Roční úhrady z vydobytého hnědého uhlí za rok 2011 činily dle České Pozice asi 240 milionů korun a z černého uhlí 150 milionů korun. ParlamentníListy.cz se dotazovaly politiků, zda by se podíl toho, co stát získá z těžby nerostů, neměl zvýšit.
Ekonom Lukáš Kovanda připomíná, že příslušný zákon státu umožňuje získávat až deset procent z výnosu z vytěženého uhlí. Stávající procentní sazby jsou tedy dle něho vůči těžařům poměrně velkorysé – zvláště v době, kdy je z hlediska státního rozpočtu doslova každá miliarda navíc dobrá.
„Není zřejmě potřeba kýžené sazby zvyšovat dramaticky, tedy nad pět procent, ale jistý kompromis, jež by státu zajistil vyšší příjmy z uhlí a zároveň neohrozil hospodaření těžařů, a tedy i jejich možnost tvořit a udržovat pracovní místa, by nalezen být měl,“ dodává Kovanda.
Ideální varianta je přece mít sto procent
Předseda ANO Andrej Babiš míní, že rozhodně. „Určitě by se to zvýšit mělo. Jaký by ten podíl měl být, to nevím, ale pokud stát dostává za všechny suroviny poplatek zhruba 300 milionů korun ročně, tak je to žalostně málo a směšné,“ uvedl Babiš pro ParlamentníListy.cz.
„Ano, řešíme to,“ reagovala stručně místopředsedkyně ANO Věra Jourová.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura šel ještě dál. Podle něho by si stát měl ponechat sto procent svého surovinového bohatství a těžit nerosty sám. „Ideální varianta je přece mít sto procent. Stát může jednak při těžbě zaměstnávat přednostně české občany a z výtěžku financovat třeba důchody. Ve světě je to častý a úspěšný model,“ řekl ParlamentnímListům.cz Okamura.
„Ano, podíl pro stát by bylo dobré zvýšit. KSČM na tento problém upozorňuje dlouho, bohužel jsme nikdy nenašli podporu u ostatních kolegů či vlády,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kateřina Konečná.
„Určitě ano, ale zohlednil bych výnosnost těžby,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Tomio Okamura
Ano, ale může to zvednout ceny
„Určitě jsem pro zvýšení. Jsem z města, které má na svém území velký dobývací prostor. Od těžaře, tedy OKD, dostává tato obec i stát z těžby podle mě směšnou částku. Proto se divím, že se s touto myšlenkou přichází až nyní. Já po tom volám už velice dlouho,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Ladislav Šincl z ČSSD.
„Měl, zvýší to ale cenu,“ reagoval stručně předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Mluvčí KDU-ČSL Miriam Farská informovala ParlamentníListy.cz, že podle ministra životního prostředí a poslance KDU-ČSL Tomáše Podivínského by bylo dobré podíl pro stát zvýšit, ale o kolik, to je věcí odborné diskuse. „Strana k tomuto tématu stanovisko nemá,“ dodala Farská.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Jsem přívržencem privatizace alespoň části nerostných surovin ve prospěch vlastníků pozemků dle vzoru USA. Suroviny nestrategické, jako písek nebo kámen, se můžou zprivatizovat a strategické - jako uhlí - nechat státu a na těžbu soutěžit licence nejvyšší nabídce,“ říká europoslanec ODS Hynek Fajmon.
„Žel stát, respektive vláda, stanovil tyto směšné ceny ve smlouvách, které nejsou veřejně přístupné. A tak se nic nedozvíme o době platnosti sjednané ceny, o možnosti inflační doložky, o konkrétní osobní zodpovědnosti zástupce státu a tak dále. To je obraz specifické české cesty privatizace,“ uvedl poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Tento poplatek považuji za neúměrně nízký a je to jen další důkaz, že stát je velmi špatným hospodářem se svým majetkem, ke kterému patří samozřejmě i nerostné bohatství. Tuto otázku bude chtít ANO co nejdříve otevřít. O konkrétní výši teď nechci spekulovat, ale rozhodně by měla být výrazně atraktivnější pro stát,“ míní poslanec ANO Richard Brabec.
Byla lumpárna, že se toho stát zbavil
„Stát by mohl chtít jakýkoli podíl, ale s vyšším podílem roste riziko, že bude nerostné bohatství nekonkurenceschopné. Už teď mají uhelné doly potíže konkurovat americkému uhlí a břidličným plynům,“ varuje předseda Svobodných Petr Mach.
„Především si myslím, že byla gauneřina a lumpárna věnovat někomu naše suroviny, které patří nám všem, tedy státu. Ten příjem z těžby surovin měl jít do státního rozpočtu, aby stát nebyl tolik zadlužen a aby bylo i na sociální politiku. Pokud už tu ale taková situace je, tak by dotyční podnikatelé měli odvádět státu minimálně padesát procent čistého zisku při velmi pečlivém hlídání jejich výdajů. Další věc, kterou považuji za naprosto odpornou, je, aby se vyvlastňovaly pozemky soukromých osob ve prospěch toho, aby tam těžili soukromí těžaři a měli z toho zisky,“ řekl ParlamentnímListů.cz senátor Jaroslav Doubrava.
Psali jsme:
Asi ti, co o tom tehdy rozhodovali, brali a berou také nějaká procenta z těžby...
I senátor Miroslav Krejča je pro: „Jakékoli potenciální prolomení limitů těžby hnědého uhlí bych podmiňoval právě tímto. Ale i bez prolomení limitů by to ale za to stálo. Stát se bezdůvodně vzdal svého bohatství. Asi ti, co o tom tehdy rozhodovali, brali a berou také nějaká procenta z těžby. Další otázkou je, zda v době přebytků relativně levného uhlí na světových trzích má význam intenzivní těžba u nás. Samozřejmě tu pak máme i otázku zaměstnanosti a dostáváme se tak do bludného kruhu, ve kterém jsme, protože nemáme patřičné koncepce. A když máme, tak jen krátkodobé a ještě je neustále měníme.“
„Jsem přesvědčen, že podíl státu na vytěženém uhlí je směšný, tedy je třeba jej zvýšit. Důležitou změnou musí být také ustanovení v zákoně, kolik z tohoto státního podílu zůstane v daném regionu, kde se těžba realizuje. To považuji za zásadní,“ uvádí poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Předseda Strany zelených Ondřej Liška na dotaz redakce nereagoval.
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
