Kterou stranu budete volit? Ptáme se mezi 16.- 22. zářímAnketa
Když vám z Blesku volal imitátor hlasem prezidenta Miloše Zemana, vašeho politického odpůrce, hovořil jste velmi servilně. Proč?
S Milošem Zemanem se známe dvacet let, tykáme si a šlo o velmi silnou nadsázku. Nebyl jsem o tom na sto procent přesvědčen, ale tak napůl jsem měl podezření, že to nebyl prezident, protože ten nikomu na mobil nevolá. To je známá věc a trochu jsem si myslel, že je to kulišárna. Nicméně Petr Jablonský ho imitoval tak skvěle, že jsem byl na pochybách. V mém hlase ale žádná servilita nebyla. Jestli z něčeho nemohu být podezírán, tak ze servility k panu prezidentovi.
Do nastávajících voleb jdete s výzvou, která by se dala zúžit do věty: Buď diktaturu Miloše Zemana anebo demokracii s TOP 09 v Poslanecké sněmovně. Není to přitažené za vlasy?
To, co jste řekl, je velká parafráze. Náš program bude odpovídat na všechny společenské výzvy. Ať už v oblasti vzdělání, kultury, hospodářské a zahraniční politiky, ale i v otázkách venkova, rozvoje a infrastruktury. Je v něm vše, co seriózní programy seriózních stran mají. Program jsme zpracovávali zodpovědně a jde o návrhy řešení. To je ale jen jedna šachovnice, na níž se ve volbách bude hrát. Šachovnice systému parlamentní demokracie, na kterou jsme zvyklí. V rámci tohoto systému probíhá ideový boj o priority uvnitř systému. Spor mezi levicovými a pravicovými prioritami. Daně menší nebo větší? Méně státu, více státu? To ale neznamená méně svobody či více svobody. Jde jen o jiné priority v rámci stejného systému.
Nastávající volby však budou výjimečné i tím, že se bude hrát partie i o šachovnici výš. O systém samotný. Jestli se změní nebo nezmění. Jestli zůstane systémem liberální parlamentní demokracie anebo bude posunut k systému autokratičtějšímu. Jinými slovy o to, zda rovnováha mezi ústavními institucemi, protože tento systém je založen na dělbě moci a rovnováze mezi mocí zákonodárnou, výkonnou, soudní, tedy mezi parlamentem, vládou, prezidentem, soudy, nebude narušena. Zda se praktické pravomoci některých institucí nezačnou vyprazdňovat a přesouvat k silnější, totální až totalitní moci. To je trend.
Opět se vyjadřujete podle mě dost servilně. Vždyť Miloše Zemana přirovnáváte ke Klementu Gottwaldovi…
Nepřirovnávám ho ke Gottwaldovi. Jen metodu a jeho výroky přirovnávám k praktikám z padesátých let. Klement Gottwald provedl puč v roce 1948 podle demokratické ústavy jen tím, že ji začal vykládat zcela legalisticky a vykašlal se na všechny ústavní zvyklosti, principy i tradice. Jen četl písmenka a říkal, že do starých měchů nalije nové víno. Ono to stačí. Nemusí se nic přepisovat. Ústava je psaný text, principy, zvyklosti a tradice. To, co tam napsané není, je stejně důležité, jako to, co tam napsané je. Dohromady jde o ústavní pořádek. Ten je zárukou práv a svobod každého z nás. Když někdo prohlásí část ústavního pořádku za idiotský, tak ústavní pořádek mění. Chce ho někam posunout, chce do těch starých měchů nalít nové víno.
Výrok, že ústavní zvyklosti jsou idiotské, je totiž tomu s měchy a vínem podobný. Zeman chce tedy změnit ústavní pořádek a posunout moc směrem k autokratickému a totalitnímu režimu. Někomu to, pravda, může vyhovovat. U nás žije spousta lidí, co volají po vládě silné ruky. Kromě výhod, které tato vláda může přinést, má nicméně jednu zásadní nevýhodu. Okleštění lidských práv a svobod. To je pro nás hodnota do té míry drahá, že jsme kvůli ní připraveni zápasit a proto se v těchto volbách nebude hrát jen o priority, ale taky o to, v jakém režimu a systému budeme žít. No, a když nás někdo obviní, že z toho chceme dělat třetí kolo prezidentských voleb, tak říkám, že v jistém smyslu ano.
Psali jsme:
Nicméně třikrát podtrhuji slova, že v určitém smyslu. Už při prezidentských volbách bylo totiž mnohým z nás jasné, že nerozhodujeme jen o tom, jestli bude na Hradě sedět jeden starší pán nebo druhý starší pán. Nešlo o anketu Tý Tý, kdo je oblíbenější. Šlo totiž o rozhodnutí o personálním symbolu toho, v jakém režimu chceme žít. Zda v parlamentní demokracii západoevropského typu anebo v režimu putinovského charakteru. To Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman ztělesňují zcela dokonale. Oba symbolicky zcela stoprocentně.
Nyní budu citovat prezidenta Zemana. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že se domnívá, že pan Kalousek způsobil České republice výrazné národohospodářské škody. Co vy na to?
