K normě se dnes vyjádřili pouze předsedové poslaneckých klubů a předsedové stran, tedy ti, co mají ve sněmovně přednostní právo vystoupit. Pro návrh vrátit normu do druhého čtení hlasovalo 151 poslanců, proti nebyl nikdo. (Z dnenšího jednání se omluvily přes tři desítky poslanců). Po sedmadvaceti minutách tak byla mimořádná schůze poslanců k tomuto bodu opět ukončena. Norma poputuje nyní do sněmovního ústavně právního výboru a výboru pro veřejnou správu na posouzení. Znovu se jí budou poslanci zabývat začátkem příštího měsíce, schválit by ji mohli 10. září.
Za sněmovním mikrofonem promluvili dnes například předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, za klub KDU – ČSL místopředseda sněmovny Jan Bartošek, za klub KSČM jeho šéf Pavel Kováčik, dále předseda ODS Petr Fiala a předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve svém vystoupení v jednacím sále například uvedl, že „nežijeme v ideálním světě“, a proto koalice v některých bodech ustoupila opozici a přijala její návrhy. Ovšem je prý rád, že došlo ke všestrannému kompromisu, a to hlavně proto, že jde o nejzásadnější změnu ve státní správě od vzniku České republiky.
Co je služební zákon, kterému se také říká zákon o státní službě? Je to právní předpis, který upravuje právní poměry zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, včetně jejich odměňování.
Poslední verze celkové novely dosud neúčinného služebního zákona předpokládá, že většinu úkolů plánovaného generálního ředitelství státní služby převezme náměstek ministra vnitra, kterého bude jmenovat vláda na šest let. Státní tajemníky na ministerstvech by měl kabinet jmenovat na návrh ministrů na pětileté období. Systemizaci státní správy mají mít na starosti ministerstva vnitra a financí.
Zeman je proti
Jenže k normě má výhrady prezident Miloš Zeman. Proto si k sobě na Hrad zve šéfy Senátu a sněmovny.
„Tady se vlastně vytváří při zhruba patnácti ministerstvech třicet budižkničemů, dejme tomu zasloužilých stranických funkcionářů, kteří nebudou nic dělat, budou brát stotisícové platy,“ uvedl nedávno v České televizi Zeman na adresu takzvaných politických náměstků. Podle něj totiž političtí náměstci budou naprosto zbyteční. Označil je za politické trafikanty, kteří nebudou mít nic na práci a jen si budou „česat pěšinku".
Ing. Miloš Zeman
Zeman to uvedl hlavně kvůli požadavku poslanců z TOP 09 a ODS, kteří žádali zrušení generálního ředitelství státní služby a větší otevření státní služby i pro lidi z jiných sfér. V případě, že by požadavky nebyly splněny, hrozili obstrukcemi při schvalování zákona. Koalice při následných vyjednáváních na některé úpravy přistoupila a připravila nový pozměňovací návrh.
Jenže po dnešním jednání sněmovních stran novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), že ani případné veto prezidenta Miloše Zemana by nemělo zabránit tomu, aby byl služební zákon, jak se na něm dohodla vláda s částí opozice, účinný od začátku příštího roku. Senát by podle Sobotky měl o zákonu hlasovat na přelomu září a října, a v případě, že by prezident zákon vetoval, tak následně se sejde schůze Poslanecké sněmovny a bude hlasovat o tom návrhu znovu.
„Nemyslím si, že by to mělo ohrozit plnou účinnost zákona o státní službě k 1. lednu příštího roku," uvedl Sobotka s tím, že schválení normy považuje za důležitý krok i kvůli čerpání evropských peněz.
Jak uvedla ČTK, Ministerstvo vnitra má dnes do návrhu zákona dopracovat poslední připomínky a poté ho odešle do dvojice sněmovních výborů. Další připomínky budou pak opoziční strany formulovat v podobě pozměňujících návrhů.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
