Za Kalouska se diskutovalo, teď se autokraticky rozhoduje! Dusno při sněmovní debatě k hazardu

Není tedy asi s podivem, že seminář nesl název: Hazardování s hazardem, hovořilo se na něm o novém loterijním zákonu. Záštitu nad ním převzal místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek. Jak se dalo čekat, setkali se tu představitelé společností, které se podnikáním v této oblasti zabývají, ale i ti, kteří novelu prosazují. A atmosféra v Konírně Poslanecké sněmovny tak byla značně napjatá. Ke společným závěrům se však nedošlo – možná i proto, že hlasy těch, pro které je hazard živobytím, nedostaly dostačující časový prostor, poněvadž krátce po semináři bylo potřeba vyklidit místnost pro další nahlášenou akci.

Pokud by se však na úvod mělo shrnout to, jaké názory v současné době na připravovanou novelu loterijního zákona mezi lidmi z této oblasti podnikání panují, pak by z toho vyplynul jeden poměrně důležitý závěr. Nastavení regulace hazardu prý podpoří vznik a rozšíření hazardu v lepším případě v šedé, v horším případě černé ekonomice. A také nárůst počtu takzvaných černých heren.

Novela, která dá zelenou černým hernám?

To ostatně částečně připustil i místopředseda Poslanecké sněmovny Bartošek. „Ano, slýchávám argument, že novela zákona hazard vytlačí do šedé zóny a že stát na tom nakonec ještě prodělá, poněvadž v šedé zóně se zisky tohoto podnikání danit nebudou. I proto doufám, že snad vyhraje odborné posouzení celé problematiky a ne nějaké lobby,“ řekl Jan Bartošek. Zde je nutno dodat, že poslanci by měli novelu tohoto zákona schválit do 30. 12. tohoto roku.

„Zákon, který máme v platnosti nyní, je z roku 1990, což znamená, že je více než 25 let starý a nedrží krok se současností. Naším cílem je proto ho nahradit zákonem, který bude vycházet i ze vzorů zahraničních úprav,“ připomněl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

Ten později, po vznesení argumentů protistrany, však poměrně nepřesvědčivě odrážel všechny námitky směrem k tvůrcům připravované novely zákona i ministerstvu financí. Mezi ním a výkonným ředitelem SPELOS Petrem Vrzáněm proběhla před zraky zúčastněných debata v tomto duchu (poté, co Vrzáň přednesl několik připomínek):

„O tom se nebudu bavit,“ řekl stručně Závodský.

„Je snad legitimní kritizovat, ne?“ zeptal se ho znovu Vrzáň.

„Kritizujte, ale říkáte nepravdy,“ zakončil krátkou diskusi Závodský z ministerstva financí. Laikovi tak zůstaly v hlavě pouze výtky Petra Vrzáně. Vysvětlení toho, proč novela mění to, či ono, ze strany Ondřeje Závodského nezazněla.

Za Kalouska se na poradách aspoň diskutovalo, povzdechl si šéf SPELOS

Přitom šéf SPELOS Vrzáň vytkl ministerstvu financí hlavně to, že v procesu přípravy zákona vůbec nebyl osloven, podobně jako další významní hráči v podnikání tohoto druhu, aby vznesli případné připomínky. Přitom profesní sdružení, které reprezentuje, představuje 50 procent českého trhu takzvaných technických her. „Je tak vysoce pravděpodobné, že naše připomínky již vzhledem k termínu nebudou vyslyšeny. Takto si spolupráci se zákonodárným sborem nepředstavuji. Vše působí tak, že jde jen o hon na již zavedené soukromé subjekty, kterým bude ztíženo jejich podnikání, dokonce může být pro některé likvidační. Přitom by podstatně více pomohlo, pokud by Česká národní banka udělala blokaci převodu peněz do zahraničí, aby tak zabránila jejich úniku obecně. Zákon tohoto typu to nezastaví. Podle mého též navíc chybí úprava zdanění. Novela, o které se tady nyní diskutuje, je prokorupční a probyrokratická. Kdo to ale nakonec zaplatí? Já osobně jsem šokován přístupem ministerstva financí. Když tam seděl Miroslav Kalousek, tak se alespoň na poradách diskutovalo. Nyní se zřejmě pouze autokraticky rozhoduje,“ řekl Petr Vrzáň. A byl to on, kdo dal k zamyšlení i to, zda se podnikání v loteriích a zábavním průmyslu má skutečně říkat hazard. „Je to specifické podnikání, to ano. Zaměstnává v Česku 60 tisíc lidí. Ale pejorativní označení mu dává nálepku něčeho neseriózního. Přitom pro řadu lidí je loterie, ruleta jen pouhým zpestřením života k odreagování,“ pokračoval výkonný ředitel SPELOS.

