Na Ukrajině teče krev. Na čí straně stojíte?Anketa
Co říkáte návštěvě Bruselu premiérem Bohuslavem Sobotkou a jeho setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem?
Připadá mi legrační, že pan Sobotka hned den po vyslovení důvěry své vládě se jede takříkajíc nahlásit do Bruselu, aby tam meldoval, že teď už bude poslušně plnit všechny příkazy, které z Bruselu přijdou. Jak šéf eurokomise Barroso, tak předseda europarlamentu Martin Schultz nad tím samozřejmě jásali a vydávali podpůrná prohlášení. Pro mě naopak je to spíše důvod ke znepokojení, protože pan Sobotka, a to i na poměry, které vládnou v ČSSD, je naprosto bezuzdným eurofilem. Jeho bezuzdné eurofilství nás může přinést do situací, které budou pro Českou republiku představovat určité riziko.
Vláda se shodla, že přistoupí k fiskálnímu paktu EU, ke kterému nepřistoupila Nečasova vláda a britská vláda Davida Camerona. Není zde nebezpečí, že v okamžiku, kdy by vláda překročila některé parametry rozpočtu dané fiskálním paktem, přišla by dle pravidel paktu o kontrolu nad státním rozpočtem a kontrolu a rozhodování nad ním by převzala Evropská komise, která by nehájila zájmy naší země a jejích občanů? Zjednodušeně řečeno, nehrozí, že když vláda přistoupí k fiskálnímu paktu a současně bude hodně utrácet, tak čeští občané přijdou o možnost rozhodování nad státním rozpočtem skrze své volené zástupce?
Přesně do toho se vláda řítí. Je to ještě o to pikantnější, protože před několika dny tatáž vláda odmítla jakýkoli požadavek na fiskální disciplínu na národní úrovni, odmítla finanční ústavu. Vidíme zde schizofrenii vlády. Na jedné straně odmítá dodržovat fiskální disciplinu na národní úrovni, ale na straně druhé si je ochotna vnutit rozpočtové parametry z úrovně nadnárodní, tedy z EU. To postrádá jakoukoli vnitřní logiku a hlavně se vzdává jedné z velmi důležitých pravomocí a tedy sama si určovat parametry státního rozpočtu.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
Já teď nehodnotím, zda je dobře, že ta vláda je levicová, či by mohla být jakákoli, ale jedním ze znaků suverenity státu je, že vláda má mít právo sestavovat parametry svého státního rozpočtu. To je její nejdůležitější pravomoc. Když to bude vláda levicová, která bude chtít více rozhazovat, tak i taková vláda má právo udělat větší deficit než jsou tři procenta, protože byla občany demokraticky zvolena a nemůže se jí nyní nic stát. Takže je paradoxní, že vláda sama sobě svazuje ruce a je neseriózní vůči svým vlastním voličům. Pokud bych byl voličem ČSSD, tak bych se ptal: Kde chcete vzít na všechny ty sliby, které jste nám dali a jak to všechno zaplatíte, když si zároveň svazujte ruce tímto způsobem?
Myslíte si, že to je spíše hloupost, když to řeknu ošklivě, kdy si ten logický rozpor neuvědomují, nebo to může být záměr, aby Evropská komise rozhodovala o českém rozpočtu, když je podle vás Sobotka bezuzdný eurofil?
To jsou dvě možnosti. Třetí možností je, že to je pouhé pokrytectví, protože si pamatuju výrok tehdejšího stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka, že pokud by ČSSD byla u vlády, tak by se symbolicky přihlásila k fiskálnímu paktu, ale pak by stejně neměla problémy s jeho nedodržováním. Nevím, co dodat k tomu, že někdo udělá symbolické gesto a pak ten závazek nechce dodržovat.
Vláda též oznámila, že nebude usilovat o schválení Klausovy výjimky z Lisabonu jako součásti primárního práva EU. Co říkáte tomu, že EU nesplnila, co slíbila, tedy, že výjimka z Charty práv pro ČR bude součástí přístupové smlouvy s Chorvatskem a tomu, že česká vláda tuto výjimku prosadit nechce?
To, co se nazývá Klausovou výjimkou, ani žádnou výjimkou není. Ono se jedná o zpřesnění právní interpretace Charty základních práv a svobod, aby nedocházelo k pronikání do národního práva nad výklad té charty. Vláda tvrdí, že když se toho vzdáme, tak to zvýší právní ochranu českých občanů, ale ono je to přesně naopak. Ono to tu právní ochranu českých občanů oslabí. Takzvaná Klausova výjimka totiž měla sloužit k tomu, aby v oblasti majetkových práv nedocházelo k pronikání některých příliš extenzivně vyložených ustanovení Charty základních práv a svobod do českého právního řádu. Když se teď vláda zbavuje této výjimky, tak práva českých občanů zejména v oblasti majetkových práv oslabuje. Je zapotřebí říkat velice nahlas, že tato vláda oslabuje tímto krokem majetková práva a majetkové jistoty českých občanů.
