Referendum na východě Ukrajiny skončilo dle očekávání. Co teď?Anketa
Pro samostatnost Doněcké oblasti se v separatistickém referendu vyslovilo přes 89 procent lidí. Podle agentur AFP a DPA to oznámil předseda místní volební komise. Účast voličů dosáhla téměř 75 procent. Separatisté chtějí po oznámení výsledků vytvořit vlastní státní orgány.
Vládní ozbrojenci stříleli do civilistů
Doněčtí obyvatelé odpovídali na otázku „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“. Podle šéfa komise Romana Ljagina zvolilo možnost „ano“ 89,07 procenta lidí, zatímco pro „ne“ se rozhodlo 10,19 procenta. Volební účast podle něj dosáhla 74,87 procenta.
V Luhanské oblasti se podle předběžných výsledků vyslovilo pro samostatnost regionu kolem 96 procent hlasujících. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na informaci volební komise. Volební účast překročila 80 procent.
Ukrajinští vojáci podle agentury AP začali během konání referenda pálit do davu ve městě Krasnoarmejsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle AP po střelbě ležela na zemi dvě bezvládná těla. Incident se odehrál poté, co členové Národní gardy obsadili volební středisko ve městě a předčasně tu ukončili separatistické referendum.
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, jak se staví k vývoji na Ukrajině po krvavých událostech v poslední době, co by podle nich bylo nejlepší řešení: udržet centralistický stát, federace, odtržení východní části a její případné připojení k Rusku či jiné řešení. Též jsme se dotázali, kde politici vidí kořen a původce celého konfliktu.
Psali jsme:
Korupce Janukovyče a odhodlání gosudara Vladimira Vladimiroviče Putina
Šéf TOP 09 a předseda zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg by se federalizaci Ukrajiny nebránil, nesmí být podle něj ale podle not Ruska. Za celou krizi podle něho může zkorumpovanost odstraněného prezidenta Viktora Janukovyče a angažovanost ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Poněvadž už jsem v životě něco zažil, tak výsledky kolem devadesáti procent na mě nedělají hluboký dojem. Ale i za předpokladu, že většina lidí by se tam ráda osamostatnila, což rád věřím, tak je třeba podívat se na to tak, že by se o tom mělo rozhodnout v klidu, nikoli pod nátlakem. Kdyby se situace uklidnila a pak se v Kyjevě setkalo ústavodárné národní shromáždění či něco podobného, které by změnilo ústavu například podle vzoru Německa ve směru spolkových zemí, tak prosím. Něco jiného ale je, když si Moskva myslí, že ona může nařídit federalizaci Ukrajiny, a to dle jejích podmínek. To je prosím něco odlišného,“ řekl ParlamentnímListům.cz Karel Schwarzenberg.
Šéf topky se vyjádřil se i k příčinám konfliktu: „Jedním z kořenů je bezmezná korupce a opravdu mizerná vláda svrženého prezidenta, k němuž naši korupčníci mohli jenom závistivě vzhlížet. K tomu se i mizerně vládlo, to vidíme na stavu armády a státu celém. Druhou věcí je odhodlání velikého gosudara Vladimira Vladimiroviče se toho zmocnit. Obojí dohromady je smrtelná kombinace.“
Může se udržet stát, který zabijí vlastní lidi? A Česku hrozí příliv Ukrajinců
Předseda KSČM Vojtěch Filip má jiný názor. „Střelba do občanů, kteří se chtěli zúčastnit referenda, je ukázkou totálního selhání moci v Kyjevě. Je to i potvrzení její nelegitimity. Řešení vidím v okamžitém zahájení dialogu mezi znesvářenými skupinami, za který musí nést odpovědnost ten, kdo vystupuje jako předseda vlády. Cílem musí být co nedřívější vypsání parlamentních voleb. Ukrajina by měla být decentralizovaná, centralizovaný stát je neudržitelný. Pomoci může OBSE. Důvodem neřešení celého konfliktu je neochota zainteresovaných stran zasednout k jednacímu stolu,“ míní Filip.
