Situace na Ukrajině a na Krymu se dále vyostřuje. „Poslanecká sněmovna by měla říci, že anexe Krymu porušila mezinárodní právo a proto by sněmovna měla dnes říci, že anexi Krymu odmítá,“ uvedla na začátku tohoto bodu směrem k poslancům expředsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS) s tím, že souhlasí v tomto s postoji premiéra a ministra zahraničí.
"Pozorně jsem sledovala jak jeho vyjádření (ministra zahraničí) po všech jednáních, která absolvoval na mezinárodní půdě, tak také vyjádření předsedy vlády. Myslím si, že jako příslušnice Občanské demokratické strany a členka parlamentní opozice mohu říci, že jsem s postoji, které reprezentoval jak ministr zahraničí, tak předseda vlády víceméně souhlasila. Myslím, že odpovídaly vývoji událostí, jak jsme je sledovali," řekla.
Poslanecká sněmovna by měla podle ní říci, jaký je postoj a mandát pro vládu.
"Úkolem Poslanecké sněmovny dnes je přijmout usnesení, které by skutečně dalo vládě mandát k dalším jednáním, tedy, aby toto usnesení potvrdilo i teze, které jsme jako dílčí východiska slyšeli právě od ministra zahraničních věcí či předsedy vlády o tom, že anexe u Krymu je porušením mezinárodního práva. Myslím, že tohle by měla Poslanecká sněmovna konstatovat proto, aby členové vlády nebo naši zástupci na mezinárodních jednáních, ať už to bude v rámci Evropské unie nebo v rámci NATO či jiných mezinárodních institucí, jichž je Česká republika členem, tento mandát Poslanecké sněmovny měli," uvedla také Němcová.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve své řeči před poslanci hlavně zkritizoval připojení Krymu k Rusku. Ostatně Ministerstvo zahraničí podle něj již vydalo resumé, že Česká republika nebude nikdy souhlasit s anexí Krymu.
„Česká republika nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu, a to už kvůli historickým zkušenostem s rozbitím Československa ve 30. letech minulého století,“ zopakoval ve sněmovně Zaorálek stanovisko Ministerstva zahraničí. Česká diplomacie podle něj považuje za zcela neakceptovatelné jak uznání nezávislosti Krymu, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace.
Zaorálek již v úterý řekl, že projev ruského prezidenta Vladimira Putina vyvolává dojem, že hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele. Zaorálka pak znepokojuje tón, jaký Putin použil, a vadí mu i jeho výroky o EU jako o nepřátelském prostředí pro Rusko. Premiér Bohuslav Sobotka považuje postup Ruska za nepřijatelný, připustil i rozšíření sankcí.
Podle Zaorálka ČR podporuje vyslání stovek pozorovatelů OBSE na Ukrajinu a na Krym. Zaorálek také zdůraznil, že EU již zkoumá dopad sankcí na EU.
"Evropská unie by mohla rozšířit seznam lidí, vůči nimž zavedla sankce kvůli ruskému postupu na Krymu," pronesl také Zaorálek. Podle něj by se mohly na seznamu objevit osoby, které jsou na listině Spojených států.
Exministr Karel Schwarzenberg (TOP 09) volal v debatě o situaci na Ukrajině po ekonomických sankcích, k nimž se ale vláda staví rezervovaně v obavě dopadů na evropské hospodářství. "Pouze silný hospodářský tlak může přinutit Rusko, aby ustoupilo," řekl Schwarzenberg. Dopady na Evropu by sice podle něho byly, zdůraznil ale, že svoboda nikdy nebyla levná. "Buďme rádi, že nás to bude stát jenom peníze, nikoli krev," uvedl šéf TOP 09.
Sobotka připouští možné rozšíření sankcí
Postup Ruska vůči Ukrajině pak považuje za nepřijatelný i premiér Bohuslav Sobotka. V úterý zmínil, že připouští možné rozšíření sankcí.
„Pokud nebudeme schopni ve čtvrtek nebo v pátek konstatovat pozitivní výsledky, pak nepochybně bude diskuse o tom, jak by Evropa měla ve vztahu k Rusku z hlediska svého postoje přitvrdit," uvedl premiér. Náš stát ale podle něj nebude podporovat plošné hospodářské sankce vůči Rusku, protože by mohly výrazně ohrozit zaměstnanost v zemi. Důvod, aby Evropa své sankce vůči Rusku výrazně zpřísnila, by Sobotka viděl například v tom, kdyby Moskva směřovala k anektování dalších území na východě Evropy.
Česká republika se oficiálně připojila k západním státům a referendum o připojení Krymu k Ruské federaci považuje za neústavní. EU i USA proto schválily první sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu. Ruské ministerstvo zahraničí se ovšem vůči tomu ohradilo. Varovalo, že je neponechá bez adekvátní odpovědi.
„Nelze pořádat referenda o státních hranicích," zdůraznil k tomu dnes ve sněmovně šéf diplomacie Zaorálek s tím, že ale kvůli situaci na východě bezprostřední nebezpečí pro ČR nehrozí.
Napětí na černomořském poloostrově neustává andi dnes. Sevastopolští demonstranti napířklad ve středu obsadili štáb ukrajinské flotily.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: olb