Nicméně ČSSD již dříve podrývala tu Klausovu výjimku v Evropském parlamentu. Tam ji europoslanci za ČSSD naprosto hanebným způsobem – ať to byl pan Falbr či paní Sehnalová a Brzobohatá, kteří jsou nyní všichni znovu na kandidátce ČSSD – podrývali a podařilo se jim v Evropském parlamentu prosadit usnesení vyzývající Evropskou radu, aby se výjimkou vůbec nezabývala. Takové usnesení má jen doporučující charakter, ale některým vládám členských zemí EU se to velice hodilo, aby na to poukázaly a necítily se vázány slibem, který daly Fischerově vládě.
Vláda zvažuje přistoupení k bankovní unii. Není to velké téma, které by ODS měla rozehrát? Říci, že nepřipustíte, aby zahraniční vlastníci bank vysáli peníze českých střadatelů a aby čeští daňoví poplatníci dotovali dluhy Řeků, Španělů či Italů? Lidé zde mají relativně velké úspory, které by se někomu mohly hodit, a mohli by o ně přijít...
Toto téma jsme již rozehráli a budeme s ním pracovat i nadále stejně jako s fiskálním paktem a celým tématem přistupování k euru. Vstup do bankovní unie znamená oslabení národního bankovního dohledu, v podstatě spíše vzdání se národního bankovního dohledu, a podřízení českých bank celoevropskému bankovnímu dohledu. Zvyšuje to riziko pro české dcery, které jsou většinou v dobré kondici a jsou zdravé a přinášejí matkám zisk, že mohou začít být kapitálově vysávány a kapitál může být používán, aby zalepoval pomyslné díry v hospodaření ústavů stejné bankovní skupiny v jiné zemi. Na to budeme upozorňovat. A ano, znamená to nepochybně ohrožení vkladů českých střadatelů. Tato vláda se tváří, že hájí práva a zájmy českých občanů, ale naopak je oslabuje. Oslabuje je tedy bankovní unii, fiskálním paktem, vzdáním se Klausovy výjimky. O snaze zavést euro nemluvě.
Vláda uvedla, že bude připravovat Českou republiku na vstup do eurozóny. Nebyl by tím, co by měla ODS prosazovat, požadavek výjimky z eura, aby se ČR závazku vzdala a nikdy euro nepřijala?
To bude jedním z hesel našeho volebního programu. Já už to vyhlásím příští týden na tiskovce. ČR ten závazek přijmout euro, který vyjednal lídr kandidátky ANO do Evropského parlamentu pan Telička, vyjednala v rámci přístupové smlouvy k EU, která byla schválena v referendu. Za těch deset let, co jsme v EU, se podmínky v eurozóně dramaticky změnily a zavázali jsme se, že vstoupíme do jiné eurozóny. Dnes vstup do eurozóny znamená další finanční závazky několika stovek miliard korun, které při vstupu do EU nebyly. My si myslíme, že je oprávněné žádat vládu, aby vyjednala možnost, že Česká republika vůbec nemusí přistoupit k euru, pokud nebudeme chtít, čili jakousi trvalou výjimku z přístupové smlouvy. Takovému vyjednávání by muselo předcházet referendum, které by ukázalo, jestli si občané vůbec euro přejí. A pokud by se ukázalo, že nechtějí, tak vyjednávání takové výjimky je zcela na místě a určitě by podle mě byla vláda povinna to udělat.
Evropský parlament schválil nové radikální cíle pro podporu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Když to řeknu trochu s nadsázkou, není to výborná investiční pobídka pro pana Ivo Rittiga, pokud je pravda, že podniká v obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solárních elektrárnách?
Nevím, zda zrovna pro tohoto podnikatele, ale v každém případě je to špatná zpráva pro občany zemí EU i České republiky. Protože Evropský parlament jim tím naznačuje, že jim chce energii zdražit. Pokud se bude muset investovat do nových technologií proti CO2, cenu energií to zdraží. To je podobné jako přijetí směrnice REACH v Evropském parlamentu o registraci, evaluaci a akreditaci chemických komponentů v chemickém průmyslu. Dnes vám každý člověk pracující v chemickém průmyslu řekne, že tím se vstupy natolik zdražily, že malé a střední podniky v chemickém průmyslu ztrácí konkurenceschopnost a že v naší zemi hrozí, že tento průmysl u nás do deseti let úplně zmizí, protože se nikomu nevyplatí tady ty fabriky mít. A to přitom chemický průmysl patřil k významným sektorům naší ekonomiky. S těmi obnovitelnými zdroji je to podobné. Je to důkazem toho, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Lze přeložit hlasování europoslanců ČSSD tak, že doma ČSSD s Bohuslavem Sobotkou slibuje snižování cen elektřiny, zatímco v Evropském parlamentu hlasuje pro zdražení elektřiny?
Ano, v Evropském parlamentu hlasovali zcela v rozporu s tím, co hlásá Sobotkova vláda.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
