ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jak po 15 letech hodnotí naše dosavadní členství NATO z hlediska pozitiv a negativ a zda považují náš vstup za správný krok. Chválí ho i ministr obrany z ANO Martin Stropnický. Velmi pozitivně hodnotí vstup politici ODS a TOP 09, hájí ho i ČSSD. KSČM je tradičně proti a považuje NATO za agresivní pakt.
Hrozba terorismu
„Hodnotím vstup pozitivně, byl to správný krok,“ reagoval stručně předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
Ministr obrany Martin Stropnický z ANO hodnotí vstup jednoznačně pozitivně: „Bezpečnost České republiky jako součásti aliance nikdy nebyla zajištěna na takové úrovni – tedy formou kolektivní spolupráce armád demokratických států. A v neposlední řadě členství v NATO kvalitativně posunulo naši armádu na nesrovnatelně vyšší úroveň,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Stropnický.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura uvedl, že není expertem na obranu. „Z politického pohledu to byl tehdy logický krok daný společenskou poptávkou. Otázka negativ a pozitiv je těžká. Neznám přesnou odpověď, nakolik by nám bez NATO bylo lépe či hůře. Některé zahraniční mise, například v Kosovu, můžeme považovat přinejmenším za za politicky sporné. Určitě máme jako člen NATO na druhou stranu větší respekt – zároveň jsme daleko spíše terčem potenciálního útoku. Přičemž dnes už nehrozí útok druhé země, ale odvetné útoky teroristů za škody, které lidem působí NATO v jejich zemích. V tomto ohledu se bezpečnostní rizika v naší zemi zvýšila,“ uvedl poslanec.
Tomio Okamura
Agresivní pakt
„Řešení bezpečnosti po roce 1989 bylo jednostranné – využití alternativ – diplomacie OBSE a evropské logistiky bylo zazděno. Agresivní pakty se strategií preventivních úderů mimo mezinárodní právo mám za relikt a je škoda, že zatím kromě KSČM se s tím všichni smířili,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Podle místopředsedy sněmovny a odborníka ČSSD na obranu Jana Hamáčka byl vstup do aliance jednoznačně správným krokem: „Díky našemu členství v NATO je bezpečnost České republiky zajištěna nejlépe v její novodobé historii. Je třeba si ale uvědomit, že členství v NATO s sebou nese i některé závazky a ty je třeba plnit.“
„Členství v NATO a naši zkušenost v něm hodnotím velmi pozitivně, jakkoli NATO dnes není tím, čím bylo za studené války. Proměňuje se a prochází různými složitými obdobími. Vypíchl bych dvě věci. Je to jediná funkční transatlantická organizace, která propojuje euroamerickou civilizaci a obě strany Atlantiku. To je věc, kterou potřebujeme více než jindy. A Česká republika si prostřednictvím NATO získala poměrně značné renomé u spojenců v zahraničních misích. To jedna z našich vlajkových lodí a tím se můžeme směle chlubit,“ řekl redakci první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
Byl to jeden z nejlepších kroků po roce 1989
„Byl to jeden z nejlepších kroků po roce 1989,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát o vstupu do NATO.
„Ke vstupu do NATO několik dní před agresí této organizace proti našemu spřátelenému národu mám smíšené pocity,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který je významným kritikem „humanitárního“ bombardování Srbska.
„Naše integrace v NATO je logickým krokem malé země ve střední Evropě. Zároveň však musíme pamatovat na to, že se nejedná o stoprocentní garanci a jak prokázaly roky 1938 i 1968, byli to právě naší spojenci, kdo se nakonec přičinili o naši tehdejší okupaci. Česká republika musí tedy myslet na svoji odpovědnost za obranu a bezpečnost, naše armáda nesmí být pouze expediční doplněk na válečných výpravách do Afriky nebo do Asie, ale musí se efektivně připravovat na obranu českého státu a případně území spojenců,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Zásadní strategický krok, který naši zemi ukotvil mezi západní země
Podle europoslance ODS Hynka Fajmona byl vstup do NATO pozitivním krokem: „Jsem hrdý, že jsem se na jednáních o vstupu mohl aktivně podílet.“
„Určitě vstup do NATO byl a stále je správným krokem k zajištění dlouhodobé bezpečnosti naší země a našich občanů,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová považuje vstup do NATO za zásadní strategický krok, který naši zemi ukotvil mezi západní země: „Tento krok nás vyvázal předchozího vlivu, který je navždy spojen nedemokratickou etapou našeho vývoje. Důležité je si uvědomit, že společná obrana proti bezpečnostním rizikům na nás klade i nároky.“
Místopředseda ODS a poslanec Martin Novotný považuje euroatlantické bezpečnostní zakotvení za klíčový faktor i pro budoucnost naší země: „Ostatně momentální vývoj včetně nestability na Ukrajině to jen potvrzuje. Pouze lituji, že se nepodařilo zrealizovat u nás projekt radaru ve spolupráci s USA. Negativa NATO nevidím žádná.“
Europoslanec za ČSSD Libor Rouček míní, že náš vstup byl jednoznačně správný krok. „Naše země má v Severoatlantické alianci zajištěnu svou bezpečnost, suverenitu a svobodu. Dvě okupace, které náš národ zažil ve dvacátém století, se díky našemu členství v NATO a evropské integraci již nemohou opakovat,“ tvrdí Rouček.
