Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze a zemřel 29. listopadu 1378 tamtéž. Byl jedenáctým českým králem, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do listopadu 1378; Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Byl také italský (lombardský) král od 1355, burgundský (arelatský) král od 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě 1346 až 1353. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků.
Hluboká zbožnost. Jeho dědictví jsme co nejdřív v občanských válkách husitských promrhali
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co pro ně výročí Karla IV. znamená a jaké dědictví a poselství podle nich zanechal. Někteří politici tvrdí, že Karel IV. podporoval evropskou jednotu a integraci, jiní naopak říkají, že sice podporoval spolupráci evropských států, ale na základě jejich suverenity – podporoval svébytnost a suverenitu českého státu v rámci Svaté říše římské a české národní vědomí a hrdost. Též se objevila myšlenka, že se Karel IV. stavěl proti „imigraci muslimů“.
„Je to výročí, které je pro Čechy hodně důležité, protože tehdy naše země zažívala vrcholnou dobu. Nejsem historik, ale vliv Českého království sahal tehdy až do Itálie a Karel IV. byl zároveň i římský císař a patřil k nejvýznamnějším panovníkům té doby,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz první vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Podle předsedy KDU-ČSL a vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka se jedná o symbol, který má význam pro národní i státní identitu. „Duchovní rozměr daný katedrálou, založením univerzity jako teologického učiliště a centra vzdělanosti, rozkvět zemí, to vše je zásadní. Jeho hluboká zbožnost a snaha o ekonomickou prosperitu a zakotvení do Říše římské jsou evidentní. Ne vše v jeho panování bylo růžové, ale jistě je to osobnost formující naši státnost,“ řekl redakci Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Jde o vrcholné období naši národní existence. Působení Karla IV. je neodmyslitelně spjato také se silnou evropskou politikou a naším podílem na budování společné Evropy. Karel IV. udělal mnoho pro vytvoření silného českého království, ale podobně nesmírnou energii věnoval Evropě. Vůbec by nám nerozuměl, kdybychom se dnes stejně jako on nehlásili k Evropě jako ke společnému úkolu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
„Karel IV. je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších osobností našich dějin. Jsem přesvědčen, že právě v době jeho panování se naše země stala pevnou součástí evropského civilizačního okruhu. Dostát odkazu Karla IV. znamená setrvat v něm a ctít jeho hodnoty. Což, jak vidíme, není ani po sedmi stech letech jednoduché a samozřejmé,“ řekl redakci předseda STAN a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík.
„Největší český panovník. Jeho dědictví jsme co nejdřív v občanských válkách husitských promrhali a jeho poselství, abychom mysleli sebevědomě v evropských dimenzích, jsme dodnes nedokázali obnovit,“ míní čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Předseda ODS Petr Fiala na dotaz neodpověděl a nereagoval ani předseda KSČM Vojtěch Filip.
Karel IV. byl český vlastenec. Obrana Evropy a křesťanských hodnot před islámskými kolonizátory
„Především jako český patriot chci zdůraznit fakt, že Karel IV. byl císařem Svaté říše římské, ale za centrum své moci považoval České království. Evropě vládl z Prahy. Připomenutím výročí 700 let od narození Karla IV. si zároveň připomínáme význam českých zemí v Evropě. Připomínáme si i skutečnost, že to byl právě Karel IV., kdo si uvědomoval význam Zlaté buly sicilské, kdo ji výslovně znovu zmínil coby součást zemského práva a potvrdil její právní platnost. Zlatá bula sicilská je v evropské historii naprosto unikátním dokumentem, protože zakotvuje pro české země významné výjimky z univerzálně platného říšského práva. Nemohu si odpustit poznámku: kéž bychom i my dnes uměli tak hájit zájem českých zemí a vyjednat si v národním zájmu výjimky z práva EU – například rázně odmítnout kvóty,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Marek Černoch.
„Druhá věc, která mě napadá, je, že Karel IV., ač princ a král, se nikdy nebál osobně postavit do čela vojska a bojovat za státní věc. Může to znít možná banálně, možná romanticky, ale toto je pro mě obraz skutečného vůdce. Vůdce, který hájí zájmy své země jak na poli právním a diplomatickém, tak doslova i na poli bitevním. Třetí věc, kterou nemohu pominout, je samozřejmě Karlova univerzita. Jsme nejen hrdý, ale i vzdělaný evropský národ. Jsme povinni tuto tradici bránit. Musíme chránit naši bezpečnost, bezpečnost našich dětí, práva naší země a jejích občanů, ale i podporovat vzdělanost a výchovu dětí v českých rodinách. To není zaměřeno proti nikomu. To je obrana a uchování odkazu generací našich předků, včetně odkazu císaře Karla,“ dodal Černoch.