Jakkoliv se snažím nečíst Parlamentní Listy, tak když jsem slíbil, že vám dám rozhovor na toto téma, tak jsem si interview samozřejmě přečetl. Nebudu lhát, že ne. Národohospodářské škody mi vyčítá v souvislosti s bitevníky L 159 a tanky T 72. Miloš Zeman jako bývalý předseda vlády dobře ví, že projekty tohoto objemu a dokonce i mnohem menší se rozhodovaly na nejvyšší vládní úrovni. Nějaký náměstek tam byl od toho, aby sklapl kramfleky a splnil úkoly, které dostal. Protože měl pracovně právní a nikoliv politickou zodpovědnost. Pokud se těch letounů mělo nakoupit méně a ono se mělo, tak o tom měla rozhodnout vláda. A možná by někdo našel upozornění od malého náměstka ve spise o tom, jestli je počet bitevníků zodpovědně zvážen. A nyní neříkám, kdo měl či neměl pravdu. Ta rozhodnutí se prostě dělala někde jinde, než na úrovni náměstků. Takže, kdyby tuto větu nepronesl prezident republiky, tak bych ji označil za pustý plk. Je to skutečný plk, který reaguje na politického soupeře dnes, než na náměstka ministra obrany tenkrát.
Ing. Miloš Zeman
Proč vás prezident Zeman tak nesnáší?
To, že na mě pan prezident v rozhovorech, ale i v projevu v Poslanecké sněmovně nezapomene, beru jako vyznamenání. Snaží se o změnu systému v Česku, proti níž se TOP 09 bude bránit ze všech sil. Jemu to vadí a zásadně napadá jen soupeře, kteří mu za to stojí. O těch, co mu za to nestojí, moc nemluví.
Vytvoří TOP 09 po volbách koalici s ČSSD, jak se toho bojí třeba i prezident?
I Miloš Zeman musí vědět, že je to naprostá pitomost. Pravděpodobně je to nějaká jeho hra dovnitř sociální demokracie. Těžko si to umím jinak vysvětlit. Vedení ČSSD to stokrát odmítlo, stokrát jsme to odmítli i my. Nikdy se o tom žádná jednání nevedla. Je to vyloučené i teoreticky a to nejen pro ideově neslučitelná východiska a programovou neslučitelnost. Tam jsou rozdíly takové, že si spolupráci umím představit pouze při válečném konfliktu anebo při nějaké obrovské živelné katastrofě. To pak ano, ale jinak ne. Pak je tam i důvod z té vyšší šachovnice. V ČSSD proběhl zápas o to, kdo je jejím skutečným lídrem. My z toho nemáme žádnou radost, ale skutečným lídrem sociální demokracie je Miloš Zeman a SPOZ je marginální epizodou na politické scéně. Skutečná síla je sociální demokracie, jejíž lídr je Miloš Zeman a proto bude i silou, která bude posunovat režim směrem k autokratickému režimu. Rozhodně nemůže být ČSSD naším koaličním partnerem.
Nicméně v roce 2006 jste domlouval koalici s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem, kterou měli tiše podporovat komunisté, takže už s tím máte zkušenosti a nikdy se nemá říkat nikdy…
Doufám, že už to většina veřejnosti pochopila, byť jsem tomu tenkrát nevěřil a automaticky jsem počítal, že půjde o můj poslední krok ve veřejném životě. Nicméně to byla jediná možnost, jak zabránit podpisu koaliční smlouvy Jaroslava Tvrdíka s Markem Dalíkem, která už ležela na stole. V té chvíli ji měly reprezentace ODS a ČSSD již napsanou. Pánové Ivan Langer, Petr Nečas na straně jedné a Zdeněk Škromach, Michal Hašek a Bohuslav Sobotka na straně druhé. Ti už měli hotovou koaliční smlouvu před podpisem a tohle byla jediná šance, jak tomu zabránit. Avšak, ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, že k té naší koalici nemůže dojít. Nicméně v pozici předsedy KDU – ČSL to byla jediná možná, byť sebevražedná, jak nedovolit dotáhnout opoziční smlouvu do konce. To se povedlo.
Takže to byla z vaší strany jen taktická hra?
Samozřejmě. Ke koalici nedošlo a dojít nemohlo. Koalice se sociální demokracií není teoreticky z dlouhodobého hlediska sprosté slovo. V Evropě je mnoho sociálních demokracií, jejichž program se mi velmi líbí. Koneckonců sociálnědemokratický lídr SPD Peer Steinbrück je mým kolegou z rady ministrů Evropské unie a kvůli jeho potřebě spořit, nezvyšovat deficit, chovat se úsporně a nezvyšovat sociální transfery, jsem si z něj dělal legraci. Říkal jsem mu, Peere, ty jsi sice sociální demokrat, ale z ODS by tě vyloučili pro pravicovou úchylku. Takže je v Evropě mnoho sociálních demokracií, s nimiž bych si rozuměl. Musela by to ale být jiná sociální demokracie, než ta tuzemská, která soutěží s komunisty o to, čí program bude komunističtější.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
