Prezident Zeman v Lipsku mluvil o situaci na Ukrajině s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a s bývalým šéfem německé diplomacie Hansem-Dietrichem Genscherem. „Naše názory na Ukrajinu se shodují a dají se shrnout do jedné věty - to, co probíhá na Ukrajině, je primárně občanská válka,“ řekl Zeman.
„Ve Španělsku byla také občanská válka a přitom z jedné strany intervenovali Rusové a Francouzi, z druhé strany intervenovali Němci a Italové. A přesto nikdo neříká, že to nebyla občanská válka, nikdo netvrdí, že to byla německá, italská, ruská nebo francouzská agrese. Bojoval tam Španěl proti Španělovi, samozřejmě za zahraniční pomoci svých spojenců,“ uvedl český prezident.
Zeman dle ČTK dále uvedl, že pro dlouhodobý úspěch Ukrajiny je třeba uspořádat svobodné volby. Odmítavě se prý přitom postavil k demonstracím na kyjevském náměstí Majdan, které vyústily v sesazení prezidenta Viktora Janukovyče.
„Majdan nejsou žádné svobodné volby. Majdan je jedna demonstrace na jednom náměstí, a jak víte, na Ukrajině se konalo mnoho demonstrací, často s opačným obsahem, na mnoha jiných náměstích,“ řekl Zeman. „Proto s nadějí očekávám výsledky parlamentních voleb na Ukrajině,“ doplnil.
To, že EU a naše vláda podpořila tuhle násilnickou sběř...
ParlamentníListy.cz se zeptaly českých politiků, co si myslí o prezidentových slovech. „Zajímavé je, že Zeman porovnává Putina s Hitlerem a Mussolinim, kteří taktéž podporovali povstalce. Španělská občanská válka ovšem byla opravdová občanská válka, střet mezi levicí a pravicí po celé zemi, jakkoli různorodé ty skupiny na obou stranách byly. Na východě Ukrajiny však jde o lokální povstání vyvolané a podporované ruskou tajnou službou. Že tam byla velká nespojenost zapříčiněná neschopnými a zkorumpovanými ukrajinskými vládami a hospodářskou krizí, je také pravda. 28. října 1918 a 17. listopadu 1989 taktéž nebyly svobodné volby, ale jako Majdan je umožnily,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Že jde o občanskou válku, je nepochybné vzhledem k tomu, že proti vlastním občanům vláda, která nemá legitimitu vzešlou z voleb, posílá kromě policie i armádu. Doufejme, že parlamentní volby situaci pomohou řešit,“ uvedl předseda KSČM a poslanec Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Beze sporu tohle přirovnání sedí – tak jako ve Španělsku se na Ukrajině střetli pučisté, fašisté, nacionalisté a další financovaní pravicovými oligarchy na jedné straně s levicovým odporem zdola – byť tady je rozdělení více národnostní – jde tu o konflikt mezi etnickými Ukrajinci a ukrajinskými Rusy. A hodnotit Majdan je těžké – pochopitelný odpor vůči korupční vládě tu byl zneužit profašistickými nacionalisty, kteří vzápětí získali značný vliv v parlamentu. To, že EU a naše vláda podpořila tuhle násilnickou sběř jen proto, že doufá v ovládnutí Ukrajiny, je ostuda celé Evropy, která se vrátí – jako se USA nevyplatila a krvavě vrátila počáteční podpora Talibanu a Al Kaidy proti Rusům. Ostatně i v tom Španělsku takzvané demokratické vlády volily raději podporu fašistů než podporu levicových sil. Všem se to vrátilo ve druhé světové válce. Naši pseudodemokraté jsou zřejmě nepoučitelní,“ domnívá se předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Rusko je nepochybně agresor...
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa souhlasí se Zemanem, že na východě Ukrajiny probíhá občanská válka, ale na rozdíl od Zemana by ji nesrovnával s občanskou válkou ve Španělsku. „Tehdy to byl boj proti diktatuře a za svobodu. Dnes je to boj za separaci a odtržení. Tehdy boj podporovalo demokratické mezinárodní společenství a dnes ruská armáda bez vojenského označení,“ vysvětlil Seďa.
Poslanec ANO Jiří Zlatuška říká, že prezident zejména pomíjí ruskou okupaci Krymu jako části Ukrajiny. „Rusko je nepochybně agresor a jeho vojenským výpadem ukrajinská válka začala. Využívání páté kolony, označování vojáků za dobrovolníky na dovolené či tajné převozy a pohřbívání na Ukrajině padlých ruských vojáků skutečnost, že je Ukrajina především obětí vnějšího napadení, nijak nemění. Pokud už používat historické analogie, je případnější ta s Československem, Sudety a appeasementem,“ dodal Zlatuška.
