Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
„Obávám se, aby se nejednalo o předem domluvenou hru osob blízkých Hradu s ministryní spravedlnosti. Čas to ukáže,“ prohlásila Marie Benešová.
Jak hodnotíte kroky vaší nástupkyně v křesle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové?
Některým rozumím, z některých jsem rozpačitá, některé mne děsí.
A co vás nejvíc děsí?
Vězeňství. Kroky vůči panu Pavlu Dohnalovi (bývalému generálnímu řediteli Vězeňské služby – pozn. red.), i následné kroky, kdy do čela přijde nový ředitel a okamžitě dostane sto tisíc korun odměny, přitom nás ti samí kritizovali za to, že jsme dávali odměny těm předchozím. Ale ti aspoň něco vykonali. Tenhle se tam ani neohřál a už dostal odměnu. Děsí mne to, jakými lidmi se paní ministryně obklopuje, ti často vězeňství vůbec nerozumí, nebo jsou ve střetu zájmů. A současně mne děsí i zákulisí připravovaných projektů, protože některé z nich jsem jako ministryně vyhodnotila jako nadbytečné, jako vývěvu na peníze, a teď se znovu oprašují. Cítím tam zákulisní tahy a tlaky jiných.
Sdílíte tedy obavy, o nichž mluvila bývalá první náměstkyně současné ministryně Hana Marvanová, že je Ministerstvo spravedlnosti i jeho vedení pod tlakem různých zájmových a lobbistických skupin?
Tak to určitě. A když k tomu ruku v ruce přidáte, že se zrušilo kontrolní oddělení, které je velmi důležité, aby fungovalo, kladu si otázku, proč se tak stalo a za jakým účelem. Takže jsem ve střehu a jsem napjatá, jak se to bude vyvíjet, protože cítím v zákulisí některé stále stejné lidi.
Bývalá první náměstkyně Hana Marvanová poukázala na tlaky i ze strany exministra Pavla Němce. Vy s ním máte sama nepříliš dobré zkušenosti z doby, kdy byl v čele justice a vy jste jako nejvyšší státní zástupkyně kritizovala jeho rozhodnutí v souvislosti s katarským princem. Myslíte si, že jeho vliv na ministerstvo skutečně stále trvá?
To nemohu ani vyvrátit, ani potvrdit. To ví asi lépe paní Marvanová, protože tam aktuálně působila. Já jsem resort předávala koncem ledna a těžko mohu posoudit, jak se to pak vyvíjelo a kdo tam tlačil. Ale v tomhle věřím paní Marvanové, můžeme mít názorové různice, ale v každém případě ji hodnotím jako slušnou ženskou.
Psali jsme:
Když jste byla půl roku v čele Ministerstva spravedlnosti, vyvíjely lobbistické a zájmové skupiny tlaky i na vás?
Já jsem je nezaznamenala, já bych je ani nepřipustila. Navíc já tyto partičky znám, i jejich triky, takže bych to včas detekovala. I když nevylučuji, že se v nějaké modifikaci snažily. Ale za mne se ty projekty stoply, třeba náramky se neřešily, protože bylo po amnestii a nebyly nutné, takže jsem řekla, že nic takového konat nebudeme. Navíc jsem byla ve vládě, která neměla důvěru a byla v demisi, proto bych se do takových projektů nepouštěla. Takže to dřímalo a číhalo, teď to vyplouvá a samozřejmě se kolem toho šíří různé zvěsti. Česká republika je malá a tady se všechno hned proflákne.
Jako poslanci jste s paní Válkovou jednali. Vysvětlila vám své kroky směrem k Vězeňské službě?
Ono se s ní moc diskutovat nedá. Padly některé dotazy ve výboru pro bezpečnost, kde nepůsobím, pracuji v podvýboru pro vězeňství a tam bylo velmi pracné s ní začít vůbec komunikovat. Na vznesené dotazy nebylo vůbec odpovídáno, pak přišla s panem Ondráškem (nový generální ředitel Vězeňské služby – pozn. red.) na jednání podvýboru, takže se zahájila jakási diskuze, ale naše dotazy uspokojivě nezodpověděli.
V souvislosti s odvoláním bývalého šéfa Vězeňské služby generála Pavla Dohnala měl být proveden rozklad k jeho stížnosti, ale paní ministryně tu lhůtu na poslední chvíli prodloužila. Jak si to vysvětlujete?
Tam končí lhůta a ona ji přerušila. Myslím si, že to není náhoda, je to podle mne zdržovací taktika. Myslím si, že ten spor prohraje, ale soudy soudí dlouho, pravomocný rozsudek může být vynesen až za několik let, to už ve funkci Helena Válková dávno nebude. Takže se snaží to oddalovat, aby to nebylo spojováno s jejím jménem. Myslím, že pan Dohnal má pravděpodobnost devadesát ku deseti, že ten spor vyhraje.
