Domácí vzdělávání starších žáků by mělo být podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) řešeno zvláštní novelou, protože školy na jeho podporu nejsou připraveny.
Toto individuální domácí vzdělávání se ale rozhodně nelíbí komunistce Martě Semelové.
"Musím reagovat na individuální vzdělávání... I podle současného školského zákona, podle současné legislativy, je možné, aby se žák vzdělával mimo školu, pokud k tomu jsou závažné zdravotní důvody, případně pokud je žák se svými rodiči dlouhodobě v zahraničí. Je to umožněno podle individuálního vzdělávacího plánu. Já nevidím žádný důvod, aby se rozšiřovalo domácí neboli individuální vzdělávání i na druhý stupeň základní školy,“ poznamenala v debatě k normě Semelová.
Podle ní ale klub KSČM nesouhlasí ani s domácím vzděláváním na prvním stupni. "Myslíme si, že to nepřispívá ke kvalitě vzdělávání, že to degraduje učitelské povolání a že by to v naší legislativě vůbec být nemělo. Chci tím tedy říci, že klub KSČM, pokud bude ještě k tomu rozšířeno domácí vzdělávání na druhý stupeň základní školy, tak nepodpoří tuto novelu,“ řekla.
Po ní vystoupil před poslanci ministr školství Marcel Chládek. "Sami z debaty vidíte, že diskuze o domácím vzdělávání je opravdu velmi široká,“ rýpnul si nejprve do levicové kolegyně.
Prý ale opravdu cítí, že problém není v dolní komoře "vydiskutovaný“. "Proto bych chtěl říci všem poslancům, že domácí vzdělávání je dnes zákonem povoleno až do páté třídy základní školy. Takže pro všechny malé děti ta možnost tady je. Na druhém stupni, jak tady mluvila i paní poslankyně za KSČM, je možnost v případech, pokud je to hodného zřetele, povolit individuální vzdělávací plán, například pro těžce zdravotně postiženého žáka, pro sportovce, který se již zúčastňuje vrcholových soutěží apod. Dnes je to opravdu marginální část asi 150 žáků,“ poznamenal ministr.
Chládek se dotkl i citlivého tématu registru učitelů. Podle Chládka totiž tento registr vzbuzuje nevoli hlavně kvůli tomu, že bude podle kritiků včetně ochránců soukromí nákladně sdružovat citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví. Ministerstvo ale tím prý chce získat mimo jiné pouze přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek.
Požádaly o to samy fakulty
"Pedagogické fakulty samy požádaly, že by jim tento registr lépe pomohl v zacílenosti jejich nabídky kurzů a že by se nestala situace, že ředitel nemůže sehnat kvalifikovaného pedagoga na obor matematika - fyzika," hájil registr Chládek.
Poslance při projednávání ve výborech rozdělilo i sporné ustanovení o diagnostice mentálního postižení žáků. "Na základě této diagnózy by mohly být děti umísťovány do praktických škol. Kritici o ní tvrdí, že by mohla vést k tomu, že v těchto zvláštních školách budou končit i děti, které do nich nepatří. Podle obhájců je to ale snaha nastavit jednotná pravidla,“ zjistila k tomu ČTK.
Novela školského zákona podle předlohy zásadně mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se místo diagnózy stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují.
ČTK k normě připomněla, že vládní předloha vzbudila pozornost zejména tím, že má zakázat ve školách prodej potravin, které jsou v "rozporu s výživovými požadavky". Zákaz se má týkat i reklamy na tyto potraviny. Má také například zavést jednotné závěrečné zkoušky na učilištích a upravit postavení ředitelů škol, aby na nich mohli zůstat i po skončení šestiletého funkčního období.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
