Poslední lednové úterý přistál na letišti v Mošnově, nedaleko Ostravy, největší dopravní letoun světa An-225 Mrija. Zatímco jeho dřívější přílety byly vždy středem pozornosti, tentokrát dorazil letoun ukrajinské letecké společnosti Avialinii Antonova z ukrajinského Gostomelu poblíž Kyjeva v naprostém utajení. Do jeho útrob se brzy po přistání začaly nakládat sovětské tanky T-72A. Jde o tanky, které do České republiky prodalo Maďarsko. Kupujícím byla česká zbrojařská firma Excalibur Army, která je měla nechat opravit ve Vojenských opravných závodech v Šenově u Nového Jičína, odkud je to na letiště v Mošnově jen pár desítek kilometrů.
Utajení, s nímž obří letoun do Mošnova dorazil, odstartovalo velkou vlnu spekulací v internetových diskusích a alternativních médiích, protože v mainstreamových se tato informace neobjevila. Hlavním důvodem bylo místo určení, kam měl letoun An-225 Mrija s tanky na palubě doputovat. Údajně měly být ukrajinskou společností dopraveny do africké Nigérie, kde hnutí sunnitských radikálů Boko Haram bojuje od roku 2009 proti centrální vládě a požaduje zřízení chalífátu, který bude spravován podle zásad islámského práva šaría. Začaly se totiž objevovat názory, že jde jen o krycí manévr a skutečným cílem dodávky tanků je Ukrajina.
Ukrajinský ministr obrany děkoval Stropnickému za vojenskou pomoc
Diskutující se při obhajobě tohoto názoru odvolávali především na polské zdroje, podle nichž mají vládní jednotky na Ukrajině zoufalý nedostatek tanků, ale munice do nich mají v armádních skladech spoustu. Ta se ale nehodí ani do amerických tanků Abrams, které již od konce léta stojí na hranicích Ukrajiny, ani do německých tanků Leopard, které tam jsou také. Zastánci teorie „tanků pro Ukrajinu“ upozorňují, že letoun Mrija nemá automatický hlásič, a tak se může ztratit z radarů a přistát úplně někde jinde, než se oficiálně tvrdí, a také na to, že letoun vzhledem k extrémně drahému provozu využívají Spojené státy, Evropská unie a NATO k přesunu vysloužilých zbraní a vojenské techniky do míst válečných konfliktů.
Psali jsme:
Mezi horlivé zastánce této teorie patří publicista a novinář Vladimír Kapal, který ve svém blogu na serveru IDnes.cz poukazuje na oficiální dokument ukrajinského Ministerstva obrany, v němž ukrajinský ministr obrany, generál Poltorak, děkuje českému ministru obrany Stropnickému za „extenzivní pomoc při posilování ukrajinské národní obrany a vojenskou technickou pomoc při externí hrozbě.“ Poltrak v dokumentu rovněž uvádí, že Ukrajina je v kontaktu se zmíněnou firmou Excalibur Army ohledně dalších dodávek zbraní. Přitom ale české Ministerstvo obrany vydalo informaci, že na Ukrajinu byl poslán pouze nepotřebný materiál, například kabáty, boty nebo čepice.
Nigérie jako cílová stanice pro tanky byla jen zpravodajskou hrou
„Děkoval by ministr obrany Ukrajiny za kabáty a čepice slovy o vojenské technice, pokud by opravdu šlo jen o čepice? Asi nikoliv!“ uvádí Vladimír Kapal na svém blogu a vyslovuje přesvědčení, že tanky původně z Maďarska nakonec skončily či skončí na Ukrajině. „Stejně tak jsem přesvědčen, že Nigérie jako cílová stanice pro tanky, byla jen zpravodajskou hrou a šalbou. Jsem přesvědčen, že první tanky, které byly naloženy do ukrajinské Mrije, již nyní brázdí rozlehlé ukrajinské pláně a jsem jenom zvědav, jak dlouho je ukrajinská vládní armáda bude mít. Jak dlouho to bude trvat, nežli je vlastenci zničí nebo jejich posádky i s tanky přejdou do řad těch, kteří se jen brání svému faktickému vyhlazování,“ píše publicista.
Z oficiálních míst se příliš konkrétních informací k této záležitosti získat nedá, což potvrzuje hned první oslovené Ministerstvo obrany. „Vývozní licence udílí Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to by mělo kontrolovat, kam vojenský materiál odešel,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí Ministerstva obrany Petr Medek na rezort, který je v tomto případě tím zodpovědným. „Ale není důvod se domnívat, že by firma Excalibur Army dopravila vojenskou techniku jinam, než deklarovala,“ dodává.
Jde o nesmysly, které jsou součástí informační války mezi Ruskem a Ukrajinou
Ani na Ministerstvu průmyslu a obchodu se však o této záležitosti více dozvědět nelze. „S odvoláním na § 31 zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem jsou zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Filip Matys z odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu.
Prodejce tanků, společnost Excalibur Army, založená v roce 1995, se zaměřuje na obchod s nepotřebnou vojenskou technikou a materiálem, které jsou vyřazovány z Armády ČR a dalších armád středoevropských států. Dále pak na opravy, repase a modernizace včetně zásadních upgradů vojenské techniky bývalé Varšavské smlouvy na současné standardy NATO. Spekulace o dodávkách tanků na Ukrajinu striktně odmítá. „Jsou to nesmysly, které jsou součástí informační války mezi Ruskem a Ukrajinou. Já můžu jen potvrdit, že cílovým regionem dodávky tanků je Afrika,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mluvčí Excalibur Group Andrej Čírtek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
