Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?Anketa
„Ukrajinská vláda předkládá parlamentu návrh zákona na zrušení ustanovení, že ukrajinský stát nebude členem žádných paktů, a na obnovení orientace Ukrajiny na členství v NATO,“ prohlásil na zasedání kabinetu premiér Arsenij Jaceňuk, citovaný agenturou Interfax-Ukrajina.
NATO bude respektovat jakékoli rozhodnutí Kyjeva týkající se bezpečnosti, reagoval dle ČTK generální tajemník Aliance Anders Rasmussen, který v Bruselu připomněl rozhodnutí Aliance ze summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina může do NATO vstoupit, pokud bude mít zájem a splní všechna potřebná kritéria.
Podle Rasmussena NATO plně respektovalo dosavadní rozhodnutí Kyjeva neúčastnit se spojeneckých svazků. „Budeme také plně respektovat, pokud se ukrajinský parlament rozhodne tuto politiku změnit. Držíme se principu, že právo rozhodovat má každá země bez vnějšího vměšování. Doufáme, že se tohoto principu budou držet i další státy,“ poznamenal generální tajemník.
„Není diskuze o tom, že by se Ukrajina měla stát členem NATO, stejně jako že by se Ukrajina měla stát členem EU,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD v České televizi.
Evropské státy budou mít příliš velký strach...
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, co o kroku ukrajinské vlády soudí a zda by podle nich bylo vhodné, aby Ukrajina vstoupila do NATO a případně kdy. Ani další politici většinou nevidí vstup Ukrajiny do NATO jako příliš reálný.
„O tom jistě bude teprve debata na summitu NATO,“ reagoval předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Ukrajincům naprosto rozumím, ale mohu vás ujistit o tom, že evropské státy budou mít příliš veliký strach, než aby tohle připustily, takže je to spíše taková deklaratorní snaha. Prezident Porošenko to také ví. Samozřejmě to tak nebude, protože nevidím, že by státy našly odvahu a odhodlání opravdu něco udělat,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Ten nicméně míní, že by Západ měl Ukrajině akutně poskytnout pomoc. „Já osobně bych pro vstup Ukrajiny do NATO byl. Ale řekl bych, že je hezké mluvit o vstupu do NATO, ale to se může uskutečnit až během několika let. Teď jsem pro to, abychom jim účinně pomohli. Než se vyjedná spojenectví v Alianci, tak to trvá a než se tak stane, tak naprší a uschne. Nám to také trvalo nějaký ten pátek, než se podařilo vstoupit a vše se dojednalo, to byla doba. Teď je nutné ihned poskytnout pomoc. Nemluvit o spojenectví, to je běh na dlouhou trať, ale především nyní je nezbytné jim účinně pomoci. Myslím si, že ze strany ukrajinské vlády jde o deklaratorní akt, protože předešlá vláda svrženého prezidenta slavnostně přijala zákon o nepřistoupení, takže toto chtějí odstranit v rámci přiblížení k Západu. Takže jde o symbolický demonstrativní akt, ale že by to bylo v blízké budoucnosti realistické, si nemyslím,“ zdůraznil Schwarzenberg.
Ukrajina není demokratickou zemí – vláda vraždí vlastní občany
Podle předsedy Úsvitu a poslance Tomio Okamury by pro nás pro všechny bylo nejlepší, kdyby Ukrajina byla neutrální zemí. „Pro NATO, ale ani EU není Ukrajina žádným přínosem. Její armáda je dnes neschopná, země je v rozkladu – vše tam ovládají zkorumpované mafiánské klany. Bude třeba ještě mnoho let práce a systémových změn, než se Ukrajina dostane alespoň na nějaký rozumný standard. Navíc Ukrajina není demokratickou zemí – vládní síly vzešlé z pučistů terorizují, bombardují a vraždí vlastní občany, což - doufám - také odporuje standardům NATO,“ vysvětlil Okamura.
Tomio Okamura
Místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš říká, že je na Ukrajině před volbami a takové otázky by měly být řešeny po nich. „Lépe to řešit formou referenda – v roce 1999 jsme ho chtěli při našem vstupu do NATO. Je to na legitimním rozhodnutí Ukrajinců, ale jde o krok, který bude konflikt zhoršovat,“ zdůraznil.
Podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha z ČSSD je za současné situace hospodářského a politického rozvratu vstup Ukrajiny do NATO velkým bezpečnostním rizikem jak pro NATO, tak i EU. „Postup by měl být obdobný jako v případě Turecka. Nejdříve si urovnat vnitřní i vnější spory a pak jednat o podmínkách možného vstupu. Ukrajina, jejíž vláda vede válku s vlastními občany, v nejbližších letech do EU ani do NATO nepatří,“ vysvětluje senátor.
„Vstup Ukrajiny do NATO a EU není na pořadu dne,“ reagoval první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Bůh buď milostiv evropskému kontinentu
„Vstup Ukrajiny do NATO je teď nesmysl, protože ta země je aktuálně ve válečném stavu a na východě se rozpadá v důsledku agrese autokratického režimu ovládajícího Ruskou federaci. Musí se nejprve stabilizovat. To ale neznamená, že by do NATO nemohla vstoupit později. Každopádně spolupráce Ukrajiny se západními spojenci je jistě žádoucí,“ soudí poslanec ANO Matěj Fichtner.
„Vzhledem k otevřené agresi Ruska je zjevně zájmem Ukrajiny stát se členem NATO,“ míní místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
Podle europoslance KSČM Miloslava Ransdorfa je vstup Ukrajiny do NATO věc, o kterou usilují USA i ukrajinská vláda vůbec v první řadě. „Je to věc, která by byla velmi nebezpečná pro světový mír a byla by velmi nebezpečná pro bezpečnost evropského kontinentu. Ohrožovalo by to Rusko a byl by to rizikový faktor pro Evropskou unii. Američané i jejich loutky v Kyjevě se o vstup Ukrajiny do NATO snaží. Mohou toho dosáhnout, ale potom buď Bůh milostiv evropskému kontinentu,“ dodal Ransdorf.
Dle názoru místopředsedy poslaneckého klubu Úsvitu Radima Fialy je v současné době otázka vstupu Ukrajiny do NATO hypotetická a nesmyslná: „Jde o výkřiky nezodpovědných ukrajinských politiků, kteří přivedli svou zemi k totálnímu krachu. Vstup Ukrajiny by se dnes rovnal nutnosti vojenského zásahu Aliance proti proruským povstalcům na jihovýchodě zemi. Dovolím si upozornit, že proti takové akci by byla mise v Afghánistánu procházkou a česká armáda by byla zničena za několik dní.“
„Byla velká chyba, že již dávno nebyla Ukrajina i Gruzie pozvána do NATO. Této chyby využil Putin v obou zemích. Váhavost a strach z reakce Moskvy nyní platíme všichni a hlavně Ukrajina,“ míní místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Psali jsme:
Západ při ukončení studené války slíbil, že se NATO nebude rozšiřovat na východ
„Myslím, že každá země má právo vybrat si, jakým směrem a s kým půjde. Osobně s tím problém nemám a není čemu se divit. Pokud vás někdo napadne, snažíte se najít pomoc kdekoli. Na druhou stranu stále zatím platí, že NATO v roce 2008 odmítlo, aby se Aliance tímto směrem rozšířila. Muselo by dojít k novému rozhodnutí,“ uvedl místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Rozhodnutí o vstupu do NATO je vnitřní záležitostí každého státu. Nicméně změnu zákona, který již nebude zakazovat vstup do NATO, vnímám spíše jako politickou vendetu k posledním událostem na východní Ukrajině. Je nutno si uvědomit, že proces partnerství a poté plnohodnotné členství je během na dlouhou trať. Dnes Ukrajina nesplňuje ekonomické, politické ani bezpečnostní podmínky pro přistoupení k NATO. Takže je zbytečné spekulovat o datu možného přijetí. Po zkušenostech s Gruzií si opravdu odhadovat netroufám,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Určitě budu vstup Ukrajiny do NATO maximálně podporovat. To, co se děje na Ukrajině, je agrese, a proto chápu postoj Ukrajiny,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Podle poslance Úsvitu Petra Adama je vstup Ukrajiny do NATO absurdní: „Rusové jsou údajně ti expanzivní, faktem ale je, že Západ při ukončení studené války slíbil, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. To bylo již naším vstupem zcela porušeno. Ukrajinská vláda prostě nevznikla demokratickým procesem a jejími členy jsou extremisté, kteří by za normálních okolností nemohli být uznáni Západem. Vše se musí stihnout odehrát do svobodných voleb? To je pro člověka, který ctí demokratické principy, naprosto nepřijatelné. Současný vývoj událostí zcela popírá základní morální principy politiky. Jde jen o moc a prachy a s tím mě nikdo nedonutí souhlasit. Jakou cenu má ještě lidský život?“
Vedoucí nadřazená úloha EU a NATO nad zájmy České republiky?
