Německý odborník na extremismus: Česko je země s militantní demokracií

20. 11. 2012 22:49

O narůstajícím extrémismu v Evropě a boji proti němu v úterý „Konírně“ Poslanecké sněmovny jednali odborníci na tuto problematiku za účasti odborné veřejnosti. Padla také problematika vsetínských Romů, s níž vystoupila během své úvodní řeči poslankyně za TOP09 Jitka Chalánková, která nad konferencí "Politický extrémismus v době hospodářské krize v Evropě a ČR" převzala záštitu.

Německý odborník na extremismus: Česko je země s militantní demokracií
Foto: vpolomouc.army.cz
Popisek: Vlajka EU

Chalánková připomněla, jak v roce 2006-2007 „za zvláštních okolností byly vystěhovány rodiny vsetínských Romů,“. Některé věci byly podle ní alarmující, ale, jak řekla, negativní rétorika vynesla některé lidi až do Senátu tím, že byla překročena jistá nepsaná tabu. Konkrétní příklady však neuvedla.

Německo je založeno na militantní demokracii

Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tank Evropské hodnoty připomněl, že rok 2013 bude rokem občanů posilujících vědomí občanských práv. Vyzval přítomné, aby každý z nich působil ve svém okolí. „Jste-li tady, pak chcete o té věci hovořit a jednat, což je role velmi podstatná,“ dodal.

Werner Bohler, ředitel zastoupení v ČR Konrad Adenauer Stiftung, informoval účastníky, že současná německá ústava je založená na militantní a protektivní demokracii, která si uzurpuje právo chránit se proti internímu a externímu extrémismu, proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Mimo jiné také zdůraznil, že je kromě dalších nástrojů důležité pro každý národ, aby si byl vědom vlastní historie. „Je důležité nést v sobě tuto odpovědnost,“ dodal.

„Demokracie je živoucí organismus, tedy nikdy nebude dokončena, takže je nutné, aby se občané zapojili do veřejného života,“ konstatoval Bohler.

Jednání souviselo s německými zkušenostmi i proto, že většina byla buď spojena studii nebo působením v různých německých společnostech. Hodně se tak hovořilo o linii zastávané Německem.

Rozlišujme politický extrémismus od extrémismu násilného

„Je třeba odlišit politický extrémismus od extrémismu násilného, který vede k realizaci a páchání násilných trestních činů,“ upozornil také Radko Hokovský. Jak dodal, v koncepčních dokumentech o bezpečnostních hrozbách extrémismus nenajdeme, ale ve složkách BIS či policie s extrémismem počítají. Dodal, že v prováděcích dokumentech je extremismus zahrnut skutečně explicitně – 7 základních typů hrozeb, od počítačového terorismu až po násilí na lidech.

Připomněl, že v souvislosti s krizí probíhá nyní dvojí radikalizace – sama krize, která je sama o sobě zdrojem sociálního napětí, a špatná integrace menšin, která vzniklé sociální napětí umocňuje. Dochází pak podle něj k radikalizaci menšin, které mohou využívat i jiné zdroje, například muslimské komunity v Evropských zemích.

Se zájmem se setkal příspěvek Martina Klamta z Mnichova, který použil výraz „Demokratické dilema“. Jak následně vysvětlil, v demokratickém systému lze právě svobodou připustit extrémismus. „Kdybychom však chtěli omezit svobodu projevu, abychom tuto demokracii ochránili, sami bychom ji tímto krokem zničili,“ konstatoval Klamt.

Belgičané nebo Irsko mají prý nemilitantní demokracii

Poprvé zazněl také výraz militantní demokracie. Militantní demokracie svá práva hájí, mezi takové země, které militantní demokracii nemají, patří podle Klamta například Belgie Irsko, Luxemburg Nizozemsko.

Rakousko UK, Litva Slovensko jsou podle Klamta mírně militantní, zatímco ČR prý spadá spolu s Německem, Polskem a některými dalšími zeměmi do militantní demokracie.

Mari K. Niemi se přijela podělit o finské zkušenosti, které mají se stanovováním hranice mezi populismem a extrémismem. V jejich zemi se tomu říká fenomén strany „Praví Finové“.

Finští extrémisté chtějí, aby se Finsko staralo především o Finy

Timo Soinim, který vystoupal na vlně populismu, jak říká Niemi „kritizuje EU a chce, abychom se v prvé řadě starali o Finy.“ Dodala, že se Soinim a jeho příznivci za to nestydí a mluví ve prospěch finské suverenity a proti rozšiřování se pravomocí EU.

V závěru panelového bloku bylo konstatováno, že EU vytvořila rámec trestního práva proti extrémismu. Příští rok by měla být předložena zpráva o celoevropském vlivu tohoto rámce v Evropě.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tak soudruzi, jak s tím Babišem? Zákaz přímé spolupráce? Zachytili jsme rokování ve štábu KSČM

15:22 Tak soudruzi, jak s tím Babišem? Zákaz přímé spolupráce? Zachytili jsme rokování ve štábu KSČM

Okamžitě po uzavření volebních místností se ve volebním štábu KSČM začali novináři tázat na to, jak …