Šěfové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze kolem sporného služebního zákona.
„Dovolte mi, abych vám sdělila zprávu, která vás jistě potěší. Na základě dohody předsedů klubů přerušuji dnešní jednání do pátku 8. srpna 9.00 hodin, kdy budeme pokračovat v programu,“ oznámila dnes ve 13.00 hodin poslancům místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO). Sněmovna se tak dnes hádala o této sporné normě ani ne hodinu a půl, a to od devíti hodin ráno. Ovšem ještě dopoledne si vzaly přestávky na jednání svých klubů ODS a TOP 09. Poslanci měli ve schůzi pokračovat právě až ve 13.00 hodin.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Podle všeho ale tento čas na jednání klubů ODS a topkařů byl vymezen na jednání všech sněmovních klubů. Podle webu iDnes.cz se prý v kanceláři předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) dokonce společně sešli lídři všech sedmi poslaneckých klubů a dohadovali se, jak budou dál postupovat v zašmodrchané situaci. Výsledkem pak je přerušení schůze na týden.
Během této doby se budou o služebním zákonu radit jak zástupci vlády, tak zástupci opozice. Zástupci stran se prý na tom dohodli právě na schůzce u Hamáčka. Další setkání ve formátu dvou zástupců za každou sněmovní stranu se uskuteční už v pondělí.
B. Sobotka: Čekám konkrétní návrhy
Vláda je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravena jednat o parametrech zákona, není ale ochotna ustoupit od principu odpolitizování státní služby. Sobotka dnes směrem k novinářům uvedl, že v pondělí očekává konkrétní návrhy opozice na změnu vládního návrhu zákona. Koaliční strany jsou podle něj připraveny pečlivě poslouchat jednotlivé výhrady členů opozice a jednat o parametrech normy, například pokud jde o funkční období šéfa generálního ředitelství státní služby nebo podmínky vstupu do státní správy. Zároveň ale premiér poznamenal, že by zákon neměl být „vyprázdněn".
Jednání by mělo být v příštím týdnu hned několik. Koalice přitom chce mít do příštího pátku jasno o dalším postupu. Jestli ale koalice neprosadí svůj návrh, vstoupila by od 1. ledna v účinnost norma z roku 2002. Pokud by v ČR od příštího roku neplatil služební zákon, hrozí Česku - podle premiéra - že přijde o peníze z evropských fondů. I proto koalice dosud trvala na schválení normy co nejdříve.
Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je třeba normu v dolní komoře schválit do přelomu srpna a září, a to proto, aby byla koalice údajně schopna garantovat „hladký náběh státní služby".
Jednou z možností ve výsledku jednání je, že se nakonec opozice s koalicí dohodne na tom, aby poslanci zákon vrátili do druhého čtení ve výborech. Další variantou je, že se strany nedomluví na ničem, a vláda se přece jen pokusí zákon prosadit podle svých představ, a to bez ohledu na obstrukce ODS a TOP 09. Tyto strany ale již proklamovaly, že jsou ochotny schvalování zákona blokovat klidně i po celé volební období.
Co je podstatou služebního zákona? Norma má vést podle koalice ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. Zavádí mimo jiné funkci takzvaného superúředníka, tedy generálního ředitele státní služby. Jeho úřad by měl dohlížet na to, aby se při každé výměně ministrů neměnili i vrcholní úředníci. Zpřísnit by se mělo také obsazování úřednických postů ve státní správě. Zájemce bude muset projít veřejným výběrovým řízením, jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
Zatímco podle tvrzení vládních představitelů prý zákon odpolitizuje a zkvalitní státní správu, opozice namítá, že vláda si kvůli normě „zabetonuje" na vedoucích pozicích na řadu let své lidi. Pravici vadí hlavně zřízení generálního ředitelství státní služby, chce jej zrušit. Jenže požadavek opozice by znamenal nutnost novelu zcela přepracovat.
U starého návrhu by se otřásla státní kasa
Pokud by ale nový zákon nebyl schválen do konce roku, podle všeho by vstoupil v platnost zákon původní, který byl schválen již před více než dvanácti lety za Zemanovy vlády a celou dobu byla jeho účinnost odkládána. Jenže je tu velké ale. Tento zákon totiž dává státním zaměstnancům takové benefity, že by ministr financí Andrej Babiš (ANO) musel přepracovat rozpočet na příští rok a najít na státní službu zhruba osm až deset miliard korun. Tolik by totiž podle odborníků spolykaly platy, příplatky za službu, odchodné, příspěvky k důchodu, osobní příplatky či odměny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
