„Přichází doba, kdy je třeba diskutovat o tom, zda upravit pravidla hry,“ citovala Rasmussena agentura Reuters. Na dotaz, zda tím myslí i mezinárodní konvence, odpověděl, že ano. „Je jasné, že v určitém bodě, když to Evropa nedostane pod kontrolu, musíte začít diskutovat,“ dodal.
„Pokud jste dva tři roky v Turecku, kde se nebojuje, máte pak mít umožněno zamířit do Evropy a žádat zde o azyl? Dnes pravidla říkají ano, musíme o tom ale debatovat,“ řekl premiér.
To je dost, že to tak významnému politikovi Evropy a NATO vůbec došlo
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o poznámkách dánského premiéra ohledně změny pravidel týkajících se běženců myslí. Drtivá většina politiků s Rasmussenem souhlasí a domnívá se, že by se pravidla pro běžence měla zpřísnit. Politici také upozorňují, že migranti, kteří jdou do Evropy z bezpečných zemí, jsou ekonomickými migranty, nikoli uprchlíky.
„Západní politici postupně zjišťují, co my kritizujeme už dávno, tedy nekontrolovaný ilegální příliv uprchlíků. Dánský premiér má pravdu, má ovšem zpoždění osm měsíců,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz první vicepremiér, ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš.
„Změny národního i mezinárodního práva, které se současnou situací nepočítají, jsou na pořadu dne,“ podotknul vicepremiér pro vědu a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Určitě i takovéto návrhy jsou ke zvážení. Ale jednoznačně bych se mohl vyjádřit po podrobném prostudování Ženevských konvencí. Je třeba zvážit, aby se to neobrátilo proti potřebným. Ale obecně imigrační politika celé EU by se měla celá přehodnotit na základě současného a očekávaného stavu. Určitě je to k diskusi. Postup v rámci Schengenu a EU by měl být společný,“ řekl redakci předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
„Odpovím lakonicky. To je dost, že to tak významnému politikovi Evropy a NATO vůbec došlo,“ uvedl předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Myslím, že je to legitimní téma pro diskusi, byť změnu Ženevských konvencí kvůli stávající situaci nevidím jako nezbytnou,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
Každé společenství, které nechrání své teritorium, je v ohrožení
„Pan dánský premiér vychází z předpokladu, že se v Turecku nebojuje. Kdyby se v posledních týdnech někdy podíval do novin, tak by mohl zjistit, že se v Turecku bojuje. Že tam bojují Turci s kurdskými povstalci, což ovšem vede k tomu, že Kurd, který prchá ze Sýrie či Iráku, na tom někde v Turecku není nejlépe, neboť tam se postupně zavádí velmi tvrdý režim. Označit Turecko za bezpečnou zemi je věc s velkými otazníky. Pan premiér by měl někdy mluvit s lidmi, kteří někdy uprchli z Turecka. Pokud dokonce zvažuje, že by se měly zrušit Ženevské konvence, tak bychom se vrátili zpět do středověku. To je pro mě zajímavé zjištění,“ řekl redakci čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Přitom Dánsko je jednou z nejbohatších zemí v Evropě a blahobyt tam je na ohromné úrovni. Často jsem zjistil, že je-li člověk chudý, je připraven pomáhat chudému, je-li bohatý, tak se najednou obává o svůj blahobyt a chudého vytlačuje ze svého okolí. Je to pořád to samé. Pan premiér dánský má očividně plný kaťata před tou stranou, která je velmi podobná Národní frontě Marine Le Pen či Svobodným v Rakousku. V Dánsku je vede krásná žena. Je to politováníhodné. Dánsko je země, která se vždy vyznamenávala humanistickým přístupem a najednou otáčí,“ dodal Schwarzenberg.
Předseda ODS Petr Fiala (ani další oslovení členové vedení ODS) na dotaz neodpověděl.