_profil_top.jpg)
„Nechci být zlým prorokem, ale už od prvních výstřelů na Majdanu jsme říkali, že dohoda mezi etnickými Ukrajinci a ukrajinskými Rusy bude těžká a dnes je už nemožná. V okamžiku, kdy nelegální vláda v Kyjevě nechá střílet do svých občanů ruské národnosti, pak není cesta zpět a jediné řešení, které přijde, bude odtržení území Ukrajiny obývaných většinově Rusy a historicky patřících v minulosti k Rusku. Myslím, že tento scénář EU, NATO a USA nejen očekávají, ale aktivně ho vyprovokovaly poté, co Janukovyč odmítl nevhodné přístupové podmínky EU. Počítají s tím, že si s Ruskem Ukrajinu rozdělí,“ uvedl předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Faktem je, že tento scénář zklidní napětí mezi obyvateli země. Pro EU to ovšem bude znamenat strašné gigantické výdaje. Ta špatná zpráva pro Českou republiku je, že hrozí zrušení víz do EU, příval Ukrajinců do České republiky, kde mají už dnes velké zázemí. My jsme naopak pro zachování víz a v první řadě pro aktivní pomoc českým krajanům na Ukrajině, kteří jsou ohrožování ukrajinskými nacionalisty. Zdůrazňuji, že čeští krajané volají o pomoc a česká vláda ji výslovně odmítá, aby do České republiky nepřijeli očití svědci zločinů ukrajinských nacionalistů,“ dodal Okamura.
Volby ukážou, zda ukrajinský stát funguje a existuje…
„Poslední události na východní Ukrajině potvrzují strategii prezidenta Putina vybudovat nárazníkové pásmo mezi členy NATO a EU na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé. Kořeny problému vidím ve špatném odhadu a v podcenění skutečného politického a ekonomického stavu Ukrajiny. A také podcenění výhrůžek čelných představitelů Kremlu. Řešením je federalizace Ukrajiny na základě diplomatických jednání. Předpokladem pro budoucí řešení jsou demokratické volby. Prezidentské i parlamentní,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Podle lídra KDU-ČSL v eurovolbách Pavla Svobody nadcházející květnové volby na Ukrajině rozhodnou, zda je ukrajinský stát životaschopný: „Podstatné bude, zda se na Ukrajině podaří zorganizovat volby 25. května. To bude jasným ukazatelem, zda Ukrajina je schopná jako stát setrvat, nebo ne. Pokud můžu věřit americkému průzkumu, který říká, že dvě třetiny lidí z východu Ukrajiny samostatnost nechtějí a na druhé straně máme Moskvou podporované separatistické tendence, tak to hrozí, pokud se volby neuskuteční, až někam k etnickým čistkám, že se sousedi budou vyvražďovat podobně jako třeba v Bosně.“
„Federalizace by mohla být řešením. Cokoli je lepší než se vybíjet. Ale myslím si, že na Ukrajině už překročili Rubikon, že už jsou podle mě ve válečném stavu. Teď je otázkou, zda se udrží jako interní záležitost, nebo Moskva začne otevřeně chránit rusky mluvící obyvatelstvo, které z velké části ovšem tuto ochranu nechce,“ dodal Svoboda.
Psali jsme:
Nyní se fašistické kruhy na Ukrajině projevují bez zábran v pravém světle
Události na Ukrajině jsou podle předsedy poslaneckého klubu Úsvitu Radima Fialy totálním selháním politiky Evropské unie. „V důsledku této politiky je v současné době přežití Ukrajiny jako jednotného státu nemožné. Kyjevská vláda ztratila kontrolu nad vývojem situace, masakry, za které zodpovídají lidé v Kyjevě, způsobí rozpad Ukrajiny. Referendum, které proběhlo na východě, mělo jistě mnoho nedostatků, ale není pochyb o tom, že velká většina občanů východu Ukrajiny pod dnešní kyjevskou vládou žít prostě nebude,“ dodal Fiala.
