Nová „paní Evropa“ Ursula von der Leyen, kterou před pár dny europoslanci zvolili předsedkyní Evropské komise (EK), ihned zaujala silným prohlášením. Jde o téma ochrany planety, konkrétně razantního snižování emisí.
Podle Ursuly von der Leyen je třeba přijmout smluvní dokument, který EU zaváže stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Předsedkyně EK hodlá tento dokument předložit během prvních 100 dní ve funkci. V praxi by to podle expertů znamenalo, že už do roku 2030 by Evropa musela snížit produkci uhlíkových emisí o 50–55 procent.
Co si o ambiciózním plánu Ursuly von der Leyen myslí čeští politici? ParlamentníListy.cz se zeptaly napříč sněmovními stranami.
„Když se podívám na problém sucha, tání ledovců a Arktidy atd., mohu ji (Ursulu von der Leyen, pozn. red.) pouze podpořit. Nenechme se svádět demagogy, že se nic neděje, když stačí věřit vlastním očím,“ konstatuje exministr zahraničí, čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský podle svých slov podporuje vše, co povede k záchraně planety, pokud to bude mít logiku a opírat se nikoliv o ideologii, ale fyzikální zákony. „Pro mě je spíše výzva, aby v roce 2050 byla Čína, USA a Indie na stejných číslech jako Evropa,“ zmiňuje Zdechovský pro ParlamentníListy.cz.
„Jistě jde o zajímavý záměr, ale mám obavu, že jde spíše o slova bez analýzy reálnosti a dosažení. Evropa není jen EU a ani v současných státech Evropské unie to není bez problémů,“ uvádí první místopředseda Sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek je přesvědčen, že je určitě dobře, když Evropská unie řeší klimatickou změnu. „Podstatná jsou konkrétní opatření, kolik budou stát a jak pomůžou, aby to nedopadlo jako biopaliva nebo soláry,“ varuje.
Cíle, které si Unie kdykoli vytyčila, ještě nikdy nesplnila. V případě ekonomiky je to škoda, v případě federalizace zaplať pánbůh. Pokud jde o emise uhlíku, největší problém je celkové znečištění spalinami a mikro plasty, které zabíjí miliony Evropanů ročně a my jsme rozhodně pro pracovat na tom, aby naše země měla čistý vzduch a vodu,“ sdělil redakci místopředseda Sněmovny a předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Podle poslance hnutí ANO Patrika Nachera by Evropská unie primárně měla řešit věci, které jsou aktuální. „Ať už jde o migrační krizi, řešení nezaměstnanosti u mladých lidí, boj se suchem, ekonomický růst, vztahy s velkými hráči jako USA, Čína, Indie apod. Tohle jsou podle mě výzvy, před kterými EU stojí. Neříkám, že bychom na dlouhodobé strategické věci týkající se životního prostředí měli rezignovat, ale obávám se, že tím, jak se tomu přikládá takto výrazný důraz, je to na úkor těch ostatních, aktuálních témat a problémů,“ míní.
„Boj s klimatickými změnami zní sice vzletně a honosně, ale hodně se tím zastíní aktuální věci a jejich řešení. EU by měla napnout síly ke snížení míry administrativy a byrokracie v EU, což vývoj našeho kontinentu brzdí. Kde tohle je? Kde je jasný plán na vyřešení migrační krize?“ ptá se poslanec.
Existují prý témata a problémy, které by EU a členské státy měly řešit bez odkladu. „Jde o aktuální věci. S tím vyhlášeným bojem proti klimatickými změnami mám pocit, že se tomu věnuje příliš energie na úkor právě těch krátkodobých a střednědobých problémů. Obávám se, že důraz na uhlíkovou neutralitu v roce 2050 přebije všechno ostatní a to není dobře. Přitom v porovnání se Spojenými státy, Čínou nebo Indií Evropa vypouští zanedbatelné množství emisí,“ dodává Nacher.
