Nad výkřiky o puči či teroru naskakuje historikovi husí kůže. Srovnání s totalitou je prý mimo

28. 7. 2013 5:20

Nečekaný zvrat na domácí politické scéně některé klíčové postavy bývalé koalice tak vykolejil, že sahají k historickým přirovnáním, aby veřejnost získaly na svou stranu. Neváhají přitom mluvit o nacistickém či komunistickém převzetí moci, srovnávat nynější hlavu státu s Klementem Gottwaldem nebo vyšetřování orgánů činných v trestním řízení označovat za jakobínskou inkvizici. Historikovi Vojtěchu Kynclovi z takových slov naskakuje husí kůže.

Nad výkřiky o puči či teroru naskakuje historikovi husí kůže. Srovnání s totalitou je prý mimo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na tiskové konferenci

Historické paralely se současnou politickou situací v Česku se hledají jen těžko. „Jestli je tou politickou situací myšlen souboj prezidenta s Parlamentem, tak je to opravdu ojedinělé. Prezident, který je teď velkým činitelem v rozbouřené scéně, je volen vším lidem. Byla to přímá volba, což znamená, že doposud nikdy tady nebyl tak silný mandát prezidenta a z toho hlediska také není žádná možnost paralelního srovnání, nikdy tu takhle silný prezident nebyl. Takže není s čím srovnávat, protože jsme tu nikdy neměli takhle silného činitele na politické scéně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Vojtěch Kyncl, vědecký pracovník oddělení 20. století Historického ústavu Akademie věd ČR.

Přesto především ti exkoaliční politici, kteří se díky účasti v Topolánkově a pak i Nečasově vládě spoustu let opájeli exekutivní mocí, reagují na ztrátu pozic dramatickými přirovnáními. Ve veřejnosti se tak snaží vzbudit přesvědčení, že v ohrožení je především společnost, nikoli jejich vládní křesla. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil pro rakouský deník Kleine Zeitung postup prezidenta Miloše Zemana v české vládní krizi za pokus o převzetí moci a prezidentův výklad Ústavy připodobnil k někdejšímu využití výkladu ústavy k uchopení moci nacisty v Německu v roce 1933 a komunisty v Československu v roce 1948.

O útok na základní demokratické principy jako v osmačtyřicátém nejde

„Já věřím, že to je pouze politická nadsázka, ale na druhou stranu některé kroky už ukazují na to, že prezident ty základní úřady obsazuje svými spolupracovníky, kteří prostě nejsou nestranní. Jsou to lidé spojení s jeho politickou stranou a prostě do toho už vnáší rys ne nestrannosti, ale strannosti. Už je evidentní, že na tyto posty dostává hlava státu svůj aparát. Že by se ale jednalo o tak prudký útok na nějaké základní demokratické principy jako v osmačtyřicátém, to pevně věřím, že ne. Nebo tomu nic nenasvědčuje,“ myslí si historik Vojtěch Kyncl.

Pozadu za svým stranickým šéfem nechtěl zůstat ani první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž v souvislosti se Zemanovým postupem uvedl, že také Klement Gottwald použil k převratu demokratickou ústavu, pouze ji vykládal jinak. „Ústava je text, který má nějakého ducha a s nějakým duchem byl tvořen. V tomhle má exministr Kalousek určitě pravdu, že v osmačtyřicátém postupovali komunisté podle zákona tehdy platného. Je otázka, jak ten text budeme vykládat a nakolik nám bude Ústava fungovat pouze jako nefunkční nástroj, že si ho může každý ohýbat, jak potřebuje,“ konstatuje odborník na novodobou historii.

