Poslanci dnes odpoledne pokračovali v debatě o migrační krizi. Ta ale byla významně poznamenaná teroristickými útoky v Bruselu, při nichž dosud zemřelo údajně 34 lidí. V Bruselu dnes ráno nejprve otřásly dva výbuchy letištěm Zaventem a následně přerušila exploze provoz metra ve čtvrti Maelbeek, v blízkosti unijních institucí. Na letišti zemřelo - dle potvrzených informací 11 lidí, v metru dalších 15, zraněných z obou útoků je již 200. K útoku se přihlásil Islámský stát.
Premiér Bohuslav Sobotka dnes k tématu migrační krize vyzdvihl, že poslední jeho vystoupení k migraci se v dolní parlamentní komoře uskutečnila 20. ledna letošního roku a od té doby se tedy odehrálo poměrně dost záležitostí.
„Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru dnes zejména v Řecku a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace,“ připomněl Sobotka.
Co se týče pražského summitu V4 s balkánskými zeměmi, které se uskutečnilo v únoru, tak prý v pražské deklaraci stojí: „Chceme, aby Evropská unie byla silnější a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje také silnou visegrádskou skupinu.“ „Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu,“ uvedl k tomu Sobotka s tím, že to znamená, že přes hranice s Makedonií a Bulharska nesmějí procházet ti, kteří nesplňují podmínky žadatele o azyl, nebo o azyl nechtějí požádat.
Dále je podle Sobotky velmi důležitá dohoda o navracení uprchlíků z Řecka do Turecka, aby klesly počty lidí, kteří se ocitají na neřízené cestě do Evropy.
„Dohodou o navracení do Turecka chceme rozbít převaděčské sítě, protože cesta do Evropy s perspektivou vrácení zpět do Turecka ztratí smysl. Zároveň díky principu jeden za jednoho dokážeme účinněji pomáhat občanům Sýrie, jejichž země je zdevastovaná válkou a kterých je na území Turecka dnes kolem dvou a půl milionu,“ zdůraznil předseda vlády.
Výsledky summitu Evropské unie s Tureckem byly dle něj potvrzeny na Evropské radě, která skončila minulý týden v pátek a v návaznosti na to v neděli začíná platit dohoda, která počítá s tím, že uprchlíci, kteří se dostanou nelegálně z Turecka přes Egejské moře do Řecka, budou vraceni do Turecka zpět. Podle pravidel „jeden za jednoho“ pak z Turecka přesídlí EU do Evropy jednoho člověka, o kterém se bezpečně ví, že je to syrský válečný uprchlík.
ČR navíc podle Sobotky nabízí do Řecka deset azylových odborníků a 30 policistů na pomoc se zvládáním migrační krize, protože teď je podle něj důležité věnovat pozornost právě dění v Řecku.
Vláda v pondělí schválila stomilionovou podporu evropským zemím, které čelí migrační vlně. Sobotka připomněl, že prvních dvacet milionů půjde na zvládání situace na řecko-makedonské hranici.
Černoch: Je to smlouva s ďáblem!
"Silná V4 je určitě. Ale otázka: Proč se tedy nepřipojíte ke Slovensku a Maďarsku a kvóty odmítnete, nebo nepřijmete? Protože jestliže V4 je silná, tak vy, pane premiére, silný rozhodně nejste!" atakoval ale na premiéra poslanec Úsvitu Marek Černoch. Podle něj je navíc dohoda EU s Tureckem "smlouvou s ďáblem", protože se prý necháme vydírat státem, který požaduje jak peníze, tak chce od EU i jiné ústupky jako třeba zavedení bezvízového styku a oživením procesu vstupu země do unie. Poslanci by měli podle představ Úsvitu vyzvat vládu, aby ihned zastavila přijímání nelegálních imigrantů podle kvót a aby o nich vypsala všelidové hlasování.
V Česku je po teroristických útocích v Belgii vyhlášen de facto první stupeň ohrožení terorismem. Teď večer se kvůli situaci mimořádně schází vláda, aby zvýšení varovného stupně schválila.
