Poslanci mají dnes projednat návrh služebního zákona v takzvaném druhém čtení a k němu mohou přidat, tedy tzv. načíst jednotlivé pozměňovací návrhy. O definitivní podobě normy by ovšem měli hlasovat až 10. září.
Prezident Miloš Zeman ještě před diskuzí poslanců k normě ve své 45minutové řeči kromě jiného připomněl, že vláda se ve svém prohlášení zavázala k depolitizaci státní správy.
„Já vyznávám názor, že sliby a závazky se mají plnit a jsem přesvědčen, že tento slib nebyl splněn, neboť návrh služebního zákona je naopak její zesílenou politizací,“ připomněl poslancům Zeman a uvedl, že norma se podle něj měla zavázat k tomu, aby nedošlo k zabetonování úřednické šlechty. Kvůli této normě naopak k zabetonování politické šlechty dojde.
Zeman ale zdůraznil, že mu úplně nejvíc vadí v normě paragraf 174, který říká, že každý ministr má právo na dva politické náměstky, a to aniž by byla definována náplň jejich práce. To je i důvodem jeho případného veta.
„Nebudu vetovat návrh služebního zákona, pokud z něj bude vyloučen paragraf 174. Vím, že můžete mé veto přehlasovat, ale v takovém případě po poradě s právníky podám ústavní stížnost, protože paragraf 174 nijak nesouvisí se služebním zákonem,“ dodal nakonec Zeman.
Po prezidentově projevu si poslanci na dvacet minut schůzi přerušili a vrátili se do svých lavic pět minut po šestnácté hodině. Poté přečetla řídící této mimořádné schůze Jaroslava Jermanová (ANO) omluvy poslanců, z čehož vyplynulo, že se pro dnešní jednací den omluvili přes tři desítky poslanců a pět ministrů - převážně z pracovních důvodů - i s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Zmizelo generální ředitelství státní služby
Funkce politických náměstků se nelíbila kromě prezidenta Zemana původně ani TOP 09 a ani ODS. Pravicová opozice ovšem ustoupila poté, co z návrhu služebního zákona zmizelo generální ředitelství státní služby a post superúředníka. TOP 09 by do předlohy ráda prosadila ještě některé dílčí úpravy, normu jako celek však podpoří.
„Nad rámec této dohody předneseme některé pozměňující návrhy, ovšem jejich přijetí či nepřijetí nebude ovlivňovat naše aktivní hlasování pro učiněnou dohodu,“ řekl již dříve médiím předseda poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek.
Komunisté a Úsvit jsou proti
Kompromisní dohoda se ovšem nelíbí ani komunistům a ani hnutí Úsvit, neboť takto upravená norma prý neplní základní požadavek, což je odpolitizování státní služby.
„Výsledná podoba služebního zákona, na které se dohodly vládní strany spolu s ODS a TOP 09, znamená, že obsazování postů ve státní správě bude řídit ta vláda, která bude zrovna u ‚koryta‘,“ vysvětlil pro Český rozhlas šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Co je služební zákon, kterému se také říká zákon o státní službě? Je to právní předpis, který upravuje právní poměry zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, včetně jejich odměňování.
Poslední verze celkové novely dosud neúčinného služebního zákona předpokládá, že většinu úkolů plánovaného generálního ředitelství státní služby převezme náměstek ministra vnitra, kterého bude jmenovat vláda na šest let. Státní tajemníky na ministerstvech by měl kabinet jmenovat na návrh ministrů na pětileté období. Systemizaci státní správy mají mít na starosti ministerstva vnitra a financí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