Podle poslance ČSSD Richarda Dolejše krvavou lázeň na Ukrajině mohou vyřešit a zastavit již jen USA a Rusko, bez jejich rozumné dohody se bude dál prolévat krev a krize prohlubovat, neboť na Ukrajině jde primárně o mocenský střet těchto velmocí. „Akce na Majdanu podporovaná ze zahraničí rozjela dominový efekt, který nemohou zastavit ani sami Ukrajinci. Odpovědnost nesou především ti, kteří zákulisně podporovali profašistické demonstrace a vydávali je za demokratické změny. Nyní se fašistické kruhy na Ukrajině projevují bez zábran v pravém světle. To musí vidět i slepý. Proto by měl Západ a USA říct těmto tendencím jasné ne. Ukrajina je rukojmím velkých hráčů,“ vysvětlil Richard Dolejš.
„Kořen napětí je v meziimperiálním konfliktu a živnou půdou rozvrat země nenažraností oligarchů. Zneužili toho nacionalisté a separatisté. Rozbití země by bylo selhání. Iredenta na východě není rozumná. Klíčové jsou volby – nejdříve prezidentské a pak i parlamentní. Bez zelených mužíčků a s pomocí OBSE,“ myslí si místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
Nad nadhledem a přehledem převládla slepá averze k Rusku
„Zda bude Ukrajina unitárním státem, či federací, je její vnitřní záležitostí. Porušení územní integrity Ukrajiny je nepřijatelné a je i v rozporu s mezinárodními závazky, ke kterým se mezi jinými i Rusko zavázalo. Za konfliktem jsou mocenské ambice Moskvy,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
Podle poslance Úsvitu Milana Šaraptky je nebezpečné ignorovat fakt, že dnešní Ukrajina se skládá ze dvou značně odlišných částí, které prošly v historii různými cestami, mají odlišné kořeny, zkušenost, jazyk, náboženství atd.
„Přesto všechno, i přes poslední tragické události na východě věřím, že je možné, aby zůstala Ukrajina celistvá a v budoucnosti prosperovala. Podmínkou však je, aby k sobě představitelé obou jejích částí našli cestu a začali, místo pokusů o násilné získání dominance nebo odtržení části země, jednat o společné budoucnosti. Výsledkem může být federalizace případně šíroká autonomie východní Ukrajiny v rámci unitárního státu. Šanci pro Ukrajinu, byť i momentálně nevelkou, vidím i v nastávajících prezidentských volbách, kterých se účastním coby pozorovatel OBSE. Pokud by se Ukrajincům podařilo zvolit ´správného“´nejvyššího reprezentanta své země, mohl by se stát jejím znovusjednotitelem. Favorizovaný kandidát Petr Porošenko by se , dle mého, takovým prezidentem stát mohl. V opačném případě se obávám, že se Ukrajina propadne do chaosu, s důsledky, které si zatím nikdo z nás ani nedokáže představit," dodal Šarapatka.
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba považuje konflikt za tragédii jak pro válčící strany, tak i za přímou hrozbu pro ČR i Evropu: „Zahraniční politika-nepolitika slavné EU se ukázala v celé své smutné nahotě. Nad nadhledem a přehledem převládla slepá averze k Rusku. A tak slepá podpora kohokoli, kdo vystupuje podobně – ať už o moc rvoucích se zkorumpovaných ukrajinských oligarchů, tak přímo fašistů. Představa nekonečného bezproblémového rozšiřování EU a NATO je rovněž značně naivní. Tak jako USA, kupodivu i Rusko má své zájmy. Přehlížet to může jenom hlupák. Nebo někdo, komu se harašení zbraněmi až válka hodí do kšeftu. A nenamlouvejme si, že takoví dnes už nejsou. O tom, jak krizi vyřešit, by si měli tamní lidé rozhodnout sami. Ale ne pod hlavněmi samopalů různých extremistů ať z té či oné strany. Asi by bylo na čase se s Rusy dohodnout a společně tam zajistit klid zbraní a možnost co nejobjektivnějších referend. Jugoslávie by nám měla být mementem. Nu a ve vší úctě, současnou majdanskou vládu vzešlou z násilného převratu za partnera brát nelze."
