Poslanci začali ve sněmovně ve středu odpoledne projednávat tzv. fiskální smlouvu, která se oficiálně nazývá „Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii“, nebo někdy se označuje také jako „smlouva o rozpočtové odpovědnosti“. Cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik členských států EU, resp. primárně zemí eurozóny.
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.
Sněmovna nakonec po zhruba tříhodinové debatě rozhodla o tom, že smlouvu před druhým kolem schvalování projednají její výbory zahraniční, rozpočtový a evropský. Dostaly na to dva měsíce.
Předseda poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek ale k paktu navrhl vládě Bohuslava Sobotky výměnný obchod. „Přeje-li si vláda naše hlasy při ratifikaci této smlouvy, pak je dáme jen za té situace, že se budete řídit smlouvou bez jakýkoliv výjimek a že budete šetřit,“ řekl Kalousek s tím, že pokud tak vláda učiní, naopak TOP 09 bude hlasovat pro státní rozpočet. Vláda totiž chce ze smlouvy vypustit články tři a čtyři, což Kalousek odmítá.
„Přeje-li si vláda naše hlasy při ratifikaci fiskální smlouvy, pak je můžeme připojit jen za té situace, že mezi prvním čtením a druhým čtením vláda v souladu s článkem 14 smlouvy učiní institucím EU úmysl, že chce, aby pro nás články tři a čtyři přestaly platit, či že má v úmyslu být vázána všemi články smlouvy k lednu 2016, kdy výjimky přestane uplatňovat. Když k 1.1. 2016 přistoupíte k plnému znění, tak rádi svůj závazek dodržíme a pak můžete počítat spolehlivě se všemi hlasy TOP 09... Když to bude dodrženo, tak vám schválíme i rozpočet. Rozpočet tedy bude všemi našimi poslanci schválen,“ řekl koalici Kalousek.
Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 procent HDP, což jsou podle něj dva klíčové pilíře smlouvy.
Kalousek nadto zmínil, že vládě tento svůj přislib dodá i písemně.
ODS hlasy nedodá
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura naopak vládním poslancům a ministrům řekl, že nemohou v této věci počítat s hlasy ODS.
S názorem se postavil za sněmovní mikrofon třeba i premiér Bohuslav Sobotka. „Chci panu poslanci Kalouskovi poděkovat za nabídku, ale ve skutečnosti žádnou hodnotu nemá,“ zahřímal Sobotka.
„Jsme připraveni o tom jednat, ale mít také rozpočet... Za této situace vládě nezbývá nic jiného než jednat v klubech. Je to ale unikátní příležitost fiskální pakt přijmout, neboť teď je v Senátě a ve sněmovně ústavní většina,“ poznamenal kromě jiného premiér s tím, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy, byť na to chce zatím výjimku.
Premiér chce s TOP 09 a ODS o podpoře jednat vzhledem k tomu, že vládní koalice bude k prosazení paktu potřebovat souhlas ústavní většiny zákonodárců, kterou sama nedisponuje.
Tlak na snižování deficitu ale Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun bez toho, aby TOP 09 slíbila podpořit také zákony ke zvýšení příjmů rozpočtu.
Cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu států EU
Fiskální úmluva či smlouva o rozpočtové odpovědnosti vychází z prohlášení k posílení fiskální disciplíny a koordinace hospodářských politik, které přijali hlavy států a předsedové vlád eurozóny na okraj Evropské rady dne 9. prosince 2011 poté, co se nepodařilo nalézt shodu na omezené změně zakládacích smluv EU mezi všemi 27 členskými státy EU.
Cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik členských států EU, respektive primárně zemí eurozóny. Tento cíl Česká republika plně podporuje, neboť stabilizace eurozóny je s ohledem na těsné ekonomické propojení v jejím zájmu. Pokud by Česká republika k této smlouvě ale přistoupila, přijala by zároveň právní závazek, že účinky paktu se na ni budou vztahovat okamžikem přijetí eura.
Ve smlouvě, která je uzavřená mimo rámec unijního práva, se totiž praví, že by měla být účinná výhradně pro členské státy, jejichž měnou je euro; pro ostatní smluvní strany až od okamžiku, kdy euro přijmou. Jádro smlouvy tvoří pravidlo vyrovnaných rozpočtů (tzv. zlaté rozpočtové pravidlo), podle něhož mají být vládní výdaje a příjmy vyrovnané či přebytkové dle stanovených kritérií, přičemž ve vymezených případech bude možné se od tohoto pravidla odchýlit.
Psali jsme:
.jpg&id=2756)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
_profil_top.jpg)