Podle poslance ČSSD Jiřího Koskuby by Ukrajina do NATO vstupovat neměla: „Už Albánie je ostuda. O ukrajinské vládě a parlamentu si myslím své od samého počátku, natož pak po Majdanu. Jsou to však pouze statisté, byť mnozí enormně bohatí, ve hře někoho jiného. Je více než zřejmé koho. A ten chce válku. Podobný nápad ji bezpochyby ,jen' přiblíží. Jak vidno, kritici EU měli pravdu. Kde je ta suverénní a bezpečná Evropa? Jenom doufám, že všichni ti dnešní kejvalové a váleční štváči nemají modrou knížku. Byl by to jenom další projev jejich pokrytectví. Bez ohledu na snůšku kritiky já sám byl hrdý na svého českého premiéra, když k Ukrajině a Rusku vyslovil svůj názor. Je překvapivé, kolika papouškům či poskokům Evropské unie náhle vadí, že má vlastní názor. Že upřednostní a vůbec připustí zájmy své – opakuji – své, a ne cizí země. Myslel jsem, že to je ústavní povinností politiků. Zřejmě jsem nepostřehl patrně nový paragraf Ústavy ČR o nějaké vedoucí nadřazené úloze EU a NATO nad zájmy České republiky. Hlasovat pro takový paragraf by byla zrada,“ dodal Koskuba.
„Měli přijmout Ukrajinu rychle po rozpadu Sovětského svazu. Dnes už to bez generální dohody s Ruskou federací může vést k válce. V tuto chvíli otevírat tuto otázku ještě více dráždí Rusko. Ukrajincům takového souseda nezávidím. Musíme se jich maximálně zastat a pomáhat jim. Pokud Rusko ovládne Ukrajinu, jsou na řadě země bývalého východního bloku včetně nás,“ varuje místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Za sebe říkám vstupu Ukrajiny do NATO ano a čím dřív, tím lépe pro Českou republiku,“ uvedl poslanec ANO Milan Brázdil.
Psali jsme:
Doněck a Luhansk do NATO! A rovnou do boje!
„Přijmout Ukrajinu včetně nezávislé Doněcké lidové republiky? To je dobrý nápad. Doněck a Luhansk do NATO! A rovnou do boje! Je ale potřeba si připomínat, kdo jezdil na Majdan slibovat Ukrajincům světlé zítřky v EU,“ vyjádřil se ironicky senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Ať už Ukrajina do NATO přímo vstoupí, či nikoli, mělo by NATO s Ukrajinou spolupracovat, protože stávající konflikt ohrožuje naši bezpečnost a svobodu,“ myslí si místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Žádné harašení zbraněmi nikdy nepřineslo mír. To je jako na divadle – pokud celou hru visí na jevišti na stěně jako dekorace puška, dříve nebo později se z ní vystřelí. Přál bych si, aby bylo bývalo naplněno to, co sliboval Václav Havel – odejdeme z paktu Varšavské smlouvy a nikdy do žádného vojenského seskupení nevstoupíme. Švýcarsko je důkazem toho, že to jde,“ domnívá se poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Vstup Ukrajiny, kde vedle vládních jednotek proti vlastním občanům bojují armády oligarchů, je holý nesmysl. Doufám ve zdravý rozum těch, kteří o tom budou rozhodovat,“ reagoval poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Dráždění chřestýše bosou nohou
Podle senátora Pavla Lebedy nastolování této otázky vede k eskalaci konfliktu: „Toho času touto kartou vůbec nelze hrát a jakékoli aktivity v tomto směru jsou drážděním chřestýše bosou nohou. Toto by Ukrajině nepomohlo.“
„Tato otázka již jednou byla na stole. Je možné ji znovu otevřít, zahájit jednání, ale rychlý vstup je nemožný, protože by vedl k nepředvídatelným důsledkům. Nyní především Rusko musí respektovat mezinárodní právo a okamžitě přestat v invazi na území svrchovaného státu. Rusové si neuvědomují, jak dramaticky a na jak dlouho zničili pověst státu, který uplatňuje aspoň základní pravidla mezinárodního práva,“ míní europoslanec STAN Stanislav Polčák.