Psali jsme:
Figurky na obrovské šachovnici
Poslanec Úsvitu Petr Adam říká, že hnutí Úsvit má od počátku stále stejný konzistentní názor. „Všechny poslední události nám dávají za pravdu. Nejedná se totiž o čistě vnitřní problém suverénního státu, ale od samého začátku o mocenskou hru mnohem větších a mocnějších hráčů. A stejně tak tvrdíme, že se jedná o lidskou tragédii obrovského rozsahu. Ale těm velkým hráčům o lidi nejde, pro ně jsou to jen figurky na obrovské šachovnici a nezdráhají se v zájmu svých cílů tyto lidi obětovat. Řešení je jen jedno, jen je možné, že v tuto chvíli je už nereálné. Je třeba složit zbraně, sednout ke kulatému stolu a dohodnout se na plošných volbách a referendech s tím, aby si lidé rozhodli o své vlastní zemi. Bez vlivu všech ostatních. Ale obávám se, že na tom ti zmínění hráči prostě nemají nejmenší zájem,“ vysvětlil.
Poslanec ČSSD Stanislav Huml od počátku vidí jako nejlepší řešení federalizaci při velké samostatnosti jednotlivých subjektů. „A původce konfliktu? Vnější. Bohužel s naší účastí,“ dodal Huml.
Kořeny celého problému jsou podle poslance Úsvitu Marka Černocha historické a i západ má dle něho na současném vývoji svůj podíl. „Došlo k zásadnímu podcenění Ruska, které bylo velice dlouho vykreslováno jako skomírající stát bez vlivu, s prezidentem, který nedokáže řešit ani své vlastní problémy. Byl to omyl. V současnosti je asi jediná cesta ke klidu federalizace, protože postupně dochází k odtržení východní části Ukrajiny a politici v Kyjevě už nejsou schopni situaci na východě zvládnout. Důležité je zastavení násilí a řešení situace tak, aby se nezvrhla v daleko nebezpečnější záležitost,“ míní Černoch.
Stalinův hladomor
Senátor Miroslav Krejča nevidí žádné dobré řešení. Kořeny problému východní Ukrajiny podle něho spočívají ve Stalinem vyvolaném hladomoru ve třicátých letech dvacátého století, kdy bylo „vyvražděno“ deset milionů etnických Ukrajinců a byli nahrazeni Rusy.
„Na tuto největší sociální genocidu v dějinách, kdy byla totálně vyhlazena jedna sociální vrstva společnosti, stále cudně zapomínáme. Současná politika Putina je pak jen sofistikovanější verzí politiky Miloševiče po rozpadu Jugoslávie. Miloševič se odvolával na ochranu zájmů a práv Srbů, totéž činí nyní Putin s odvoláním na práva Rusů. Když k tomu připočteme Moskvou masivně a hromadně udělované ruské státní občanství osobám na území okolních států, čelíme dosti velkým problémům. Ty možná ustojíme v případě Pobaltí, nikoli asi v Moldavsku, Gruzii, Ázérbájdžánu. Miloševič skončil právem před haagským tribunálem, Putin si bude z Kremlu dělat, co chce,“ dodal Krejča.
Podle poslance Úsvitu Martina Lanka má své zájmy na Ukrajině Rusko, Evropa i USA. „Bez ohledu na to, kdo stál u zrodu, takové vyhrocení situace si snad nemohl přát nikdo. Mám pocit, že se zapomíná na to, co by mělo být nejdůležitější – na normální většinovou populaci Ukrajinců, kteří chtějí jediné: normálně slušně žít beze strachu. To by mělo být prioritou pro politiky ze všech zúčastněných stran. Jednání by se měla vést u stolu a argumenty, ne na ulicích a zbraněmi. Druhou prioritou by pak měly být svobodné volby – a o další směřování země ať si rozhodnou Ukrajinci sami. Ne Moskva, Brusel nebo kdokoli jiný z venku,“ dodal.
Rusko vydalo prohlášení, že pohlíží „s respektem“ na výsledky nedělního referenda na východě Ukrajiny. Uvedla to tisková služba Kremlu v první reakci na výsledky hlasování v Doněcké a Luhanské oblasti, které vyzněly ve prospěch samostatnosti regionů. Moskva prý doufá, že se podaří navázat dialog mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem. Uvítá jakékoli snahy o zprostředkování. Ruské vedení zároveň odsoudilo použití síly proti organizátorům hlasování „včetně nasazení těžkých zbraní proti pokojným občanům, které vedlo k obětem na lidských životech,“ konstatuje Kreml.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