„Paní Leyenová by se měla starat především o to, aby Evropa v roce 2050 byla Evropa Evropanů, protože jedině tak je možné, aby náš světadíl byl jednou třeba i uhlíkově neutrální. Snižovat emise je jistě správné, avšak není tak možné činit za cenu sebezničení, což je, obávám se, přesně to, co navrhuje paní Leyenová. Navíc, jestli něco podobného udělá pouze Evropa, a ostatní svět nikoli, tak to nebude mít na globální životní prostředí prakticky žádný vliv (pokud tedy na něj má lidská činnost vliv vůbec nějaký). Současné technologie zatím neumožňují nahradit energii z fosilních paliv alternativními zdroji, a pokud tedy chceme fosilní paliva vyřadit, tak si musíme jasně říci, že pak budeme méně svítit, topit, komunikovat, cestovat (s tím, že auta budou mít opravdu jen ti nejbohatší), budeme se také hůře oblékat, méně a hůře jíst, bude hůře dostupná a méně kvalitní zdravotní péče a na rozdíl třeba od Číny, nebo Indie zcela zlikvidujeme některá klíčová odvětví evropského průmyslu, což povede k vyšší nezaměstnanosti a tím k dalšímu narůstání (už dnes kriticky vysokých) sociálních výdajů,“ upozorňuje poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Zároveň dodává další riziko, který by to prý mohlo přinést. „Že to vše dohromady bude znamenat nejen výrazné snížení životní úrovně drtivé většiny Evropanů, ale také zásadní bezpečnostní rizika a velmi pravděpodobně i omezování svobod jednoho každého z nás, je zcela zřejmé. Myslím, že cíle evropské politiky by měli určovat realisticky uvažující lidé, a ne ti, kdo podléhají hysteriím, jež vyvolávají různé Gréty,“ dodal Foldyna.
„Byl to jeden z důvodů, proč jsem nakonec hlasoval proti ní. Bezuhlíkový svět je stejná fikce, jako byl kdysi program beztřídní společnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz europoslanec ODS Alexandr Vondra.
Poslanec a exšéf hnutí STAN Petr Gazdík sděluje, že by si počkal na představu, jak toho konkrétně dosáhnout; a zároveň bychom měli být opatrní a nepodlehnout manipulacím. „Berme v potaz, že se to netýká jen emisí třeba z dopravy, ale také z živočišné výroby atd. A pokud se k těmto snahám nepřidají velké ekonomiky typu Spojených států nebo Číny (a zvlášť u ní to nepředpokládám), tak jsem k výsledku skeptický,“ míní.
„I můj neoblíbený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že bychom se měli soustředit na to, abychom plnili naše stávající závazky, než abychom se předháněli ve stanovováním nových. To je určitě názor, který sdílím. Dále bych k tomu dodala, že i kdyby Evropská unie za cenu obrovských nákladů dosáhla klimatické neutrality, tak pořád se jedná o přibližně 10 % celkových emisí ve světě. Bez dohod s USA, Čínou, Indií a dalšími producenty CO2 je stanovení klimatické neutrality jen plácnutím do vody, ohrožením průmyslu v EU, pracovních míst a zdražením mnoha produktů pro občany v EU,“ řekla redakci komunistická europoslankyně Kateřina Konečná.
Bývalý předseda KDU-ČSL a současný poslanec Pavel Bělobrádek uvádí, že důležité budou, za jakou cenu by takového cíle Evropa měla dosáhnout. „Proč ne, když nám to pomůže zvýšit konkurenceschopnost. Proč ano, když na to největší producenti CO2 kašlou?“ táže se.
„Jistě je třeba emise snižovat, ale jednostranně jen v Evropě to světu nepomůže. Pokud to nebude zase násilnými kroky, ale po věcné diskusi, lze o podpoře takového záměru uvažovat,“ uvedl hejtman Vysočiny a poslanec ČSSD Jiří Běhounek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