„Pan prezident opakovaně nemluví pravdu a měl by si uvědomit, že podobné výroky jsou naprosto nepřijatelné. Nemůže hájit zájmy sponzorů své kampaně. Pokud nemá informace od tajných služeb, tak si je měl zjistit. Takto u většiny evropských politiků působí jako hlupák,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Myslím si, že pan prezident opakovaně svými výroky snižuje prestiž a vážnost České republiky u našich západních partnerů v NATO a EU. Je to s takovou frekvencí, že si nemyslím, že to je náhoda. Dělá to úmyslně,“ řekl ParlamentnímListům.cz první místopředseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek.
Psali jsme:
EU a USA pomohly fašistům
Dle poslance ČSSD Richarda Dolejše Miloš Zeman popsal situaci na Ukrajině tak, jak ji vnímá velká část veřejnosti, který si prý umí udělat vlastní úsudek a nepodléhá primitivnímu vymývání mozků. „Jen nezmínil ještě jednu podstatnou věc, která se týká Majdanu. A to je aktivní role EU, která za podpory USA v tomto procesu nešťastným způsobem otevřela prostor extremistickým a polofašistickým skupinám na Ukrajině. To byla velká chyba, která způsobila řetězení dalších excesů a problémů. Nyní EU není schopna tuto situaci řešit a v plné kráse se projevuje její impotence. Proto jediným řešením krize na Ukrajině je pragmatická dohoda mezi USA a Ruskem,“ dodal poslanec.
„Prezident Zeman má neobyčejně bystrý úsudek a velmi solidní historické znalosti. Ta paralela s občanskou válkou ve Španělsku je téměř přesná. Rusko je obviňováno z podpory separatistů, ale mlčí se o tom, že současná ukrajinská vláda dostává pomoc z EU a USA. Tato vláda vznikla pučem a není zvolená. Pokud jde o Majdan, tak mám informace od ukrajinských občanů, kteří pracují v České republice, že když tam ty demonstrace začínaly, tak část těch demonstrantů tam byla svážena autobusy a každý dostal za jeden den účasti na Majdanu sto dolarů a ten, kdo ten autobus organizoval, dostal za každý den 500 dolarů. Takže to nebyl projev svobodné vůle Ukrajinců, bylo to organizované, aspoň z části. Je pro mě nepřijatelné, že na Ukrajině mají velký vliv neofašistické struktury, které se hlásí k odkazu válečného zločince Stepana Bandery. To je nepřijatelné i pro velkou část obyvatel východní Ukrajiny. Obávám se ale, že ty volby nebudou zobrazovat skutečné rozložení sil na celé Ukrajině. Nedokážu si představit, že na východě volby vůbec proběhnou. Volby podle mě nebudou vyjadřovat výsledek svobodné vůle všech Ukrajinců a nic nevyřeší,“ řekl redakci předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba.
Zeman jen úspěšně papouškuje Putinovu propagandu
„Prezident Zeman jen úspěšně papouškuje Putinovu propagandu. Rozdíl je v tom, že Francie či Rusko neanektovalo během občanské války kus španělského území,“ uvedl místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Na Ukrajině je zjevně opravdu občanská válka, ale vnější vměšování a tudíž i eskalace konfliktu tu nepochybně je a spojenci separatistů nejsou vůbec jako španělští interbrigadisté v letech 1936-1939. Střet dvou nacionalismů v tomto občanském konfliktu podle mě jen zastírá jeho imperiální povahu z východu i západu o kontrolu tohoto území,“ říká pro ParlamentníListy.cz místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Velmi často se stává, že každé přirovnání trošičku kulhá, ale v tomto případě má pan prezident v zásadě pravdu a nezbývá než dodat, že největší oběti celého konfliktu jsou sami Ukrajinci,“ podotkl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
„Majdan byl legitimní reakcí lidí na katastrofální správu země a zbavení naděje na lepší budoucnost v EU. Španělsko to není. Jestli se tak moc líbí některým občanům z východu Ukrajiny v Rusku, mají tam odejít, a ne trhat zemi. To je potom téměř vždy o krvi. V delším horizontu občané Krymu poznají blaho své nové otčiny. Ale až vystřízliví z euforie a budou muset žít každodenní život,“ říká místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Psali jsme:
Zeman má pravdu. To pravdoláskaři neuznají
Podle poslance ČSSD Jiřího Koskuby má Zeman pravdu: „Kdo není zaslepený, zaujatý či kýmsi najatý nebo přímo jeho slouha, to musí uznat. Od TOP 09, pravdoláskařů či pár komediantů to nečekám. Z jejich rétoriky jsem přímo zděšený. Válka totiž vůbec není sranda. To, jak by řekli Mach a Šebestová, ví přeci každé malé dítě. Hrají vabank. V sobotu mimo jiné uvidím, zda-li tedy mohu ještě svým Pražanům vůbec věřit.“
„Jinak pan prezident mně svým jistým obratem mile překvapil. Pokud se nepletu, z počátku tohoto známými supy vyprovokovaného konfliktu mluvil poněkud jinak. Jsem rád, že změnil názor. I to patří k životu. Jak vidno, naše známé knížátko toho schopno není. Je mi jen divné, že stejně rezolutní postoj nezaujímá vůči Číně a Tibetu. Přitom Rusy do paktu s touto další velmocí přímo ženeme. Na to našich pár gripenů a pandurů očividně stačit nebude. To příliš nesvědčí o schopnosti strategického myšlení. Kupříkladu po předcích od Lipska zděděné. Ale ne vše je dědičné,“ dodal Koskuba.
