V uplynulém týdnu se sociální demokraté přesvědčili, že usnesení jejich ústředního výkonného výboru, aby jejich poslanci nekumulovali tuto funkci s hejtmanskými posty, nemusí být pro všechny závazné. Karlovarský hejtman Josef Novotný i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se mu vzepřeli a ponechali si obě funkce. „Rozdíl mezi nimi je v tom, že Jiří Běhounek je nestraník, jenž za ČSSD jen kandidoval. Takže tu vazbu na sociální demokracii cítí mnohem slabší, jak také dává najevo, a mluví o vyšší odpovědnosti, kterou má vůči voličům,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
MUDr. Jiří Běhounek
I tak to ale považuje za projev neloajality vůči těm, kteří ho podporovali ve volební kampani a dali si ho jako lídra na kandidátku. „Sociální demokracie je od roku 1990 přeplněna takovými projevy neloajality, které dokonce vedly i k oslabení strany, když byla ještě v opozici. Na druhé straně ten rigorózní požadavek, aby se postupovalo podle usnesení ÚVV strany, vyvolává vzpomínku na komunistický demokratický centralismus. Je také projevem toho, že ani vedení nedůvěřuje svým členům a těm, kteří byli nominováni na kandidátky. Čili nic nového pod sluncem,“ poznamenává k dění v ČSSD Zdeněk Zbořil.
Expremiér se omlouvá těm, co mu věřili a které zklamal
Bývalý předseda této strany Stanislav Gross se objevil v nedělním pořadu České televize 168 hodin, a to díky odvysílaným úryvkům z chystaného dokumentu o českých expremiérech. „Všem vám, kteří jste mi před x lety důvěřovali a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, vám se opravdu omlouvám. Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven,“ řekl s pohnutím v hlase Gross, který z vysoké politiky odešel před devíti lety kvůli nevyjasněnému financování luxusního bytu za 4,2 milionu korun, což tehdy vysvětloval údajnou půjčkou od nemajetného strýce.
Psali jsme:
Expremiér přiznal, že v duchovním životě prošel od odchodu z politiky nějakým vývojem, přijal Krista a žije si vnitřně svobodnějším životem. „Stanislav Gross je symbolem úspěšné české vyčůranosti,“ prohlásil na jeho adresu v pořadu 168 hodin komentátor Práva Alexandr Mitrofanov. „To je hodnocení hodné pana Mitrofanova včetně té vulgarity. Ale je pravda, že mnozí čeští politici se zbavovali odpovědnosti za to, co způsobili, omluvou. A bylo jedno, jestli byli zleva nebo zprava,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Gross se ponižující prosbou o milost chce navždy vyvinit z odpovědnosti
„My nevíme, jak velkou materiální škodu natropil pan Gross státu. Ale víme, že způsobil velkou škodu morální, protože to myslel ,upřímně´ a pak se ukázalo, že to, co dělal, bylo vrcholně neupřímné. A zdá se mi, že taková cesta do Canossy směrem k voličům svědčí o nějakém triku, kterým se chce navždy vyvinit ze své odpovědnosti,“ používá politolog pro Grossovo počínání metaforu symbolizující ponižující prosbu o milost a dodává, že u nás umíme na spoustu nedobrých skutků různých politiků, když je třeba, rychle zapomenout a přes noc jsou z nich svatí.
Tomio Okamura
Za svatého asi nebude hned tak považován předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, jenž si navzdory upozorňování mnohých médií na populismus či xenofobii drží vcelku stabilní osobní popularitu. Ve své kampani před evropskými volbami využívá motiv švýcarských nacionalistů. Na plakátu s bílými ovcemi, které vykopávají ze svého středu ovci černou, se vyslovuje proti nepřizpůsobivým a migrantům. „On upozorňuje, že ať to dopadne na Ukrajině tak, nebo onak, že se sem přivalí vlna imigrantů, kteří budou Čechům ujídat práci. To je typický argument těch extrémně protievropsky orientovaných politiků,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Varování před Ukrajinci není namístě, ale na lidi zabírá
Plakát Úsvitu s ovcemi je podle odborníka na extremismus ze švýcarské kampaně převzat tak z 80 procent. „Když ho kdysi použila předsedkyně Národní strany paní Edelmannová na demonstraci na Václavském náměstí, tak byli označeni za fašisty, neonacisty, extremisty a všechno možné. A byli dokonce žalováni. Nevím, jak ten soud dopadl, ale psal jsem k němu odborné vyjádření, kde jsem dokazoval, že plakát, co drželi na té demonstraci, byl téměř jedna ku jedné převzat z té švýcarské kampaně,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil, že v tomto směru nemá Úsvit v Česku primát.
Rétoriku Tomia Okamury přirovnává k té, co se šíří ve Francii, Nizozemsku a jinde v Evropě poté, co některé strany vycítily příležitost profitovat na ukrajinské krizi úplně jinak, než ostatní předpokládali. „Varují před imigrací z Ukrajiny, která je podle nich nebezpečná a ubírá našim lidem pracovní místa. To ale není pravda, protože Ukrajinci většinou dělají to, co místní obyvatelstvo dělat nechce. A i jejich kriminalita třeba u nás je podstatně nižší než kriminalita ostatních občanů žijících v České republice. Ale u značné části veřejnosti to zabírá,“ přiznává politolog.
