„Členské státy jsou povinné přijmout zodpovědnost za žadatele o azyl," řekla kancléřka. „Pokud nedojde k férovému rozdělení běženců, přichází na řadu otázka, zda má Schengen smysl – a to nechceme,“ pokračovala.
Pokud bude Evropská komise dál pasivní, nepůjde jen o skončení Schengenu, ale o samotný smysl EU
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si myslí o slovech německé kancléřky Merkelové, co si myslí o průzkumu týkajícího se názorů české veřejnosti na uprchlíky a ostrahu hranic a zda jsou pro zachování Schengenu, tedy volného pohybu osob přes hranice členských států EU, jak tomu je nyní.
I někteří zastánci Schengenu říkají, že pokud nebudou vnější hranice chráněny, tak tento systém skončí. Někteří politici ale hájí volný pohyb osob přesto, že sem proudí staticíce imigrantů a vnější hranice Schengenu se nedaří chránit.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na dotaz nereagoval a neodpověděl ani předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš či příslušný ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
„Zachování Schengenu má smysl jen v případě, že Evropská komise bude činná v ochraně vnějších hranic unie a nenechá to jen na členských státech. Pokud bude Evropská komise dál pasivní, nepůjde jen o skončení Schengenu, ale o samotný smysl unie,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Jsem pro zachování Schengenu. Vláda dělá, co může, aby dodržela jeho pravidla a ochránila české občany. Řešením ale není uzavřít hranice. Řešením je, když EU bude postupovat jednotně, bude důsledně vracet ekonomické migranty a problém uprchlíků řešit v zemích, kde vzniká. ČR pomůže v rámci svých možností,“ říká místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.
Ing. Jan Bartošek
Hrozby a vydírání
„´Nepřijmete-li uprchlíky, nedostanete dotace. Nepřerozdělíme-li uprchlíky, zavedeme hraniční kontroly.´ Slyšíme hrozby z Rakouska či Německa. Německo nemůže vydírat ostatní státy obnovou kontroly hranic. Přerozdělování je nepřijatelné. Pokud se Německo rozhodlo přijmout všechny uprchlíky ze Sýrie, je to jeho volba. Česká republika je suverénním státem a sama se musí rozhodnout, jak v této otázce postupovat,“ řekl redakci předseda ODS a poslanec Petr Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík uvedl, že je pro zachování Schengenu v každém případě. „Řešením není Schengen a volný pohyb osob zrušit, ale striktně uplatňovat pravidla azylové politiky. Země EU v tom musejí pomoci těm státům, které jsou na hranicích unie a nápor běženců nezvládají (Maďarsko, Itálie, Řecko),“ vysvětlil Gazdík.
„Jsem pro vracení uprchlíků, střežení hranic a zachování našeho evropského kulturního bohatství,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
Ing. Bronislav Schwarz
„Důkladná příprava na možné zavření hranic je pro mě samozřejmostí. Jako politici musíme rozhodně a neodkladně reagovat na přání občanů naší země a zajistit jim bezpečnost. Je to ale část a následek problému. Je nutné, aby problém migrace řešila celá Evropa. Řešením nejsou kvóty a přerozdělování migrantů, neboli přerozdělování problému. Řešením je stabilizovat země, odkud pocházejí uprchlíci, porážka Islámského státu a dalších teroristických organizací, které vyhánějí z domovů miliony lidí, a zastavení občanské války v Sýrii. Musíme také nekompromisně bojovat s pašeráckou mafií stejně jako s teroristy a chránit vnější hranice EU, které jsou děravé jak ementál. Roztočil se miliardový byznys převaděčských mafií. Pomáhejme uprchlíkům v regionech jejich původu. Ekonomické nelegální migranty musí EU důsledně vracet zpět. Musíme ukázat, že si své země a Evropu uchráníme. Jen pokud se EU shodne na takovémto společném postupu, bude možné Schengen zachovat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Férové rozdělování imigrantů je přece nesmyslný blábol
„Obavy občanů jsou pochopitelné. Je třeba z politické úrovně jasně říci, co bude dělat. Ne jen pasivně popisovat situaci. Musí proběhnout racionální debata. Je třeba striktně rozlišovat. Uprchlíkům ze zemí zmítaných válkou poskytnout minimálně dočasnou ochranu státu a migranty z bezpečných zemí vracet většinově zpět. Zvýšená ostraha hranic je na místě, pochopitelně. Pokud Angela Merkelová hovoří o konci Schengenu, jsou to její slova. Pokud by Německo ukončilo přijímání uprchlíků, což se zatím nezdá, a Rakousko snížilo prostupnost svého území, budeme pak v nové situaci,“ upozorňuje místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.