Dosud v Česku platil stupeň nula. České úřady nyní nemají informaci, že by zemi hrozil konkrétní teroristický útok. Nasazeny jsou ale stovky policistů navíc, využita bude i armáda.
První stupeň varování je označen žlutým trojúhelníkem a upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem. Podobná bezpečnostní opatření v Česku platila například po listopadových teroristických útocích v Paříži. Policie při nich ve zvýšené míře hlídala letiště, francouzské velvyslanectví nebo některá obchodní centra.
Nyní budou do akce povoláni i příslušníci armády, kteří se zapojí do hlídek policie. Policejní prezident Tomáš Tuhý očekává, že do akce bude v nejbližších hodinách nasazeno několik stovek vojáků.
Co dnes poslanci probírali?
Ve hře k migrační krizi byl ve Sněmovně návrh usnesení, v němž by dolní komora podobně jako na podzim odmítla stálý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Mohla také vyjádřit znepokojení nad tím, že se migraci nedaří kontrolovat a omezit.
Návrh usnesení, který předložil předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola, zdůrazňoval i nutnost kontroly vnější hranice unie a humanitární pomoc běžencům mimo území osmadvacítky. Mihola ale svůj návrh podal již v únoru, některé jeho body byly proto překonané.
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
Konkurenční návrh podal opoziční Úsvit. Dolní komora podle něj měla zavázat vládu k zavedení trvalé ochraně státní hranice a k odmítnutí přijímání jakýchkoli migrantů. Sněmovna také měla podle návrhu vyjádřit nedůvěru dosavadní imigrační a bezpečnostní politice českého kabinetu i Evropské unie.
Své návrhy do usnesení dnes také podala ODS. Předseda ODS Petr Fiala usoudil, že na dohodu s Tureckem je třeba nahlížet s rezervovaným optimismem, neboť není samospasitelná a není řešením migrační krize.
„O čem se tady bavíme? My přece už dnes nejsme v problému, že máme hlídat vnější hranice! My už jsme v problému, že máme hlídat vnitřní hranice,“ připomněla poslancům zastaralost výše uvedených usnesení poslankyně ODS Jana Černochová.
„Pokud má dnes Poslanecká sněmovna přijmout relevantní stanovisko, tak by mělo být mnohem tvrdší. Já bych prosila, abychom tu debatu posunuli od akademických vzletných frází k něčemu hmatatelnému,“ apelovala na poslance před hlasováním Černochová a podsouvala jim k usnesení návrh ODS, který dnes předložila někdejší šéfka dolní komory Miroslava Němcová. „Válka se přesunula dnes blíž k nám a to bychom měli akceptovat,“ vysvětlila Černochová.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Mgr. Jana Černochová
Odmítli bezvízový styk pro Turecko
Nakonec poslanci některá předložená usnesení odhlasovali. Především Poslanecká sněmovna odmítla zavedení bezvízového styku s Tureckem, jak vyplývá z dohody mezi EU a touto zemí ohledně migrace. Evropské státy, které nejsou schopny chránit vnější hranici schengenského prostoru, by měly Schengen opustit, neboť ohrožují bezpečnost obyvatel všech zemí Evropské unie, uvedla dolní komora po dnešní debatě a to na návrh ODS.
Sněmovna opakovaně navíc důrazně odmítla zavedení stálého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. V konečném usnesení se píše i o nutnosti zajištění ochrany vnější hranice Unie a humanitární pomoci pro pomoc uprchlíkům mimo území EU. Sněmovna uložila vládě, aby se připravila na možné přesměrování toku migrantů s dopadem na Česko.
Schválené návrhy pocházejí z dílny ČSSD, ANO a lidovců, ale i opoziční TOP 09. Další návrhy už poslanci zamítli. Měli podle nich například přivítat "pokroky při jednání s Tureckem, zejména dohodu o návratové politice", anebo podpořit peněžitou náhradu pro Turecko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
