Poslance rozpálila ve sněmovně debata o školském zákonu. O normě se totiž v poslední době hodně mluvilo hlavně v souvislosti s pamlskovou vyhláškou, která školám určuje, co ve svých bufetech nesmějí dětem prodávat. Proto bylo logické, že se poslanci kromě financování škol, na které mají nové úpravy mířit především, dostali až k tomu, zda mohou žáci ve školách mlsat brambůrky či jestli mohou mít pod lavicemi smartphony. Jenže v debatách se dostali až k „podstatě naší civilizace“, kdy kritizovali multikulturalismus či křesťanství jako ideologii, která do školského zákona nepatří.
Nakonec ale poslanci reformu financování obecních a krajských škol 130 hlasy schválili. Nový systém přinese podle ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) spravedlnost a zmírnění administrativy. Do předlohy dolní komora nově sice vložila úpravu ochrany učitelů a spolupráce středních odborných škol a učilišť s podniky, ale takzvanou pamlskovou vyhlášku přitom nezrušila.
Jenže právě tato vyhláška mnohé zákonodárce pěkně nadzvedla ze židle. Tak třeba poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) ji žádala přímo zrušit. Podle ní by měly o tom, co se jí ve školách, rozhodovat školské rady, kde jsou rodiče přítomni.
„Jsem pro to, aby se tam neprodávaly žádné zdraví škodlivé věci... Asi nikdo z nás nebude rodiče podezírat, že by chtěli po vedení školy automaty na přeslazené či nezdravé věci,“ podotkla Chalánková s tím, že pamlsková vyhláška je podle ní v mnoha ohledech extrémní.
„My jsme dlouhodobě pro, aby se dělalo něco se stravou žáků, není dobrá a odráží se potom i na samotném zdraví žáků a studentů. Na druhé straně by nemělo docházet k přelétávání ode zdi ke zdi. Určitě není naším cílem likvidace školních bufetů a dalších prodejen a aby ta vyhláška byla něčím nesplnitelným,“ zmínil ale na to šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola.
Kam až jsme se to dostali?
I poslanec Pavel Plzák (ANO), jenž je lékařem, poukazoval na to, že škola rozhodně nemá kontrolovat, co děti jedí. „To, co jedí moje děti, to záleží na tom, co jim koupím nebo na co jim dám peníze anebo co jim já dám k jídlu. Jestli jim dám peníze, aby si něco koupily, tak se jich zeptám, co si za to koupily, a domluvím se s nimi, co si budou kupovat a co ne. Pokud jim dám nějakou svačinu, tak je to na mém rozhodnutí,“ poznamenal Plzák a ironicky se tázal, zda bude škola kontrolovat dětem nezávadnost svačin a zda třeba i to, zda v taškách nenosí tlačenku.
„Pokud dám nějakou svačinu, tak je to na mém rozhodnutí. Nevím, jestli jsou ještě nějaké děti, které si nosí svačinu do školy, a představte si, že rodiče nebo máma mu namaže každý den pěkně tlačenku, sádlo a nevím co všechno nezdravého a škola bude rozhodovat, jestli si to dítě může svačinu ve škole sníst, jestli je to zdravé, nebo není. Kam až jsme se to dostali?“ otázal se.
„Nebudu komentovat. Bůček je určitě light,“ okomentoval to vzápětí komunista Filip, který schůzi řídil.
_profil_top.jpg)
„Asi něco jiného je to také na základní škole, něco jiného na střední škole, nicméně jak se scházím s učiteli z různých škol, tak vím, jak v minulosti byly velké problémy právě s těmi automaty a s bufety nejenom z důvodů, o kterých tady dnes mluvíme, co se týká zdravých a nezdravých potravin, brambůrek a tak dále, ale i z toho důvodu, že to podporovalo rozlišování dětí mezi sebou. Byly velké dohady...,“ přidala se i komunistka Marta Semelová.
Poslanci se pak hádali i o multikulturalismu. Topkařka Nina Nováková totiž k zákonu předložila pozměňovací návrh týkající se respektu k odlišným kulturám, neboť to podle ní patří ke znakům civilizovaného světa.
„To však vůbec neznamená, že se musíme hlásit k něčemu, co je ideologie, a multikulturalismus, zejména naivní multikulturalismus,“ vysvětlovala Nováková s tím, že žáci mají poznávat jiné kultury, ale zároveň s tím musejí pochopit i základy vlastní kultury, do níž patří solidarita a další židovsko-křesťanské myšlenky. K tomu se pak stočily další dohady.
„Vybavila se mi iniciativa papeže Jana Pavla II. Pokud mě paměť nemýlí, tak to bylo vystoupení v italském parlamentě, kde navrhoval zakomponovat křesťanství do kořenů evropské civilizace,“ reagoval na to kupříkladu komunista Miroslav Grebeníček s tím, že se svou snahou ale papež neuspěl.
„Jakákoli ideologie do zákonů nepatří,“ oponoval poslanec Petr Kořenek (ČSSD).
Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek to ale viděl jinak. „Myslím si, že to není ideologie, a už vůbec to není vnucování víry. Je to jenom připomenutí kulturních vzorců našeho stylu života," řekl Kalousek, podle kterého je namístě připomínat, z čeho vychází náš způsob života.
Návrh Semelové je protiústavní
Většina přítomných členů dolní komory výboru nepodpořila ani úpravu komunistky Semelové, podle níž by církevní školy financovali jejich zřizovatelé, nikoli také stát.
„Myslím si, že stát by se měl starat v první řadě o zabezpečení dostatečné sítě veřejného školství, o zaplacení učitelů i nepedagogických pracovníků, o zajištění kvalitního vzdělávání. A nic nebrání soukromým zřizovatelům, případně církvím, aby si zřizovali své školy... A připomínám, že ten dar, který církve dostaly v podobě takzvaných restitucí, je dostatečný,“ upozornila Semelová.
Té se ale vysmál poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal. „Návrh poslankyně Semelové je protiústavní a zdůrazňuji, že komunistická poslankyně chce zavádět povinné školné na základních školách!“ uvedl Gabal s tím, že již jednou upozornil Semelovou, že pokus odebrat státní dotaci jakékoliv základní škole je protiústavní.
O co v zákoně jde? Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné.
Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit. Ministerstvo odhadlo náklady na financování změny pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.
K ochraně učitelů by měly přispět vymezení jejich postavení a povinnost ředitele zahájit řízení o případném vyloučení žáka ze školy, pokud se dopustí opakovaných hrubých fyzických nebo slovních útoků. Kromě povinnosti zahájit kroky směřující k vyloučení žáka by ředitelé museli hlásit veškerá závažná provinění orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství. Mohlo by se to využívat u dětí na základní škole, kde není možné vyloučení.
Předloha taky například zruší nutný souhlas ministerstva nebo krajského úřadu k navýšení peněz pro školy kvůli využívání asistenta pedagoga. Podpůrná opatření budou nově poskytována nárokově. Novela upraví taky financování českých škol v zahraničí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