„Paní Merkelová a další vrcholní politici jsou spoluzodpovědní za současnou situaci. Pokud Německo vítá levnou pracovní sílu, tak to neznamená, že ji vítá i Česká republika. Já jsem pro zachování schengenského prostoru, protože pokud obnovíme kontroly na vnitřních hranicích, pak EU ztratí jednu z hodnot, na kterých je postavena. Nicméně zároveň platí, že by Německo, Rakousko a další země EU měly přitlačit na Řecko a Itálii, aby zajistily své vnější hranice. V tom jim členské státy EU musejí být nápomocny. To je solidarita, a nikoli přijímání nesmyslných kvót. Na rozdíl od průzkumu veřejného mínění jsem toho názoru, že vláda dělá maximum pro zajištění bezpečnosti našich občanů. Je nutno si uvědomit, že zároveň musí dodržovat platné zákony a mezinárodní smlouvy, které omezují přijmout jiná represivní opatření vůči nelegální migraci. Někteří evropští politici totiž zapomínají, že uprchlíci překračují naše hranice i hranice Schengenu povětšinou nelegálně. A dále jsou zde mnohá nebezpečí, která s imigrací souvisí. Ať již bezpečnostní, zdravotní, sociální či kulturní. Opravdu nechápu současný laxní přístup Evropské komise a postoj paní kancléřky Merkelové,“ zlobí se místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Férové rozdělování imigrantů je přece nesmyslný blábol. Jak může být férové rozdělovat problém zemí, které za něj odpovídají, mezi země, které ho bohužel nemohu nijak ovlivnit? Řešení přece není přesouvat migranty k nám, ale hlídat hranice, nepustit k nám jediného nelegála a stávající vrátit tam, odkud přišli. To je fér a spravedlivé,“ reagoval předák a poslanec SPD Tomio Okamura.
Psali jsme:
Schengen dříve či později skončí
„Schengen dříve či později skončí,“ reagoval první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
„Schengen je jeden z pilířů integrace a jistě přežije letošní vzrušenější léto – kdo by chtěl rozbitou, rozhádanou a zadrátovanou Evropu,“ uvedl místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Schengen je děravý cedník. Reálně už neexistuje. Je jen potřeba si to přiznat a hranice začít systematicky hlídat,“ říká předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
„Zde se prokazuje, že Merkelová žádná velká státnička není. Schengen přeci má smysl jedině tehdy, když funguje jako státní hranice celé EU. Tuto funkci určitě nenabude tím, že tuto hranici nechá i nadále napospas mafiím převaděčů a organizátorů současného exodu uprchlíků a bude jenom tupě rozpočítávat jejich kvóty. Jestliže tedy má německá kancléřka tento názor, pak prokazuje neschopnost být jedním z hlavních lídrů EU, na nějž se vytrvale pasovala, pak je na místě v co nejkratší době obnovit ostrahu hranic. Mimochodem prezident Zeman k tomuto kroku vyzval už před měsícem,“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Pokud se týká vlády ČR, tak s její divokou a populistickou kritikou bych zatím šetřil. Není mně známo, že by u nás volně pobíhali imigranti jako třeba v Německu či Maďarsku, nejsou střety s policií jako v mnoha zemích EU. Není to ale zásluha vády, ale geografické polohy naší země a toho, že jsme pouze tranzitní zemí. A konečně k Schengenu – nejsem pro jeho zachování, protože EU není schopna zabezpečit jeho funkčnost. Bohužel ani stínem. A stát, či soustátí, které neumí ochránit svoji hranici je určeno k rozkladu. Obnovením hranic jednotlivých států se můžeme tomuto procesu vyhnout,“ dodal Veleba.