Psali jsme:
Bezpečnost investic
Poslankyně ODS Jana Černochová považuje členství v NATO za pozitivní: „Pozitiva rozhodně převažují nad negativy, i když nás to něco stojí. EU se bohužel v zahraničně-bezpečnostní politice ukazuje jako velmi slabý hráč, na kterého se nelze spolehnout. Takže naše účast v alianci je jediným rozumným řešením i pro budoucnost a jsem jako Češka hrdá i na to, že jsme pro NATO důvěryhodným partnerem pomáhajícím eliminovat válečné konflikty v misích jako je Afghánistán, Mali či bylo Kosovo.“
Poslanec ČSSD Richard Dolejš řekl, že patřil vždy mezi jednoznačné zastánce vstupu ČR do NATO: „Naše integrace však nebyla pouze rozhodnutím Václava Havla, ale hlavně projevem vůle demokratických parlamentních stran včetně ČSSD. Česká republika historicky a geopoliticky do euroatlantických a evropských struktur patří. To však neznamená, že jsem vůči všem krokům a skutkům představitelů těchto institucí nekritický. Jsem však přesvědčený, že tato dobrovolná spolupráce a spojenectví mezi členskými státy je stále pozitivní a prospěšné pro celý euroatlantický prostor.“
„Pro náš stát je přínosem vstupu do NATO otázka získání potřebných standardů a pomoci v bezpečnostní oblasti, což samozřejmě mělo a má pozitivní dopad na ekonomiku, protože to vytváří stabilní zónu pro investory. Proto také nejvíce investic v ČR bylo realizováno po našem vstupu do NATO. K tomu také samozřejmě přispěly investiční pobídky. Bez této politiky by naše hospodářství v současnosti bylo ještě ve větším propadu a míra nezaměstnanosti by byla daleko vyšší. Tato fakta nelze při bilancování rozhodně opomenout,“ dodal Richard Dolejš.
Psali jsme:
NATO bylo a je pro naši zemi důležitější než EU
„Osobně považuji vstup do NATO za jednu z nejdůležitějších událostí polistopadové politiky. Je pro mě zárukou bezpečnosti České republiky. Proto považuji členství v této instituci za jednoznačný klad,“ říká poslanec ODS Adolf Beznoska.
„Čo bolo, to bolo, říkal jeden major. Závazky by ale plnit měly, ne? Dnešní svět se však globalizuje až příliš. A tak často členství v ´něčem´ je takřka nezbytností. Až povinností. Jako kdysi na střední škole třeba v SSM. Proto vstup Albánie do paktu nebo koketování s Gruzií mi nepřipadá zrovna ´košer´. Třeba po miliardách a miliardách finanční pomoci přijde na řadu i Ukrajina. Nebyl však původní záměr vzniku NATO přeci jenom trošku jiný?“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„NATO bylo a je pro naši zemi důležitější než EU,“ míní europoslanec ODS Edvard Kožušník.
Vstup do NATO
O možnosti zapojení ČR do struktur Severoatlantické aliance se začalo diskutovat už krátce po listopadu 1989. Zpočátku nepanoval mezi politiky jednotný názor, ale členství v NATO si postupně získalo podporu rozhodujících politických sil. Například sám Václav Havel byl v počátcích pro rozpuštění NATO i Varšavské smlouvy.
Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, o dva roky později pak čeští zástupci předali alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství.
Madridský summit NATO v červenci 1997 rozhodl, že organizace bude v první vlně rozšířena o Česko, Maďarsko a Polsko. Ještě v prosinci téhož roku pak šestnáct členských zemí aliance schválilo vstupní protokoly, které byly ratifikovány během následujícího roku. Český parlament souhlasil s členstvím v NATO v dubnu 1998.
Členem aliance se Česko spolu s Maďarskem a Polskem stalo 12. března 1999 po předání ratifikačních listin ministryni zahraničí USA Madeleine Albright v americkém městě Independence. Brzy poté proběhlo kontroverzní „humanitární“ bombardování tehdejší zbytkové Jugoslávie složené ze Srbska a Černé Hory kvůli otázce Kosova.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