V tom se shodujete i s dalšími odborníky, například s exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem.
Samozřejmě, protože to byla schválnost.
Jedním z úkolů, které má vláda v programovém prohlášení, je přijetí zákona o státním zastupitelství. Ale zatím se zdá, že není ani jasné, jak bude vypadat, jestli se zruší Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci a zda vznikne nový protikorupční útvar. Netáhne se příprava této normy už déle než má?
To je podle mne hlavní úkol úřadu. Zajímavé ale je, že se o tom moc nemluví, všechno se to drží pod pokličkou a řeší se to pouze jakoby pokoutně. Jsem kritikem nového zákona, tvrdím, že ani není potřeba, že státní zástupci, kteří si vypracovali tento projekt, se upnuli příliš na vidinu zákona jako nějaké modly a plně nevyužívají práv a povinností, které skýtá starý zákon. Já panu prezidentovi píšu v analýze, kterou jsem pro něj jako jeho poradkyně připravila, že státní zastupitelství nepostupuje, jak by mělo, že pro vřavu okolo zákona opomíjí další povinnosti, které by mělo vykonávat a nevykonává, čímž trpí třeba dozor a dohled.
Kvůli údajně nedostatečnému dozoru je v poslední době kritizován nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, dokonce se objevily spekulace, jestli je člověkem na svém místě. Co si o něm myslíte?
To bych neřekla, že by nebyl člověkem na svém místě, ale asi hodně podléhá tlakům ze strany Unie státních zástupců. Měl by asi být víc vidět a být tím vůdcem státního zastupitelství a jasným nositelem myšlenek. Neřekla bych, že on je tím zásadním nositelem základních myšlenek, kam dál bude směřovat státní zastupitelství. On poměrně často cestuje, nepochopila jsem proč, protože tady je spousta práce uvnitř republiky. Kritika vůči státnímu zastupitelství je značná, když řeším nějaké kauzy jako advokát, policisté mi ukazují, jak se jednotliví státní zástupci názorově liší, jak na jednu kauzu vydávají diametrálně odlišné pokyny. Když takto funguje soustava, že na jednu kauzu v rámci téhož státního zastupitelství je dvojí názor, asi není něco v pořádku.
Psali jsme:
Takže se nedivíte, že část advokátů založila Unii obhájců, která se vymezuje proti nesprávnému postupu některých žalobců?
Musíme se ptát, jací advokáti to jsou a personálně to trochu pospojovat, protože to jsou ti, kteří hájí nejviditelnější kauzy. Vede to pan Tomáš Sokol, proto nad tím mávám rukou, to je trochu úsměvné. Možná kdyby tam byla jiná jména, nebyla by tato aktivita předem devalvována. Využívají prostě všeho, co je možné. Je to taková kreace, jak razantně prosadit zájem svých klientů. To je třeba dělit deseti.
Kritika žalobců se objevila hlavně po loňské obrovské razii, která nakonec vedla k pádu vlády. Na to, jaké to mělo důsledky pro celou politickou scénu a společnost, jsou zatím výsledky této akce slabé – jedno podmínečné odsouzení, zatím nepravomocné, bývalé vrchní ředitelky kabinetu premiéra paní Jany Nagyové-Nečasové. A vazebně stíhaní exposlanci byli zbaveni obvinění.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o šíři imunity poslanců je poměrně šokující. Teď ještě exposlanci navíc chtěli odškodné, aby přitvrdili, to je to furiantství v této republice. My ještě nevíme, jaké má olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan důkazy, uvidíme, jak se případ bude vyvíjet. Někoho zatracovat předem je jednoduché. Pan Ištvan rozhodně nepatřil mezi ty, kteří by hazardovali se svobodou jednotlivce, s nějakými demokratickými principy, naopak to byl uvážlivý člověk. Státní zástupce Komár, který případ dozoruje, rovněž, ten byl přímo v mém týmu, byl to také uvážlivý člověk. Dejme jim trochu prostor a hned je nezatracujme. Útoky advokátů jsou cílené, protože tam mají své klienty, které obhajují.
Psali jsme:
Nebyl hlavní problém v tom, že na samém začátku státní zástupci a policisté všechny kauzy pospojovali, takže když našli při domovních prohlídkách zlato a miliony, vypadalo to, jako kdyby patřily politikům? Pak se nemohou divit, když je veřejnost nespokojena, že případ zatím nemá očekávané výsledky.
