Lidovec vysílá vážné varování: Muslimové s vymytými mozky v Evropě...

Podle některých politologů je oblast exportérů terorismu Blízkého a Středního východu skutečné epicentrum konfliktu, které se může šířit na další kontinenty a dosáhnout celosvětového měřítka. Na hrozbu by Evropská unie přitom mohla podle poslance Ondřeje Benešíka lépe reagovat a mít podstatně vlivnější pozici. „Myslím si, že drtivá většina lidí v České republice jen tuší, že existuje nějaká Evropská komise, a to zjistili jen kvůli tahanicím a nominaci paní Jourové. Těžko ale tuší, že existuje portfolio pro rozvojovou pomoc,“ uvedl Benešík. „Evropská unie dává poměrně velké prostředky na rozvojovou pomoc a teď je otázkou, kdo měří, jaké jsou výstupy. Evropská unie může situaci ovlivnit, a nejen vojensky,“ dodal pro ParlamentníListy.cz.

Je nutné prověřit, zda nejde evropská pomoc do rukou radikálů

Předseda výboru pro evropské záležitosti pro ilustraci zmínil konkrétní příklad nezřetelných toků peněz: „Do Pásma Gazy se dostane cement jedině z Izraele, a ten ho má pod kontrolou, nebo z Evropské unie v rámci humanitární pomoci. Tunely pro teroristy jsou vybetonované, jinak by spadly. Že by si Stát Izrael nedohlédnul na to, kam jde cement do betonu, který dávají do Gazy? Nenapadá mě nic jiného než to, že by si měla Evropská unie dávat větší pozor na to, kde humanitární pomoc končí,“ upozornil Benešík. „Jde pomoc skutečně dětem, chudákům a starcům? Je nutné prověřovat, jestli ji náhodou muslimští radikálové nezneužívají. Takových příkladů bych mohl jmenovat více.“ Evropská unie navíc podle Benešíka netrpí ani nedostatkem finančních prostředků, které může v rámci humanitárních a rozvojových aktivit do problematických míst poslat. „Peněz je dost a jde jen o jejich efektivní využití - a na to by bylo dobré se zaměřit,“ doporučil lidovecký poslanec.

Benešík: Chceme v Evropě muslimy s vymytým mozkem?

Evropa bude muset dát také jasné stanovisko po stránce imigrační politiky. „Spousta uprchlíků míří do Evropy. Ale to nejsou jen starci, ženy a děti, ale i mladí muži, z nichž někteří mají vojenský výcvik. Chceme mít v Evropě pětadvacetileté muslimy s vojenským výcvikem a vymytými mozky? Já moc ne,“ popsal situaci Benešík, který zároveň upozornil na plán rozdělování imigrantů do jednotlivých států. „Děsím se toho, že by chtěli sdílet břímě migrační politiky. Nejde jen o finanční angažovanost, ale také dělení o uprchlíky. Před evropskými volbami byla naše strana některými označena za rasisty a xenofoby, když jsem vyšli s tím, že vidíme radikální islám jako hrozbu. Dnes tu máme evropský nesmělý návrh, že bychom se o uprchlíky měli dělit. Já nealarmuji, nemaluji čerta na zeď, ale časem by to mohl být velký problém. Česká společnost není rasistická, ale je obezřetnější a nedůvěřivější vůči něčemu cizímu,“ vysvětlil.

Nátlak přes energie by prý nebyl od Ruska moudrý

Evropská unie přitvrdila sankce vůči Rusku. I když je Evropa ve srovnání se Spojenými státy obezřetnější, přesto její opatření podle Benešíka rozhodně nejsou jen symbolickým gestem. „Je otázkou, jaké jsou naše možnosti sankce přitvrdit. Vždy se používal takový přístup, aby negativní zpětná vazba byla rozložená na jednotlivé státy. Evropa se snažila sankce uplatňovat vůči jednotlivcům nebo skupinám lidí. Podle informací z našeho výboru dopady na Rusko jsou,“ reagoval Benešík. „Krátkodobě Rusko může reagovat nátlakem přes energie. Ze středního a dlouhodobého hlediska by ale tento postup nebyl od Ruska příliš moudrý. Tak jako my potřebujeme z určité části ruskou ropu a plyn, Rusko potřebuje platby za energie,“ konstatoval a pak zároveň podotknul: „Když u nás klesne životní úroveň o milimetr, tak jsou demonstrace, padají vlády a je všechno špatně. V Rusku, když začnou lidé hladovět, tak drží hubu a krok. Míra toho, kdo je co schopný snášet, je různá.“