„Náš Otec vlasti byl hlavně český vlastenec – přestože byl Čech jen po mamince, vždy vystupoval jako Čech. Za mateřský jazyk povazoval vždy jen češtinu a dokonce češtinu povýšil na diplomatický jazyk, který se povinně musely učit děti kurfiřtů Svaté říše římské a dalších hodnostářů. Byl upřímný křesťan v tom nejpůvodnějším slova smyslu a vždy aktivně chránil kazatele a kněze, kteří byli církví pronásledováni za kritiku zlořádů v církvi – v tom předešel husity. Karel IV. byl mírumilovný a kdy to šlo, volil dohodu před válkou – s jedinou výjimkou, a to byl boj s muslimy. Jeho otec, největší válečník té doby, ho musel téměř násilím zadržet od toho, aby nejel osobně bojovat s muslimskými nájezdníky do Španělska,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Obranu Evropy a křesťanských hodnot před islámskými kolonizátory považoval Karel IV. za prvořadou povinnost každého evropského státníka. Pro tohle všechno je odkaz císaře Karla – skutečného otce vlasti – stále aktuální a musíme ho připomínat v čase, kdy vlastenectví je tabu a na Evropu se valí hordy muslimů, jejichž usazování v Českém království Karel ve svém zákoníku výslovně přísně zakázal. Kdyby dnes Karel panoval, tak vlastizrádci jako premiér Sobotka a jeho klaka za své zločiny v lepším případě sedí ve věži,“ dodal Okamura.
Tomio Okamura
Posiluje národní hrdost, vlastenectví a je výzvou pro současné správce naší země
„Karla IV. považuji za největší osobnost českých dějin a jsem rád, že výsledky různých anket ukazují, že je takto v ČR vnímán – po zásluze, obecně. Za jeho vlády a díky němu se země Koruny české dostaly na evropské výsluní, Praha se stala významným politickým, hospodářským, kulturním a náboženským centrem střední Evropy. Dobu jeho vlády stavím z hlediska důležitosti národních dějin stejně jako Josef Pekař nad husitskou revoluci,“ zhodnotil Karla IV. předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda strany Jiří Mihola, který je profesí historik.
„Příkladem pro politiky dnešní doby může být Karlova obratná diplomacie (též jeho otce Jana Lucemburského), státnický přístup, budovatelský duch, komunikace s dalšími panovníky a s církví, osobní vzdělanost a podpora vzdělanosti (univerzita) a kultury (v neposlední řadě i slovanská liturgie v klášteře Emauzy). Ani éře tohoto velkého panovníka se nevyhnuly problémy, některé se projevily a nakumulovaly až po jeho smrti. Ani to nemění nic na tom, že dědictví, které zanechal, považuji za poklad naší historie, který posiluje národní hrdost, vlastenectví a je výzvou pro současné správce naší země,“ dodal Jiří Mihola.
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
„Mně Karel IV. zosobňuje přesně ty parametry státníka, které dnešním ‚elitám‘ tak zoufale chybí. Schopnost vyhmátnout to, na čem záleží doopravdy, a ne se pinožit kolem malicherností. Vůli zasadit se o skutečný rozvoj – a ne se zašít do pofidérních kšeftů. Umění razit český národní zájem v širším evropském kontextu. Péči o vyšší vzdělanost, míněnou vážně, a ne jen jako slogan nekalé reklamy. Schopnost rozehrát všechny zbraně, které má ve vínku diplomacie – a vyhnout se tak i spoustě krvavých lázní. Také však vůli neustoupit, překračuje-li protivník ‚red line‘. Vstřícný vztah i k těm nejzranitelnějším, byť logicky jen v dobovém rámci. Proti dnešním ‚elitám‘, složeným skoro jen ze samých nul, to byl gigant,“ míní kandidát na předsedu KSČM Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„Už vzhledem k velikosti Svaté říše římské byl Karel IV. vskutku celoevropským panovníkem. Uměl se poučit z chyb historie a předvídat problémy budoucnosti. Byl hrdým králem, přesto však s pokorou uměl dělat kompromisy. Nemá smysl opakovat, co všechno založil a zbudoval – a že se to mimochodem v Praze 2 týká mnoha objektů. Ale má smysl připomínat si právě tu jeho pokoru a přitom pevnou hrdost, která dnes našemu národu, státu a jeho představitelům bohužel chybí,“ řekla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová, která je též starostkou Prahy 2, do níž spadá Nové Město pražské založené Karlem IV.
