesťanů, které nemá v historii obdoby,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.
Podle poslankyně Úsvitu Jany Hnykové nelze s otázkou všelidového hlasování nic jiného než souhlasit. „K takto závažné otázce se musí vyjádřit lidé pomocí referenda. Díky takto důležitým rozhodnutím zvýšíme jeho význam u občanů a tím zvýšíme jejich účast v dalších referendech,“ vysvětlila poslankyně.
Podle senátora za ČSSD Miloše Malého je myšlenka o referendu v takové otázce velmi rozumná. „Pokud chceme, aby naši lidé přijímali imigranty jako své sousedy a pomáhali s jejich začleňováním do naší společnosti, musí to být jejich vlastní vůle. Jinak to bude vzbuzovat odpor. Protože každý imigrant je v novém prostředí hodně vidět a je středem pozornosti, musí nezbytně vzniknout problém. Notabene pokud k nám mají přijít lidé z oblastí zasažených válkou. Válka lidi změní a poznamená. Mohou pak vznikat situace, které nebudou mít řešení ani pro jednu stranu,“ vysvětlil senátor.
„Je to pitomost. Rozhodovat o charitě v referendu je absolutní nesmysl,“ reagoval na Chovancův návrh europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Nemyslím si, že bychom se měli zapojovat. Máme už dost problémů s jinými etniky,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.
Česká republika by se měla stydět...
„Vyjádření ministra Chovance o možné potřebě referenda k otázce přijímání běženců z konfliktu na syrském území mi přijde jako zatím nejhorší způsob vyjádření a postoj, za který by se měla Česká republika stydět. Dal bych to do protikladu ke kritice, která se snesla na proruské výroky prezidenta Zemana. Zatímco u prezidenta jde jen o jistou formu provokace a vcelku jistě nebezpečí, že by se nás týkala nějaká další Putinova teritoriální expanze Ruska v době nejbližšího desetiletí, není nebezpečím akutním, naopak problém s uprchlíky naprosto akutní právě dnes evidentně je. V tom považuji vyjádření ministra Chovance za mnohem problematičtější. Kdyby byl sir Nicolas Winton v roce 1939 postupoval se "svými" dětmi podobně alibisticky a zbaběle, rychlostí, kterou ministr vnitra považuje za normální nejen u uprchlíků, ale i u těch 15 lidí, kteří by se u nás měli léčit, mohli jsme ušetřit udílení jednoho bílého lva, protože by ten řád nebylo bývalo za co dávat. Dejme to také do srovnání s tím, jak se papež František se na konci týdne při návštěvě Turecka vyjádřil o tragické situaci 1,2 milionu uprchlíků, kteří jsou dnes v Turecku, a žádal mezinárodní společenství, aby dostálo morální povinnosti pomáhat v péči o uprchlíky,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Kontrast mezi tímto apelem a vědomím odpovědnosti k více než milionu - povětšině jinověrců - a postojem jednoho ze sociálnědemokratických ministrů k problému pouhých 15 lidí na léčení nebo 10-15 tisíc uprchlíků. Šermování referendem může vést nejvýše k tomu, že mnohem větší počty než tyto třeba během doby, kdy by se referendum konalo, zemřou a žádnou pomoc již potřebovat nebudou. Tristní je také čistě vnitropolitický aspekt v souvislosti s oprávněností odporu proti církevním restitucím. V podání ministra ČSSD stát spouští kalhoty daleko před potůčkem, kde ani není třeba brodit, nebo přes něj snad skákat, zatímco nejvyšší katolický pontifik povinnost pomoci bez skrupulí vyhlašuje. Je ještě v tomto srovnání alespoň hypoteticky obhajitelná teze, že nevíme, zda budou církve restituovaný majetek používat k účelům srovnatelně bohulibým, jak by to mohl dělat s tímto přístupem stát?“ dodal Zlatuška.
Referendum…
„Referendum o humanitární pomoci je nesmysl. Pomáhat musíme bez řečí. Zítra můžeme být v pozici, kdy budeme pomoc potřebovat my,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Je pro nás z Úsvitu pozitivní vidět, že naše témata referendum a problémy imigrace začínají vnímat i ministři vládní koalice, tedy zatím alespoň první vlaštovka. Je však stěžejní otázkou času, co bude rychlejší, zda procitnutí naší vlády a ministrů z bruselských blábolů a klamání, nebo destrukční imigrace, jejíž důsledky již vidíme v Belgii, Francii, Anglii, Holandsku a jinde. Důsledky importu v počátcích levné pracovní síly pro podřadné práce přece vidíme v přímém přenosu ze západní Evropy. Znovu opakuji, přerozdělení uprchlíků přece problém imigrace nevyřeší. Neřeší totiž vůbec její příčinu - obrovské materiální a ekonomické rozdíly, které se stále a dále zvětšují, bezvýchodnost životní situace lidí, kteří se k emigraci často velmi riskantní formou uchylují. Obávám se však, že časová představa Bruselu o přerozdělení imigrantů je mnohem rychlejší než naše schopnosti uspořádání referenda. A jaký má pan ministr názor na práci jeho stranických kolegů v evropských orgánech? Já tedy negativní,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Sociální demokracie vždy, když má strach udělat nějaká rozhodnutí, tak se odvolává na referendum,“ reagoval místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
„Referendum v této věci by rozhodně bylo namístě,“ míní poslankyně ODS Jana Černochová.