Vydírání je zřejmě součást těch nejvyšších evropských hodnot
„Zrušení Schengenu pro Českou republiku nic neřeší, naopak uzavření hranice s Německem situaci u nás zhorší. Vláda se snaží situaci řešit. Na některá opatření, například ta, která mohla být podpořena mimo naše území, už je pozdě,“ upozorňuje první místopředseda senátorského klubu KDU-ČSL Stanislav Juránek.
Ing. Stanislav Juránek
„Na skutečnost, že masová migrace ohrožuje Schengen, jsem upozornil mezi prvními. Varoval jsem v článku nazvaném Buď kvóty, nebo Schengen uveřejněném 21. května letošního roku. Známý analytik Jiří Pehe zařadil tehdy mé varování mezi nesmysly, které jsou u nás šířeny. Jsem rád, že už si ohrožení Schengenu všimla i paní Merkelová. A nepochybuji, že jí časem dojde i to, že Schengen je vážně ohrožen s kvótami i bez kvót. Zavedení kvót Schengen nezachrání, takové tvrzení je jen součástí vydírání, které dnes zaznívá z úst nejen Angely Merkelové zcela nepokrytě. Zřejmě jako součást těch nejvyšších evropských hodnot,“ zlobí se europoslanec ČSSD Jan Keller.
„Máme výjimečnou situaci. Evropa je dosidlována Afričany a muslimy. Výjimečná situace si vyžaduje výjimečná opatření. Ochrana hranic je věcí jednotlivých států, pokud chtějí i nadále existovat. Může se nám stát, že sem vtrhnou hordy z Islámského státu a my budeme říkat, že je nedemokratické použít armádu? My budeme čekat na Radu bezpečnosti OSN? Pokud se tomu nějak státy EU nepostaví, bude hůř a hůř,“ varuje senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Paní kancléřka v souvislosti s migrací také uvedla, že uprchlíci ze Sýrie, kteří docestují do SRN, nebudou v souladu s dublinskými dohodami vraceni do zemí, kde překročili hranice EU. EU musí zaujmout společné stanovisko a strategii k ochraně vnějších hranic a dát jednoznačný signál, že uprchlíci, kteří nebudou úspěšní v azylovém řízení, budou vraceni zpět. Jde tedy také o vytvoření jednorázové společné návratové politiky, která dosud neexistuje. Pokud se nepodaří zajistit shodu na tato témata, budeme muset zajistit vlastní hranice,“ míní poslankyně ANO Ivana Dobešová.
Než tlupy bez kontroly, tak radši hranice
„Začíná hledání viníka. Budeme to my. Nejsme ochotni přijmout kvóty a Angela Merkelová potřebuje, aby se zlost německého národa nasměrovala mimo politiky Německa. A než Schengen, kde se přes území pohybují tlupy bez kontroly, tak raději zpět kontroly na hranice,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Pokud se nezmění přístup EU k řešení imigrační krize, pak Schengen není udržitelný a bude nutno chránit státní hranice,“ řekl poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
„Na rozdíl od paní Merkelové si myslím, že přichází spíše otázka, zda má smysl vůbec samotná EU? Myslím při stávajícím způsobu nefungování. Na aktuálním příkladu absolutního nezvládnutí současné migrační vlny se ukázalo v plné nahotě, jak v otázce zásadních problémů současná EU není schopna kolektivně fungovat, jak je nefunkční. Ukazuje se, že všechna naše dřívější varování nebyla žádným strašením ani xenofobními názory, ale reálným předvídáním prvních problémů, které už k nám dorazily. Vůbec nás to netěší. Jen doufáme, že naše argumenty budou konečně vnímány. Další problémy jsou také na cestě,“ říká poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Odmítaje nařčení, že kdo nesouhlasí s „euro-vstřícným“ postojem premiéra a většiny členů české vlády, je ´politický populista´, jsem přesvědčen, že Evropská unie zaspala – a dodnes nemá řešení pro tuto nebezpečnou situaci. Mám na mysli zejména nebezpečí budoucího terorismu, když nelegální imigranti jsou často bez dokladů totožnosti, anebo s doklady, jejichž pravost je obtížné či dokonce nemožné úředně ověřit, tedy bez přezkoumatelné minulosti. A obdobně to je určitě i s jejich zdravotním stavem. Česká republika se musí starat zejména o své občany, především o naši bezpečnost! A není-li jiná cesta – a EU na tato každodenně narůstající nebezpečí adekvátně nereaguje, pouze ČR kritizuje, musí český stát chránit své hranice (policejně i vojensky),“ uvedl senátor Miroslav Antl.
