Poslanci z TOP 09 sjeli nejen Zaorálka za to, že kouká do notebooku

15.05.2014 11:12

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes dopoledne zažil ve sněmovně horkou chvilku. Na jeho hlavu totiž dopadla kritika za to, jak odpovídal na interpelaci Jitky Chalánkové z TOP 09/STAN, a to ohledně dětí v Norsku, které žijí na základě rozhodnutí tamních soudů u pěstounů a nemohou svou matku vidět. „Tak toto byl výstup ministra zahraničí? “ sjel šéfa diplomacie další topkař František Vácha. Ten se nakonec pustil do svých kolegů napravo i nalevo: „Koukáte jen do těch notebooků a neposloucháte.“

Poslanci z TOP 09 sjeli nejen Zaorálka za to, že kouká do notebooku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Zaorálek

Na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) se ve sněmovně ve čtvrtek snesla kritika. Jitka Chalánková z TOP 09/STAN se jej totiž jako jednoho z mála ministrů, kteří jsou dnes z vlády Bohuslava Sobotky přítomni ve sněmovně na interpelacích, dotazovala. Trápí ji totiž případ matky Evy Michalákové, která před lety odjela za dnes již svým bývalým manželem do Norska, ale na základě rozhodnutí tamního soudu jí byly odebrány děti ve věku šest a dva a půl roku. Norské úřady totiž měly podezření, že je s manželem zneužívali.

„Podala jsem celkem čtyři písemné interpelace ve věci tohoto odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců v Norsku, občanům České republiky,“ spustila k tomu Chalánková.

„Pohlavní zneužívání nebylo nikdy prokázáno, naopak vše nasvědčuje tomu, že šlo o vykonstruované udání zaměstnanců mateřské školky s jasným cílem rodiče poškodit. Přestože možné zneužití vyloučila sama norská policie, děti zůstávají odebrány již třetím rokem a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj přehmat napravit. Sourozenci jsou nadto rozděleni, protože se nenašla žádná pěstounská rodina, která by je chtěla vychovávat společně,“ uvedla poslankyně dále s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí jí ale odpovědělo, že s případem nemůže nic dělat a jen odkazuje na Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí.

„Dost možná to je důvod, aby se tím sněmovna zabývala i nad rámec interpelací na některé z příštích schůzí,“ poznamenala Chalánková nakonec a Zaorálka se tázala, zda by resort zahraničí mohl na svých webových stránkách upozornit na ty státy, které by se případně jevily pro občany České republiky z hlediska vysokého počtu odebíraných dětí jako rizikové.

Zaorálek ve své odpovědi zmínil, že mu sice bylo doporučeno paní poslankyní, aby se v této věci obrátil přímo na norského ministra zahraničí, ale to prý nemůže.

Jak by to dopadlo, kdyby se na nás obrátil norský ministr?

„Jak by to bylo, kdyby to bylo opačně, kdyby se ten případ opačně týkal nějakých norských dětí tady v Česku a na mě se přímo obrátil norský ministr?“ otázal se ale Zaorálek a zdůraznil, že jde o rozhodnutí soudu.

„To mám jít pohovořit se soudcem a říci mu, aby rozhodl jinak, nebo jakým způsobem se mám snažit?“ řekl také ministr zahraničí. Podle něj byl náš zastupitelský úřad v Oslu již v červnu 2011 informován o této kauze.

„Když jsem se seznamoval s tím, co se dělo, tak jsem zjistil, že bezprostředně poté naše velvyslanectví požádalo nótou norské ministerstvo zahraničních věcí o vysvětlení toho případu a od té doby, jak jsem si ověřil, je tomu případu věnována maximální pozornost a náš český velvyslanec v Norsku se tomu osobně věnuje. Já jenom dodám, že obě ty děti se vlastně narodily v Norsku, jejich obvyklým bydlištěm je Norsko a obě děti hovoří pouze norsky,“ dodal Zaorálek.

„Tak toto byl výstup ministra zahraničí? V Norsku jsou zadržováni čeští občané! Tři roky maminka nemůže vidět svoje dítě. Tři roky je jí dovoleno vidět svoje dítě jenom dvakrát za rok, nesmí vyjádřit žádné city, nesmí s nimi mluvit česky! V Norsku jsou zadržování čeští lidé a toto byla odpověď ministra zahraničí ČR?“ reagoval ale na to za sněmovním pultíkem velmi emotivně František Vácha z TOP 09. Prý si dokáže představit v tomto případě mnohem důraznější kroky české vlády a ministra zahraničí, které by byly schopny pohnout s norskou stranou tak, aby se děti buď vrátily do České republiky, nebo se vrátily alespoň ke svým rodičům.

Koukáte jen do těch notebooků...

„A pak mám ještě jednu poznámku k celé sněmovně. Já tohle chápu jako velice závažnou věc a opravdu mě mrzí - a to je jak nalevo, tak napravo - že během projednávání vy prostě koukáte do těch svých notebooků, do těch svých obrazovek a neposloucháte, co se tady děje,“ nandal nejen Zaorálkovi ještě Vácha, kterému se odpověď ministra zahraničí pranic nelíbila.

K jeho kritice se ovšem připojil ještě další topkař Michal Kučera. „Já bych byl nerad, kdyby tady sněmovna dala všem občanům ČR signál, že místní úřady v zahraničí nic neřeší v jejich prospěch a česká diplomacie dá přitom od toho ruce pryč,“ zmínil kromě jiného na konto odpovědi Kučera. „Ta zpráva, kterou vyslal šéf české diplomacie, je pro mě velice děsivá,“ dodal k tomu.

Ministr Zaorálek si ale kritiku nenechal líbit.

„Tady zaznívají plamenné výroky, že rozhodnutí soudu je v neprospěch našich občanů. Zřejmě máte o norské justici špatnou představu. Když se jedná o někoho, kdo je Čech, tak to má dopadnout jen v jeho prospěch?“ tázal se Zaorálek a zdůraznil, že Norsko má zcela jiný soudní systém nežli ČR.

Zmínil dále, že on sice k případu nějaké informace má, ovšem nemůže je ani při nejlepší vůli ve sněmovně sdělit. „Já nemám možnost se dostat k informacím, ale neříkám, že nemám žádné. Já bych se ale nerad dotknul těch osob, co se jich to týká. Mám jen omezené možnosti říkat, jak to v této kauze vypadá. Když tady mluvím zastřeně, tak to není proto, že bych nechtěl nic říci,“ poznamenal Zaorálek.

Nakonec sama interpelující poslankyně Chalánková uznala, že případ je atypický a také zdůraznila, že pokud se týká oněch dětí v Norsku, tak že Norsko není signatářem Haagské úmluvy.

Chalánková: Obrátím se na Válkovou

„Navrhuji přerušit interpelaci,“ dodala Chalánková nakonec ke svému dotazu s tím, že se s kauzou obrátí i na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO).

Poslanci hlasováním nakonec na žádost Chalánkové tuto interpelaci přerušili.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

20:21 ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

Podpoří změny ve slovenských veřejnoprávních médiích objektivitu a vyváženost, anebo povedou k ohrož…