Pokračuje březnová schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci hned ráno poslali do Senátu novelu, která rozšiřuje okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, jejich dobrovolné svazky, regionální rady, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Do České národní banky (ČNB) by si měla podle novely převést své účty i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a také zdravotní pojišťovny. Ovšem ty by měly převést do ČNB jen ty bankovní účty, na nichž mají peníze ze zdravotního pojištění. Podřízením účtů dalších institucí státní pokladně chce vláda zejména zmírnit růst státního dluhu a také snížit výdaje na úroky z tohoto dluhu.
„Tento zákon upravuje tvorbu, funkce, obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státní závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v národním fondu,“ zmínil ve svém příspěvku v Poslanecké sněmovně ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Babiš řekl, že stát dotuje systém zdravotního pojištění z více než jedné čtvrtiny a pokaždé, když některá skupina ve zdravotnictví požaduje víc peněz, žádá současně zvýšení přísunu peněz ze státního rozpočtu. Záměrem ministerstva podle něj není, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze na platby. Poukazoval na to, že i běžné komerční banky stanovují podmínky na hotovostní i bezhotovostní operace. Ujistil, že peníze zůstanou ve vlastnictví pojišťoven a nehrozí, že by je pojišťovny nemohly použít na úhradu péče.
K problematice začlenění zdravotních pojišťoven ministr financí také zdůraznil, že zcela totožné otázky se řešily již během diskuse v rámci druhého čtení. „Těžko lze striktně oddělovat státní a ostatní veřejné prostředky,“ podotkl k tomu.
Opoziční poslanci ale protestovali ve svých vystoupeních hlavně proti začlenění zdravotních pojišťoven. Prý by převod všech účtů pojišťovny poškodil. Zaznívaly i argumenty, že jde o postupné zestátňování systému zdravotního pojištění.
Občanský demokrat Petr Bendl třeba zmínil, že rozumí ministrovi financí v tom, že chce koncentrovat moc a mít vliv i na oblast zdravotnictví, tedy že chce ovlivňovat i to, co se děje v oblasti poskytování zdravotní péče.
„Celá ta snaha je o koncentraci moci a o tom v podstatě budete rozhodovat, zdali chcete, aby ministr financí vlastně svým způsobem neumožňoval nebo více ovlivňoval hospodaření jednotlivých zdravotních pojišťoven a zároveň je tudíž více ovládal. Sami se rozhodnete, zdali chcete předat více moci ministru financí,“ vyzval Bendl poslance před hlasováním.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek po něm zmínil, že peníze, které posíláme všichni státu, sice mašličky nemají, ale tyto ano.
„Peníze, které posíláme státu z daní, nemají mašličky a on je může použít libovolně. Peníze, které posíláme na povinné pojistné v případě zdravotního pojištění do veřejných zdravotních pojišťoven, mašličky mají a smějí být použity pouze pro poskytování zdravotní péče. Jediný význam, který má tato změna navržená v rozpočtových pravidlech, je, aby se ten účel rozšířil," varoval Kalousek. Podle něj jde velmi zjednodušeně o to, že když vznikne přebytek na účtu zdravotní pojišťovny, tak pak se peníze z něj použijí do rozpočtu na řízení dluhové služby.
„Tedy tak, aby to ho mohlo Ministerstvo financí použít pro cash-flow své dluhové služby? To je pro mě jako pro pojištěnce výrazná změna...Když se podívám na výdaje státního rozpočtu, na které si půjčujete a sanujete z té dluhové služby, dovolte, abych vám jako zdravotní pojištěnec řekl, že vám fakt půjčit nechci!“ zmínil Kalousek.
Proti novele ale protestovali i další poslanci. Třeba komunistka Soňa Marková, topkař Leoš Heger, či předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Návrh, který je tady předkládán, jde podle mého názoru proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění, kdy se zavedlo financování zdravotní péče odděleně od státu prostřednictvím zdravotního pojištění,“ zdůraznila Marková. Podle ní totiž v navrženém znění pod státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven, které nejsou generovány ze zdravotního pojištění, ale z tzv. zdaňované činnosti, není tak podle ní důvod k tomu, aby spadaly pod státní pokladnu. Pojišťovny by přišly prý i o výnosy z úroků, které využívají na fondy prevence.
Mgr. Soňa Marková
"Já se ptám, jestli už rozpočtový výbor spolu s panem ministrem financí předpokládají, že budeme znárodňovat za chvíli všechny pojišťovny, které pojišťují zdravotnická zařízení...," podotkl jízlivě bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
„Já té debatě příliš nerozumím,“ vypálil ale ke shora uvedeným protestům ministr financí Babiš. Opozice se mu přitom smála.
„Pokud chcete debatovat o penězích, tak se zkuste naučit, co je to hospodářský výsledek, cash-flow a dluh, protože někteří z vás to vůbec neovládají.To, co navrhujeme, nemá vůbec nic společného se zdravotní péčí a za druhé je to jenom o penězích. A ty peníze nemají nic společného s pojištěnci,“ připomněl okamžitě poté Babiš všem oponentům.
„Pokud se bavíme o penězích zdravotních pojišťoven, pak to nemá nic společného s výdaji státního rozpočtu a s hospodařením. Takže prosím vás, co tu povídáte o zdravotní péči? To jsou všechno nesmysly a lži... Ty peníze (vybrané ze zdravotního pojištění) tam jsou v bankách, v komerčních bankách! A co ty banky dělají? No půjčujou! Dávají úvěry! A to vám nevadí? My chceme jen, aby ty peníze půjčily státu na jeden den. Nejsou to peníze pojištěnců, ale zdravotních pojišťoven. Takže to je absurdní debata,“ zdůraznil ještě Babiš s tím, že by byl rád, aby poslanci hovořili k věci.
„Já bych chtěl, aby stát ty peníze použil v rámci cash-flow a nemá to vliv na péči,“ zdůraznil.
Sněmovna nakonec normu schválila v závěrečném čtení. Pro novelu zvedlo ruce 126 poslanců, proti bylo 35 poslanců. Nyní ji tak bude posuzovat Senát.
Novela také umožní Ministerstvu financí přijímat úvěry od mezinárodních finančních institucí bez potřeby samostatného zákona.
Nyní spadají pod státní pokladnu například peníze na výdajových a příjmových účtech státního rozpočtu, účtech pro spravování daňových příjmů, účty rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů nebo účty měst a krajů k příjmu dotací.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