„Pravidla pro přijímání uprchlíků jsou beznadějně zastaralá, ale to je teď v podstatě jedno, protože je nikdo nedodržuje. Dánský premiér na rozdíl od Sobotky, Merkelové a spol. vidí věci reálně. Úsvit předložil zákon, že každý imigrant, který spáchá trestný čin nebo přestupek, bude automaticky vyhoštěn. Vláda to ale odmítá s odvoláním na Ženevské konvence. Pravidla se musí nejenom překopat, ale také dodržovat,“ upozorňuje předseda Úsvitu Miroslav Lidinský.
„Otázky dánského premiéra jsou samozřejmě na místě, protože i vstřícnost vůči migrantům má své limity. Evropa nemůže sejmout všechny hříchy světa, ve kterém žije miliarda lidí v absolutní chudobě. Ale především je potřeba konečně dostat pod kontrolu vnější hranice Evropské unie. Každé společenství, které nechrání své teritorium, je v ohrožení. Rodina musí zabezpečit svůj dům a stát své hranice,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Mgr. Bc. Roman Sklenák
Další vypálené čtvrti a teroristické útoky, než čeští a evropští vládnoucí politici uznají...
„Vůbec nerozumím tomu, co chce dánský premiér zvažovat. Podle všech platných mezinárodních dohod nemá drtivá většina současných migrantů v Evropě co dělat. Měli zůstat v Turecku, kam je nalákal turecký prezident Erdogan a kde velká část už azyl získala. Dál z Turecka tedy pokračují tito lidé jako ekonomičtí migranti a islámští kolonizátoři Evropy. Trvám od začátku na tom, že nejenže nemají nárok na to, aby ještě zvali do Evropy své rodiny a islamistické spolubojovníky, ale musí co nejdříve opustit Evropu, kam se nelegálně a protiprávně vetřeli a kde pro ně není místo. I k tomuto mému názoru postupně vládnoucí politické elity včetně prolhaných médií dojdou, ale tipuji, že to potrvá ještě pár měsíců a budou bohužel ještě potřeba nějaké vypálené čtvrti a teroristické útoky, než čeští a evropští vládnoucí politici uznají, že zavinili gigantickou katastrofu, z níž jediná cesta je vyhoštění maxima muslimů z Evropy,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Řekněme si na rovinu a upřímně – díky tomu, že je Česká republika po druhé světové válce národnostně stabilní země, tak nezažíváme problémy, jaké mají v Evropě například Baskové, Katalánci, Španělé nebo Britové a část Irska. Chtě nechtě je všeobecně dobře, když národní stát je národnostně stabilní. Muslimové ve větších společenstvích jsou nepřátelský cizorodý prvek, který k nám nepatří. A neexistuje jediná západní vyspělá země, kde by došlo k celospolečensky přijatelné integraci muslimů. Přeji proto muslimům vlastní státy na jejich původním území,“ dodal Okamura.
„Naprosto souhlasím. Už dříve jsme upozorňovali na to, že ani v Maďarsku, ani v Makedonii, ani Slovinsku či Chorvatsku, natož v České republice nebo jinde v EU se neválčí. To, že migranti trvají výhradně na svém odchodu do Německa nebo Švédska, jasně ukazuje, že jde o ekonomickou migraci. Pak by se na ně neměly vztahovat azylové zákony včetně slučování rodin,“ upozorňuje člen předsednictva senátorského klubu ODS Jiří Oberfalzer.
„Pokud se týká práva azylantů zvát do hostitelské země ostatní členy své rodiny, tak je třeba velmi rychle toto právo změnit. Většina azylantů totiž pochází z velmi početných rodin. No a přijímání nelegálních a nelustrovaných uprchlíků, kteří se vydávají na cestu z Turecka, je jasné porušování unijního práva. Hlavním viníkem tohoto bezprecedentního stavu je kancléřka Merkelová, která, jak známo, uprchlickou krizi svým nevyváženým pozváním urychlila a znásobila,“ myslí si předseda SPO a senátor Jan Veleba.
