Jak zajistit, aby se státu vyplácení různých sociálních dávek neprodražovalo? Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna má na to prý recept. Přišel totiž s návrhem, aby přídavky mohly rodiny čerpat maximálně na své čtyři potomky. Prostě na další děti by už rodiče peníze nedostávali. Měsíční přídavek na dítě je přitom v současnosti 500 až 700 korun.
Poslance to prý napadlo proto, že často vidí v Děčíně u herny, kde bydlí, jak se tam scházejí nejen nezaměstnaní lidé, ale i děti, které nechodí do školy. „Vzal jsem si slovenský zákon o sociální potřebnosti, kde Slováci aplikovali to, že dávky na děti jsou omezeny počtem čtyři děti. A k tomu se musí dostat i Česká republika,“ argumentoval Foldyna.
S jeho návrhem ale řada jeho spolustraníků, ale i opozičních poslanců nesouhlasí. Třeba podle místopředsedy ČSSD Jana Hamáčka tento návrh nijak zneužívání dávek nevyřeší. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se dokonce návrhu Foldyny lekla a řekla prý, že ani nevěří, co slyší.
„Foldynův návrh nejenže porušuje mezinárodní závazky v oblasti práv dětí, ale je i protiústavní,“ zmínil pro média tento týden poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Návrh se naopak zamlouvá šéfovi ústavně-právního výboru Jeronýmu Tejcovi (ČSSD), který prý dokonce slíbil, že nápad sepíše do zákona.
Nad tím vším ovšem kroutí hlavou senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL)
„Podle mne je tento nápad strašně hloupý a to zvláště v dnešní době, kdy Evropa vymírá a vymírá i Česká republika, jelikož nemáme dost dětí a proto tak nemá rodiny kdo podporovat. Já znám docela dost rodin, kde je pět nebo dokonce šest dětí a dokonce je tady i rodina, která má jedenáct dětí - ty děti s mými dětmi chodily dokonce na gymnázium - a to jsou děti, které budou jednou panu poslanci Foldynovi a senátorovi Čunkovi, až budeme oba dva staří, utírat zadek,“ zareagoval pro ParlamentníListy.cz rázně Čunek.
Podle něj totiž náš stát potřebuje děti k tomu, aby se měl kdo do budoucna o staré lidi postarat. Tento návrh ale podle jeho soudu nezabere ani v případě jakési regulace u Romů, kteří mají více dětí.
„Nejen Romy, ale celkově nepřizpůsobivé občany musíme řešit úplně jiným způsobem. Ti, kteří pobírají dávky, by totiž měli také pracovat, což se týká hlavně dlouhodobě nezaměstnaných. Lékem tedy není vzít přídavky plošně všem a poškodit tím potom i ty normální rodiny,“ vysvětlil Čunek.
Prý pevně věří tomu, že pokud už nápad někdo sepíše do zákona, tak že nakonec ve Sněmovně nenajde oporu u většiny poslanců. „Je to totiž laciné řešení, které by dokonce ani nevyřešilo problém s islámem v Evropě. Ten se přece děje proto, že Evropa nemá vlastní děti. No a to je způsobeno tím, že mnoho lidí nemá buď žádné děti, anebo jen jedno, či maximálně dvě. To ovšem nestačí, protože my na reprodukci národa potřebujeme asi 2,2 dítěte průměrně na rodinu. Proto si myslím, že regulace tímto směrem je nesmyslná a hlavně neúčinná. Ten problém s nepřizpůsobivými a Romy je někde jinde, ovšem rozhodně ne v přídavcích na děti,“ zdůraznil Čunek s tím, že je ale jedno, zda něco podobného mají již ve svých normách ukotveny jiné státy, třeba ono zmiňované Slovensko.
„Vy byste mi na to mohla namítnout, že v Číně je politika jednoho dítěte, tak to tady zaveďme také...,“ ironizoval senátor podobný směr uvažování.
Návrh poslance ČSSD je prý nesmyslný už z toho důvodu, že jde proti tomu, co Evropa vlastně potřebuje.
„My potřebujeme, aby se rodiny nebály mít děti a když někdo má děti čtyři - jako já - anebo pět, tak je to přece úplně jedno. Vždyť je k něčemu vychovává! A náklady na výchovu pak jsou také čtyřnásobně vyšší oproti těm, kteří nemají žádné dítě. Vlastně mé děti budou na ty bezdětné nebo jednodětné rodiny vydělávat, aby vůbec jednou mohli mít důchod. Takže jakýkoliv nápad omezující rodinu je hloupý, protože jde proti smyslu toho, co Evropa a náš stát potřebuje. A to, že si někdo neumí poradit a že náš stát stále nechce přistoupit k tomu, aby řešil kořen věci, tedy, že donutí lidi, kteří pracovat nechtějí, aby pracovali, tak to není o přídavcích na děti. A to vědí všichni. I když Ústavní soud řekl, že nelze za sociální dávky žádat práci, přesto si já dál myslím, že za některé sociální dávky musíme práci požadovat,“ dodal Jiří Čunek.
