Na dnešní program jednání sněmovny se dostala již podesáté norma o majetkovém přiznání z dílny skupiny poslanců KSČM. Zákon přišel za debatní pultík představit jeden z předkladatelů Jiří Dolejš. Zmínil, že je pravdou, že je norma už jakýmsi evergreenem.
"Ale tento nástroj na řešení šedé zóny se už řeší léta, náš návrh byl tady dokonce desetkrát a já tady z naší frakce tady stojím popáté,“ připomněl Dolejš.
Podle jeho slov ale tento instrument nespadl z nebes, ba dokonce byl dvakrát zakotven v našem právním řádu. "Právní řád se samozřejmě vyvíjí, takže asi byste mě upozornili na to, že ten kontext je aktuálně trošičku jiný,“ podotkl.
Podle Dolejše byl instrument uplatňován v době Masarykovy První republiky a také jej prosazovala po roce 1989 vláda Petra Pitharta a tehdejší ministr financí Karel Špaček - hranicí k přiznání majetku byl v obou případech jeden milion korun.
"Stalo se ale to, že se nám federace rozpadla. Od roku 1993 dokonce začala podstatná reforma daňového systému, a protože účinnost tohoto zákona měla být realizována až rokem 1995, kdy se mělo poprvé dávat majetkové přiznání, tak k tomu už nedošlo a tento bohužel tehdy redundantní prvek v právním řádu byl zlikvidován v roce 1994,“ připomněl komunista.
Podle něj touto inspirací byli motivováni opakovaně různí předkladatelé podobného návrhu, třeba vláda premiéra Miloše Zemana, kdy návrh na majetkové přiznání nejprve v roce 1999 předkládal vicepremiér vlády Pavel Mertlík a o dva roky později ministr Jiří Rusnok.
"Vzhledem k tomu, že tehdy vláda Miloše Zemana byla vázána opoziční smlouvou, tak si dovedete asi představit, jak to dopadlo a na co to přesně narazilo,“ poznamenal Dolejš ironicky.
Má to i Švýcarsko
Zdůraznil ale, že podobná norma je od roku 2011 uzákoněna na Slovensku, v Bulharsku, v pobaltských republikách, ale i třeba mimo EU i ve Švýcarsku, kde si formu přiznání mohou jednotlivé kantony přizpůsobit podle sebe.
"Ve vládním programovém prohlášení se chce, aby se to řešilo nikoliv na půdě samostatného systému majetkových přiznání, ale v rámci legislativy daňové a trestní,“ připomněl Dolejš.
Zpravodaj Josef Vozdecký (ANO) dnes navrhl zamítnutí normy už v úvodním kole. Připojil se k němu i předseda poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek, jenž zdůraznil, že stejný návrh podával k obdobné normě už v roce 1999.
Nakonec si ale normu "zařízli“ rudí poslanci sami. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik totiž navrhnul přerušit projednávání tohoto bodu do doby předložení vládního návrhu zákona, pro což hlasovalo 90 poslanců, proti bylo jen 30. Pro Kováčikův návrh se vyslovila kromě komunistů i většina poslanců ČSSD a ANO. Sněmovna se tak k hlasování o zamítnutí předlohy nedostala.
Podle návrhu by Finanční správa měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Bohatší lidé a firmy by museli podávat přiznání podle předlohy KSČM pravidelně. V případě, že by tak neučinili, hrozila by jim až milionová pokuta. Navrhovaná stoprocentní daň by měla být podle předkladatelů účinnou hrozbou proti legalizaci nezákonně získaných peněz. Do přiznání by se nezahrnovaly například osobní movité věci kromě vozidel, lodí a letadel, obvyklé vybavení domácností a dědictví. Předloha stanoví také způsob oceňování majetku včetně zahraničního. Ministerstvo financí ale k normě již upozornilo, že by se v tomto případě nejednalo o novou plošnou povinnost pro občany ani o majetkové přiznání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