Mgr. Jana Černochová
Symbolizuje samostatnou českou státnost a spolupráci suverénních států
Podle předsedy Svobodných a europoslance Petra Macha je Karel IV. právem označovaný jako Otec vlasti. „Symbolizuje samostatnou českou státnost a současně zemi moderní a zapojenou do evropské spolupráce při zachování respektu k nezávislosti jednotlivých evropských států,“ dodal Mach.
_profil_top.jpg)
„Znamená to pro mě především položení základů silného a respektovaného státu zemí Koruny české, na které navázaly další generace českých panovníků až po Bílou horu. Znamená to také, že prezident osvoboditel T. G. Masaryk mohl na odkaz Otce vlasti Karla IV. navázat a využít jeho historického odkazu při vytvoření samostatného československého státu. Bez oněch historických kořenů by to Masaryk nedokázal,“ domnívá se předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Karel IV. je pro mě především největší Čech. Jeho dílo stejně jako odkaz pro naši generaci je veliký. Období jeho vládnutí je symbolem růstu vlivu Čechů na dění v Evropě. Nikdo po něm nebyl nikdy tak úspěšný v prosazování našich zájmů,“ říká předseda Strany soukromníků ČR Petr Bajer.
„Karel IV. politicky a státoprávně zakotvil země Koruny české a dokončil tak dílo posledních Přemyslovců a svého otce. Myslím, že poselství Karla IV. je jednoznačné: český stát je suverénem a nikoliv administrativní jednotkou evropské rádoby ‚superříše‘. Naši předkové za velkých obětí vybudovali základy naší státnosti a my je nyní nesmíme opustit,“ upozorňuje místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.
„Podle mého názoru je dobré si připomínat naši historii a osoby, které přispěly k věhlasu Českého království i České republiky. Chci připomenout, že tyto oslavy souvisí i s významem jeho otce a matky, kdy došlo k politickému a bezpečnostnímu provázání Přemyslovců s Lucemburky. Období vlády Karla IV. je obdobím rozkvětu naší země a zejména narostl význam Prahy jako centra střední Evropy. Je vhodné si také v současné době uvědomit, a to z pohledu dnešní kritiky našeho členství v EU, že již ve středověku probíhala spolupráce s evropskými zeměmi, a to nejen z důvodů rodinné či pokrevní příbuznosti,“ uvádí místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Psali jsme:
Byly doby, kdy jsme Evropě vládli. Řiťolezectví je zbytečné
„To výročí pro mě znamená identitu moci českého krále čtyř trůnů. Také díky matce Elišce Přemyslovně. Byl to státník s rozhledem do budoucnosti. Položil základy středoevropské univerzitní vzdělanosti. Jsem hrdý na to, že jsem absolventem Universitas Carolina Pragensis v Celetné,“ podotkl poslanec ANO Stanislav Berkovec.
Podle poslance KSČM Jiřího Valenty byl politický přínos Karla IV. obrovský. „Dokázal náš státní celek a jeho evropský vliv nejen posílit, ale i na další léta zakonzervovat. Jako pozitivum jeho působení na českém trůně však osobně shledávám zejména růst a posilování kořenů národního sebevědomí a také počátek české emancipace a vlastenectví, byť ve formě, která neměla s lidovou demokracií nic společného,“ vysvětlil poslanec.