Benešík se omluvil nohsledům Václava Klause. Nejednotnost je slabina

Ekonomické propojení států v rámci Evropské unie nemusí už v současných podmínkách stačit. Evropa se dostává do konfliktních a paradoxních situací. Jak upozornil exministr Cyril Svoboda, na jedné straně uvaluje Evropa sankce na seznam lidí, kteří nemohou vyjet na Západ a na druhé straně Francouzi klidně prodají Rusku válečné lodě. To, že by se státy Evropské unie měly nad svou zahraniční politikou vážně zamyslet a otevřít diskuzi, si myslí i Benešík. „Zahraniční politika Evropské unie je sjednocená pouze v obrysech, ale není jednotná. V dnešní době se ukazuje, že ekonomika a zahraničně bezpečnostní politika se příliš prolínají. Měli bychom začít uvažovat nad tím, když už máme jednotný ekonomický prostor, jestli bychom neměli něco více dělat pro jednotnější postup v zahraniční politice,“ uvedl lidovecký poslanec. „Pokud je mír, tak to nikomu nevadí. Když nastane kritická situace, jako je teď, tak se to projeví,“ dodal a upozornil i na svůj nesouhlas s názory exprezidenta: „To, co říká Václav Klaus a jeho nohsledi, tímto se omlouvám všem jeho nohsledům, integrovat Evropu hospodářsky, ale politicky ne? To by bylo možné a reálné, pokud nedojde k takové situaci, jakou máme dnes. Nejednotnost je slabina.“

Putin nás prý nemá za partnery. To je probuzení pro Evropu

Evropa by také měla změnit přístup k Rusku. Podle Benešíka nás totiž za partnery nepovažují: „Strašně dlouho jsme žili v představě, že jsme s Ruskem partneři. Po válce západní a střední Evropa dokázala nevraživost překonat, oprostila se od minulosti a začala mírově spolupracovat. Máme tohle stigma, myslíme si, že přátelsky a bez zbrojení můžeme ovlivnit současné Rusko, ale zdá se, že ne. V Rusku existují elity, které rozumí pouze síle. Vladimir Putin sám řekl, že nás považuje za rivaly a my jsme si mysleli, že nás považují za partnery. To je obrovské probuzení pro Evropu. Vladimir Putin se cítí poražený, protože prohrál studenou válku, a to je pro nás alarmující,“ varuje pro ParlamentníListy.cz Benešík.

Benešíka překvapilo, že dcera Putina žije ve zkaženém světě

Benešík upozornil i na rozdílnost systémů, ve kterých žijeme a zmínil handicap naší demokracie. „Když vidím, co všechno běhá po e-mailech… Lidé na Facebooku mluví ve prospěch diktátorů a autokratických režimů, oslavují Vladimira Putina. Jsou v demokracii a mohou si to dovolit. Jenže naopak to možné není. Zastánci Putina si u nás mohou dělat beztrestně propagandu, a pokud proti nim někdo vystoupí, tak je označen za diktátora. Když se někdo snaží prezentovat jiný názor v Rusku, má problémy nebo dávno sedí. Je to paradoxní,“ uvedl Benešík, který také zmínil v této souvislosti i další informaci, která ho v poslední době zaskočila: „Byl jsem překvapený, že dcera Vladimira Putina žije v Nizozemí, ve zkaženém západním světě. Nic proti ní nemám, ale přijde mi to totálně pokrytecké.“