Nikdy neodhadnete, jak vyšetřování bude probíhat. V každém případě je to těžké. Ale zatracovat státního zástupce za právní názor, to se vracíme do padesátých let. To také není dobře, to se otáčí úplně na jinou stranu. To bychom ze žalobců za chvíli udělali ustrašené myši. Ono paní Nagyové asi také bylo dost, když slyšíme, co všechno si v úřadu dovolovala. Navíc rozhodnutí ve věci příslušníků vojenské rozvědky je také úsměvné, je velmi kontroverzní, takže kauza ještě nějaký vývoj mít bude. Na panu Ištvanovi oceňuji především to, že neunikají informace, že případ nijak nekomentuje a chová se se stoickým klidem. Vzhledem k napadání, kterému čelí, klobouk dolů. Není to jednoduchá kauza, sahá do nejvyšších pater, takovou jsme tu ještě neměli, a on je průkopník v tom, že ji musí řešit. A nevíme, kam až případ sahá a jaké důkazy má.
Ale je vyvozována dostatečná odpovědnost státních zástupců za kroky, které udělají? Obvinění a vzetí do vazby má přece pro lidi dalekosáhlé důsledky. A pokud se ukáže, že jejich obvinění a uvěznění bylo nedůvodné, neměl by být nějak potrestán i žalobce?
V žádném případě bych si nepřála, aby se na státní zástupce upletl bič, že si ministr houkne a státní zástupce bude poslušný. To se budeme vracet zase do minulosti, to je ode zdi ke zdi. Jestli tohle paní ministryně zamýšlí, tak je to skandální. Já ji nepodezírám, ale už něco takového tiskem proběhlo a mně běhá mráz po zádech. Státní zástupce musí mít dostatek volné úvahy pro to, aby mohl věc vyhodnotit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nesmí podléhat tlakům, co s ním ministr udělá, když mu nevyhoví. To bychom se vraceli do doby, která tady byla před tím a která nebyla demokratická. To je ode zdi ke zdi, to můžete v republice zabalit. Justice by neměla být násilněna, ona už si hodně zkusila. Za těch pravicových vlád, zejména to přičítám tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi, ten si justici ohýbal o klandr.
Psali jsme:
Co máte konkrétně na mysli?
Kauza Čunek byla vykřičená, to byla ukázka toho, jak ohnout právo o klandr.
Podle Vás by měli být státní zástupci naprosto nezávislí? Sami by chtěli být vedle moci zákonodárné, soudní a exekutivní i jakousi čtvrtou mocí.
Samozřejmě nějaká kontrola tam musí být, nemohou být úplně nekontrolovatelní. Nemusí být vyňati z exekutivy, stačí, aby to bylo jako dneska, to znamená, že přes ty kauzy už ministr neporoučí. Věděli jsme velmi dobře při vzniku zákona, co chceme. Určitě nechceme, aby si ministr dupnul, zavolal dolů do soustavy státního zastupitelství a naznačil přání, jakým směrem by kauza měla jít. Ale pokud se dobře vyváží kontrola, měl by státní zástupce volné právo úvahy, pokud jde o vyhodnocení kauzy. Nemůže z něj být vystrašená myš, která se bojí, jaké následky to pro něj bude mít, když zažaluje ministra, jenž kradl.
Po dlouhém váhání doporučila ministryně spravedlnosti Helena Válková prezidentovi jméno kandidáta na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterého už dávno doporučila jí vybraná a jmenovaná výběrové komise v čele s její tehdejší první náměstkyní Hanou Marvanovou. Ale pak se proti vítězi výběrového řízení Janu Veselému ostře postavili krajští soudci v Ústí nad Labem, protože nebyl jedním z nich. Co si o tom vyústění myslíte?
Také jsem se podivila, že tak najednou, v pátek v noci, se paní ministryně rozhodla. Mám pro to své vysvětlení, ale nebudu ho tisku dávat.
Prezident ovšem Jana Veselého odmítl jmenovat. Rozumíte tomu jako jeho poradkyně přes tuto oblast?
Obávám se, aby se nejednalo o předem domluvenou hru osob blízkých Hradu s ministryní spravedlnosti. Čas to ukáže.
Jaký názor máte vy na vybraného kandidáta do čela Krajského soudu v Ústí nad Labem?
Řeknu vám to asi tak: Z čím větší dálky tam ten manažer přijde, tím lépe.
Další kontroverzní věc se objevuje v souvislosti s občanským zákoníkem. Kodex, který se připravoval několik let, platí teprve od ledna. Hovořilo se o tom, že se po roce zanalyzují zkušenosti a pak se přistoupí k novele. Ale už teď se najednou Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo zákon „opravit“. Není to příliš brzy?
Myslím si, že se zbytečně spěchá. Považuji to za určité furiantství. Mělo by se to brát s nadhledem a pragmaticky, protože novelizovat tak obrovskou materii, jako je občanský zákoník, po půl roce, je výsměch. To chce minimálně rok. Kdybych ve funkci pokračovala, plánovala bych to až po roce, do té doby bych si rok sbírala poznatky, pozitiva a negativa, pak bych je vyhodnotila. Půlrok je strašně málo, to je takový jako naschvál, že teď jim to zazdíme, když jsme dřív nemohli, ale teď můžeme.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Mgr. Marie Benešová
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
