Kvůli tomu, že je v půdě velmi málo zlata, dva až čtyři gramy na tunu, muselo by se použít louhování kyanidem ve speciální nádrži. Ve spojitosti se zlatem, kterého zde má být asi 100 tun, se též vyskytuje jedovatý arzen, který by se při těžbě uvolnil z prachu do okolí. Problémem je, že mohou být otráveny i spodní vody a poblíž místa je i řeka Vltava. Navíc se jedná o turistickou rekreační oblast a těžba může poškodit podnikatele, obyvatele i vlastníky chalup či chat v této oblasti. Z hlediska krajiny by se odtěžil Veselý kopec a zbyla by po něm díra, stejně by zanikla i vesnička Mokrsko.

I bez kyanidu zůstává jedovatý arzen

Podle informací ParlamentníchListů.cz mohou potenciální těžaři zvažovat možnost, že by surovinu zpracovávali mimo ČR, aby se vyhnuli zablokování a kritice kvůli kyanidové metodě. To ale neřeší problém toho, že by se uvolňoval do prostředí zmiňovaný arzen.

VÝSTAVA V AKADEMII VĚD: SOCHAŘSKÉ PORTRÉTY VÁCLAVA HAVLA

Českápozice.cz uvedla, že když měla počátkem devadesátých let zmizet obec Mokrsko a stejnojmenný kopec pod ní měl být odtěžen, byla kyanido-arzenová laguna naplánovaná přímo na břehu Slapské nádrže. Kvůli kyanidové metodě proběhla otrava řeky Tisy a následně i Dunaje po protržení kyanidové nádrže u rumunského dolu v Baia Mare v lednu roku 2000.