Stačí si zajít na fotbal a poslouchat hesla s rasistickým podtextem
Podobně jako zabírá antiislamismus, nenávist ne vůči islámským teroristům, ale vůči náboženství. „Viděli jsme to v reakcích na ten páteční zásah v pražské modlitebně. A tak jako lze nenávidět cizince a jiná náboženství, tak lze vyvolávat plameny nenávisti i na velmi vysoké úrovni téměř u všech evropských států. Stačí si zajít někdy na fotbal a všimnout si, jaká se tam křičí hesla, která nejenže jsou vulgární, ale mají i rasistický nebo politický podtext. A ten je především nenávistný. Panu Okamurovi a Úsvitu to nějaké body nahnat může. Ale doporučoval bych čtenářům, aby se podívali, s čím byla v minulosti strana Úsvit v Japonsku spojována,“ radí Zdeněk Zbořil.
Česká vláda se rozhodla oživit vztahy s Čínou a po patnácti letech do ní zamířil na návštěvu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Když to uprostřed minulého týdne oznamoval spolu s Bohuslavem Sobotkou, premiér zdůraznil, že Česká republika respektuje územní celistvost Číny, nevměšování se do jejích vnitřních záležitostí a neuznává tibetskou exilovou vládu. Prohlásil také, že je chybou, že naše země má nyní s Čínou horší vztahy než klíčové evropské země.
Sobotka byl vždy zdrženlivý ve výrocích o Číně i Tibetu
„U pana Sobotky to nepřekvapuje, protože ten byl vždy zdrženlivý, pokud šlo o protičínská nebo protibetská vyjádření, ale u pana Zaorálka je to nějaké špatné svědomí. Protože tyhle výroky jsou antihavlovské a jdou proti těm lidem, kteří podporovali téměř patnáct let Tibet a vyvěšovali na radnicích vlajky v den výročí povstání. Pan Zaorálek se vždy vyjadřoval ne snad agresivně protičínsky, ale protibetsky. Teď sice nemluvil o dalajlámismu jako jiní, ale i tak to dělá dojem, že přebíháme od jednoho pangejtu k druhému,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Přičítá to zjištění, že naše vztahy s Čínou jsou na bodu mrazu a že bychom s ní naopak potřebovali kooperovat ve chvíli, pokud sejde z ruských investic na našem území, tak abychom měli alespoň čínské. „Vyjádření pro občany České republiky z úst zejména pana Zaorálka mi připomínají trošku rétoriku pana Vondry ,Evropě to osladíme´. A tady v této souvislosti přitáhneme čínské investice, popřípadě jim to osladíme. To nesvědčí o kontinuitě zahraniční politiky České republiky, která by měla existovat bez ohledu na to, kdo je právě ve vládě a kdo koncepci zahraniční politiky vytváří,“ míní politolog.
Zeman není Kissinger a Česká republika nejsou Spojené státy
Prezident Miloš Zeman projevil zájem sehrát roli mírotvůrce mezi Ruskem a Ukrajinou, ale uznal, že to závisí na zájmu obou zemí. A brzy nato přišla zpráva, že ruský akademik Sergej Komkov navrhl Miloše Zemana jako kandidáta na Nobelovu cenu za mír. „Ten návrh na udělení Nobelovy ceny míru zazněl jenom z Ruska, tak to chápu, že je součástí ruské propagandy, protože ani ruští vědci určitě nevěří tomu, že by právě český prezident byl hybatelem nějakého usmiřovacího procesu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Považuje za záslužné, že Miloš Zeman připomněl, že by také Česká republika mohla hrát nějakou roli, ale poukazuje i na sobotní třičtvrtěhodinový telefonát amerického viceprezidenta Bidena s premiérem Bohuslavem Sobotkou, jehož tématem byl aktuální vývoj na Ukrajině. „Proto je Zemanova nabídka spíše takové upozorňování na sebe, aniž uvažujeme o tom, jestli nám na takový proces síly stačí. Pan prezident Zeman není Henry Kissinger a Česká republika nejsou Spojené státy, aby to jeho gesto mělo nějakou velkou váhu,“ uvědomuje si Zdeněk Zbořil.
Je dobré si pročíst kandidáty do eurovoleb z hlediska důvěryhodnosti
V tomto týdnu bude nejvíce zvědav na výsledky návštěvy ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Číně. „Obávám se, že se toho moc nedozvíme. Ale aspoň rámcově, o čem jednali, bychom se dozvědět mohli, a jak ta cesta byla úspěšná. Také by mě zajímalo, proč se ministr zahraničí kromě Číny nejede podívat také do Soulu. Vždyť vazba mezi Českou a Korejskou republikou je silná, má jistou popularitu a neměli bychom zapomenout, že Korejská republika je třetí nejsilnější asijskou ekonomikou. Zatímco Čína je velká a Česká republika malá, takže tam se jeden ministr zahraničí může snadno ztratit,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
A doporučuje, aby se lidé v Česku začali trochu víc zajímat o volby do Evropského parlamentu. „Ne snad proto, že by se podařilo zvolit kandidáty, kteří by v parlamentu hájili zájmy České republiky, protože to se asi nezdaří. Ale spíš proto, aby se podívali na kandidáty z toho hlediska, jestli to jsou lidé kompetentní, jazykově vybavení, jaké mají kontakty v Evropě a zda tedy skutečně nemají před očima jenom ty gáže a poslanecké náhrady a prebendy, které už možná naslibovali někomu za stranickou podporu. Nemusejí číst jejich programy, ale měli by číst ty osobnosti, jestli jsou důvěryhodné, nebo nedůvěryhodné,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
