Poslanci dnes schvalovali ve třetím čtení takzvanou finanční ústavu, která má s dalšími dvěma zákony zavést pravidla pro omezení zadlužování státu. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je hlavním cílem úpravy dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky. Návrhy by měly posílit také transparentnost a efektivnost veřejných financí.
Babiš poslancům zdůraznil, že jsme se tento zákon zavázali přijmout do konce roku 2013. „Jsme poslední v Evropě a je škoda, když naše veřejné finance mají skvělou kondici a jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě a ten navrhovaný strop je 55 procent a my jsme někde kolem 35,5. Takže vlastně toto je určitá negativní image v Evropě, že tento zákon nemáme schválen,“ řekl Babiš.
Slova o jedné z nejméně zadlužených zemí v Evropě ale byla voda na mlýn někdejšího šéfa státní kasy Miroslava Kalouska, který později zdůraznil, že TOP 09 „prošlé sardinky vydávané za kaviár prostě podpořit nemůže“.
„Platí stále – už jenom teoreticky samozřejmě – naše nabídka, že pokud by se vláda skutečně zavázala ke snižování strukturálního deficitu tam tam půl procenta ročně, jsme ochotni ústavní zákon rozpočtové odpovědnosti podpořit. Jinak nemůžeme, protože pokud ho schválíte, nestane se nic jiného, než že dáte do té výlohy schválených zákonů plechovku s krásným barevným nápisem kaviár, ale uvnitř budou prošlé sardinky, nebude tam kaviár. A my prostě prošlé sardinky vydávané za kaviár podpořit nemůžeme,“ zdůraznil Kalousek a připomněl, že jinak je zákon potřebný, neboť ho prosazovala v minulém volebním období i vláda ODS a TOP 09.
„Nyní v tomto volebním období máme pokus číslo dvě a na stole je přesně to, co nemá žádnou cenu – obsah, který naprosto neodpovídá názvu. Budeme mít ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který umožní vládě chovat se naprosto rozpočtově neodpovědně,“ zmínil Kalousek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura poté pronesl, že rozpočtový výbor sice doporučil schválit finanční ústavu v úpravě opoziční ODS, která do ní doplňovala i opatření proti nadměrnému zadlužení, vládní sociální demokracie na to ale nepřistoupila.
„Nicméně je třeba říci, že zejména sociální demokracie ve skutečnosti žádnou finanční ústavu nechce!“ zdůraznil Stanjura před poslanci s tím, že aby norma byla finanční ústavou, tak musí být dluhové brzdy a ostatní parametry.
„A vláda tady ani bosá, ani obutá, ani oblečená, ani nahá nám dala návrh ústavního zákona – mluvím o tom původním sněmovním tisku 411, který má přibližně 500 slov –, ve kterém, když to trošku parafrázuji, je napsáno ‚budeme hospodařit dobře‘. A my tomu věříme. Nic jiného tam v zásadě není!“ zdůraznil.
Votava: To je nesmysl!
„Musím zcela zásadně odmítnout to, co říkal pan kolega Stanjura, že sociální demokracie si nepřeje, aby byla schválena finanční ústava. Je to nesmysl,“ oponoval Stanjurovi předseda rozpočtového výboru a zpravodaj normy Václav Votava (ČSSD). Zdůraznil také, že ústavní zákon má být obecný a parametry patří do běžného zákona. „A tím běžným zákonem jsou pravidla o rozpočtové odpovědnosti,“ namítl.
„My, pokud neprojde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, tak samozřejmě podpoříme ústavní návrh, tak jak jej vláda dala do Poslanecké sněmovny, tak jak jej schválila vláda. Pokud ovšem projde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, pak tuto ústavu, tento ústavní zákon podpořit nemůžeme,“ poznamenal Votava.
Debata o normě se zvrtla ve chvíli, kdy promluvil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Rozhovořil se totiž o pokusech knížete Potěmkina a také řekl, že tento zákon ČR vlastně nepotřebuje.
