Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

21.05.2008 0:00

Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu České republiky. Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému. Vznikla k 1. lednu 1993 přejmenováním dosavadní České národní rady.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců) nadpoloviční většinou. Kvalifikované většiny jsou 101 poslanců (např. přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě) a 120 hlasů (přijetí ústavního zákona ratifikace některých mezinárodních smluv).

Volby
Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti. Právo být volen má každý občan starší 21 let s volebním právem.

Podrobnosti stanovuje volební zákon. Ten nemá rigiditu ústavního zákona a je ho tedy možné měnit skoro jako běžný zákon. Jedinou odlišností v zákonodárném procesu je podmínky, že s ním musí souhlasit obě komory Parlamentu. V případě volebního zákona tak Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu. I přesto jsou změny volebního zákona časté.

Volby se konají ve 14 vícemandátových obvodech, které kopírují krajskou strukturu. Počet mandátů v jednotlivých obvodech není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech.

Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou uzavírací klauzuli (5% pro samostatně kandidující strany, 10, 15, případně 20% pro koalice dvou, tří, resp. více stran). Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých obvodech. Celkový počet rozdělovaných mandátů (200) se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v těchto krajích, načež se začnou hlasy v každém kraji zvlášť přepočítávat na mandáty. K tomu se používá d'Hondtova metoda: počet hlasů pro každou stranu je postupně dělen přirozenými čísly 1, 2, 3, ..., přičemž všechny výsledné podíly všech stran jsou seřazeny podle velikosti do seznamu (a u každé položky je označeno, které straně podíl náleží). Stranám uvedeným na prvních položkách tohoto seřazeného seznamu je pak přidělen odpovídající počet mandátů. Jednotlivým kandidátům strany jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči mohou toto pořadí ovlivnit pomocí dvou tzv. preferenčních hlasů (zakroužkováním). Kandidáti, kteří získali nejméně 7% preferenčních hlasů (ze všech pro jejich stranu v rámci kraje), získají mandát přednostně.

Zdroj: Wikipedia

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Redakce

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

16:53 „On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

Mluví nebo nemluví ministr vnitra Rakušan pravdu o údajné české výjimce z migračního paktu EU? Do sn…