Psali jsme:
Turecko toleruje pašerácké mafie a vymáhá výpalné
„Dlouhodobě kritizuji Turecko za to, jak zneužívá migrační krizi. Samo toleruje pašerácké mafie a doslova obchod s bílým masem a pak žádá po EU miliardové dotace na sociální pomoc v boji proti imigrantům. Podle mne jde pouze o sprosté výpalné. Souhlasím s dánským premiérem v tom, že Turecko není zemí, odkud bychom z humanitárních důvodů měli přijímat běžence. Zároveň jsem rád, že odvážně otevřel i další otázky související s evropskou azylovou politikou. Je nejvyšší čas provést ráznou revizi azylové politiky v rámci celé Evropské unie s cílem zabránit dalšímu nelegálnímu přílivu migrantů. Musíme ochránit svou kulturní identitu a tento cíl by měl být naší prioritou. Není možné nadále tolerovat multikulturní úvahy, které podle mne ohrožují a destabilizují celou Evropu. Nejen společensky, ale také kulturně, sociálně a v neposlední řadě také bezpečnostně,“ uvedl senátor Ivo Valenta.
„Otázka Turecka je spojena se stanovením bezpečných zemí, k tomuto by měly země EU přistoupit na zasedání Rady ministrů vnitra v lednu. Přehodnocení Ženevských konvencí by bylo na místě,“ míní místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Naprosto s tím souhlasím. Ti, kteří jdou do Evropy po pobytu v Turecku, jsou de facto všichni ekonomickými migranty, ne uprchlíky. Slučování rodin lze praktikovat v případě jedinců, ne celých národů. Ostatně evropské azylové zákony a Ženevské konvence nebyly stavěny na masovou migrační vlnu. Počítají s přijetím jednotlivců. Já bych ještě dodal, že i pro ty, jimž Evropa udělí azyl – a těch by ve srovnání s dneškem mělo být minimum – je třeba zavést institut dočasného útočiště. Bez práva získat občanství a s povinností vrátit se domů, jakmile to podmínky dovolí. Protože smyslem azylu je pomoci těm, kteří nemohou žít ve své zemi a ve své kultuře, ne masově přesouvat celé národy a kultury jinam,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa říká, že podle Ženevských konvencí lze již dnes odmítnout žadatele o azyl, pokud si o něj nepožádal v první bezpečné zemi, takže je podle něj spíše otázkou, proč se EU těmito zásadami již nyní neřídí. „Otázka sloučených rodin je věcí humanity, na které stojí celá evropská kultura. Pokud by se dodržovaly Ženevské konvence a dohody v rámci schengenského systému, pak by se omezilo i množství žadatelů o azyl, včetně jejich rodinných příslušníků. Tohle není problém pouze Evropy, ale v rámci OSN celého světa,“ dodal Seďa.
„Zajímavý názor, něco na tom je,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
Nač setrvávat v bruselském spolku hlupáků a kazisvětů? Hlavním problémem je politika USA, Turecka a Saúdské Arábie
„Rasmussen byl si měl především uvědomit, že Turecko je členem NATO a že pokud je zájem opravdu krizi řešit, mělo by dojít k dohodě na této úrovni. Ale protože se kolem Turecka chodí po špičkách, dospělo to do dnešního stavu. Hlavním problémem je politika USA, Turecka a Saúdské Arábie. A co na Rasmussenovy názory řeknou ochránci lidských práv, to jsem tedy zvědav,“ upozorňuje poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Když si dánský premiér skutečně přečte Ženevskou konvenci, tak zjistí, že běženci musí požádat o azyl v první bezpečné zemi a že právo na scelování rodin nemají. Nicméně současná imigrační krize nemá nic společného s uprchlíky. Většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti a ti by měli být okamžitě vráceni všichni. A tohle nejdříve musí pochopit Dánsko, Německo a Švédsko. To jsou státy, které Ženevské konvence asi nikdy nečetly,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Jak vidno, něco shnilého je nikoli ve státě dánském, ale očividně v Bruselu. Pan Rasmussen však nenastínil otázky. To jsou holá fakta a o nich netřeba vést diskusi. Je nutné konat. Ihned. Včera bylo pozdě. Je konec roku a účinná ochrana hranic EU stále nikde. Bruselští papaláši si zřejmě vzali příklad z tamního slavného bronzového panáčka a hodlají nás dále očůrávat. Děkuji, ale čeho je moc, toho je příliš. Musí přijít radikální změna. Jinak nač ve spolku těchto hlupáků a kazisvětů dále setrvávat?