„Už se nemůžeme utěšovat tím, že jsme pouze státem ´tranzitním´. Není to pravda, neb Maďarsko a Rakousko k nám běžence volně propouští s tím, že imigranti míří do Německa a Velké Británie. Je pak otázkou, jaký má význam je ´věznit´ v ČR, když oni chtějí volně projet na Západ. Zrušení „Schengenu“ (nikoliv vesnice, ale smlouvy) je však bez dohody, respektive rozhodnutí, ostatních zemí (i nečlenů EU), nereálné. Ale to neznamená, že by ČR nemohla chránit naše státní hranice a tím i bezpečnost našich občanů všemi (legálně) dostupnými prostředky. Zvláště, když nás zakladatelé Schengenských dohod stejně považují za ´ty z Východu´ a chtějí nám ´své imigranty´ přidělovat. Budoucnost ukáže, kdo měl pravdu – a v případě, že má pravdu naše a evropská vláda, velice rád se všem omluvím. Pokud ne, měli by si být vědomi i své trestní odpovědnosti. I když to už bychom měli všichni zcela jiné starosti. Tak ´hlavně ať je na světě mír,´ jak říkávaly kandidátky na miss – a jejich tato kdysi ironizovaná odpověď se stala přáním č. 1!“ dodal senátor.
Může skončit nejenom Evropská unie, ale i celá Evropa
Poslanec ANO Ladislav Okleštěk je pro zachování Schengenu. O to víc je ale dle něj nutné jeho hranice a vnitřní prostor chránit. „Nelze uprchlíky jen tak pouštět, ať si nekoordinovaně chodí Evropu. Pak se jich snadno zmocní pašeráci lidí. Na hranici Schengenu nebo ještě lépe na hranici Evropy bychom měli zjistit, co jsou zač, jakou mají motivaci, zda jsou v jejich zemích skutečně ohrožení, co chtějí v Evropě dělat, zda tu mají příbuzné a podobně. Teprve poté by měl nastat jejich kontrolovaný přesun. Je tedy nutné, aby Evropa přestala rozdělovat kvóty a začala skutečně jednat,“ vyzval poslanec.
„Uprchlická krize, respektive vlna uprchlíků, může být zatěžkávací zkouškou, na které může skončit nejenom Evropská unie, ale i celá Evropa. A česká vláda by si to měla velmi rychle uvědomit. Nevím, co myslela kancléřka Merkelová spojením „férové“, respektive „spravedlivé rozdělení“, ale pravděpodobně jde o opětovnou snahu o zavedení kvót pro přijímání uprchlíků. Zavést kvóty ve chvíli, kdy je podle průzkumů veřejného mínění proti přijímání uprchlíků většina Evropanů nebo vyhrožovat zkrácením dotací při nepřijetí kvót (výroky rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové), může znamenat první krok k rozpadu EU,“ upozorňuje senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Evropská komise a Evropská rada musí v první řadě začít pracovat na zastavení proudu imigrantů, a ne na řešení otázky jejich přerozdělování. Neříkám, že okamžitě musíme aplikovat australský model, jakkoliv se jedná o model, který funguje. Naopak, jestliže začneme přerozdělovat podle kvót, povzbudíme tím miliony lidí třetího světa, aby se dali na cestu do Evropy. Nemluvě o výrazné podpoře nelegálního byznysu pašeráků lidí. Hlavní otázkou, kterou by tak EU měla v nejbližších dnech řešit je, jak zastavit, nikoliv přerozdělit masivní vlnu imigrantů. Kancléřka Merkelová by v té souvislosti měla zvážit, proč nelegální imigranti demonstrující v Budapešti skandují ´Angelo, nenech nás tady!´,“ dodal Jirsa.