Upozornil i na to, jaké další riziko novela zákona v sobě může nést. „Může docházet k destrukci trhu. A to trhu, ve kterém se pohybuje kolem 14 miliard korun, které mohou skončit v rukou různých mafií či třeba jít na podporu terorismu. Lidé, pro které budou podmínky, které zákon navrhuje pro hraní v hernách a kasinech, nepřijatelné, se budou obracet na černé herny. A není tajemstvím, že již nyní se u nás vyskytují – stačí jen zjistit, kolik se do naší země dovezlo výherních automatů a kolik jich je oficiálně vykazováno,“ varoval Vrzáň.

Hráči budou lustrováni před vstupem do heren

Pravdou je, že novela loterijního zákona výrazně zpřísňuje podmínky pro hráče. Ti by měli podléhat před vstupem do jakéhokoli zařízení, kde se hry provozují, určité lustraci. A ta by měla vycházet z centrálních registrů, být propojená dokonce i s údaji Úřadu práce. Není však dosud jasné, zda tato lustrace bude provedena na základě předložení jakési hráčské karty, občanského průkazu či pasu. Vzhledem k tomu, že by měla zabránit tomu, aby chodili hrát lidé, kteří mají pohledávky vůči státu (daně atd.), dluhy na alimentech (zde vůbec není jisté, jakým způsobem by to mělo být kontrolováno, poněvadž registr neplatičů alimentů neexistuje, pozn. red.) či jsou příjemci sociálních dávek, představovala by praxe značný nápor na další systémy. A zřejmě též úředníky státní správy. Do jaké míry to bude užitečné, není přitom vůbec jasné, poněvadž, jak též na semináři zaznělo, lidé, kteří jsou na sázení a loteriích různými formami závislí, většinou jsou zároveň přesně touto rizikovou skupinou. Pravděpodobnost, že je to odradí od hraní, pak může být stejná jako to, že budou vyhledávat herny, kde takové kontrole podrobeni nebudou. Zisky z takových heren by logicky daněny být nemohly a odcházely by tedy neznámo kam.

Nezodpovězená otázka tak zůstala i v tom, jak by se měla provádět spolehlivá identifikace hráče, pokud hraje hry online. A takových – zejména v mladší generaci – přibývá rok od roku řádově o desítky procent.

V každém případě však bylo nutné připomenout i další aspekty, které jsou s hráčskou vášní či přízní spojeny. Totiž to, že vymkne-li se někomu z rukou, má velmi fatální dopady. A to nejen na dotyčnou osobu, která hraní propadne, ale i na její rodinu, nejbližší okolí a také společnost.

Není jasné, zda k závislosti vede psychická porucha či vzniká až v jejím důsledku

„V populaci je zhruba pět procent lidí, kteří patří k rizikové skupině těch, kterým hrozí propadnutí jakékoli závislosti – včetné té gamblerské. Bylo by užitečné najít nějaký vhodný preventivní program, který by právě tyto lidi uměl včas vyhledat a ochránit. Jejich predispozice je totiž jinak s vysokou pravděpodobností do závislosti umí vehnat. Jde přitom zhruba o skupinu asi 350 tisíc lidí ve věku 15 až 64 let. Mluvíme-li pak o tom, kdo je nejvíce rizikový z pohledu patologického hráčství, jedná se o 0,6 až 1 procento v populaci – tedy 40 až 80 tisíc lidí,“ prozradil Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor Úřadu vlády. Jak dodal, Česko se v tomto pohledu nijak neliší od statistických čísel ze zahraničí.

„Bohužel, u patologických hráčů je až 7krát vyšší riziko sebevraždy, zhoršuje se jim též duševní zdraví – což je důsledek tlaku, ve kterém ve své vášni žijí. Těžko se přitom dá rozlišit, zda psychická porucha u těchto lidí byla primárním problémem, který je přivedl k závislosti, či zda vznikla až v jejím důsledku,“ uvedl také Vobořil.

Nevyřeší to plošně ani preventivní léčebny, ale ani přísné regulace

Připomněl pak to, že v České republice je zhruba stejný počet narkomanů a gamblerů. Ovšem zatímco narkomani se do terapie a léčby dostávají poměrně ve vysokém procentu, gamblerů se léčí kolem tisícovky.

„Ten problém je skutečně rozsáhlý. Ale určitě by se neměl chtít řešit tak, že zavedeme preventivní léčebny v domnění, že tím se všechno vyřeší. Ale nevyřeší se vše ani tím, že se nařídí přísné regulace. Potřeba je udělat hluboké analýzy toho, jak herní průmysl funguje, též napříč státní správou, jakým způsobem jsou dodržovány kontrolní mechanismy, co nejde, co nefunguje a hledat cesty, aby se to začalo měnit. Na místě je též kompletní prevence a vzdělávání zaměstnanců herního průmyslu,“ uzavřel Jindřich Vobořil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.