“ říká pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Myslím si toto: 1) Nebrat nikoho z Turecka. 2) Nepovolovat příchod dalších příbuzných. 3) Popřípadě pomáhat Turecku,“ uvedl senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Rozhodně to považuji za velmi zásadní otázky, které jsme měli řešit již před nějakou dobou. Chápu, že lidé v ohrožení života se vydávají do bezpečí. Ovšem cesta do Evropy je plná možných rizik, takže je v zájmu samotných uprchlíků zůstávat v Turecku a to zejména v zimě. Ovšem jsem přesvědčena, že všechny změny v tak důležitém dokumentu, jakým Ženevská konvence bezpochyby je, by měly vycházet z dlouhodobé debaty a nikoliv z ad hoc potřeb,“ míní europoslanykně KSČM Kateřina Konečná.
Psali jsme:
Všichni víme, že je pozdě a že se po EU pohybují tisíce lidí s neznámou či novou totožností
„Vypadá to, že přední představitelé EU, kromě německé kancléřky Merkelové, budou pomalu procitat a diskutovat ještě několik let o tom, co mělo být rozhodnuto už před rokem. Všichni víme, že je pozdě a že se po EU pohybují tisíce lidí s neznámou či novou totožností, o nichž nic nevíme a asi už nezjistíme. Tak znovu i do dalšího roku nám všem přeji ‚Hlavně, ať je na světě mír...!‘ A ať jsme zdrávi a v aspoň relativní pohodě,“ vzkázal předseda Ústavněprávního výboru Senátu Miroslav Antl.
„Premiér Rasmussen nemá tak úplně pravdu. Toto pravidlo mělo být přijato už dávno. A nejen pro ty, kteří přichází přes Turecko. Pokud vím, právo žádat o azyl mají v sousedním státě, kde se boje nevedou. Ostatně chování Turecka ve mně v poslední době čím dál víc vyvolává přesvědčení, že by bylo velikou chybou přijmout ho do EU. Naprostou pravdu má Rasmussen v otázce možnosti zvát si členy rodiny. To by byla další fáze invaze islámu do Evropy! Mají-li obavy o členy svých rodin ( ale o tom velmi pochybuji ) mělo by přece být samozřejmostí, že si je budou chránit doma a neutečou od nich do bezpečí Evropy. Co je to za lidi, že své děti a jejich matky takto opustí? Pak se naskytuje otázka proč a s jakým zadáním sem přichází. Strach a péče o rodiny to určitě není. Nejde o žádné uprchlíky s nárokem na azyl. Pokud jsou z bezpečných zemí dál do Evropy a ještě si navíc vybírají Británii, Německo či Švédsko, jde jasně o ekonomické migranty. A azylanty je třeba vrátit hned, jak bude poražen Islámský stát. Budou potřeba, aby obnovili svou vlast. My je tu živit nechceme a nikdo to za ně neudělá,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Renegociace úmluv OSN je časově náročná věc a je dobré zvažovat celkový dopad úprav, ne jen prvoplánovost populistického nápadu. Stran toho, čím jsou smluvní strany úmluv vázány, bych doporučoval dbát stanovisek UNHCR v této věci (zveřejněno pod anketou - pozn. red.), která se s Rasmussenovým pohledem neslučují. Připomněl bych také, že Rasmussen před více než deseti lety správně označil někdejší spolupráci Dánska s nacisty proti Židům za morálně neospravedlnitelnou. Kladu si otázku, zda by někdo z jeho nástupců časem nepřišel s podobným soudem stran spolupráce s Islámským státem či Asadem, až se budou sčítat oběti současného syrského exodu a vzaly by se v úvahu i takové aspekty, jako znemožnění spojování rodin nebo