„Při požáru lesa hasiči neřeší problém tím, že si každý vezme domů dva hořící stromy, ale hašením odstraňují příčinu. Dokud EU nezačne se skutečným hašením, budou takové nálady nabírat na intenzitě a opravdu se může stát, že evropská myšlenka skončí. A možná je to i cílem těch, kteří jsou za situaci na Blízkém východě plně odpovědni,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
Psali jsme:
Osud EU i Schengenu je stejně zpečetěn
„Premiérka Merkelová a další západní politici by se měli uklidnit a místo kritiky středoevropských států se zamyslet nad tím, zda oni sami nedělají chyby ve své zahraniční politice. Existence Schengenu není příčinou vzniku migrantské vlny, a proto není důvod rušit tento výdobytek společné Evropy. Ovšem je třeba posílit ostrahu vnější hranice Schengenu a především jednat se zeměmi mimo Schengen, přes které migranti přecházejí, a snažit se stabilizovat situaci v zemích, odkud uprchlíci pocházejí. Nespojenost občanů s vládní politikou ohledně imigrantů je pochopitelná. Vláda totiž dělá zoufale málo a znervózňuje svým nicneděláním české občany. A jestli to takhle půjde dál, měl by premiér odvolat ministra vnitra, neboť se můžeme dočkat podobného chaosu s uprchlíky jako v Maďarsku,“ varuje europoslanykně KSČM Kateřina Konečná.
„Slov už bylo mnoho, i o impotenci EU a NATO, chybí však jakékoli konkrétní kroky. Nechce-li či nedokáže-li EU ohlídat své zevní hranice, což je více než zřejmé, je její osud stejně zpečetěn. Tím i Schengen. To by snad mělo být jasné každému. Jinak paní Angele, tak Frantíkům i všem dalším rádoby-humanistům. Je mi líto. Nač to více okecávat? Indiáni to kdysi v Americe taky dost podcenili. Hrstka jich zbyla v rezervacích. Jen se slaví Den díkůvzdání,“ varoval poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Schengen je svoboda! Schengen je svoboda občanů volně se pohybovat po území jeho signatářských států. Jak to skončí, tak se ČR geopoliticky vrací před listopad 1989, takže o všechna pozitiva Schengenu, co si naši občané mohli posledních necelých osm let užívat, okamžitě přijdou. Opět budeme v kleci. Pokud je Schengen svoboda, tak EU bez Schengenu je polosvoboda. Zvýšení ostrahy ano, ale na vnějších hranicích Schengenu, ne uvnitř. Politici si neuvědomují, že Evropu, nás, někdo dostal do války, ale ten nebojuje klasickými zbraněmi, nýbrž cílenou migrací, na níž nemá Evropa se svými morálními hodnotami žádné obranné prostředky. Je třeba účinně a tvrdě bojovat proti převaděčské mafii obchodující s lidským neštěstím a ekonomickou bídou,“ říká senátor STAN Jan Horník.
Schengen zachovat, ale střežit!
Dle europoslance KDU-ČSL Pavla Svobody by měly členské státy napřít své úsilí na ochranu vnější hranice Schengenu, neboť bez ní nemůže Schengen plně fungovat. „Tedy společné úsilí ostrahy vnější hranice bude levnější a efektivnější, než když si každý stát bude hlídat jen svou zelenou hranici. K tomu směřují i návrhy premiéra Sobotky,“ vysvětlil europoslanec.
„Schengen zachovat, ale střežit!“ reagoval poslanec ANO Miroslav Janulík.