„Od řadového podposlance se vyžaduje jediné: držet ústa a krok. To znamená být kdykoli k dispozici na řádné, eventuálně stále četnější mimořádné schůzi a hlasovat dle příkazu vedení strany, vlády a EU. Konkrétně samozřejmě o problému informován nejsem. Ale pokud je mi známo, kvalitní zákon o referendu dosud není. Návrh Úsvitu nás zase až tolik nepodpořilo. Takže nevím, jak to chce pan ministr a možná i budoucí první místopředseda ČSSD zařídit. Nicméně nejde-li jen o gesto před oranžovým sjezdem, byl bych klidně pro. Ale obávám se, že přání je otcem myšlenky. Je mi líto,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Souhlasím s ministrem Chovancem,“ reagoval stručně poslanec ČSSD František Adámek.
Proč tu není koncepce imigrační politiky?
Přijetí nebo nepřijetí uprchlíků ze Sýrie by podle poslance Úsvitu Milana Šarapatky určitě nemělo být předmětem referenda. Bylo by to dle něj zcela nesystémové. „V referendu by mohli občané rozhodovat například o tom, jaká bude do budoucna česká imigrační politika. V tomto případě se mi ale vkrádá do hlavy podezření, že naše vláda již na přijetí syrských uprchlíků Bruselu prakticky kývla a nyní navržené referendum že má sloužit jenom k ospravedlnění tohoto devótního přístupu. Co se týká přijímání imigrantů jako takových, je Česká republika součástí Evropy a přílivu imigrantů se do budoucnosti jistě nevyhne. Znamená to však se na tuto vlnu řádně připravit, abychom se vyhnuli katastrofickému scénáři, který již delší dobu probíhá v západní Evropě. Mluvím o nenávisti mezi částí emigrantů a jejich potomků a většinovou populací, růstem násilí vzájemném nepochopení a tak dále,“ říká poslanec.
„Ministr Chovanec hovořil sice o obezřetnosti při přijímání imigrantů, o připravenosti ČR přijmout několik stovek azylantů a o možném riziku, že s imigranty z krizových zemí do ČR mohou přijít i islámští extremisté. Toto riziko já osobně nevidím jako zásadní. V ČR neexistuje významnější islámská komunita, tudíž by se neměli kde schovat a koho ovlivňovat. Na druhou stranu pan ministr vůbec nezmínil daleko větší riziko, kterým je možný vznik zásadního antagonismu ve společnosti. Češi dosud neměli ve větší míře možnost se naučit žít s občany ze vzdálených zemích (s výjimkou Vietnamců), neboť nemáme ani koloniální minulost ani jsme nebyli účastníky evropského hospodářského zázraku z 60. let. Nemáme tedy se soužitím s imigranty žádnou zkušenost. A my zde nehovoříme o stovkách imigrantů (na které jsme údajně připraveni), ale o tisících nebo dokonce desetitisících. Vláda by proto měla urychleně připravit koncepci aktivní imigrační politiky ČR, včetně jejích nástrojů, která bude počítat s počtem přistěhovalců, možná o několik řádů vyšším. Její součástí by měla být, kromě jiného, rozsáhlá cílená kampaň, s cílem ovlivnit veřejnost ve prospěch imigrantů. Součástí takové koncepce by současně měla být aktivní orientace na imigraci konkrétních skupin lidí z konkrétních zemí,“ vysvětlil Šarapatka.
Psali jsme:
Češi se dle státního tajemníka zbytečně bojí imigrantů z jiných kultur
Podle ministra Chovance je ale proces případného přijetí běženců na samotném začátku. „My si dnes vymezujeme pozici. Já za Ministerstvo vnitra říkám, že musíme být velice obezřetní, koho pustíme na území České republiky,“ uvedl Chovanec.
Česko dle vyjádření Chovance zatím nemá od EU požadavek, kolik emigrantů by mělo přijmout. „Tu diskuzi zatím lze vést pouze akademicky, jestli jsme, nebo nejsme připraveni,“ řekl Chovanec. Ministři vnitra zemí EU budou o této problematice jednat v pátek v Bruselu. O tom, jaký postoj má Chovanec na schůzce hájit, probere ministr s kolegy z kabinetu na pondělním jednání vlády.
Podle ministra letos meziročně vzrostl počet uprchlíků ze Sýrie, kteří byli zachyceni v Česku, o 380 procent. „Není to závratné číslo, je to přes 100 lidí,“ řekl Chovanec. Podle něho jde ale o varovný trend, přestože Česko nepatří mezi cílové země. Podle Chovance se většinou daří uprchlíky vracet do zemí, z nichž přišli. Rizikem je podle něj hlavně návrat bojovníků z evropských zemí, kteří bojují na straně Islámského státu.
Řadu reakcí také vzbudilo, když státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v Českém rozhlase minulý týden řekl, když se ho moderátor ptal na pozici české vlády k imigraci, že Česká republika bude muset převzít větší díl odpovědnosti za imigranty směřující do EU, aby se zachoval schengenský systém a volný pohyb osob. Podle Prouzy proto budeme muset pomoci zemím EU, kde je imigrace velký problém, a více se otevřít některým skupinám imigrantů, aby se imigrace rozložila mezi všechny země EU. Češi se dle něho zbytečně bojí imigrantů z jiných kultur.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