„Krále a císaře Karla IV. si naši lidé před časem zvolili největším Čechem. Co k tomu ještě dodávat? Tomu, co český král s přemyslovskou krví dokázal, se musíme poklonit nejen my, ale celá Evropa. Máme kořeny, na které bychom měli být nejen pyšní, ale přímo z nich i čerpat. Ctít je. Nejsme malým národem! Navíc údajně tím, který se teprve před dvaceti lety do Evropy vrátil. Byly doby, kdy jsme Evropě vládli. Kdy se nás obávala, a proto i vážila. Občasná zdejší připrděnost a řiťolezectví jsou proto naprosto zbytečné. Máme být na co hrdi. Svým korunovaným předkům, kteří uměli vzít do ruky i kopí a meč, máme co splácet. S velkými úroky. Zaslouží si to. Nejen Karel IV.,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Karel IV. byl největší postavou naší historie. Z rozvrácené země udělal vzkvétající království,“ říká senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Z hlediska současných perspektiv je nepochybně odkazem nejpodnětnějším jasná orientace Otce vlasti směrem západní civilizace a vzdělanosti, nikoli vyhlížení k nějakým světlům z východu (z nichž ta podstatná se každodenně vyčerpávají ranním svítáním, byť v tom směru zjevně svá ‚slunéčka‘ má řada z těch, kdo se s Karlem IV. věru srovnávat nemohou),“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
Psali jsme:
Nutnost budovat národní hrdost
„Karel IV., zvaný též Otec vlasti, král český a císař Svaté říše římské; našemu národu zanechal nesmazatelný myšlenkový i hmotný přínos. Patří právě k výjimečným osobnostem českých a evropských dějin. I po 700 letech by mohl být v politické prozíravosti a odvaze vzorem mnoha evropským politikům,“ myslí si poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
„Pravdivě přiznávám, že Karel IV je pro mne nejznámějším panovníkem naší historie. Zda k tomu přispěl muzikál Noc na Karlštejně nebo Karlova univerzita nevím, ale co vím určitě, je nutnost budovat národní hrdost sice malého státu, ale určitě rovnocenného mezi ‚říšemi‘. A pokud by jen tento odkaz evropské státnosti Koruny české Karla IV. byl jeho jediným činem, díky mu za to. A máme být na co hrdí my Češi, Moravané a Slezané!“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.
„Pravě toto výročí nám dává ohromnou motivaci být součásti EU, ale současně i silný ‚mandát‘ takzvaně do toho mluvit, tedy odmítnout ty návrhy, které ohrožují dědictví. To dědictví, které jsme zakládali i my s Karlem IV.,“ odpověděl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Karel IV. patří mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku a byl a stále je velmi inspirativní osobností. Myslím, že z jeho odkazu bude náš národ čerpat ještě po staletí,“ míní senátor Jozef Regec.
„Sám za sebe musím říci, že doba Karla IV. pro mě znamená jenom dějepis. 700 let je tak dlouhá doba a událo se toho tolik, že převažuje sklon k idealizaci tohoto období. Karel IV. byl jistě významným evropským panovníkem středověku. Je po něm pojmenována řada památek, ale pochybuji, že při dnešní úrovni vzdělanosti mládeže mnozí vůbec vědí, kdo to byl,“ uvedl poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Pohanům či Saracénům naprosto zapovídáme...
V pohřební řeči byl císař Karel IV. poprvé nazván Otcem vlasti. Takto ho nazval jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na francouzské Sorbonně. Karel IV. je pohřben v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Pokud jde o zmínku, týkající se muslimů, tak v Karlem IV. navrženém zákoníku Maiestas Carolina se v rubrice De paganis et Saracenis píše: „Pohanům či Saracénům naprosto zapovídáme a zakazujeme zřizovat si v našem nejkřesťanštějším Českém království obydlí nebo zakládat si dům; a přikazujeme, že nikdo z našich věrných poddaných nesmí ve svém domě na svých polích přijímat pohany či Saracény, leda by jim, jako pocestným procházejícím přes naše království do míst značně odlehlých nebo jako osobám pohybujícím se po našem království za obchodem či jinou záležitostí, posloužili coby hostitelé nebo stájníci vším potřebným a příhodným; to připouštíme, ovšem pouze potud, pokud to někomu nezpůsobí odpadnutí od katolické víry.“
Maiestas Carolina (správněji Codex Carolinus) je návrh zemského zákoníku připravený na pokyn Karla IV. v letech 1350–1351. Roku 1355 šlechta tento zákoník na generálním sněmu definitivně zamítla, což byl pro Karla úplný konec nadějí na vydání zákoníku. Místo aby Karel nechal dojít k otevřenému konfliktu se šlechtou, od celého projektu nakonec raději odstoupil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