„Jsem jednoznačně pro zachování Schengenu. Problém běženců musí řešit EU jako celek. Souhlasím s názory prezidenta ohledně ochrany hranic EU i ČR,“ uvedl poslanec ČSSD Josef Novotný.
„Jsem pro zachování Schengenu,“ odpověděl stručně poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Schengen má smysl a Angela Merkelová nemůže své tvrzení myslet vážně,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Podle poslankyně Úsvitu Jany Hnykové je Schengen jednou z nedůležitějších výhod, kterou členství v EU skýtá. „Proto bych Schengen nerušila. Na druhou stranu v mimořádných situacích, jako je tato, je ochrana vnitroevropských hranic přirozenou cestou k zajištění bezpečnosti. Stejně důležité je ovšem i posílení ochrany vnějších hranic EU,“ vysvětlila.
Senátor ČSSD Miroslav Nenutil je pro zachování Schengenu: „Jsem i pro naši pomoc členským zemím na hranicích Schengenu, pokud tyto budou plnit své povinnosti. Kdo chce brát, musí umět také dávat. Jinak řečeno – nelze využívat pouze práv a povinnosti se snažit obcházet.“
„Jednoznačně bránit Schengen a vrátit uprchlíky. Pomáhat jim v jejich zemi,“ říká poslanec ANO Milan Brázdil.
Dle senátora ČSSD Miloše Malého schengenský prostor má smysl, ale je třeba, aby si státy plnily své povinnosti v rámci ochrany vnějších hranic tohoto prostoru, zejména Itálie a Řecko. „Taky je třeba urychleně změnit mezinárodní dohody týkající se přijímání uprchlíků, neboť za stávajícího stavu se jedná spíše o organizovaný atak na sociální systém Německa. Ač jde o ekonomicky silnou zemi, tak pokud příliv běženců potrvá i další roky se stejnou intenzitou, musí Německo nutně zkolabovat,“ dodal Malý.
V Schengenu jsme dnes jako v pasti
„Na tuto otázku je složitá odpověď. Schengenský systém je sice pozitivní vymožeností, avšak četné a rozličné výjimky z jeho stávajících pravidel mohou v konečném důsledku jeho smysl rozmělnit a dokonce obrátit v neprospěch občanů. Buď budou přijatá pravidla respektovat všechny zainteresované země, nebo v opačném případě bude však lepší opětovně přistoupit k ochraně hranic,“ soudí poslanec KSČM Jiří Valenta.
„V současné době se jedná o dobře organizované stěhování národů. Jako občan, který si pamatuje válku a také padesátá léta, rozumím tomu, že lidé, kterým hrozí smrt, ztráta občanských práv, majetku a všeho dalšího, mají právo se vystěhovat. Nelze však vyloučit, že jsou tady i další nebezpečné cíle – expanze islámského fundamentalismu, obohacení na úkor slušných lidí. Průzkumy jsou jasné. Našim lidem to jedno není a mají strach. Je proto třeba vše prověřovat a nedovolit, abychom výše uvedené obavy reálně připustili. To už si uvědomuje také paní Merkelová. Hranice určitě budou nutné, aby k nelegální migraci nedocházelo,“ myslí si poslanec Úsvitu Jiří Štětina.
„V Schengenu jsme dnes jako v pasti díky špatné ochraně vnějších hranic. Ta je dnes opravdu na velmi nízké úrovni nejen kvůli neschopnosti EU toto účinně řešit, ale i proto, že země jako Řecko a Itálie k důsledné ochraně hranic nic bytostně nenutí. Řešením by mohlo být dočasné omezení vnitřních hranic Schengenu, ne vnějších. Dočasné omezení pohybu osob přes hranice uvnitř tohoto prostoru je zcela racionální úvahou. Takzvaný Schengen byl primárně zaveden především k volnému pohybu uvnitř jeho hranic a faktickým zrušením bariér. Pomáhá to rozvoji obchodu a spolupráce. Byl to krok správným směrem, je to pokrok a plně ho podporuji. Avšak v případě takovéhoto doslova exodu zvenčí, se ocitáme jako v pasti. Zemím jako je Řecko či Itálie je tak trochu jedno, kolik imigrantů přijde do jejich zemí a tedy překročí hranice Schengenu, nechrání je tak, jako svoje vlastní. Vědí totiž, že imigranti půjdou dále a nezůstanou v jejich zemích a pokračují do Německa, Francie či Británie. V tom tkví celý paradox Schengenu dnes,“ míní poslanec ANO Pavel Šrámek.