držení běženců v podmínkách trvalých utečeneckých táborů bez perspektivy, namísto slušné integrace,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Dánský premiér a s ním postupně další a další politici přece neřekl nic jiného, než co poslanci Úsvitu-Národní koalice a všichni členové naší strany už říkají drahně dlouhou dobu, že uprchlík před válkou v drtivé většině případů vypadá a chová se úplně jinak. Evropská unie a Evropská komise trestuhodně zaspaly, pokud o zaspání vůbec jde, a důsledky tohoto politického diletantství a hazardu s Evropou už budeme velmi těžko napravovat. Ano, podmínky poskytování azylu bychom měli velmi rychle a zásadně podrobit přehodnocení, ale nedokážu si představit, že stávající Europarlament i naše Sněmovna by byly schopny rychle a adekvátně reagovat. Nejdříve asi bohužel budou muset svůj postoj a rozhodnutí přehodnotit voliči,“ míní poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Naprosto s dánským premiérem souhlasím. Nedávno jsme byli hosty dánské veřejnoprávní televize, dánského parlamentu a dalších státem vlastněných komerčních televizí. Komise pro televizní vysílání a licence tam právě řešila problém s kurdskou televizí. Dánsko je země s tradičním sociálním cítěním a demokracií založenou mimo jiné na solidaritě. Vždy se chovalo k migrantům velmi slušně a nikde není ani náznak rasové předpojatosti. Takže k tomu mají asi vážný důvod, protože pan premiér tam důsledně respektuje názor lidu i Folketingu – parlamentu,“ míní poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„S tímto vyjádřením lze poměrně souhlasit. Podle mého názoru skutečně potřebná rodina prchá před nebezpečím pohromadě a nevysílá někoho předsunutého, aby zajistil azyl. Nemělo by se také v tomto ohledu zapomínat na logické pravidlo setrvání ohrožených v první bezpečné zemi od hranic své země a tam buď za možných finančních ingerencí EU přečkat nebezpečí, eventuálně vyčkat přemístění, po vyřízení obligatorních formalit azylového řízení, do jiné přijímací země EU. Podotýkám ovšem, za předběžného explicitního souhlasu každé jednotlivé země. Co se týče Turecka, tak tato země si dlouhodobě vytváří svoji mezinárodní politiku často bez ohledu na zájmy jiných zemi, tak by se také měla i s migranty vypořádat sama, v rámci svých možností a na svém území. Ale i zde je možno o jakýchsi finančních kompenzacích ze strany EU přemýšlet, nikoliv však ve výši, v jaké by je měly přijímat ze stejných důvodů samotné členské země EU, ale přirozeně nižší, aby se tak nepopřel základní smysl eurounijní spolupráce,“ uvedl poslanec KSČM Jiří Valenta.
„S tím se dá souhlasit. Evropa by sice měla lidem, kteří se dostanou do přímého ohrožení života či jsou pronásledováni, i nadále pomáhat – ale nikoli těm, kteří se na této vlně snaží jenom svézt a využívat sociálního systému nejbohatších zemí Evropy,“ říká senátor STAN Jan Horník.
„Dánský premiér má pravdu. Také mají pravdu lidé z britské vlády, že by se měly zreformovat a zpřísnit imigrační předpisy po celé Evropě,“ řekl europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
„Konečně se začínají probouzet i jiní. Nejen Zeman,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
ČTK informovala, že v Dánsku letos požádalo o azyl asi 18 500 lidí. Země mezitím učinila řadu kroků, aby svou atraktivitu pro žadatele snížila. Mimo jiné zpřísnila podmínky pro získání azylu či jiné formy ochrany, usnadnila proces vyhošťování či výrazně omezila finanční podporu. Mezi hlavní cílové země migrantů patří Německo, kam letos přišel přes jeden milion lidí, a Švédsko, které letos přijalo přes 150 tisíc žadatelů o azyl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