„Mám pocit, že se prostě míjíme tou podstatou a to je kvalitnější rozpočtová politika vlády. Jedna strana to zužuje na to, proškrtat se ke štěstí. Druhá zvolí určitou ekvilibristiku, která je nesena určitou vlnou oživení, které ale vláda příliš nezavinila, nepřispěla k němu. A na tomto poli máme schválit nástroj, který mi připomíná prostě pokusy legendárního knížete Potěmkina, když projíždějící carevna Kateřina chtěla vidět, jak hezky vypadá ruská širá země, a z umakartu, nebo z čeho se tehdy stavělo, tam postavili jakési vizuální symboly úspěšnosti. Myslím si, že takový vizuální symbol úspěšnosti nepotřebujeme. A tím tak v podstatě v kostce říkám, proč stanovisko frakce KSČM je v tomto případě zamítavé,“ sdělil Dolejš.
Stanjura: To jsou paradoxy, když KSČM rozumí tomu, co to jsou Potěmkinovy vesnice!
Pravice si ovšem takovou „lahůdku“ nenechala jen tak protéct mezi prsty.
„To jsou paradoxy! Ale já skutečně musím říct, že poslanci za KSČM rozumí tomu, co to jsou Potěmkinovy vesnice. Vždyť je tady stavěli desítky let. Takže není žádný důvod nevěřit, když komunisté popisují, co to jsou Potěmkinovy vesnice, když s tím mají letitou a dlouholetou zkušenost,“ zahlaholil do sněmovního mikrofonu Zbyněk Stanjura.
„Že vás, pane kolego, ústa nebolí! Co byste potom privatizovali, kdyby tady byly pouze Potěmkinovy vesnice?“ zareagoval na to předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Podle něj je tady dodnes řada nevyřešených případů z „temného období privatizace“.
„Dokonce natolik nevyřešených, že občané velmi vítají náš nový návrh na nepromlčitelnost trestných činů z období privatizace. A jsem zvědav, jak se k tomu postavíte!“ zdůraznil komunista směrem k pravici.
A nakonec v rámci objektivity při hodnocení minulosti přednesl vtip: „Víte, ten starý vtip: Co byl největší zločin komunismu? No přece, že tady nechali majetek jenom na 20 let! No a pak už se musely stavět ty Potěmkinovy vesnice novodobého typu.“
Debatu o Potěmkinových vesnicích utnula Jana Lorencová z hnutí ANO. Svá slova přitom směřovala k ODS: „Dovolím si vám připomenout zákony, které přikryly trestnou činnost, kterou každý z nás cítil. Každý občan této země věděl, že je to rozkrádání, že je to obrovský nájezd na kapsy každého z daňových poplatníků. Když jste přijímali zákony, které se týkaly lihu, které se týkaly lehkých topných olejů versus nafty. Které se týkaly nadhodnocených kamenů. Zákony, které vlastně přikryly obrovský – nebojím se říct – zločin, který tady byl spáchán na majetku každého daňového poplatníka!“
Sněmovna neměla třípětinovou většinu potřebnou pro schválení ústavního zákona
Sněmovna nakonec vládní ústavní předlohu neschválila a opatření proti zadlužování možná budou jen v běžném zákoně. Pro třípětinovou většinu, potřebnou pro schválení ústavního zákona, totiž v dolní komoře chyběly hlasy – pro ústavní zákon hlasovalo jen 75 ze 171 přítomných poslanců. Poslanci ale v dílčím hlasování podpořili pozměňovací návrh ODS.
Rozpočtový výbor sice doporučil schválit finanční ústavu v úpravě opoziční ODS, která do ní doplňovala i opatření proti nadměrnému zadlužení, vládní sociální demokracie na to ale nepřistoupila. Členové dolní komory za ČSSD a TOP 09 se hlasování zdrželi, proti byli komunisté.
Pravidla schválili v běžném zákoně
Poslanci pak pravidla pro rozpočtovou odpovědnost proti nadměrnému zadlužování Česka schválili v běžném zákoně. Předloha stanoví, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Plnění fiskálních pravidel bude podle normy hodnotit nová rozpočtová rada.
Zákon, který ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, stanoví, že při překročení hranice pro zadlužení bude muset vláda předložit návrhy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů tak, aby vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vyrovnané by měly být rozpočty zdravotních pojišťoven. Jako vyrovnané nebo přebytkové by své rozpočty musely sestavovat obce a kraje.
Nová pravidla mají vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku, pro samosprávy mají začít platit o rok později.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
