Někdejší poslanec, bývalý ministr a expremiér Jiří Rusnok dnes vystoupil před poslanci v roli guvernéra České národní banky (ČNB). Sněmovně přednesl zprávu o finanční stabilitě ČR, o inflaci, měnovém vývoji a dohledu nad finančním trhem a k tomu se kromě jiného rozhovořil i o trhu s nemovitostmi. Rusnok třeba zdůraznil, že existuje jisté riziko vzniku spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení.
„Zpráva dále uvádí, že k akumulaci rizik dochází zejména na trhu s bydlením. Na tomto trhu pokračuje růst úvěrové dynamiky, ale i růst cen nemovitostí. Nízké úrokové sazby nových úvěrů na bydlení a vysoká tempa jejich růstu přispívají tak nejen k zadlužení domácností, k vyššímu zadlužení a jeho růstu, ale i k růstu cen rezidenčních nemovitostí,“ varoval guvernér s tím, že pokud bude tuzemský trh s nemovitostmi vykazovat i nadále známky „přehřívání“, je Česká národní banka připravena dále zpřísnit podmínky poskytování úvěrů na bydlení.
ČNB přitom loni zpřísnila podmínky tak, že maximální limit pro výši hypotéky představuje od loňského října 95 procent hodnoty zajištěné nemovitosti a od letošního dubna pak klesne na 90 procent.
Guvernér také připomněl, že vláda v pondělí schválila návrh novely zákona o ČNB, která centrální bance umožní získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné.
Rusnok nakonec zdůraznil, že míra nesplácených úvěrů v tuzemském bankovním sektoru je silně pod evropským průměrem a pohybuje se kolem 4,5 až 4,7 procenta. U hypoték je podle něj tento poměr ještě příznivější. Tradiční české banky jsou však v tomto směru obezřetné – současná situace je navíc příznivá i z hlediska dlužníků, protože zaměstnanost je vysoká a mzdy rostou, takže v tomto směru žádné akutní nebezpečí dle ČNB nehrozí.
Po jeho dalším vystoupení k jiným bodům se ale ukázalo, že poslancům leží na srdcích úplně jiné atributy ekonomiky – třeba lepší vzdělávání mládeže, které naše ekonomika potřebuje. Negovali také přítomnost „montoven“ na našem území či „analytickou činnost ČNB“.
„Narážíme na jeden z těch omezujících faktorů, proč ten růst není větší, a do budoucna asi bude ještě více limitní to, co produkuje náš školský systém. Potřeby průmyslu, potřeby našeho hospodářství jsou úplně někde jinde než to, co produkuje naše vzdělávací soustava,“ zdůraznil ve svém vystoupení nezávislý poslanec Karel Fiedler. A apeloval na premiéra a poslance, aby se účinněji zabývali změnami ve vzdělávacím systému.
Měli byste posílit analytickou činnost!
Po něm si vzal slovo topkař František Laudát.
„Česká národní banka je jedna z mála institucí, která se tady do těchto dob těšila obrovskému kreditu, a velmi bych se přimlouval i s odkazem na to, jak probíhala diskuse na pravidelném zasedání rozpočtového výboru před Vánoci, abyste velmi posílili analytickou činnost, co se týká posledních trendů ekonomik ve světě. Tam bohužel padla jedna odpověď z řad členů bankovní rady, která mě tedy vůbec nepotěšila,“ uvedl Laudát směrem ke guvernérovi ČNB. Problém je u něj v tom, že zatím „žijeme dobře“, ekonomika roste, ale v některých oblastech už naráží „na strop svých možností“. „A bude se to rozšiřovat už v příštích několika letech,“ zdůraznil.
I on kritizoval fakt, že česká společnost neumí reagovat na vývoj ekonomiky a hospodářství a že firmy už dnes ve velkém narážejí na to, že nemají kvalifikované lidi.
„Totéž co se týká vědy, výzkumu, inovací. Bohužel, pan vicepremiér z hlediska budoucnosti pro rekonstrukci českého vědeckovýzkumného prostoru neudělal nic,“ zdůraznil nakonec Laudát.
Ing. František Laudát
Místopředseda KSČM a stranický ekonomický expert Jiří Dolejš pak do problematiky vlil ještě jiný úhel pohledu. Trochu ho totiž podráždilo, jak kladně zprávu ČNB hodnotil Ivan Pilný z hnutí ANO.
„Jak jste slyšeli od předřečníka, tak se teď dostáváme poněkud na tenký led politického přístupu k tomu, co by měla obnášet hospodářská politika,“ zmínil Dolejš s tím, že dovede pochopit, když si za současné poměrně stabilní situace zástupce vládního tábora pochválí situaci, ale abychom byli rovnocennými členy EU, pak ekonomika ČR také musí růst rychleji a hlavně musí nabrat jiný směr. To ale nepůjde v případě, kdy se ČR bude muset stále dokola vyrovnávat například s tím, že jsme poměrně závislou montovnou a že se na nás valí čtvrtá průmyslová revoluce. Ovšem pokud prý na to nebude ČR nijak reagovat – například masivnějším investováním – pak se ekonomika podle Dolejše nehne výrazněji kupředu.
Kritika se ale pranic nelíbila sociálnímu demokratovi Milanu Urbanovi. A řečníky sepsul za to, že nehovoří k věci, neboť hospodářská politika je primárně věcí vlády České republiky, nikoli České národní banky.
„Česká národní banka je nezávislou institucí a má jiné povinnosti a kompetence než řešit, kolik peněz v rozpočtu půjde na vývoj a výzkum apod.,“ pronesl káravě Urban s tím, že pokládat otázky v tomto směru guvernérovi České národní banky je trochu mimo, neboť přitom poslanci zbytečně guvernéra zatěžují věcmi, kterým sice rozumí jako bývalý premiér, ale jako guvernér České národní banky za ně odpovědnost nenese.
Ekonomiku podporovaly uvolněné měnové podmínky a nízká cena ropy...
Co se týče inflace, pak Rusnok uvedl, že růst české ekonomiky loni postupně zpomaloval a ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,9 procentního bodu pokud jde o růst hrubého domácího produktu. Tento vývoj odrážel zejména pokles vládních i podnikových investic financovaných z evropských fondů. Ekonomiku podle ČNB nadále podporovaly uvolněné měnové podmínky, nízká cena ropy a rostoucí zahraniční poptávka.
Zmírňování hospodářského růstu odráželo podle něj zejména znatelné zvolnění dynamiky zpracovatelského průmyslu ve třetím čtvrtletí loňského roku, hluboký pokles ale nadále prý vykazuje stavebnictví.
„I když se domácí ekonomický růst zpomaloval, neprojevovalo se to nijak negativně na trhu práce, ba naopak, narůstalo napětí v nerovnováze nabídky a poptávky pracovních sil. Zaměstnanost se dále zvyšovala. Odráželo se to v poklesu míry nezaměstnanosti. Ta, jak známo, se nacházela a nachází v České republice na nejnižší úrovni pokud jde o země Evropské unie. A v těchto podmínkách, myslím pochopitelně, dále zrychloval růst mezd... Inflace se v závěru loňského roku poměrně rychle zvýšila a v prosinci dosáhla dvou procent meziročního růstu. Po zhruba čtyřech letech, kdy se pohybovala pod cílem inflačního cílení České národní banky, se tak v samém závěru loňského roku vrátila na tento cíl,“ uvedl kromě jiného Rusnok.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
