Podle Šulce se situace v oblastech obývaných Romy neustále zhoršuje. „Cikánskou problematikou se zabývám více než dvacet let, co dělám komunální politiku, z toho sedm let v Mostě jako primátor a osm let jako hejtman, a musím potvrdit, že situace se neustále zhoršuje,“ upozorňuje Šulc.
Pozitivní diskriminace jen rozzlobí lidi
„V krajských volbách před čtyřmi roky na akutnost situace na severu Čech kladla důraz jen ODS, kdy jsem na výbušnost a nebezpečnost trochu provokativně poukazoval, ale ostatní politické strany a média to označily za populismus a xenofobii. Všechny naše léta připravované návrhy, jako bylo například zamezení zneužívání sociálních dávek, byly zavrženy a zapomenuty. Teprve dnes se k nim vrací vláda Petra Nečase, ale čtyři roky byly ztraceny a situaci již může uklidňovat jen Policie ČR,“ dodal Šulc.
Návrhy současné hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové ZDE
Co vzkázat Jiřímu Šulcovi?Anketa
Celý článek Jiřího Šulce ZDE
Vládní agentura pro sociální začleňování podle něho naděje starostů i občanů zklamala. „Podle mínění spousty našich starostů i občanů jsou však výsledky agentury mizivé. Zejména v tom nejpodstatnějším úkolu, který má i v názvu, tedy začleňování. Jediným výsledkem Agentury přece nemůže být pomoci lidem v sociálně vyloučených lokalitách zajistit bydlení či výplatu dávek, správně za ně vyplnit ty správné papíry a doručit je na správné místo.Takzvaná pozitivní diskriminace dráždí víc a víc ostatní občany a návrh bezplatné předškolní docházky (pro někoho bezplatné, ale ostatní to musí zaplatit - a to i za ty neplatící) je zcela mimo cíl,“ upozorňuje Šulc.
Cikáni si chodí pro dávky, chodí do heren a přikrádají si
Nebere si ani servítky, pokud jde o samotnou romskou minoritu. „Cikánské děti v těchto lokalitách přebírají chování svých rodičů, normální je pro ně nepracovat, mít co nejvíce dětí kvůli dávkám, kouřit, chodit denně do heren a přikrádat si. Přitom romské děti chodí rády do školy a milují své učitele. To však končí kolem dvanáctého až čtrnáctého roku věku, kdy nastává neodolatelné volání dálek a rodinných tradic, a celá dosavadní složitá výchova je ztracena. Agentura v tomto zklamala, ale nevyléval bych zatím vaničku i s dítětem, je třeba agentuře změnit zadání, metody i cíle a zásadně ji asi provětrat i personálně. Pak uvidíme,“ uzavřel poslanec.
Psali jsme:
Naopak poslanec Věcí veřejných a bývalý starosta Litvínova, Milan Šťovíček, si ale spolupráci s agenturou pochvaluje. „Začátek spolupráce docela skřípal, když jsme začínali s projektem Nulové tolerance, ale pak jsme si vše vyjasnili a nyní mám ty nejlepší zkušenosti a v Litvínově dělá agentura dobrou práci. Pan Šimáček je člověk, se kterým jsme ve velmi úzkém kontaktu a spolupráce je dobrá,“ pochvaloval si poslanec VV.
Programy spolupráce v Litvínově
Podle něho existuje dobrá spolupráce v projektech, jako jsou prevence kriminality, sociální a terénní práce stejně jako poradní služby v oblasti finanční tísně, kdy se pomáhá lidem přímo - například v Janově.
„Zajímavý je i projekt prostupného bydlení, kterým jsme se inspirovali ze Slovenska. Dále je pozitivní třeba vzdělávání terénních pracovníků z neziskovek i od města. Rozjíždíme i projekt ohledně domovnictví s majitelem obytných domů, kde jsou ty největší problémy, se společností CPI. Těch pozitivních příkladů spolupráce je hodně. Vsadili jsme nejenom na represi, která je u nepřizpůsobivých lidí důležitá, ale i na to, že to musíme provázat i s prevencí a terénní sociální prací, kde je spolupráce s agenturou nezastupitelná. Osobně bych zrušení té agentury nepodpořil,“ vysvětlil Šťovíček.
Psali jsme:
Pakosta, Doubrava, Chaloupka: Cikáni znamenají problém
Šulc není jediný politik, který nekompromisně kritizuje nepřizpůsobivou romskou menšinu. „Evropská unie nás kárá za to, že je málo integrujeme do společnosti, málo se o ně staráme, málo jim dáváme. Možná bychom měli předsedovi Evropské komise Barrosovi poslat nějakou typickou integrující se rodinu do podnájmu, dva hlavní Evropani Merkelová a Sarkozy by jistě něco takového také uvítali,“ řekl před časem o Romech senátor Petr Pakosta.
„Bohužel stále platí, že většina Cikánů považuje práci za nejhorší možný způsob obživy. Dokud jim bude stát dávat dávky, bude zavírat oči před jejich kriminalitou, nebude všem měřit stejným metrem a jejich kriminalitu bude omlouvat a nezaručí bezpečnost slušným lidem, napětí bude stále eskalovat a pouliční bitky z Janova či Anglie se mohou rozhořet ve všech těchto lokalitách. My jako Severočeši.cz se nechceme dívat na to, jak nám ničí náš kraj a bez ohledu na plané kecy o lidských právech a toleranci s tím budeme něco dělat. Než bude pozdě,“ řekl zase například senátor Jaroslav Doubrava.
S nepřizpůsobivými Romy se nedávno nepáral ani poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka: „Do revoluce taky existovala povinnost pracovat. Cigáni museli makat. Dostali lopatu, někteří se o ni sice jen opírali, ale někde museli být po pracovní dobu a aspoň předstírat, že pracují. Dneska nemusí pracovat, pořád si jenom stěžují, roste vlna fyzického násilí vůči většinové společnosti a my jim pořád ustupujeme. Na co čekáme? Až nás začnou beztrestně na ulicích sekat mačetama a krást důchodcům peněženky a podobně? Když někdo napadne Cigána, tak je to rasový trestný čin a dostane trest v nejvyšší sazbě, a když Cigán zmlátí bělošku, okrade stařenku nebo znásilní, týrá a terorizuje dvanáctiletého bílého kluka, tak dostane trest, jako by někomu jenom sebral peněženku. Takhle to nejde dál a směřuje to do průšvihu. Pokud lidé vidí, že stát se o ně nepostará, tak vezmou tu věc do vlastních rukou a bude zle. A já se tomu nedivím.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