Poslanec ČSSD František Adámek říká, že rozumí Ukrajině a jejím obavám. „Navíc jejich obavy by měly být do velké míry i našimi obavami. Nicméně nemyslím, že je dobré dráždit hada bosou nohou. Je otázkou, zda byly vyčerpány všechny možnosti, jak přivést Rusko k rozumu,“ dodal poslanec.
Psali jsme:
Finlandizace Ukrajiny. NATO se přibližuje k Rusku
Podle poslance Úsvitu Milana Šarapatky iniciativu ukrajinské vlády ohledně vstupu do NATO nelze vnímat jinak než jako pouhé politické gesto namířené na vnitropolitickou ukrajinskou scénu: „Jak NATO, tak i Evropská unie jsou organizacemi, jejichž činnost se řídí přísnými pravidly. Stejně tak má pevná pravidla i proces vstupu případného nového člena do těchto organizací. Sami jsme tato pravidla před nedávnem museli plnit. Jedná se o proces dlouhodobý, během kterého je kandidát povinen splnit mnoho obtížných kritérií. Jsem zcela přesvědčen o tom, že v současné době není Ukrajina schopná splnit ani minimum z podmínek nutných ke vstupu jak do NATO, tak do EU, a čeká ji ještě velmi dlouhá cesta, v horizontu možná desítek let.“
Pokud jde o vstup Ukrajiny do NATO, Šarapatka se domnívá, že pokud by k němu mělo v budoucnosti vůbec dojít, mělo by se tak stát v rámci širokého konsenzu, případně v rámci nějakého nového evropského bezpečnostního systému za účasti Ruska. „Nedokážu si totiž představit, že by se za současné situace Rusko jen tak smířilo se vstupem Ukrajiny a posunutím hranic NATO o 1500 kilometrů směrem na východ. V opačném případě považuji za výhodnější, aby Ukrajina nebyla organizovaná v žádném z vojenských bloků a tvořila tak prostor, který by země NATO a Rusko odděloval a pro Ukrajinu by byl výhodnější neutrální statut. Příkladem může být například statut Finska během studené války a z velké části i dnes, které není členem žádného seskupení a vede se mu velmi dobře,“ dodal Šaraptka.
„Na to není jednoduché odpovědět, když nemáme efektivně pokrytu ani obranu členských zemí EU - nečlenských zemí NATO. Jako je pozvolnou cestou integrace evropská, musí jí být i integrace vojenská. V této fázi bych viděl jako efektivní spíše vytvoření divize NATO rychlého nasazení s možností operovat i mimo členské státy, jak navrhuje David Cameron. Ukrajinská vláda by měla v této chvíli spíše požádat země EU a NATO o vytvoření kordonu oddělujícího proruské separatisty od okolního území svrchované Ukrajiny v dostatečné vzdálenosti od ukrajinsko-ruských hranic. Za tímto kordonem by pak operovala výlučně ukrajinská regulérní armáda. Je tak ale zapotřebí učinit co nejdříve, než se proruským separatistům podaří za pomoci a podpory Moskvy vytvořit suchozemský koridor s Krymem,“ míní senátor Miroslav Krejča.
_profil_top.jpg)
V současnosti je součástí Severoatlantické aliance 28 členských států, nejnovějšími členy jsou od dubna 2009 Albánie a Chorvatsko. Podle údajů SIPRI za léta 2009 a 2010 celkové armádní výdaje všech členů NATO tvořily přes 70 procent celosvětových armádních výdajů. Samotné Spojené státy zodpovídají za 43 procent celosvětových výdajů na armádu a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 procent. Z členských států NATO s Ruskem na souši sousedí Polsko (s Kaliningradskou oblastí), Norsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
