Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
"Souhlasím v tom, že výuka moderních dějin na našich školách je na velmi špatné úrovni a že by se určitě mělo přispět ke zlepšení výuky historie. Už nemůžu souhlasit s tím, že k tomu přispívá program Příběhy bezpráví, které jsou velmi dezorientační formou výuky dějin. Ale možná by bylo dobré v tomto projektu pokračovat, neboť příběhů bezpráví je tady mnoho. To znamená ukazovat příběhy bezpráví, které se dějí teď, kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky a tak dále, kdy jsou žebráci... Za těch pětadvacet let je zde příběhů bezpráví celá řádka,“ řekla dnes Marta Semelová do sněmovního mikrofonu v momentu, kdy jen pár poslanců (přes čtyřicet z nich se pro dnešní den omluvilo) poslouchalo nesouhlas Miroslavy Němcové s odpovědí předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) ohledně situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
„Tu její rétoriku já znám, je jak kafemlýnek,“ reagovala ale na slova Semelové posléze Němcová. Komunistce k tomu připomněla její názory na justiční vraždu Milady Horákové. K ní Semelová totiž kdysi v médiích řekla, že dost pochybuje o tom, že to byla u Horákové vynucená přiznání.
„Rozumím tomu, že paní poslankyně Semelová cokoliv potřebuje obrátit, tak obrátí způsobem, který nám tady převedla,“ uvedla ještě na konto Semelové ve sněmovně Němcová.
Někdejší ředitel ÚSTR Daniel Herman, který je nyní ministrem kultury (KDU-ČSL), nadto začal Semelové asi k osvěžení její paměti předčítat čísla, koho všeho komunisté popravili, zavřeli, či pronásledovali.
Herman ale na konto interpelace přiznal, že situace v ÚSTR je momentálně velmi tristní. Z ústavu má totiž brzy odejít až dvaadvacet lidí, a to v rámci nového organizačního řádu, který bude platit od dubna příštího roku. Jedno z oddělení digitalizace dokumentů má navíc zcela zaniknout a bude omezen také počet náměstků a ředitelů odborů.
„Pokud já jsem stál v čele ústavu, tak tam digitalizace probíhala velmi dobře... Jsem přesvědčen o tom, že současné vedení bylo do ÚSTR dosazeno nelegitimní cestou,“ spílal na situaci v ÚSTR taktéž Herman. Podle něj za poslední dobu upadla v ústavu nejen vědecká činnost, ale ústav nevyvíjí ani žádnou činnost navenek, a ani nepořádá žádné veřejné akce. Dokonce vydávání vědeckých publikací stojí na nule.
„V Ústavu pro studium totalitních režimů je nyní neradostná atmosféra. Ústavem zmítají totiž vnitřní spory, a navíc tam byli dosazování šéfové instituce, kteří nestačili zabránit rozvratu. Od dosazení ředitelky Pavly Foglové se tam brzdí i digitalizace,“ uvedla předtím na konto rozpadající se instituce Němcová. Podle ní by měl ústav pracovat tak, aby byly uchovány informace v dobré formě pro budoucí generace, což se téměř neděje. Případnou reorganizací nadto dle ní hrozí omezení badatelské práce.
„Já jsem se snažil již písemně reagovat na všechny otázky, které mi paní poslankyně uložila. Paní poslankyně Němcová ale dobře ví, že vláda nemá vliv na fungování ústavu. Ten ústav byl vymezen v samostatném zákoně a byl podřízen plně radě, kdy vláda na její složení také nemá vliv. Má na ni vliv pouze Senát,“ snažil se odvětit Němcové premiér Sobotka. Senát totiž volí členy rady ÚSTR.
Vláda pode něj ale posílila rozpočet pro ÚSTR. „Toto zůstalo i po včerejším hlasování Sněmovny o rozpočtu,“ připomněl Sobotka.
Sobotka: Nebudeme ovlivňovat život v ústavu
Nesdílí ovšem prý ten názor, že je ústav v rozkladu. „Vláda se nechystá kontrolovat život ústavu. Já jsem se ale již sešel se zástupci sdružení, které se práci v ústavu věnují,“ poznamenal k tomu ministerský předseda s tím, že se kabinet zcela jistě zajímá o to, aby se z ústavu stala renomovaná vědecká instituce.
„Vláda ale nebude realizovat nic, co by komplikovalo procesy v ústavu ve vztahu k digitalizaci,“ dodal.
„Mnoho zbytečných slov a málo konkrétních informací,“ reagoval ale na odpověď premiéra poslanec Karel Fiedler (Úsvit).
„Mne by například zajímalo, kolik zaměstnanců má být z ústavu propuštěno, a to bez náhrady,“ zaútočil pak Fiedler na Sobotku. Premiér nakonec Němcové slíbil, že se bude o situaci v ústavu i v budoucnu velmi živě zajímat.
Vědecká rada v ÚSTR se totiž zcela rozpadla. Na protest proti odvolání někdejšího ředitele Daniela Hermana z této rady již dříve odešlo všech 15 členů. Ředitelka Pavla Foglová poté situaci v ústavu nedokázala uspokojivě vyřešit. Nový ředitel ÚSTR, kterým se letos v dubnu stal jeho dosavadní první náměstek Zdeněk Hazdra, ale slíbil, že situaci srovná.
Jenže mezitím se v ústavu začaly bouřit odborové organizace, které odmítají plány vedení na propuštění dvaadvaceti lidí, které začnou v rámci nového organizačního řádu platit od dubna.
Podle odborů je ale propuštění tolika lidí pouze pokračováním politické čistky. „Byl navýšen rozpočet ústavu i archivu a naprosto zbytečně, jenom pro nějakou umanutost, je likvidována digitalizace," řekl médiím v říjnu místopředseda Nezávislé odborové organizace Radek Schovánek. Poukázal také na to, že digitalizace se přesunula z rukou ÚSTR do kompetence Archivu bezpečnostních složek (ABS), i když podle zákona by digitalizaci měl mít na starosti právě Ústav pro studium totalitních režimů. Celý přesun je podle Schovánka dokonce nelegální.
Ředitel chce, aby odešlo 22 lidí
Ředitel ústavu Zdeněk Hazdra ale oponuje tím, že digitalizace je pouze jednou z agend a není hlavním a jediným úkolem ÚSTR.
„Digitalizace zůstane zachována jak ústavu, tak nově vznikne v Archivu bezpečnostních složek. Protože archiv je instituce, která zodpovídá za archiválie, jejich zpřístupňování badatelům a institucím, a bude do budoucna zodpovědná také za digitalizaci, což není nic jiného než jedna z forem zpřístupňování," řekl Hazdra s tím, že ale propuštěným zaměstnancům nemůže zaručit, že seženou místo v ABS.
V příštím roce by měl ÚSTR, pod který spadá také Archiv bezpečnostních složek, hospodařit se 162 miliony korun, oproti letošnímu roku je to nárůst přibližně o osm milionů korun.
Sněmovna ve čtvrtek při schvalování státního rozpočtu pro rok 2015 nepodpořila poslanecké návrhy Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Karla Fiedlera (Úsvit), podle kterých měl ÚSTR přijít asi o 14 milionů korun na platy. Mělo to prý zabránit vedení ústavu, aby propustilo téměř pětinu zaměstnanců a provedlo reorganizaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