„Imigranti by pak zůstali v jižních státech a ochrana jejich hranic by se stala jejich národním zájmem a nutností. Dle mého názoru se začnou chovat jinak a konečně budou bojovat s pašeráckými gangy lidí, disponujícími obrovskými penězi a zisky z tohoto businessu. Je třeba pomáhat skutečným uprchlíkům, rodinám a matkám s dětmi. Avšak mladí muži s mobilními telefony a nejnovějším značkovým oblečením stěžujícími si na poměry v azylových kempech, nejsou ti, kterým by měli daňoví poplatníci EU přispívat a pomáhat. Daňový poplatník EU by měl těmto mladým mužům maximálně přispět na loď na cestu zpět domů,“ dodal Šrámek.
Psali jsme:
Konec Schengenu by znamenal možná smrtelnou erozi Evropské unie
„Představitelé EU by se měli především urgentně zabývat tím, jak zastavit nekotrolovatelnou migraci převážně ekonomických migrantů a zajistit ochranu vnější hranice EU. Odmítám kvóty na přijímání imigrantů a domnívám se, že rozhodnutí o přijímání migrantů musí být v kompetenci jednotlivých členských zemí,“ zdůraznila poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
Podle europoslankyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové přerozdělování uprchlíků není řešením příčin současné migrační krize. „Evropská komise musí spolu s členskými státy toto řešení odpovědně najít. Mají k tomu ostatně kompetence i zodpovědnost vůči občanům. Řešení bude patrně znamenat výraznou změnu v zahraniční, obranné a rozvojové politice EU. Výjimečná doba si žádá výjimečný postup,“ míní Šojdrová.
„Nejsem si zcela jistá, zda účastníci onoho šetření, přesně pochopili, že pokud by mezi státy Schengenu byla obnovena ostraha hranic, znamenalo by to konec Schengenu jako vize volného pohybu osob uvnitř prostoru svobodných zemí. Obávám se navíc, že konec Schengenu by znamenal i vážnou a možná smrtelnou erozi Evropské unie. Naprosto jistá jsem si však něčím jiným. Pokud nás náš strach – často iracionální a podporovaný médii – dovede až k tomu, že omezíme vlastní svobody, bude to velké vítězství pro takové organizace, jako jsou extrémně konzervativní či fašizující pravicová hnutí uvnitř EU, nebo naopak Islámský stát,“ domnívá se poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
„Jde jen o další krizi společenství, jehož fungování je závislé na tom, zda bude dlouhodobě výhodné pro všechny členské země. Exodus uprchlíků jde z mnoha destinací a samotná EU k němu výrazně přispěla. Pokud nedojde k zásadnímu omezení ekonomické migrace občanů již v zemích konfliktu, nevyřeší problémy ani návrat k ostraze státních hranic. Sílící odpor většiny občanů nejen v ČR v protikladu s postoji politických elit a bude nabývat na významu s blížícími volbami,“ upozornil poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Jsem pro zachování Schengenu a souhlasím s názorem lidí, že vláda problém neřeší,“ sdělil senátor ODS Jiří Burian.
„Jsem přesvědčen, že naše vláda řeší situaci s přehledem mobilně. Problém je ten, že států Schengenského prostoru dostálo svým závazkům ochrany vnějších hranic kvalitně pouze Slovensko,“ říká poslanec ČSSD Jiří Petrů.
„Chápu obavy občanů, ale jednou z nejviditelnějších výhod EU je dohoda o Schengenu. Proto nesouhlasím s uzavřením hranic. Unie by měla pomoci vnějším státům finančně i materiálně tak, aby se chránila unie jako celek. Státy by měly svobodně rozhodnout, kolik a jaké uprchlíky převezmou, a to podle potřeb vlastního trhu práce. Určitě nesmí být cílem cestování za sociálními dávkami, ale cesta za prací. Podmínkou je ovšem přijetí legislativy a zvyků příslušného státu,“ míní poslanec ANO Vlastimil Vozka.