„Pan prezident nyní říká to, co já a mí kolegové tvrdíme od samého začátku, co situace na Ukrajině vznikla. Majdan díky všem objektivním pochybnostem nebyl standardní revolucí a krev je podle všeho na rukou jedinců obou stran. Jen opravdu několik těch nejubožejších diktátorů svrhávalo bomby na svoje vlastní občany a přesně to dělá současná reprezentace Ukrajiny. Ta reprezentace, kterou podporuje EU. Já se domnívám, že se jedná o zločin proti lidskosti,“ říká poslanec Úsvitu Petr Adam.
„Přemýšlím, zda pan prezident má čas se nad tématem vůbec zamyslet, probrat s odborníky a promluvit po zralé úvaze,“ reagoval europoslanec ANO Pavel Telička.
Ukrajina vraždí vlastní občany
„Pan prezident to na rozdíl od mnoha pokrytců u nás, ale i v EU pojmenoval přesně. Možná až moc diplomaticky. Na Ukrajině po puči vznikla vláda. Jistě všichni vědí, jaké vlády vznikají po puči. Tato vláda dnes bombarduje a vraždí občany vlastní země. Tomu se všude na světě říká občanská válka. Jen pokrytci, kteří nemají čisté svědomí, prezidenta za jeho přesné pojmenování kritizují. Děkuji Bohu, že prezidentem je Miloš Zeman, a ne pan Schwarzenberg, který by nejraději vyrazil na východní frontu,“ říká poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf souhlasí s tím, že se jedná o občanskou válku, ale srovnání se Španělskem podle něj není správné. „Nevím, jestli těmi zahraničními spojenci myslel pan Zeman Spojené státy, které celou věc rozpoutaly tím, že do destabilizace Ukrajiny investovaly pět miliard dolarů. Porošenko tu válku ukončil ve chvíli, kdy hrozil totální krach ekonomiky. Národní banka je dlouhou dobu v technickém defaultu a kdyby válka pokračovala, tak nastal bankrot. Srovnání se Španělskem velmi kulhá. Zeman o historii neví nic, to dokázal mnohokrát,“ řekl europoslanec.
„Útočí-li ukrajinská armáda, respektive podivné gardy Ukrajinců na jiné obyvatele téhož státu, tak opravdu nevím, co by to mělo být jiného? A události na Majdanu a zejména po něm měly k demokratickým principům rozhodně dost daleko. S názorem pana prezidenta nelze než souhlasit,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Nebudu to komentovat. Nechci se přidat do houfu všech těch chytráků, kteří se ze vzdálenosti zhruba 1500 kilometrů vyjadřují k něčemu, o čem vědí pramálo. Tuto roli nechám na kvalifikovaných odbornících, kteří tam jsou, nebo byli a znají skutečný stav,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz senátor Zdeněk Schwarz.
„Vidím to absolutně stejně jako prezident Zeman,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Psali jsme:
Co byla španělská občanská válkaŠpanělská válka proběhla mezi lety 1936-1939. Stáli zde proti sobě převážně levicoví republikáni bojující na straně oficiální vlády druhé španělské republiky (zejména socialisté, komunisté, trockisté a anarchisté, baskičtí a katalánští nacionalisté a separatisté) a pravicoví povstalci (falangisté, španělští nacionalisté, konzervativci a karlističtí i alfonsističtí roajalisté), kteří byli později nazýváni „frankisté“ podle generála Franka, který se v průběhu války vyprofiloval jako hlavní povstalecký vůdce. Ačkoliv Společnost národů hájila politiku nezasahování a vyhlásila i zbrojní embargo, do konfliktu na obou stranách významně zasáhly zahraniční síly. Na straně frankistů to od prvopočátku konfliktu bylo nacistické Německo a fašistická Itálie, na straně republikánů pak od října 1936 komunistický SSSR a Mexiko. Mimo to na straně republikánů působily i dobrovolnické jednotky z dalších států – interbrigády. Ve válce zvítězil generál Franco. Španělsko díky němu nebylo válčící stranou během druhé světové války. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