Politická scéna si neví rady se vztahem prezidenta a Parlamentu

„Tady byly nastaveny nějaké ústavní zvyklosti a prezident Zeman do nich vstoupil takovým způsobem, že si je vykládá podle svého. Jak je vidět, tak to do určité míry dělat může. Také v osmačtyřicátém roce komunisté pouze využili možnosti, kterou ta Ústava dávala, byť se nám to nemusí rozhodně líbit a můžeme to považovat za převrat. Ale oni pouze šli podle těch možností, které Ústava nabízí. Pořád musíme brát v úvahu, že každá ústava je tvořena v nějaké situaci a to, jak se za dvacet nebo třicet let dá využít a zneužít, to nemůžeme dopředu odhadovat,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Zamýšlí se nad tím, do jaké míry tu jde o ohrožení parlamentní demokracie a porušování ducha Ústavy, jak opakovaně křičí do světa čelní politici bývalé koalice. „Já v sobě na jednu stranu bojuji s tím, jestli to pouze nechci považovat za součást politického boje, nebo jestli je tam skutečně to ohrožení. Evidentní je jedna věc. Politická scéna si s tím dnes neví rady, protože politické kroky z obou stran, ať ze strany Parlamentu, tak ze strany prezidenta, jsou úplné novum. Najednou jako by se ty strany oťukávaly a pořád si zjišťují, kam až je ta druhá strana ochotna zajít,“ poznamenává Vojtěch Kyncl.

Společnost prahne po „hlavách“ korupčníků, nejlépe politiků

To vše podle historika rozhodně nevede k tomu, abychom mohli říct, že prezident je stmelujícím činitelem v této zemi. „To podle mého názoru tak není, byť při prezidentských volbách a krátce po nich to chtěl Miloš Zeman ukázat. Je tady pořád 55 procent z tehdejších voličů, kteří jsou pro prezidenta Zemana a 45 procent těch, kteří byli pro jeho protikandidáta Karla Schwarzenberga. A takhle to je pořád ve společnosti roztříštěné. Je to vidět v tom, že Parlament nefunguje tak, aby byl protiváhou. Společnost je spíš nakloněna prezidentu Zemanovi, ale ne tak, že by fungovala jako celek,“ míní Vojtěch Kyncl.

Politici však při historických paralelách s nynější situací v zemi nezůstávají jen u událostí 20. století. „Vzniká zde antikorupční jakobínská inkvizice, jež může ohrozit občanské svobody,“ zaburácel expremiér Petr Nečas v souvislosti s vyšetřováním některých kauz. Je dobré připomenout, že jakobínská hrůzovláda se vyznačovala masovými popravami protivníků. „Společnost po tom prahne, protože to je to, co ji posledních deset let ohromně provází. Vidíme ten rozvrat jakéhosi slušného chování, vidíme to, že korupce je prostě součást života, což většině lidí vadí,“ připouští historik, že tu existuje touha po „hlavách“ korupčníků.

Nesmyslnými příměry znevažujeme památku obětí zločinných režimů

„Ale my tady lavírujeme nad tím, kdy hledáme spravedlnost a kdy už se jedná o tu lidovou spravedlnost. A to je ten problém, který tu společnost ohrožuje. A mně nabíhá husí kůže ve chvíli, kdy politici začnou používat tak silné výrazy, jako je komunismus, nebo dokonce i nacistické. To už bylo i při prezidentských volbách. To je strašně obtížné, jakmile někoho osočíte, že má něco společného s nacisty, ať už se jednalo o Karla Schwarzenberga nebo Livii Klausovou a jejího otce. To už nemáte jak hůř toho člověka očernit,“ tvrdí Vojtěch Kyncl.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Je přesvědčen o tom, že už není horší očernění než to, že vpálíte politickému protivníkovi, že má něco společného s nacisty nebo s radikálními komunisty. „A tady si myslím, že už to překročilo dokonce i rámec politického boje. To už prostě popíráme i každoroční pietní shromáždění, kde uctíváme lidi, kteří v těch obdobích padli a znevažujeme jejich památku jenom tím, že srovnáváme jejich oběť s dnešní politikou. Ta přitom rozhodně není na takové úrovni jako tomu bylo před těmi desítkami let,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nikdy jsem to neřekl, ale omlouvám se za to. Kalousek dělá kampaň, že neuznávám fašismus a holocaust. Andrej Babiš se ve sněmovně opravdu naštval

15:49 Nikdy jsem to neřekl, ale omlouvám se za to. Kalousek dělá kampaň, že neuznávám fašismus a holocaust. Andrej Babiš se ve sněmovně opravdu naštval

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se v Poslanecké sněmovně pustil do vicepremiéra a předsedy hnutí A…