„Jsem pro zachování Schengenu. Je ntuné společně řešit ochranu vněších hranic,“ říká senátor ČSSD Josef Táborský.
Kde je ten utrápený chudinka, co ukazoval policistovi, že ho podřízne?
„Angela Merkelová by se neměla zabývat otázkou férového rozdělení uprchlíků mezi státy EU, ale otázkou zamezení jejich příchodu do Evropy. Otázka smyslu Schengenu leží na stole od okamžiku, kdy státy, které mají vnější hranici prostoru chránit tak nečiní. Ať je to z důvodu neochoty, neschopnosti, či jakéhokoli jiného důvodu. Úmyslu se mi věřit nechce, i když kdo ví, kdo plní sen Američanů zahltit Evropu lidmi, kteří budou natahovat ruce po příspěvcích a žít z práce jiných a tak hospodářství EU oslabí. Také jsem zaregistroval volání občanů po obnově ochrany hranic. Po tom ostatně volám i já. Neměl bych z toho radost. Volnější pohyb po Evropě je příjemný, ale měl li bych postavit volnost pohybu proti zamezení přílivu imigrantů, volil bych druhou možnost. Proč? Již několikrát jsem o tom psal. Nevěřím, že sem přichází vzdělaní a vzdělatelní lidé. Nevěřím, že sem přichází pouze z válečných oblastí. To by byli jinak zbědovaní, to by přicházeli především ženy s dětmi. Ty by přece jejich muži a tátové chtěli chránit před válečnou vřavou především. Přichází finančně velmi dobře vybavení mladí lidé. Jak by mohli s klidem říci, že převaděči je připravili až o patnáct tisíc euro. Kdo a proč jim přesun do Evropy platí?!“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Volá li Angela Merkelová po férovějším rozdělení v rámci EU, pak asi zapomíná, nebo neví, že v okamžiku, kdy imigranti získají azyl, mají volný pohyb po všech státech schengenského prostoru. Tak jak by chtěla jejich volnému přesouvání zabránit. To není správná cesta. Zamezit jejich příchodu za každou cenu, nemilosrdně je vracet odkud přišli. Budou li potřebovat pomoci, pomozme jim tam v jejich zemích. Byl li by někomu udělen azyl, neříkám, že taková potřeba se nemůže objevit, pak tvrdě trvat na dodržování našich zákonů, našich zvyklostí, tedy žádné burky, žádné šátky do škol a úřadů, znalost jazyka a historie a tak dále. To by byla správná cesta, tak to vidím já. Souhlasím i s názorem většiny na chování vlády. Už dávno měly být kontrolovány ve sto procentech nákladní auta a dodávky na našich hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Ve vězení měli být ti, kteří rozmlátili vybavení ubytoven. Po odpracování škod měli být okamžitě vyhoštěni. Kde je ten utrápený chudinka, který s ne příliš přívětivým výrazem ve tváři ukazoval zasahujícímu policistovi, že ho podřízne. Že by to bylo vyjádření jejich vděčnosti? Kolik takových, k podřezávání lidí připravených je mezi nimi schováno a čekají jen na pokyn, aby se do díla pustili? Velmi, velmi pečlivě by vláda měla zvažovat, kdo tu bude moci s námi žít a kdo ne. Lidé vidí, že tak zcela nečiní a proto právem vyjadřují svou nespokojenost,“ dodal Doubrava.
Dle průzkumu agentury Focus je 61 procent lidí jpřesvědčeno, že Unie by běžencům měla pomáhat v místě jejich původu. Naopak 32 procent dotázaných je toho názoru, že by Evropa měla migranty vracet bez další pomoci. Značná část populace (44 procent) si myslí, že by stát neměl uprchlíkům pomáhat vůbec, a to jak muslimským, tak ani křesťanským.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