Jiří Čunek
Zcela jiného názoru je ale poslanec Tomio Okamura (SPD).
Okamura: Nechceme polovičatá a kosmetická nefunkční řešení
„Co se týče našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), tak my neprosazujeme polovičatá a kosmetická nefunkční řešení na základě stávajícího nefunkčního systému, ale prosazujeme změnu od kořene. Proto chceme, aby se razantně zvýšily odečitatelné položky na děti, a naopak aby se razantně omezily přídavky na děti, které jsou zneužívány notoricky nepracujícími rodinami, tedy nepřizpůsobivými skupinami obyvatel. My chceme jít tedy tou cestou, že podpoříme zcela jasně a pregnantně pracující mladé rodiny s dětmi, což znamená, že je potřeba jim razantně zvýšit odečitatelné položky a i klidně na páté a i na šesté dítě. Děti z řádných a slušných rodin totiž potřebujeme jako sůl, protože nám chybí peníze na financování průběžného důchodového systému. Tím pak odpadnou debaty o tom, zda podporovat ty, kteří notoricky nepracují,“ zdůvodnil Tomio Okamura jinou změnu v sociální síti.
Změna ve vyplácení různých dávek by se podle něj měla dotýkat i porodného. „V současné době mají nárok na porodné jakékoliv rodiny do dvou dětí, ale my navrhujeme, aby od třetího dítěte výše měli nárok i ostatní. K tomu jsme dokonce předloni ve Sněmovně navrhli zákon, kde jsme stanovili i podmínky: minimálně pětiletá pracovní minulost alespoň jednoho z rodičů, do něhož by se započítávalo i vyšší studium, a zároveň by ještě museli příjemci splnit čistý trestní rejstřík a to u obou rodičů. Slušní a řádní lidé by na porodné tak dosáhli, ovšem ti, kteří nežijí řádným životem, tak ti by na to nedosáhli... V tomto odmítáme politickou korektnost, myslím, že ji tady bylo za 25 let už dost,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Okamura a dodal, že návrh poslance Foldyny je mimořádné polovičatý.
„Já osobně již léta navrhuji bezúročné novomanželské půjčky. Vláda, která to ale odmítala po celou dobu, tak včera překvapivě schválila návrh ministryně pro místní rozvoj na novomanželské půjčky. Ovšem s nízkým úrokem - a to v uvozovkách-, neboť se ukazuje, že až tak nízký není,“ připomněl Okamura fakt, že právě včera vláda schválila poskytování půjček na bydlení pro lidi do 36 let pečující o dítě do šesti let, kdy půjčky od 50 tisíc do 600 tisíc korun budou poskytnuty z pokladny Státního fondu rozvoje bydlení. Program bude přitom vyhlášen nařízením vlády, to znamená, že nebude podléhat schvalování zákonodárců.
„Náš návrh na bezúročné půjčky je ale přece jen lepší, neboť mnohé rodiny se u nás bojí mít více dětí. Na základě analýzy Akademie věd se totiž říká, že musíme mít na matku 2,14 dítěte, jinak vymíráme. Navíc by se státu ony úroky za bezúročné půjčky mnohonásobně vrátily, protože ty děti by pak čtyřicet let pracovaly,“ rozhovořil se na toto téma Okamura. Připomněl nakonec i někdejší koncepci tzv. husákových dětí, díky níž se podařilo komunistické vládě zařídit, že jsme dnes jakž takž schopni utáhnout státní rozpočet.
„Kdyby toho nebylo, tak by dnes náš stát měl mnohem větší problémy, protože by bylo mnohem méně lidí v produktivním věku,“ dodal k tématu Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Jako Husákovy děti se někdy zjednodušeně označují lidé narození v Československu v silné populační vlně, která začala počátkem 70. let 20. století, v době tzv. normalizace. V té době byl totiž generálním tajemníkem KSČ - a od roku 1975 i prezidentem - Gustáv Husák. Nejvíce dětí od roku 1948 se narodilo v roce 1974, což bylo podle mmohých způsobeno propopulační státní politikou, kdy stát dával rodičům k dispozici levné novomanželské půjčky a rodinám s dětmi bylo poskytováno i nové bydlení. Vysoká porodnost - blížící se 200 000 novorozenců ročně - bývá často považována právě za výsledek této politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
